Zprávy a informace ČKAIT Průzkum inženýrské komory

Průzkumu se z téměř tří čtvrtin účastnili autorizovaní inženýři

Na otázku č. 1 v průzkumu odpovědělo 703 autorizovaných osob, neodpovědělo 6 respondentů, více možností bylo označeno 16×. Otázka neměla žádné komentáře.

Otázka č. 1/2026: Jaký typ autorizace měli účastníci průzkumu?

Typ autorizace	Počet	Podíl
Autorizovaný inženýr	506	72,0 %
Autorizovaný technik	197	28,0 %
Autorizovaný stavitel	16	2,3 %

Téměř dvě třetiny respondentů má autorizaci v oboru pozemní stavby

Na otázku č. 2 odpovědělo 701 autorizovaných osob, 8 osob neodpovědělo, více možností bylo označeno 59×. Otázka neměla žádné komentáře.

Z hlediska oboru autorizace byly v dotazníkovém šetření nejvíce zastoupeny osoby s autorizací v oboru pozemní stavby (64,1 %). Významnější zastoupení měly také následující čtyři obory: stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství (11,8 %), technologická zařízení staveb (11,3 %), dopravních staveb (8,8 %) a techniky prostředí staveb (5,3 %). Ostatní obory byly zastoupeny okrajově.

Otázka č. 2/2026: Jaký obor autorizace měli účastníci průzkumu?

Obory autorizace	Počet	Podíl
Pozemní stavby	449	64,1 %
Stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství	83	11,8 %
Technologická zařízení staveb	79	11,3 %
Dopravní stavby	62	8,8 %
Technika prostředí staveb	37	5,3 %
Mosty a inženýrské konstrukce	17	2,4 %
Statika a dynamika staveb	13	1,9 %
Požární bezpečnost staveb	13	1,9 %
Městské inženýrství	6	0,9 %
Stavby pro plnění funkce lesa	3	0,4 %
Geotechnika	2	0,3 %

Více než polovinu respondentů tvořily osoby samostatně výdělečně činné

Na otázku č. 3 odpovědělo 694 autorizovaných osob, 15 osob neodpovědělo, více možností bylo označeno 100×, komentář doplnily 4 osoby.

Nejčastěji respondenti uváděli jako převažující formu výkonu činnosti OSVČ (53,7 %), následoval vlastník/jednatel kanceláře či firmy (29,1 %) a zaměstnanec (26,8 %).

Otázka č. 3/2026: Jakou převažující formu výkonu činnosti uvedli účastníci průzkumu?

Forma výkonu činnosti	Počet	Podíl
OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná	373	53,7 %
Vlastník/jednatel projektové kanceláře, inženýrské kanceláře, stavební firmy	202	29,1 %
Zaměstnanec	186	26,8 %
Přivýdělek (např. při starobním či invalidním důchodu, mateřské apod.)	33	4,8 %
Jiná forma	4	0,6 %

Nejčastěji respondenti pracovali na stavbách pro bydlení

Na otázku č. 4 odpovědělo 686 autorizovaných osob, neodpovědělo 23 osob, více možností bylo označeno 471×, komentář doplnilo 20 osob.

V rámci hlavních tříd jednotné klasifikace stavebních objektů (JKSO) respondenti uváděli, že nejčastěji pracují na pozemních stavbách (73,3 %), dále na ostatních stavbách (20,1 %), dopravních stavbách (17,1 %) a vodních stavbách (4,7 %). V rámci pozemních staveb byly nejčastěji jmenovány rodinné domy 803.6–803.7 (48,1 %), dále bez rozlišení budovy pro bydlení 803 (45,1 %) a budovy občanské výstavby 801 (39,1 %). Vysoké zastoupení v odpovědích vykazovaly i bytové domy 803.1–803.5 (27,5 %).

Otázka č. 4/2026: Na jakém typu staveb účastníci průzkumu nejčastěji pracovali?

