Zprávy a informace ČKAIT Průzkum inženýrské komory

Průzkumu se z téměř tří čtvrtin účastnili autorizovaní inženýři

Na otázku č. 1 v průzkumu odpovědělo 1 087 autorizovaných osob, neodpovědělo 7 respondentů, více možností bylo označeno 7×. Otázka neměla žádné komentáře.

Otázka č. 1/2024: Jaký typ autorizace měli účastníci průzkumu?

Typ autorizace	Počet	Podíl
Autorizovaný inženýr	784	72,1 %
Autorizovaný technik	279	25,7 %
Autorizovaný stavitel	31	2,9 %

Téměř dvě třetiny respondentů mají autorizaci v oboru pozemní stavby

Na otázku č. 2 v průzkumu odpovědělo 1 084 osob, 10 osob neodpovědělo, více možností bylo označeno 86×. Otázka neměla žádné komentáře.

Nejvíce byly zastoupené osoby s autorizací v oboru pozemní stavby (61,9 %). Významnější zastoupení měly také následující čtyři obory: stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství (11,4 %), technologická zařízení staveb (10,9 %), dopravní stavby (10,7 %) a technika prostředí staveb (5,0 %). Ostatní obory byly zastoupeny okrajově. Podíl zastoupení jednotlivých oborů v průzkumu korespondoval s celkovým počtem autorizací evidovaných v daném oboru.

Otázka č. 2/2024: Jaký obor autorizace měli účastníci průzkumu?

Obory autorizace	Počet	Podíl
Pozemní stavby	671	61,9 %
Stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství	124	11,4 %
Technologická zařízení staveb	118	10,9 %
Dopravní stavby	116	10,7 %
Technika prostředí staveb	54	5,0 %
Statika a dynamika staveb	30	2,8 %
Mosty a inženýrské konstrukce	23	2,1 %
Požární bezpečnost staveb	19	1,8 %
Městské inženýrství	13	1,2 %
Geotechnika	12	1,1 %
Stavby pro plnění funkce lesa	5	0,5 %

Polovinu respondentů tvořily osoby samostatně výdělečně činné

Na otázku č. 3 v průzkumu odpovědělo 1 083 osob, 11 osob neodpovědělo, více možností bylo označeno 172×, komentář doplnilo 10 osob.

Nejčastěji respondenti uváděli jako převažující formu výkonu činnosti OSVČ (50,2 %), následoval zaměstnanec (34,8 %) a vlastník/jednatel kanceláře či firmy (25,5 %).

Otázka č. 3/2024: Jakou převažující formu výkonu činnosti uvedli účastníci průzkumu?

Forma výkonu činnosti	Počet	Podíl
OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná	544	50,2 %
Vlastník/jednatel projektové kanceláře, inženýrské kanceláře, stavební firmy	276	25,5 %
Zaměstnanec	377	34,8 %
Přivýdělek (např. při starobním či invalidním důchodu, mateřské apod.)	71	6,6 %
Jiná forma	10	0,9 %

Polovina respondentů působí jako hlavní projektant nebo vedoucí projektu

Na otázku č. 4 v průzkumu odpovědělo 1 076 osob, neodpovědělo 18 respondentů, více možností bylo označeno 590×. Otázka neměla žádné komentáře.

Nejčastěji respondenti uváděli roli hlavního projektanta / vedoucího projektu (50,3 %). Zhruba třetina respondentů se zároveň zaměřuje na stavby do 10 mil. Kč bez DPH (32,2 %) a řadovou/specializovanou projekční či inženýrskou činnost (30,8 %). Čtvrtina se zaměřuje na stavby do 100 mil. Kč (25,6 %) a 11,4 % na stavby nad 100 mil. Kč.

Otázka č. 4/2024: Jaká byla hlavní náplň práce respondentů

Hlavní náplň práce	Počet	Podíl
Hl. projektant, vedoucí projektu atd. (vysoce kvalifikovaná odborná činnost – velmi náročné a koncepční činnosti)	541	50,3 %
Řadový nebo specializovaný projektant, inženýring atd. (středně kvalifikovaná odborná činnost)	331	30,8 %
Zaměřuji se na stavby s předpokládanými stavebními náklady do 10 mil. Kč bez DPH	346	32,2 %
Zaměřuji se na stavby s předpokládanými stavebními náklady do 100 mil. Kč bez DPH	275	25,6 %
Zaměřuji se na stavby s předpokládanými stavebními náklady nad 100 mil. Kč	123	11,4 %
Jiné	50	4,6 %

Nejčastěji respondenti pracovali na stavbách pro bydlení

Na otázku č. 5 v průzkumu odpovědělo 1 078 osob, neodpovědělo 16 respondentů, více možností bylo označeno 660×, komentář doplnilo 41 osob.

