Zprávy a informace ČKAIT 2024|01

Norma je jakýmsi stanovením žebříčku hodnot či požadavků, limitních mezí či rámcových pravidel, která jsou-li dodržena, pak je garantováno vše­obecně uznávané řešení problému.

Postavení českých technických norem vyplývá ze zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje, že technické normy nejsou právními předpisy a není stanovena obecná povinnost jejich dodržování. Zezávaznění konkrétní českou technickou normou lze provést odkazem na normu nebo na normovou hodnotu v obecně závazném právním předpise, čímž je založena i povinnost tuto českou technickou normu dodržovat. Odkazování v právních předpisech je pak prováděno formou výlučného nebo indikativního odkazu.

Stejný náhled na české technické normy je usazen i judikaturou. Jako příklad lze uvést nález Ústavního soudu Pl. ÚS 40/08 ze dne 26. května 2009, který mj. konstatoval: „K charakteru českých technických norem je možno uvést následující: české technické normy jsou zvláštním druhem norem, ve kterých jsou upraveny velice specifické požadavky – obsahují technický popis parametrů výrobků, konstrukcí, materiálů i složitějších celků z těchto částí tvořených. Technické normy obsahují informace o obecně uznávaných technických řešeních, základní zákonné požadavky bezpečnosti konstrukční, materiálové, protipožární, hygienické či ochrany zdraví a životního prostřední. Technické normy pokrývají téměř všechny oblasti lidské činnosti.“ Současně také konstatoval: „Česká technická norma poskytuje pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech.“

Jak vypadá výlučný odkaz na technickou normu?

Výlučný odkaz stanovuje užití konkrétní stanovené normy, jejíž aplikace je výlučnou možností splnění požadavku stanoveného konkrétním právním předpisem.

Přímý odkaz na normu – Konkrétním příkladem formy výlučného odkazu v rámci veřejného stavebního práva je vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, která v § 20 odst. 5 písmeno a) stanovuje, že stavební pozemek musí být vymezen tak, aby na něm bylo vyřešeno umístění odstavných a parkovacích stání pro účel využití pozemku a užívání staveb na něm umístěných, a to v rozsahu požadavků příslušné technické normy pro navrhování místních komunikací, což zaručuje plnění požadavků této vyhlášky. Tento výlučný odkaz odkazuje na českou technickou normu ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací a činní ji závaznou pro navrhování odstavných a parkovacích míst. V rámci veřejného stavebního práva se jedná o jediný výlučný odkaz na konkrétní českou technickou normu.

Odkaz na přílohu se seznamem norem – Jiné právní předpisy užívají i jiné formy výlučného odkazu, například seznam norem tvořících přílohu právního předpisu. Takovým příkladem je vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů. Ta v § 5 Požární odolnost stavební konstrukce a požárního uzávěru v odst. 1 stanovuje provedení návrhu požární odolnosti stavební konstrukce a požárního uzávěru požárního úseku s přihlédnutím k druhu konstrukce a stavby a postupem podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 v částech 2 a 4. Příloha č. 1 této vyhlášky pak v jednotlivých částech vyjmenovává konkrétní české technické normy podle technických specifikací, které jsou, touto formou výlučného odkazu v plném rozsahu zezávazněny.

Co znamená indikativní odkaz na českou technickou normu?

Jinou formou odkazu na českou technickou normu je pak indikativní odkaz, který užívá dnes v rámci veřejného stavebního práva vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, která v § 3 definuje normovou hodnotu jako konkrétní technický požadavek (zejména limitní hodnotu, návrhovou metodu, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení), jenž je obsažen v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky. Odkaz na konkrétní normovou hodnotu je pak obsažen v dalších ustanoveních této vyhlášky. Jedná se například o ustanovení § 6, které stanovuje: „Prostorové uspořádání sítí technického vybavení jako souběh nebo křížení jsou stanoveny normovými hodnotami.“

Indikativní odkaz je možný také formou poznámky pod čarou. Příkladem použití takového odkazu je například vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů, která v ustanovení § 3 stanovuje: „Pozemek zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání poskytující střední vzdělání musí mít k dispozici plochu pro tělovýchovu a sport a povrch této plochy musí odpovídat normovým požadavkům české technické normy upravující kvalitu a bezpečnost povrchu^4a).“

Poznámka pod čarou 4a) je pak odkazem na českou technickou normu ČSN EN 1177 Povrch dětského hřiště tlumící náraz.

Nový stavební zákon posiluje význam českých technických norem

Postavení českých technických norem je v dnešních právních předpisech veřejného stavebního práva tedy zcela závislé na formě jejich odkazu. Pokud nejsou předmětem odkazu v právním předpisu, pak se jedná pouze o kvalifikovaná technická doporučení a jejich užití je zcela dobrovolné.