Typ stavby podle JKSO	Počet	Podíl
Pozemní stavby (801, 802, 803, 803.1–803.5, 803.6–803.7, 803.8, 811, 812)	503	73,3 %
Ostatní stavby (813, 814, 815, 817, 825, 826, 827, 828)	138	20,1 %
Dopravní stavby (821, 822, 823, 824)	117	17,1 %
Vodní stavby (831, 832, 833)	32	4,7 %
Jiné typy staveb (uváděné v komentářích: kláštery, kostely, kanalizace…)	20	3,0 %

V posledních šesti měsících účinnosti starého stavebního zákona 676 respondentů řešilo 6 758 stavebních řízení

Na otázku č. 5 odpovědělo 676 autorizovaných osob, neodpovědělo 33 osob. Ze vzorku byly vyřazeny 2 záporné hodnoty. Otázka neměla žádné komentáře.

V období od 1. ledna do 30. června 2024 respondenti řešili celkem 6 758 stavebních řízení, což je přibližně 10 řízení na jednoho respondenta za 6 měsíců (1,7 žádostí/měsíc). Největší část respondentů uvedla 1–9 řízení (67,5 %). Další významná skupina vedla 10–30 řízení (23,1 %). Vyšší číslo je méně časté: 31–100 řízení uvedlo 30 osob (4,5 %) a více než 100 řízení pouze 4 osoby (0,6 %). Pouze 29 respondentů (4,3 %) uvedlo, že v daném období nevedli žádné řízení.

Z hlediska oboru autorizace ve všech kategoriích odpovědí převažují pozemní stavby. Nejvýrazněji to je ve skupině 10–30 řízení (72,4 %). Ve skupině 1–9 řízení jsou pozemní stavby také dominantní (64,6 %), následované obor stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství (11,4 %) a obor technologická zařízení staveb (10,3 %). U kategorie 31–100 řízení je struktura vyrovnanější: pozemní stavby jsou stále nejčastější (46,7 %), ale výrazněji se zde objevuje také vodní hospodářství a krajinné inženýrství (30,0 %) a třetí nejčastější jsou dopravní stavby (13,3 %). Vybočující skupinu s více než 100 řízeními tvoří jen čtyři jednotlivci s výrazně nadprůměrnými údaji (115, 150, 150 a 450 řízení).

Otázka č. 5/2026: Kolik stavebních řízení vedli účastníci průzkumu od 1. ledna do 30. června 2024, tedy za posledních šest měsíců účinnosti starého stavebního zákona č. 183/2006 Sb.?

Interval počtu stavebních řízení	Počet odpovědí	Podíl odpovědí k počtu respondentů	Počet řízení v daném intervalu	Podíl z celkového součtu řízení
0 řízení	29	4,3 %	0	0 %
1 až 9 řízení	455	67,5 %	1 771	26,2 %
10 až 30 řízení	156	23,1 %	2 462	36,4 %
31 až 100 řízení	30	4,5 %	1 660	24,6 %
Více než 100 řízení	4	0,6 %	865	12,8 %

Za 18 měsíců účinnosti nového stavebního zákona 678 respondentů řešilo jen 8 920 stavebních řízení

Na otázku č. 6 odpovědělo 678 autorizovaných osob, neodpovědělo 31 osob, ze vzorku byly vyřazeny 3 záporné hodnoty. Otázka neměla žádné komentáře.

Respondenti podali v souhrnu 8 920 žádostí, průměr činil 13,2 žádostí na respondenta za 18,5 měsíců (0,7 žádosti za měsíc). V členění podle počtu podaných žádostí po 1. červenci 2024 uvedlo 0 žádostí 29 respondentů (4,3 %), 1–9 žádostí 408 respondentů (60,4 %), 10–30 žádostí 191 respondentů (28,3 %), 31–100 žádostí 39 respondentů (5,8 %) a více než 100 žádostí 8 respondentů (1,2 %).

U většiny kategorií se jako nejčastější obor autorizace objevují pozemní stavby. U vyšších počtů žádostí, zejména v intervalu 31–100, se zároveň relativně častěji objevují také obory stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství (25,6 %) a technologická zařízení staveb (15,4 %). Kategorie s více než 100 podanými žádostmi je v počtu odpovědí opět zastoupena velmi okrajově.