V rámci hlavních tříd JKSO respondenti nejčastěji pracují na pozemních stavbách (67,7 %), dále ostatních stavbách (30,2 %), dopravních stavbách (17,3 %) a vodních stavbách (13,2 %).

V rámci pozemních staveb respondenti uváděli, že nejčastěji pracují na budovách pro bydlení (803) – 56,6 %, rodinných domech a rekreačních stavbách (803.6–803.7) – 46,1 %, budovách občanské výstavby (801) – 35,6 % a bytových domech (803.1–803.5) – 31,9 %.

Otázka č. 5/2024: Na jakém typu staveb účastníci průzkumu nejčastěji pracovali?

Typ stavby podle JKSO	Počet	Podíl
Pozemní stavby (801, 802, 803, 803.1–803.5, 803.6–803.7, 803.8, 811, 812)	730	67,7 %
Dopravní stavby (821, 822, 823, 824)	186	17,3 %
Vodní stavby (831, 832, 833)	142	13,2 %
Ostatní stavby (813, 814, 815, 817, 825, 826, 827, 828)	326	30,2 %
Jiné typy staveb (uváděné v komentářích)	41	3,8 %

Vyjádření dotčených orgánů podle starého stavebního zákona trvalo nejčastěji do 60 dní, uvedlo téměř 82 % respondentů

V otázce č. 6 bylo vyplněno 1 071 číselných hodnot, 23 osob číselnou hodnotu neuvedlo. Po vyřazení extrémních hodnot zůstalo 1 067 odpovědí. Otázka neměla žádné komentáře.

Z odpovědí respondentů vyplynulo, že vyjádření dotčených orgánů nejčastěji trvalo 15–30 dní (43,6 %), přičemž významná část respondentů uvedla také 31–60 dní (37,6 %). Kratší lhůtu do 14 dní uvedlo pouze 2,4 % odpovědí. Delší doby byly uváděny podstatně méně často: 61–90 dní uvedlo 7,9 %, 91–180 dní 6,3 % a interval 181–365 dní jen 1,8 % respondentů; více než 365 dní se objevilo výjimečně (0,4 %). Celkově 81,2 % odpovědí spadalo do 60 dní.

Otázka č. 6/2024: Jak dlouho podle vás průměrně trvá vyjádření dotčených orgánů (obvykle, bez mimořádných případů)?

Interval (kalendářní dny)	Počet	Podíl
do 14 dní	26	2,4 %
15 až 30 dní	467	43,6 %
31 až 60 dní	403	37,6 %
61 až 90 dní	85	7,9 %
91 až 180 dní	67	6,3 %
181 až 365 dní	19	1,8 %

Územní rozhodnutí jako první část dvoustupňového povolovacího řízení podle starého stavebního zákona bylo v 90 % případů vydáno do šesti měsíců

Na otázku č. 7 bylo vyplněno 1 027 číselných hodnot, 67 záznamů číselnou hodnotu neobsahovalo. Po vyřazení extrémních hodnot zůstalo 1 013 odpovědí. Otázka neměla žádné komentáře.

Z odpovědí na otázku č. 7 vyplynulo, že územní řízení nejčastěji trvalo 31–60 dní (27,2 %), velmi podobně často byl uváděn také interval 91–180 dní (26,8 %) a 61–90 dní (24,1 %). Kratší délku do 30 dní uvedlo 11,5 % respondentů. Delší doby byly méně časté: 181–365 dní zvolilo 8,1 % a 366–730 dní pouze 2,4 % odpovědí. Celkově 89,6 % odpovědí spadalo do 180 dní.

Otázka č. 7/2024: Jak dlouho podle vaší zkušenosti průměrně trvá v počtu dní územní řízení (obvykle, bez mimořádných případů)?

