Evropské technické normy nejsou o nás bez nás
Evropské technické normy (EN) vznikají na základě spolupráce expertů zastupujících jednotlivé evropské země. Takto vzniklé normy, které jsou následně přebírány jako národní technické normy (ČSN), tvoří významnou část ze všech vydávaných norem. Zástupci Česka jsou přitom při jejich tvorbě velmi aktivní. Česká republika je zastoupena prostřednictvím Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Úřad je národním normalizačním orgánem a v této roli je členem všech evropských organizací vydávajících evropské technické normy (EN). Ty tedy vznikají za naší aktivní spoluúčasti, nikoli bez nás!
V Česku je v současnosti velmi populární poukazování na „zlý diktující Brusel“, jako kdybychom trochu zapomínali, že onen „Brusel“ jsme také my. Ve světě technické normalizace to platí ještě výrazněji, vždyť ze zhruba dvou tisíc ročně vydávaných technických norem tvoří tvorba původních ČSN jen asi pět procent! Přijímání evropských a mezinárodních norem do českého prostředí má řadu výhod. Jednou z nich je zajištění souladu s právem Evropské unie, která často odkazuje na evropské normy jako na prostředek prokázání shody s požadavky směrnic nebo nařízení. Další výhodou je zvýšení konkurenceschopnosti českých výrobců, kteří mohou snadněji nabízet své výrobky na evropském trhu. Také se zlepšuje ochrana spotřebitelů, životního prostředí a veřejného zdraví, protože evropské normy reflektují nejnovější poznatky a technologie.
V neposlední řadě se podporuje spolupráce a výměna zkušeností mezi českými a evropskými odborníky v rámci normalizačních aktivit. A samozřejmě nesmíme zapomínat ani na spotřebitele či zákazníka. Ten díky harmonizovaným technickým normám získává jistotu, že například požadavky na bezpečnost výrobků budou shodné, ať se bude pohybovat v kterékoli zemi evropské unie. Může se to zdát jako banalita, ale připomeňme si, že mezi harmonizované normy patří například i ty stanovující bezpečnost hraček (soubor technických norem řady ČSN EN 71) nebo třeba zábavní pyrotechniky (soubor technických norem řady ČSN EN 15947) a mnoho dalších. Právě zmiňované dokumenty jsou jasným důkazem toho, že technické normy se ani zdaleka netýkají jen odborných či profesionálních činností, ale pomáhají nám v běžném každodenním životě.
Kde se evropské normy berou
Jen pro jistotu si připomeňme, že evropské technické normy jsou dokumenty, které stanovují požadavky, specifikace, směrnice nebo charakteristiky pro výrobky, služby, procesy nebo systémy. Tyto normy jsou vytvářeny na základě dobrovolné spolupráce zúčastněných stran, jako jsou výrobci, spotřebitelé, odborníci, vlády a další. Proces jejich přijímání se přitom nijak zásadně neodlišuje od toho, jak vznikají národní technické normy. Stejně jako na národní úrovni, i na té evropské vznikají nové technické normy v technických komisích (TC), jejich subkomisích (SC) a pracovních skupinách (WG).
Česká republika je členem tří evropských normalizačních organizací:
- Evropského výboru pro normalizaci (CEN), zaštiťujícího tvorbu obecných technických norem;
- Evropského výboru pro elektrotechnickou normalizaci (CENELEC), zaměřeného na oblast elektrotechniky;
- Evropského institutu pro telekomunikační normy (ETSI).
Ten – jak již z jeho názvu vyplývá – vydává mezinárodní technické normy týkající se telekomunikací. Tyto organizace buď tvoří a vydávají evropské normy (EN), které jsou buď čistě evropské (tzv. homegrown), nebo se souhlasem svých členů přebírají normy mezinárodní (vydané mezinárodními normalizačními organizacemi ISO a IEC), které pak nesou označení EN ISO, EN IEC nebo EN ISO/IEC.
Českou republiku zastupuje v těchto organizacích Česká agentura pro standardizaci, která je zřízena Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Od 1. ledna 2018 ÚNMZ pověřilo Agenturu vykonáváním všech činností související s tvorbou, vydáváním a distribucí technických norem. Úkolem Agentury je na základě tohoto pověření zastupovat české zájmy v evropských a mezinárodních normalizačních organizacích a zavádět evropské normy do soustavy českých technických norem. ČAS také koordinuje činnost českých technických normalizačních komisí (TNK), které se podílejí na tvorbě norem na národní, evropské i mezinárodní úrovni. Zástupci České agentury pro standardizaci pracují i v různých pracovních skupinách a komisích evropských normalizačních organizací a ovlivňují směr vývoje tvorby norem i řízení samotných organizací.