Otázka č. 6/2026: Kolik stavebních řízení vedli účastníci průzkumu od 1. července 2024 do 15. ledna 2026, tedy za 18,5 měsíce plné účinnosti nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb.?

Interval počtu stavebních řízení	Počet odpovědí	Podíl odpovědí k počtu respondentů	Počet řízení v daném intervalu	Podíl z celkového součtu řízení
0 řízení	29	4,3 %	0	0 %
1 až 9 řízení	408	60,4 %	1 773	19,9 %
10 až 30 řízení	191	28,3 %	3 074	34,5 %
31 až 100 řízení	39	5,8 %	2 020	22,6 %
Více než 100 řízení	8	1,2 %	2 053	23,0 %

Je třeba upozornit, že sledovaná období mají odlišnou délku (6 měsíců vs 18,5 měsíce), proto nelze absolutní počty řízení přímo porovnávat bez přepočtu na čas.

Tři čtvrtiny respondentů vypracovaly projektovou dokumentaci již plně podle nových prováděcích vyhlášek, i když tuto praxi v komentářích většinově kritizovaly

Na otázku č. 7 odpovědělo 683 autorizovaných osob, neodpovědělo 26 osob, obě možnosti uvedlo 52 osob. Komentář doplnilo 40 osob.

Nejčastěji respondenti uváděli, že projektová dokumentace již byla zpracována plně podle nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek (74,8 %). Menší část uvedla, že projektová dokumentace byla zpracována ještě podle starého stavebního zákona č. 183/2006 Sb. (33,0 %). U 52 respondentů byly označeny obě varianty, což je třeba zohlednit při interpretaci výsledků.

V komentářích respondenti nejčastěji popisují přechodovou praxi kombinací dokumentace podle starého a nového režimu (75 %), typicky v návaznosti na zakázky rozpracované před 1. červencem 2024. Výrazným tématem komentářů jsou nejasnosti a kritika prováděcích vyhlášek a rozsahu dokumentace (30 %). Menší část komentářů zmiňuje nutnost přepracování dokumentace na nový režim (12,5 %) nebo dílčí aktualizace dokumentace podle nového stavebního zákona (12,5 %). Okrajově se objevují také zkušenosti s nefunkčností portálu stavebníka (5 %), dohody s místně příslušnými stavebními úřady (2,5 %) či situace, kdy respondent žádosti nepodával (5 %).

Otázka č. 7/2026: Jakou projektovou dokumentaci respondenti přikládali k žádosti o stavební povolení za plné účinnosti nového stavebního zákona, tedy od 1. července 2024?

Způsob zpracování	Počet	Podíl
Projektová dokumentace byla ještě zpracována podle starého stavebního zákona č. 183/2006 Sb.	225	33,0 %
Projektová dokumentace byla již zpracována plně podle nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. a jeho nových prováděcích vyhlášek	510	74,8 %
Komentář	40	5,9 %

Tři čtvrtiny respondentů nevyužívaly novou možnost a nepožádaly stavební úřady o zajištění vyjádření dotčených orgánů nebo správců infrastruktury

Na otázku č. 8 v průzkumu odpovědělo 679 autorizovaných osob, neodpovědělo 30 osob. Ze vzorku bylo vyřazeno 21 záporných hodnot. Otázka neměla žádné komentáře.

Respondenti podali po 1. červenci 2024 v souhrnu 1 737 žádostí prostřednictvím stavebního úřadu, průměr činil 2,64 žádostí na respondenta za 18,5 měsíců. Převážná část respondentů uvedla, že si vyjádření prostřednictvím stavebního úřadu nezajišťovala (0 žádostí 73,4 %). Vyšší počty (10 a více žádostí) uvedlo dohromady 6,3 % respondentů, přičemž se vyskytla i jedna extrémní hodnota 305 žádostí.

Otázka č. 8/2026: U kolika žádostí si respondenti po 1. červenci 2024 zajistili vyjádření dotčených orgánů nebo správců dopravní a technické infrastruktury prostřednictvím stavebního úřadu?