Interval (kalendářní dny)	Počet	Podíl
do 30 dní	116	11,5 %
31 až 60 dní	276	27,2 %
61 až 90 dní	244	24,1 %
91 až 180 dní	271	26,8 %
181 až 365 dní	82	8,1 %
366 až 730 dní	24	2,4 %

I stavební povolení jako druhá část dvoustupňového povolovacího řízení podle starého stavebního zákona bylo v 90 % případů vydáno do šesti měsíců

Na otázku č. 8 odpovědělo 1 016 osob, 78 neodpovědělo. Po vyřazení extrémních hodnot zůstalo 1 006 odpovědí. Otázka neměla žádné komentáře.

Z odpovědí na otázku č. 8 vyplynulo, že stavební řízení nejčastěji trvalo 31–60 dní (28,2 %). Významně zastoupeny byly také intervaly 91–180 dní (25,8 %) a 61–90 dní (24,2 %). Kratší délku do 30 dní uvedlo 11,2 % respondentů. Delší doby byly méně časté: 181–365 dní zvolilo 7,5 % a 366–730 dní pouze 3,1 % odpovědí. Celkově 89,4 % odpovědí spadalo do 180 dní.

Otázka č. 8/2024:  Jak dlouho podle vaší zkušenosti průměrně trvá v počtu dní stavební řízení (obvykle, bez mimořádných případů)?

Interval (kalendářní dny)	Počet	Podíl
do 30 dní	113	11,2 %
31 až 60 dní	284	28,2 %
61 až 90 dní	243	24,2 %
91 až 180 dní	260	25,8 %
181 až 365 dní	75	7,5 %
366 až 730 dní	31	3,1 %

Také v případě jednoho společného stavebního řízení dostalo 84 % respondentů rozhodnutí o povolení stavby do šesti měsíců od podání žádosti

Na otázku č. 9 uvedlo číselnou hodnotu 1 025 respondentů, 69 respondentů počet dní neuvedlo. Po vyřazení extrémních hodnot zůstalo 1 004 odpovědí. Otázka neměla žádné komentáře.

Z odpovědí na otázku č. 9 vyplynulo, že společné řízení (územní + stavební) nejčastěji trvalo 91–180 dní (26,6 %), velmi podobně často byl uváděn také interval 61–90 dní (25,9 %) a 31–60 dní (24,0 %). Kratší délku do 30 dní uvedlo pouze 7,5 % respondentů. Delší doby byly méně časté: 181–365 dní zvolilo 12,2 % a 366–730 dní 3,9 % odpovědí.

Celkově 84 % odpovědí spadalo do 180 dní.

Otázka č. 9/2024: Jak dlouho podle vaší zkušenosti průměrně trvá v počtu dní společné řízení (územní a stavební; obvykle, bez mimořádných případů)?

Interval (kalendářní dny)	Počet	Podíl
do 30 dní	75	7,5 %
31 až 60 dní	241	24,0 %
61 až 90 dní	260	25,9 %
91 až 180 dní	267	26,6 %
181 až 365 dní	122	12,2 %
366 až 730 dní	39	3,9 %

Podle starého stavebního zákona mělo pozitivní zkušenost s rychlým povolením stavby do dvou měsíců téměř 45 % respondentů, povolení do roka uvedlo více než 93 % respondentů. Jen 1,3 % respondentů nezískalo za rok žádné povolení stavby

Na otázku č. 10 uvedlo číselnou hodnotu 1 011 respondentů, 83 respondentů odpověď neuvedlo. Po vyřazení extrémních hodnot zůstalo 997 odpovědí. Otázka neměla žádné komentáře.

Nejčastěji uváděné hodnoty byly 90 dní (174×) a 60 dní (152×). Nejkratší lhůtu delší než rok uvedlo pouhých 1,3% respondentů.

Otázka č. 10/2024: Délka nejkratšího povolovacího řízení včetně obstarání veškeré inženýrské činnosti (počet kalendářních dní)

Interval (kalendářní dny)	Počet	Podíl
1 až 14 dní	31	3,1 %
15 až 30 dní	134	13,4 %
31 až 60 dní	287	28,8 %
61 až 90 dní	241	24,2 %
91 až 180 dní	233	23,4 %
181 až 365 dní	58	5,8 %
366 až 730 dní	13	1,3 %

Připomínky, námitky a odvolání podle starého stavebního zákona se obvykle vyřešily do dvou měsíců

Na otázku č. 11 uvedlo číselnou odpověď 1 015 respondentů, 79 respondentů číselnou odpověď neuvedlo. Po vyřazení extrémních hodnot zůstalo 1 006 odpovědí. Otázka neměla žádné komentáře.