Nová podoba veřejného stavebního práva reprezentovaná zejména novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcími právními předpisy, zejména novou vyhláškou o požadavcích na výstavbu, dnešní formu odkazování na české technické normy mění a význam českých technických norem významně posiluje.

Problém normových odkazů byl jako jeden z cílů rekodifikace veřejného stavebního práva řešen i v rámci zpracování zprávy Hodnocení dopadů regulace (RIA) k vládnímu návrhu stavebního zákona. Zpráva analyzovala v oblasti českých technických norem tento problém jako stav vedoucí k vysoké právní nejistotě všech účastníků výstavby, zejména pak stavebníků, projektantů i dodavatelů staveb. Velká zátěž byla kladena i na samotné stavební úřady. Příčinu tohoto stavu pak zpráva shledávala v nepřehlednosti používání technických norem a nejednoznačnosti odkazů na normy.

Chyba je také v nedostatečné publicitě technických norem a ve skutečnosti, že technické normy v některých případech upravují příliš obecnou problematiku, která systematicky spadá spíše do obecných požadavků na výstavbu regulovaných vyhláškami. V jiných případech naopak upravují příliš velký detail požadavků uvedených v podzákonných předpisech.

Výsledkem analýzy bylo stanovení nových cílů, mezi něž patří užití normových odkazů tak, aby byla zvýšena právní jistota a byly sníženy náklady zejména na soudní spory, dále aby byla zefektivněna příprava či samotné provádění staveb, aby došlo k zpřehlednění soustavy českých technických norem a ke sjednocení způsobu odkazování na technické normy. V neposledním případě, aby byl zajištěn dostatečný a bezplatný přístup k těmto normám.

Zpráva definovala základní formy plnění těchto cílů, a to posílení užívání indikativního odkazu, a pouze ve vybraných případech odkazu výlučného. Dále navrhovala vytvoření databáze českých technických norem, která bude trvale udržována a bude české technické normy zobrazovat vždy v platné a účinné podobě.

Databáze krom úplného výčtu českých technických norem ve stavebnictví bude obsahovat i jednotlivé články norem s provázáním na prováděcí právní předpisy a případně jiné technické dokumenty. Veškeré dokumenty pak bude databáze uživatelům poskytovat tzv. plnotextově a bezplatně.

Databáze českých technických norem se naplňuje postupně

Některé výše popsané cíle jsou dnes ve fázi řešení – jako například vznik databáze českých technických norem, která je provázána na komponenty národního plánu obnovy, díky jehož finančním prostředkům bude možné i tento cíl naplnit.

Některé naopak byly již do nového veřejného stavebního práva implementovány. Jedná se například o nové zmocnění pro Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) podle nového stavebního zákona, které ukládá MMR připravit seznam závazných českých technických norem nebo jejich částí obsahujících podrobnější technické požadavky na stavby. Tedy požadavky stanovené novým stavebním zákonem a vyhláškou o požadavcích na výstavbu, které určí Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví jako určené technické normy ve stavebnictví a oznámí je ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.

Současně má pak podle nového stavebního zákona MMR povinnost zajistit bezplatný přístup k těmto určeným technickým normám ve stavebnictví.

V rámci návrhu nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu je zcela nově definován pojem norma, kterou se rozumí výlučná technické norma, která je uvedena v příloze této vyhlášky. Konkrétně jsou formou výlučného normového odkazu řešeny požadavky uvedené například v ustanovení § 8, § 16, § 17 nebo § 29 vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Vyhláška tak ve své příloze uvádí taxativní výčet českých technických norem, které vyhláška tímto zezávazňuje jako celky.

Vznik nové vyhlášky vyvolal také potřebu vzniku zcela nových norem, jako například nové normy na přístupnost, která bude vycházet z ČSN EN 17210 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí – Funkční požadavky a bude z velké části inspirována také vyhláškou č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

Jak z výše uvedeného vyplývá, nová vyhláška o požadavcích na výstavbu zcela zásadně posiluje význam českých technických norem ve stavebnictví pro návrh, realizaci i užívání staveb.

Ale normové řešení nemusí být pro projektanta, jako autora návrhu stavby, tím správným řešením, které by zohlednilo všechny jeho vize a plány, a proto nová podoba veřejného stavebního práva i nadále připouští, že požadavky stanovené zákonem nebo vyhláškou mohou být splněny i jiným technickým řešením garantujícím stejnou nebo vyšší úroveň ochrany oprávněných zájmů.