Interval počtu řízení	Počet respondentů	Podíl odpovědí k počtu respondentů	Součet počtu žádostí v daném intervalu	Podíl z celkového počtu žádostí
0 řízení	483	73,4 %	0	0 %
1 řízení	40	6,1 %	40	2,3 %
2 až 9 řízení	94	14,3 %	353	20,3 %
10 až 30 řízení	30	4,6 %	479	27,6 %
31 až 100 řízení	10	1,5 %	560	32,2 %
Více než 100 řízení	1	0,2 %	305	17,6 %

Vyjádření dotčených orgánů nebo správců infrastruktury si osobně zajistilo 92 % respondentů

Na otázku č. 9 odpovědělo 669 autorizovaných osob, 40 osob neodpovědělo, ze vzorku bylo vyřazeno 8 záporných hodnot. Otázka neměla žádné komentáře.

Respondenti si vyjádření dotčených orgánů nebo správců infrastruktury po 1. červenci 2024 ve většině případů zajišťovali osobně (alespoň u jedné žádosti tak uvedlo 91,7 % respondentů). V součtu podali po 1. červenci 2024 osobně 9 015 žádostí, průměr činil 13,64 žádostí na respondenta za 18,5 měsíců. Nejčastěji se odpovědi pohybují v rozmezí 2–9 žádostí (48,3 %) a 10–30 žádostí (28,9 %), maximální uvedená hodnota byla 350.

Z porovnání odpovědí na otázku č. 8 a č. 9 vyplývá, že zatímco v případě zajištění prostřednictvím stavebního úřadu uvedlo nula žádostí 73,4 % respondentů, u zajištění osobně uvedlo alespoň jednu žádost 91,7 % respondentů. To naznačuje, že většina žadatelů i po účinnosti nového stavebního zákona získává vyjádření dotčených orgánů spíše osobně než prostřednictvím stavebního úřadu.

Otázka č. 9/2026: U kolika žádostí si respondenti po 1. červenci 2024 osobně zajistili vyjádření dotčených orgánů nebo správců dopravní a technické infrastruktury?

Interval počtu řízení	Počet respondentů	Podíl odpovědí k počtu respondentů	Součet počtu žádostí v daném intervalu	Podíl z celkového součtu žádostí
0 řízení	55	8,3 %	0	0 %
1 řízení	45	6,8 %	45	0,5 %
2 až 9 řízení	319	48,3 %	1 541	17,1 %
10 až 30 řízení	191	28,9 %	3 124	34,7 %
31 až 100 řízení	42	6,4 %	2 234	24,8 %
Více než 100 řízení	9	1,4 %	2 071	23,0 %

Stavební úřad poprvé otevřel žádost až po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty pro vydání rozhodnutí, uvedlo 69 % respondentů

Na otázku č. 10 odpovědělo 674 autorizovaných osob, 35 osob neodpovědělo. Z odpovídajících uvedlo 660 alespoň jeden časový interval. Počet vícečetných odpovědí byl 41, komentářů 70.

Nejčastěji respondenti uváděli dobu 3 až 5 měsíců (35,3 %) a interval 6 až 11 měsíců (22,7 %). Ještě delší prodlevy nebyly ojedinělé: 12 až 17 měsíců uvedlo 46 respondentů (6,8 %) a déle než 18 měsíců (spis neotevřen) uvedlo 29 respondentů (4,3 %). Souhrnně tak čekání delší než 60 dní uvedlo 466 respondentů, tj. 69,1 % z odpovědí (resp. 70,6 % z těch, kteří označili alespoň jednu možnost).

Výrazně zastoupena byla také varianta otevření spisu ve lhůtě do dvou měsíců (celkem 35,6 %). Lhůtu do 60 dní uvedlo 159 respondentů (23,6 %), kratší lhůty do 30 dní označilo 70 respondentů (10,4 %) a v řádu několika dnů 12 respondentů (1,8 %).