Nejčastěji respondenti uváděli 31–60 dní (29,7 %). Celkem 87,4 % odpovědí spadá do 180 dní.

Otázka č. 11/2024: Jak dlouho podle vašich zkušeností průměrně trvá řešení připomínek, námitek a odvolání účastníků řízení? (obvykle, bez mimořádných případů)

Interval (kalendářní dny)	Počet	Podíl
0 dní	10	1,0 %
1 až 14 dní	14	1,4 %
15 až 30 dní	196	19,5 %
31 až 60 dní	299	29,7 %
61 až 90 dní	159	15,8 %
91 až 180 dní	201	20,0 %
181 až 365 dní	95	9,4 %
366 až 730 dní	32	3,2 %

Délka řízení s kvalitou dokumentace souvisí jen částečně, uvedla téměř polovina respondentů

Na otázku č. 12 odpovědělo 1 076 osob, 18 osob neodpovědělo, více možností bylo označeno 60×, komentář doplnilo 187 osob.

Nejčastěji respondenti volili odpověď „Částečně“ (49,3 %), dále „Ano“ (29,7 %); přibližně čtvrtina uvedla „Ne“ (25,8 %). Z komentářů respondentů k otázce 12 vyplynulo, že respondenti sice často připouštěli vliv kvality a úplnosti projektové dokumentace na délku řízení, ale zároveň jej nevnímali jako jediný ani rozhodující faktor. Nejčastěji se komentáře vztahovaly přímo k projektové dokumentaci (29,4 %) – typicky ve smyslu, že nekvalitní či neúplná projektová dokumentace vedla k doplňování, přepracování a opakovaným výzvám. Současně však výrazně zaznívalo, že délku řízení zásadně ovlivňovaly také úřady a postup úředníků (17,6 %) a dotčené orgány (13,4 %), tedy faktory, které mohly prodlužovat proces i při dobře připravené dokumentaci.

Otázka č. 12/2024: Souvisí podle vás délka povolovacího řízení s kvalitou a úplností projektové dokumentace?

Odpověď	Počet	Podíl
Ano	320	29,7 %
Ne	278	25,8 %
Částečně	530	49,3 %
Komentář	187	17,4 %

Témata komentářů k otázce č. 12: Souvislost délky povolovacího řízení s kvalitou a úplností projektová dokumentace

Téma	Zmínka	Podíl
Projektová dokumentace	55×	29,4 %
Úřady/úředníci	33×	17,6 %
Dotčené orgány	25×	13,4 %
Doplňování/výzvy/požadavky	20×	10,7 %
Účastníci řízení	15×	8,0 %
Nejednotné požadavky / výklad	7×	3,7 %
Územní plán / majetkoprávní	7×	3,7 %
Schválně/záminka/korupce	6×	3,2 %
Legislativa/systém	3×	1,6 %
Jiné	16×	8,6 %

Přibližně polovina respondentů vnímá komplikace jako důsledek nejasných pravidel a zdržení při vyjadřování úřadů a dotčených orgánů

Na otázku č. 13 odpovědělo 1 074 osob, 20 osob neodpovědělo, více než jednu možnost zvolilo 948 osob. Komentář doplnilo 220 osob.

Respondenti nejčastěji uváděli jako zdroj komplikací absenci jednotné metodiky dotčených orgánů a stavebních úřadů (49,5 %). Velmi podobně často zmiňovali také nečinnost stavebního úřadu (47,5 %) a nečinnost dotčených orgánů (46,9 %). Významnou roli dále hrály samotné požadavky dotčených orgánů (45,4 %) a navazující požadavky na doplnění stanovisek dalších dotčených orgánů (42,1 %). Z dalších faktorů se relativně často objevovaly nedořešené majetkoprávní vztahy (24,0 %) a opravování či doplňování projektové dokumentace v případě její neúplnosti nebo chyb (18,0 %), zatímco nesoulad s územním plánem (9,9 %) či absence regulačních plánů (3,9 %) byly uváděny spíše okrajově.

