Zprávy a informace ČKAIT Průzkum inženýrské komory

Seznam všech čísel

Shrnutí výstupů druhého průzkumu

Autor:
redakce
Publikováno:
Rubrika:
Délka povolování staveb v ČR
Komentáře:
Vložte první komentář

Druhý průzkum ČKAIT z roku 2026 přináší konkrétní data o délce a průběhu povolovacího řízení po zavedení nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. a ukazuje jeho dopady v praxi.

Publikaci Délka povolování staveb v ČR si můžete stáhnout také ve formátu PDF.

Dopad nového stavebního zákona na délku řízení

  • 82 % respondentů obdrželo pravomocné rozhodnutí do 11 měsíců
  • 48 % respondentů obdrželo pravomocné rozhodnutí do 5 měsíců
  • 69 % respondentů uvedlo, že doba než stavební úřad poprvé otevřel žádost, trvala déle než dva měsíce zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí
  • 80 % respondentů podalo žádost včetně projektové dokumentace prostřednictvím portálu stavebníka, jedna pětina datovou schránkou nebo v listinné podobě
  • u 75 % žádostí byla projektová dokumentace již zpracována plně podle nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. a jeho nových prováděcích vyhlášek
  • respondenti si osobně zajistili vyjádření dotčených orgánů nebo správců infrastruktury v 92 % svých žádostí, 74 % respondentů vůbec nežádalo stavební úřad o zprostředkování této služby

Délka povolovacího řízení v době účinnosti nového stavebního zákona (po 1. červenci 2024)

  • do 60 dní byla žádost poprvé otevřena u téměř 24 % odpovědí
  • za 18 měsíců se na žádost nikdo ani nepodíval u více než 4 % odpovědí
  • doba mezi podáním žádosti a vlastním otevřením spisu nejčastěji trvala 3 až 5 měsíců (35 %)
  • doba mezi podáním žádosti a vydáním stavebního povolení (včetně nabytí právní moci) také nejčastěji činila 3 až 5 měsíců (38 %) nebo 6 až 11 měsíců (34 %)

Hlavní uváděné důvody problémů povolovacího řízení

  • nedostatečné personální kapacity stavebních úřadů (67 %)
  • nevydařená digitalizace stavebního řízení, komplikovaný a chybný chod portálu stavebníka (57 %)
  • chybějící nebo nejednotná metodika výkladu stavebního zákona a vyhlášek (46 %)

Nejproblematičtější a nejlépe fungující úřady

  • nejčastěji (68 %) byly v kolizi s termíny pro vydávání rozhodnutí stavební úřady velkých obcí s rozšířenou působností (ORP), tzv. „trojkové úřady“
  • naopak nejlépe (52 %) si vedly stavební úřady středních a menších obcí tzv. „dvojky“ a „jedničky“
  • z dotčených orgánů bylo jako nejproblematičtější (50 %) uváděno vydávání jednotného environmentálního stanoviska (JES)

Zkušenosti s kolaudací podle nového stavebního zákona po 1. červenci 2024

  • celých 43 % respondentů dosud nemá žádnou zkušenost s kolaudací
  • z těch, kteří zkušenosti mají, častěji zmiňovali zpomalení než zrychlení (celkem 35 % vs. 12 %)

Návrhy na zlepšení povolovacího řízení v dalších letech

  • sjednotit metodiky, výklady a postupy stavebních úřadů (46 %)
  • zlepšit finanční podmínky a profesionalizaci zaměstnanců stavebních úřadů (43 %)
  • novelizovat nový stavební zákon v souladu s požadavky ČKAIT (40 %)
  • přepracovat prováděcí vyhlášky podle doporučení ČKAIT (37 %)

Vaše názory

Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.