V komentářích k době mezi podáním žádosti přes portál stavebníka a prvním otevřením spisu respondenti nejčastěji zmiňovali výrazné rozdíly podle konkrétního stavebního úřadu či regionu (35,7 %). Přibližně každý devátý komentář uváděl technické problémy portálu stavebníka (11,4 %) nebo opakované výzvy k doplnění či formální vady podání (11,4 %), což dokresluje vliv místní praxe úřadů, funkčnosti systému a administrativních kroků na délku povolovacího řízení.

Otázka č. 10/2026: Jaká doba uplynula mezi podáním žádosti přes portál stavebníka a prvním otevřením spisu, v době plné účinnosti nového stavebního zákona?

Odpověď	Počet	Podíl
V řádu několika dnů	12	1,8 %
Do 30 dní	70	10,4 %
Do 60 dní	159	23,6 %
3 až 5 měsíců	238	35,3 %
6 až 11 měsíců	153	22,7 %
12 až 17 měsíců	46	6,8 %
Déle než 18 měsíců / nepodařilo se mi zahájit žádné řízení	29	4,3 %
Komentář	70	10,4 %

Přibližně polovina respondentů uvedla, že stavební úřad vydá rozhodnutí do 5 měsíců od podání žádosti, třetina za 6–11 měsíců a pouhých 7 % respondentů nezískalo rozhodnutí ani po více než 18 měsících

Na otázku č. 11 odpovědělo 668 autorizovaných osob z toho 651 osob označilo alespoň 1 interval, 41 osob neodpovědělo, vícečetně odpovědělo 34 osob a počet komentářů byl 57.

Nejčastěji respondenti uváděli dobu mezi podáním žádosti a získáním pravomocného rozhodnutí o povolení stavby 3 až 5 měsíců (37,6 %) nebo 6 až 11 měsíců (34 %). Dohromady tedy převažuje lhůta pro vydání stavebního povolení ve dvou intervalech v celkovém rozmezí 3 až 11 měsíců (71,6 %). Delší lhůty v intervalu 12 až 17 měsíců uvedlo jen 95 res­pondentů (14,2 %). Pouze 45 respondentů (6,7 %) uvedlo, že ani po více než 18 měsících nezískali žádné rozhodnutí.

Z komentářů k době mezi podáním žádosti přes portál stavebníka a vydáním stavebního povolení včetně nabytí právní moci vyplývá, že více než třetina respondentů popisuje konkrétní lhůty (36,8 %).

Často se zároveň objevují zkušenosti s technickými problémy portálu stavebníka (17,5 %) a důraz na výraznou rozdílnost praxe mezi stavebními úřady (17,5 %). Přibližně každý osmý komentář uvádí, že řízení dosud neskončilo vydáním pravomocného rozhodnutí (12,3 %) a že doba byla ovlivněna přerušováním či doplňováním podkladů (12,3 %). V části komentářů se zmiňuje také vliv odvolání a nabytí právní moci, případně doplňkových stanovisek (JES, hygiena, požární ochrana).

Z porovnání odpovědí na 10. a 11. otázku vyplývá očekávatelný vztah mezi dobou zahájení úkonů a dobou do vydání stavebního povolení. Jinými slovy, když už se stavební úřad ke spisu dostane, obvykle ho i poměrně rychle vyřídí.

Křížová otázka zahrnuje pouze respondenty, kteří uvedli odpověď v obou otázkách.

Otázka č. 11/2026: Jaká doba uplynula mezi podáním žádosti přes portál stavebníka a vydáním stavebního povolení včetně nabytí právní moci, v době plné účinnosti nového stavebního zákona?

Odpověď	Počet	Podíl
Do 30 dní	5	0,7 %
Do 60 dní	64	9,6 %
3 až 5 měsíců	251	37,6 %
6 až 11 měsíců	227	34,0 %
12 až 17 měsíců	95	14,2 %
Déle než 18 měsíců / nepodařilo se mi získat žádné rozhodnutí	45	6,7 %
Komentář	57	8,5 %

Vztah mezi prvním otevřením spisu a vydáním stavebního povolení – porovnání odpovědí na otázku č. 10 a č. 11