Ve velmi četných doplňujících komentářích respondenti nejčastěji zmiňovali dotčené orgány a jejich požadavky či stanoviska (17,7 %) a velmi těsně za nimi správce sítí (17,3 %), tedy subjekty, jejichž vyjádření často tvořilo „úzký profil“ celého procesu. Významně se v komentářích objevovalo i téma účastníků řízení a jejich námitky, odvolání a obstrukce (15,9 %), což ukazovalo, že zdržení nevznikalo jen uvnitř veřejné správy, ale i v důsledku konfliktů a procesních kroků mezi účastníky.

Současně respondenti poukazovali na projektovou dokumentaci (11,8 %) a právní nejasnosti a rozdílné výklady (10,5 %), tedy na situace, kdy se řízení vracelo k doplňování nebo se „překládalo“ mezi různými interpretacemi pravidel. Téma kapacit a rozdílů mezi stavebními úřady (10,0 %) pak doplňovalo obraz nerovnoměrné praxe – rychlost řízení byla podle komentářů výrazně závislá na konkrétním úřadu.

Otázka č. 13/2024: Jaké jsou nejčastější důvody komplikací při povolovacích řízeních v ČR?

Odpověď	Počet	Podíl
Absence jednotné metodiky dotčených orgánů a stavebních úřadů	532	49,5 %
Nečinnost stavebního úřadu	510	47,5 %
Nečinnost dotčených orgánů	504	46,9 %
Požadavky dotčených orgánů (památková ochrana, životní prostředí atd.)	488	45,4 %
Požadavky na doplnění stanovisek dalších dotčených orgánů	452	42,1 %
Nedořešené majetkoprávní vztahy	258	24,0 %
Opravování a doplňování v případě neúplné/chybné projektové dokumentace	193	18,0 %
Nečinnost správců sítí	180	16,8 %
Měnící se požadavky stavebníka a tím vyvolané změny/doplňování projektové dokumentace	178	16,6 %
Požadavky vyplývající z právních předpisů	163	15,2 %
Nesoulad s územním plánem	106	9,9 %
Jiné důvody	58	5,4 %
Nepřiměřené požadavky stavebníka	55	5,1 %
Absence regulačních plánů	42	3,9 %

Témata komentářů k otázce č. 13: Nejčastější důvody komplikací př povolovacích řízeních v ČR

Téma	Zmínka	Podíl
Dotčené orgány a jejich požadavky/stanoviska	39×	17,7 %
Správci sítí a vyjádření k sítím	38×	17,3 %
Účastníci řízení – námitky, odvolání, obstrukce (sousedi/spolky ap.)	35×	15,9 %
Projektová dokumentace – chyby, doplňování, přepracování, změny	26×	11,8 %
Právní předpisy / normy – složitost, nejasnost, výklady	23×	10,5 %
Kapacity a rozdíly mezi stavebními úřady (vytíženost, nečinnost, rozdílná praxe)	22×	10,0 %
Majetkoprávní vztahy	10×	4,5 %
Průtahy, prodlužování, přerušování řízení (čekání, výzvy k doplnění)	7×	3,2 %
Územní plán / regulační plán (vč. výkladu ÚP)	6×	2,7 %
Portál stavebníka / digitalizace / komunikace (vč. doručování/pošty)	5×	2,3 %
„Záleží/individuální“ (explicitní formulace)	2×	0,9 %

Podle starého stavebního zákona povolení stavby včetně související obstaravatelské činnosti trvalo déle než rok jen u 22 % podaných žádostí

Na otázku č. 14 odpovědělo 1 065 osob, 29 osob neodpovědělo, více možností bylo označeno 123×. Komentář doplnilo 219 osob.

Respondenti nejčastěji hodnotili délku většiny povolovacích řízení jako delší, než by musela být. Pouze 22,0 % respondentů uvedlo lhůtu delší než rok. Lhůtu 6–12 měsíců uvedlo 48,2 % respondentů. Přibližně třetina (32,1 %) uvedla, že řízení bývala přiměřená v intervalu 3–6 měsíců. Krátké lhůty do 3 měsíců uvedlo 8,3 % respondentů.

Z velkého počtu komentářů k otázce č. 14 vyplynulo, že hodnocení délky řízení bylo silně závislé na konkrétním stavebním úřadu – nejčastěji se zmiňovaly rozdíly v kapacitách, průtahy a nečinnost (39,7 %). Druhým nejvýraznějším tématem byla kvalita a úplnost projektové dokumentace (24,7 %), často ve vazbě na opakované doplňování.