A skutečně nemluvíme o malém objemu činností, jen pro ilustraci si uveďme několik čísel. V organizaci CEN působí 2 163 pracovních orgánů, tedy technických komisí, subkomisí a pracovních skupin. CENELEC přidává dalších 480 komisí. Přitom knihovny jednotlivých evropských organizací čítají desetitisíce platných norem, konkrétně 16 436 (CEN) a 7 733 (CENELEC). Na tvorbě významné části z nich se přitom aktivně podílejí čeští odborníci a experti, čímž je zajištěno, že tyto evropské technické normy odrážejí i pohled a potřeby českých firem, podnikatelů i spotřebitelů.
Spolupráce odborníků i napříč organizacemi
Proces přijímání evropských norem do českého prostředí je upraven zákony č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, a č. 90/2016 Sb., o technických normách, harmonizovaných normách a dalších technických předpisech. Tyto normy se pak stávají součástí soustavy českých technických norem.
Do soustavy ČSN jsou zaváděny všechny schválené a vydané evropské normy, a to nejpozději do 6 měsíců od vydání na evropské úrovni. Tyto normy se zavádí v původní anglické verzi, překladem nebo tzv. převzetím originálu (přeložena je pouze část textu, např. terminologie). Vydání nových ČSN je každý měsíc oznámeno prostřednictvím Věstníku ÚNMZ, který je dostupný i v elektronické verzi na webových stránkách ÚNMZ. Ve Věstníku lze nalézt i oznámení o zahájení nových prací, o zrušení dosud platných ČSN, jejich změnách nebo opravách.
V rámci všech tří zmíněných evropských normalizačních institucí pracují zejména oborově zaměřené technické komise a další jim podřízené struktury (subkomise, pracovní skupiny). Příkladem může být například CEN/TC 128 Střešní skládané krytiny a výrobky pro obklady stěn. V rámci této technické komise pracuje také subkomise CEN/TC 128/SC 10 okapové žlaby a v jejím rámci pak pracovní skupina CEN/TC 128/SC 10/WG 1 Kovové žlaby a držáky. Z tohoto příkladu je patrné, že na přípravě mezinárodních (ale samozřejmě i českých) norem se podílí skutečně experti na danou oblast. I proto je proces tvorby technických norem poměrně zdlouhavý a náročný zejména na lidské zdroje.
Aby toho nebylo málo, některé technické komise jsou zřízeny společně pro horizontální spolupráci napříč různými normativními organizacemi. Příkladem budiž CEN/CENELEC/ETSI eAccessibility. Tato technická komise byla zřízena na základě mandátu Evropské komise M/376 a jejím úkolem je pracovat na přípravě evropských standardů zajišťujících, aby ICT produkty byly přístupné všem a zmenšovaly se bariéry při jejich využívání.
Proces tvorby evropských i mezinárodních technických norem – stejně jako těch národních – je přitom zásadně veřejný. Není to tedy tak, že by normy vznikaly v nějakém temném zákulisí. Po vypracování prvního návrhu textu odborníky v technických komisích a pracovních skupinách je dokument postoupen k připomínkování hlasováním všech členů CEN nebo CENELEC.
Na národní úrovni se po vydání dokumentu začne pracovat na národním stanovisku a text je v této fázi tvorby normy také dostupný technické veřejnosti. Agentura zveřejňuje návrhy evropských norem v etapě prEN na webu drafts.unmz.cz. Jak jsme uvedli, o tom, zda bude norma nakonec opravdu přijata či nikoli, rozhoduje hlasování členů jednotlivých organizací. V CEN i CENELEC rozhoduje takzvané vážené hlasování, tedy každá země má podle své hospodářské významnosti určitý počet hlasů. Česko zde není nijak malým hráčem, s dvanácti hlasy máme při hlasování stejnou váhu jako například Belgie, Maďarsko, Portugalsko nebo mnohem větší Řecko.
Pokud je navržený materiál hlasováním přijat, následuje zapracování zaslaných připomínek, ještě jedno další hlasování a konečně vydání evropské technické normy EN. Při převzetí nové EN do soustavy ČSN musí dojít ke zrušení konfliktních ČSN. To je oznámeno ve věstníku ÚNMZ, který je dostupný na webové adrese: unmz.cz/obecne/vestnik-unmz.