Otevření spisu / vydání povolení	do 30 dní	do 60 dní	3–5 měsíců	6–11 měsíců	12–17 měsíců	Déle než 18 měsíců / bez rozhodnutí	Vydaných povolení v daném intervalu
V řádu dnů	1	3	5	0	0	0	9
Do 30 dní	3	25	29	4	0	1	62
Do 60 dní	0	21	99	19	2	0	141
3 ža 5 měsíců	1	5	88	113	12	5	224
6 až 11 měsíců	0	0	14	76	45	9	144
12 až 17 měsíců	0	1	2	6	24	6	39
Déle než 18 měsíců / nezahájeno řízení	0	1	1	0	3	23	28
Otevřených spisů v daném intervalu	5	56	238	218	86	44	647

Více než 76 % respondentů uvedlo alespoň jednu pozitivní zkušenost s rychlým povolením stavby do 6 měsíců, jen 5,4 % respondentů uvedlo, že za 18 měsíců žádné povolení stavby nezískalo

Na otázku č. 12 odpovědělo celkem 662 autorizovaných osob, neodpovědělo 47 osob, vícečetně odpověděly 4 osoby a komentář doplnilo 38 osob.

Nejčastěji se nejkratší dosažená doba pohybovala v pásmu 4–6 měsíců (32,6 %) a 2–3 měsíce (28,9 %), menší část uvedla do 60 dní (14,7 %).

V komentářích (38) k nejkratšímu povolovacímu řízení respondenti často doplňují konkrétní čas nebo datové milníky (42,1 %) a zmiňují, že výsledky jsou silně variabilní napříč jednotlivými řízeními (26,3 %). Často jsou komentována také stanoviska dotčených orgánů – část respondentů popisuje jejich zrychlení, jiní naopak nedodržování lhůt (21,1 %). Někteří doplňují, že nemají přímou zkušenost (18,4 %) nebo uvádějí konkrétní stavební úřad.

Otázka č. 12/2026: Jak dlouho trvalo nejkratší povolovací řízení včetně obstarání veškeré inženýrské činnosti po 1. červenci 2024?

Odpověď	Počet	Podíl
Do 60 dní	97	14,7 %
2 až 3 měsíce	191	28,9 %
4 až 6 měsíců	216	32,6 %
7 až 9 měsíců	68	10,3 %
10 až 12 měsíců	46	6,9 %
Záměr stavby dosud nebyl povolen	36	5,4 %
Komentář	38	5,7 %

Zlepšení a zkrácení délky stavebního řízení včetně obstaravatelské činnosti uvedlo jen necelých 5 % respondentů

Na otázku č. 13 odpovědělo 674 autorizovaných osob, neodpovědělo 35 osob, komentářů bylo 80, vícečetně odpověděly 3 osoby.

Nejčastěji respondenti uváděli, že se délka řízení zhoršila a prodloužila (65 %), zatímco 28,5 % uvedlo, že se nezměnila, a pouze 4,7 % uvedlo zlepšení a zkrácení. Je zajímavé, že odpovědi na souhrnnou otázku ukazují na horší situaci než vyplývá z odpovědí na předchozí otázky, v nichž res­pondenti uváděli konkrétní lhůty.

Oproti předchozímu průzkumu k délce povolovacího řízení došlo k určitému prodloužení povolovacího řízení. Zatímco v roce 2024 získalo stavební povolení do roka více než 90 % respondentů, v letošním průzkumu tuto zkušenost potvrdilo 80 % respondentů.

V poměrně vysokém počtu komentářů (80) res­pondenti nejčastěji zmiňují, že délka řízení je výrazně ovlivněna kapacitami a rozdíly mezi stavebními úřady (42,5 %). Často se opakují zmínky o prodloužení a průtazích (22,5 %) a současně i formulace typu „záleží/individuální“ (21,2 %). Významnou roli v komentářích hrají také vyjádření dotčených orgánů (20,0 %) a technické či procesní problémy portálu stavebníka (17,5 %).

Otázka č. 13/2026: Jak respondenti hodnotili svou profesní zkušenost se změnou délky povolovacího řízení včetně inženýrské činnosti po 1. červenci 2024?