Respondenti zároveň upozorňovali, že délku výrazně ovlivňoval i typ stavby a lokalita (20,1 %) a také dotčené orgány (16,4 %). Menší, ale stále podstatnou roli hrály námitky a odvolání účastníků (11,4 %) a formalistní požadavky vyplývající z předpisů (10,5 %).

Otázka č. 14/2024: Jak celkově hodnotíte délku většiny povolovacích řízení staveb v ČR,a to včetně související inženýrské činnosti? (obvykle, bez mimořádných případů)

Odpověď	Počet	Podíl
Nepřiměřeně dlouhé – delší než rok	234	22,0 %
Delší, než by musely být – delší než 6 měsíců a kratší než 1 rok	513	48,2 %
Přiměřené – 3 až 6 měsíců	342	32,1 %
Krátké – do 3 měsíců	79	7,4 %
Velmi krátké – do 40 dní	10	0,9 %

Témata komentářů k otázce č. 14: Hodnocení délky většiny povolovacích řízení staveb v ČR

Téma	Zmínka	Podíl
Rozdíly/kapacity stavebních úřadů a průtahy (nečinnost, lhůty)	87×	39,7 %
Projektová dokumentace (kvalita/úplnost, doplňování, přepracování)	54×	24,7 %
Typ stavby / lokalita (velké vs. malé stavby, město vs. venkov)	44×	20,1 %
Dotčené orgány a jejich stanoviska/požadavky	36×	16,4 %
Účastníci řízení – námitky, odvolání, obstrukce	25×	11,4 %
Právní předpisy / normy a byrokracie (formalistní požadavky)	23×	10,5 %
Majetkoprávní vztahy (pozemky, výkupy, břemena)	14×	6,4 %
Správci sítí a vyjádření k sítím	7×	3,2 %
Digitalizace/elektronizace a systémy	3×	1,4 %

Novému stavebnímu zákonu většina autorizovaných osob nevěřila. Zlepšení očekávalo jen 5 % účastníků průzkumu

Na otázku č. 15 odpovědělo 1 077 osob, 17 osob neodpovědělo, více možností bylo označeno 13×. Komentář doplnilo 211 osob.

Respondenti se k dopadům nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. stavěli převážně skepticky: 59,4 % uvedlo odpověď „Ne“, tedy že neočekávali zlepšení a urychlení povolování staveb. Naopak pouze 5,2 % věřilo ve zlepšení a urychlení („Ano“). Významná část (34,4 %) zvolila odpověď „Nevím“, což ukazovalo na vysokou míru nejistoty ohledně reálné praxe a implementace zákona.

Z četných komentářů k otázce vyplynulo, že respondenti nevnímali problém jen v samotném znění zákona, ale především v tom, jak bude (ne)fungovat v praxi. Nejčastěji zmiňovali kapacity a kvalitu úřadů (25,1 %) a vymahatelnost lhůt (17,1 %), tedy obavu, že bez personálního posílení a reálného vynucování termínů se řízení nezrychlí.

Výrazně se objevoval i explicitní skepticismus „nic se nezmění“ (15,6 %), dále témata dotčených orgánů (11,4 %) a digitalizace (9,5 %) – tedy klíčové „úzké profily“, které mohly celý proces brzdit i po legislativní změně. Celkově komentáře naznačovaly, že očekávané zrychlení bylo podmiňováno především provedením (implementací), metodikou a kapacitami, nikoli samotnou existencí nové právní úpravy.

Otázka č. 15/2024: Myslíte, že nový stavební zákon 283/2021 Sb. zlepší a urychlí povolování staveb?

Odpověď	Počet	Podíl
Ano	56	5,2 %
Ne	640	59,4 %
Nevím	371	34,4 %

Témata komentářů k otázce č. 15: Zlepšení a urychlování povolování staveb

Téma	Zmínka	Podíl
Kapacity a kvalita úřadů (úředníci, nečinnost, podjatost)	53×	25,1 %
Lhůty a vymahatelnost (tichý souhlas, pořádkové lhůty)	36×	17,1 %
Skepticismus: „nezlepší / nezrychlí / nic se nezmění“	33×	15,6 %
Dotčené orgány a stanoviska, koordinace	24×	11,4 %
Digitalizace, portály a informační systémy (registry, mapy)	20×	9,5 %
Odvolání, soudy, účastníci řízení a spolky	17×	8,1 %
Prováděcí vyhlášky / metodika / jednotný výklad	13×	6,2 %
Byrokracie, předpisy a administrativa (zjednodušení, redukce)	13×	6,2 %
Přenesení inženýringu/odpovědnosti (na SÚ, autorizované osoby)	11×	5,2 %

