Jak „energeticky úsporně“ staví Vídeň
Projektování v téměř „nulovém“ standardu blízkém pasivnímu bude povinností pro každého projektanta bytové výstavby u nás již od 1. ledna 2020. Oblast Plzeň proto připravila odbornou exkurzi s názvem Jak chtějí žít ve Vídni a na jižní Moravě s cílem představit přestavbové projekty v energeticky udržitelném standardu.
Exkurze zaměřené na rozvojové projekty v energeticky pasivním standardu se účastnilo 51 inženýrů i architektů. Většina navštívených staveb byla ve Vídni, dvě v blízkém Korneuburgu a jedna v Modřicích u Brna. Odborný výklad připravil Ing. arch. Josef Smola. Výhled na rychle se rozvíjející Vídeň nabídla 255 metrů vysoká Dunajská věž se dvěma rychlovýtahy. Během pár desítek vteřin se dostanete do její kavárny, restaurace a na vyhlídkové plošiny ve výšce 155–170 metrů. Interaktivní panoramatické obrazovky poskytují informace o okolních památkách v osmi jazycích vč. češtiny. Věž z roku 1964 nedávno prošla celkovou revitalizací. Více na www.donauturm.at.
Městská laboratoř udržitelnosti pro 20 000 obyvatel
Seestadt Aspern na vídeňském předměstí je nazývaný též městská laboratoř Evropy. Na ploše 240 ha okolo uměle vybudovaného jezera roste multifunkční, po všech stránkách udržitelná městská čtvrť s termínem dokončení v roce 2028. Má zde být 10 500 energeticky pasivních bytů pro cca 20 000 obyvatel, místo zároveň nabídne na 20 000 pracovních příležitostí. Hlavní roli při výběru investora nehrála prodejní cena pozemku, ale celkový přínos budov a jejich sociální přesah. Převážná velikost bytů je zde v rozmezí 40–70 m² užitné plochy. Jednou z hlavních priorit byl důraz na dopravu veřejnými prostředky; v okolí nejsou frekventované silnice, k zastávkám metra se chodí pěšky příp. na kole. Dominují nájemní energeticky pasivní byty, které vlastní převážně město a udržuje tak příznivou cenu bydlení. Celé město je navrženo podle principů udržitelnosti, materiál z jezera (hlavně písky) byl využit do betonů pro založení nových objektů. Hospodaření s byty má čtyři hlavní pilíře: sociální využitelnost, kvalitní architekturu, ekologii a ekonomii.
HoHo – nejvyšší (84 m vysoká) dřevostavba na světě stojí ve Vídni. (foto: ©APA/HANS PUNZ)
Součástí komplexu je i HoHo – nejvyšší dřevostavba na světě. 84 metrů vysoká budova s 24 podlažími byla dokončena v říjnu 2019 a představuje dřevo jako ekologický stavební materiál budoucnosti. Více o projektu Seestadt Aspern je možné se dozvědět i z článku Ing. arch. Patricie Taftové v časopisu Stavebnictví č. 6–7/2019 str. 16 a v časopise ESB č. 2/2019 (www.esb.magazin.cz).
Pasivní nádražní čtvrť pro 15 000 obyvatel
Sonnwendviertel (bývalé jižní nádraží), jedna z největších rozvojových zón, navazuje na současné hlavní nádraží Hauptbahnhof Wien, kterým denně projde cca 125 000 cestujících, kteří přijedou cca tisícovkou vlaků na 14 nástupišť. Obnova hlavního nádraží začala roku 2007 a jednotlivé části objektu byly postupně uváděny do provozu do roku 2015. Zároveň na bývalém jižním nádraží rostla nová čtvrť. Do roku 2016 zde bylo pro cca 15 000 lidí postaveno přes 5 000 bytů v pasivním standardu. Celá zóna je hustě osídlena, zástavbou vytvořené dvorečky jsou doplněné dalšími objekty s individuálními zelenými zahrádkami, osobitým mobiliářem nebo prostorem pro společné grilování či divadelní chvilky, lezeckými stěnami, pískovištěm a jinými herními prvky tak, aby byl každý kout využit.
Pasivní dům po 15 letech provozu
V ulici Mühlweg v samostatné městské části Floridsdorf je obytný soubor v pasivním a nízkoenergetickém standardu. Je dobré vidět 15 let starou výstavbu dřevěných bytových domů, jak souměrně a esteticky stárne, zabaluje se do kvetoucí zeleně a bezchybně slouží svým obyvatelům. Osobně jsem tuto část města navštívila již před deseti lety a dá se říci, že po těch letech je zde ještě příjemněji. Dvorky i balkony jsou zabydlené, dřevo má svoji dlouholetou patinu, která koresponduje s okolním prostředím.
Bytové domy ve Floridsdorfu – pasivní dřevostavby po 15 letech provozu (foto: Jaromíra Škublová)
Korneuburg s pasivním vězením i gymnáziem
První pasivní vězení na světě – Justiční areál v Korneuburgu – jsme mohli shlédnout jen zpovzdálí. Zajímavý je i provozní systém, kdy je vězeň odveden podzemní chodbou přímo do soudní síně, a odpadá tak složitá eskorta. Údržba a provoz objektů je jednodušší díky technologiím pasivního domu.
Moderní pasivní 24třídní gymnázium v Korneuburgu s názvem Škola v pohybu má nadstandardní komunikační prostor, který je využíván nejen o přestávkách. Zaujme i částečně zapuštěná dřevěná sportovní hala se zelenou střechou a hledištěm pro diváky.
Nakonec zastávka v českém pasivním domě pro seniory
Pasivní dům pro seniory v Modřicích je v Česku stále ojedinělá příkladná ukázka hospodaření s energiemi, nakládání s dešťovými vodami i šetření přístupu k životnímu prostředí. Je patrné, že i v ČR máme již z novodobé architektury pasivního stavění co ukázat. Mnozí z nás si přiznali, že malé byty ke stáří postačují, jsou pohodlné, čisté a útulné. Dalo by se uvažovat, že takto bychom chtěli ve stáří bydlet. Obec stavěla na nevyužitém pozemku, který sousedí se základní školou. Ta nejmladší generace se zde potkává s tou nejstarší, protože některé děti cestou domů prochází přímo přes Dům pro seniory, a tak vznikají neotřelá přátelství i udržitelná architektura. Dům se stal Stavbou roku 2014 a září i ve světle dalších ocenění (např. Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství).
Pasivní dům pro seniory Modřice, projekt: Ing. arch. Josef Smola (foto: Jaromíra Škublová)
Více např. na stránkách www.casopisstavebnictvi.cz > Realizace staveb > Pasivní dům pro aktivní seniory v Modřicích.
Oblast ČKAIT Plzeň připravuje studijní exkurze:
| Jaro 2020 | Hamburk |
| Léto 2020 | Slovinsko |
| 26.–28. září 2020 | Vídeň, repríza exkurze za energeticky úspornou výstavbou |