Odpověď	Počet	Podíl
K lepšímu – zkrátila se	31	4,7 %
Nezměnila se	190	28,5 %
K horšímu – prodloužila se	435	65,0 %
Komentář	80	11,9 %

Více než polovina (55,4 %) respondentů uvedla, že průměrná lhůta pro získání vyjádření dotčených orgánů se nezměnila

Na otázku č. 14 odpovědělo 677 autorizovaných osob, neodpovědělo 32 osob, počet komentářů byl 66 a vícečetně odpověděly 4 osoby.

Tato otázka byla provázena vysokým počtem komentářů (66). Nejčastěji respondenti uváděli, že se průměrná doba nezměnila (55,4 %), zatímco 29,7 % respondentů vnímá změnu k horšímu (prodloužení) a 14,0 % změnu k lepšímu (zkrácení). Komentáře nejčastěji zdůrazňují průtahy a prodlužování a současně nedodržování lhůt či potřebu urgencí (obě témata shodně 25,8 %), dále zmiňují konkrétní problematické/klíčové orgány a správce (18,2 %). Menší část komentářů naopak popisuje zlepšení či individuální rozdíly podle situace.

Otázka č. 14/2026: Jak respondenti hodnotili svou profesní zkušenost se změnou průměrné doby pro získání stanovisek dotčených orgánů a  správců dopravní/technické infrastruktury po 1. červenci 2024?

Odpověď	Počet	Podíl
K lepšímu – zkrátila se	93	14,0 %
Nezměnila se	371	55,4 %
K horšímu – prodloužila se	199	29,7 %
Komentář	66	9,7 %

Hlavní překážkou povolování staveb jsou podle účastníků průzkumu nedostatečné personální kapacity stavebních úřadů

Na otázku č. 15 odpovědělo 605 autorizovaných osob, 104 osob neodpovědělo, počet vícečetných odpovědí byl 492, počet komentářů 83.

Nejčastěji respondenti vybírali z nabízených možností nedostatečné personální kapacity stavebních úřadů (66,6 %), dále nevydařenou digitalizaci stavebního řízení či komplikovaný/chybný chod portálu stavebníka (57,0 %) i chybějící či nejednotnou metodiku výkladu stavebního zákona, vyhlášek a podzákonných předpisů (45,5 %). Významná část respondentů zároveň poukazovala na to, že nebyla aplikována fikce souhlasu do 30 dnů (33,9 %) a že problémy vznikají i při získávání stanovisek a vyjádření dotčených orgánů (30,4 %).

Přibližně třetina respondentů zmiňuje také dopady chyb a nejasností v novém stavebním zákoně (29,3 %) a více než čtvrtina nedostatečnou kompetenci stavebních úřadů (27,8 %). Dále se objevují dopady nejasností v prováděcích vyhláškách (20,3 %) a nedodržování termínů u správců dopravní a technické infrastruktury (15,5 %).

Vlastní komentář doplnilo 83 respondentů (13,7 %). Takřka nikdo však v komentáři neuváděl jiný důvod než byly nabízené možnosti. V komentářích se jako nejčastější důvod zhoršení objevují problémy s digitalizací / portálem stavebníka (37,3 %), dále nejasný a nejednotný výklad/metodika (24,1 %) a nedostatečné personální kapacity úřadů (19,3 %). Opakují se také zkušenosti typu „každý úřad po svém“ (16,9 %), kritika duplicit a dublování činností (14,5 %) a výhrady ke kvalitě či přístupu konkrétních pracovníků (14,5 %). Další část komentářů míří na neaplikování fikce souhlasu a nedodržování lhůt (13,3 %) a na kompetence úředníků (10,8 %).

Otázka č. 15/2026: Jaké respondenti uváděli hlavní důvody pro zhoršení délky povolovacího řízení včetně obstaravatelské činnosti po 1. červenci 2024?