Téměř polovina respondentů vidí zkrácení povolování primárně v kapacitě a zefektivnění práce stavebních úřadů

Na otázku č. 16 odpovědělo 905 osob, 189 osob neodpovědělo, odpovědi často obsahovaly více návrhů – bylo identifikováno celkem 1 894 výskytů témat (tj. v průměru 2,1 téma na odpověď). Otázka neobsahovala komentáře, ale přímé odpovědi.

Těžiště návrhů směřovalo především k zefektivnění práce stavebních úřadů (44,1 % odpovědí), a to jak z pohledu kapacit a odbornosti, tak organizace práce. Druhou nejčastější oblastí byla koordinace a práce dotčených orgánů (25,0 %), následovaná požadavkem na kvalitnější a úplnější projektovou dokumentaci (21,0 %). Výrazně se objevovaly také návrhy na funkční digitalizaci (18,5 %), vymahatelné lhůty a sankce (17,8 %) a zjednodušení právního prostředí a byrokracie (17,7 %).

Otázka č. 16/2024: Co by podle vás mohlo pomoci zkrácení povolovacího řízení staveb v ČR?

Téma	Zmínka	Podíl
Zefektivnění stavebních úřadů (kapacity, odbornost, organizace)	399×	44,1 %
Koordinace/redukce dotčených orgánů a jejich požadavků	226×	25,0 %
Kvalitnější/úplnější projektová dokumentace + standardy a odpovědnost projektantů	190×	21,0 %
Funkční digitalizace (portál stavebníka, IS, elektronizace)	167×	18,5 %
Vymahatelné lhůty, sankce, fikce, „tichý souhlas“	161×	17,8 %
Zjednodušení a právní stabilita, omezení byrokracie	160×	17,7 %
Jednotná metodika a sjednocení výkladu/postupů	134×	14,8 %
Omezení odvolání/obstrukcí a sporů (spolky, účastníci)	112×	12,4 %
Odpovědnost, kontrola výkonu a motivace úředníků/úřadů	70×	7,7 %
Zrychlení vyjádření správců sítí	69×	7,6 %
Předběžné konzultace a koordinace v přípravě, komunikace	53×	5,9 %
Zlepšení územního plánování (ÚP/RP, aktualizace)	49×	5,4 %
Zjednodušené postupy pro jednoduché stavby (kategorizace)	39×	4,3 %
Vyřešení majetkoprávních vztahů (pozemky, břemena)	29×	3,2 %
Systémová změna (nový/starý zákon, zásadní reforma)	20×	2,2 %
Využití automatizace/AI pro rutinní agendu	10×	1,1 %
Integrace a odstranění duplicit (EIA ap.)	6×	0,7 %

Detailnější konkrétní návrhy

Návrhy	Zmínka	Podíl
Kvalitní a kompletní projektová dokumentace hned napoprvé	149×	16,5 %
Vymahatelné lhůty a sankce za jejich nedodržení	130×	14,4 %
Zjednodušení právních předpisů a omezení byrokracie	130×	14,4 %
Funkční digitalizace a elektronická komunikace (portál stavebníka, IS)	107×	11,8 %
Omezení odvolání/obstrukcí (spolky, účastníci, sousedské spory)	91×	10,1 %
Jednotná metodika, jasná pravidla a zákaz dodatečných požadavků	87×	9,6 %
Odbornost a vzdělávání úředníků (praxe, školení, specializace)	69×	7,6 %
Kategorizace staveb a jednodušší režim pro drobné/jednoduché stavby	56×	6,2 %
Koordinované/jedno společné stanovisko dotčených orgánů (ZJES ap.)	49×	5,4 %
Zlepšení územního plánování (ÚP/RP, aktualizace)	49×	5,4 %
Rychlejší vyjádření správců sítí	46×	5,1 %
Více úředníků a vyšší kapacity stavebních úřadů	41×	4,5 %
Vyřešení majetkoprávních vztahů	27×	3,0 %
Omezení počtu dotčených orgánů / redukce požadavků	22×	2,4 %
Tichý souhlas / fikce souhlasu	13×	1,4 %