Odpověď	Počet	Podíl
Nedostatečné personální kapacity stavebních úřadů	403	66,6 %
Nevydařená digitalizace stavebního řízení – komplikovaný a chybný chod portálu stavebníka	345	57,0 %
Chybějící nebo nejednotná metodika na úrovni výkladu stavebního zákona, vyhlášek a podzákonných předpisů	275	45,5 %
Nebyla aplikována fikce souhlasu, pokud se (dotčený) orgán nevyjádřil do 30 dní	205	33,9 %
Problémy se získáním stanoviska/vyjádření dotčených orgánů	184	30,4 %
Dopady chyb a nejasností v novém stavebním zákoně	177	29,3 %
Nedostatečná kompetence stavebních úřadů	168	27,8 %
Dopady chyb a nejasností v prováděcích vyhláškách nového stavebního zákona	123	20,3 %
Nedodržování termínů na úrovni správců dopravní a technické infrastruktury	94	15,5 %
Jiné důvody nebo můj komentář	83	13,7 %

Téměř polovina respondentů uvedla problémy se získáním jednotného environmentálního stanoviska (JES)

Na otázku č. 16 odpovědělo 598 autorizovaných osob, neodpovědělo 111 osob, počet vícečetných odpovědí byl 239, počet komentářů 98.

Nejčastěji byly zmiňovány potíže se získáním JES – jednotného environmentálního stanoviska (49,8 %), dále problémy vykazovala i vodoprávní agenda včetně správců toků/povodí (26,9 %) a státní památková péče (19,6 %).

Ve vysokém počtu komentářů (98) se respondenti často vyjadřují obecně bez jednoznačného určení konkrétního orgánu (38,8 %). Z konkrétních okruhů se v komentářích nejčastěji objevují zmínky o konkrétním ORP / stavebním úřadu (11,2 %) a o orgánech ochrany přírody (CHKO/KRNAP apod., 9,2 %); dále se opakují odkazy na JES, vodoprávní agendu/povodí, správce sítí / technickou infrastrukturu a dopravu / bezpečnost provozu (shodně po 5,1 %). Současně 16,3 % komentářů uvádí, že respondenti zásadní kolizi s termíny nezaznamenali nebo ji nedokázali posoudit.

Otázka č. 16/2026: Které dotčené orgány a správci sítí byly nejčastěji v kolizi s termíny nového stavebního zákona po 1. červenci 2024?

Odpověď	Počet	Podíl
Jednotné environmentální stanovisko (JES; MŽP/Kraj/ORP)	298	49,8 %
Vodoprávní úřad + správce toku/povodí	161	26,9 %
Státní památková péče (SPP; orgán SPP/NPÚ)	117	19,6 %
Technická infrastruktura	70	11,7 %
Doprava a bezpečnost provozu (SSÚ/DI PČR; podle potřeby Drážní úřad/SŽ, ÚCL, SPS)	67	11,2 %
Hasičský záchranný sbor (HZS)	51	8,5 %
Dopravní infrastruktura	49	8,2 %
Krajská hygienická stanice (KHS)	46	7,7 %
Obrana a bezpečnost státu (MO/Policie; ochranná pásma)	25	4,2 %
Další podle zvláštních předpisů a ochranných pásem (báňská správa, energetika/plyn/elektro…)	25	4,2 %
Jiné – můžete být konkrétnější nebo připojit komentář…	98	16,4 %

Témata komentářů k otázce č. 16: Které dotčené orgány a správci sítí byly nejčastěji v kolizi s termíny nového stavebního zákona po 1. červenci 2024

Téma	Zmínka	Podíl
Jiné/neurčeno (velmi stručné bez konkrétního orgánu)	38×	38,8 %
Bez kolize / žádný problém / nevím	16×	16,3 %
Konkrétního úřad/místo jako zdroje problému	11×	11,2 %
Ochrana přírody (CHKO/KRNAP apod.)	9×	9,2 %
Vodoprávní agenda / povodí, správce toku, vodoprávní úřad	5×	5,1 %
JES / environmentální stanoviska (MŽP apod.)	5×	5,1 %
Správci sítí / technická infrastruktura (ČEZ/CETIN, voda/kanalizace, plyn apod.)	5×	5,1 %
Doprava / bezpečnost provozu (DI PČR, SSÚ, správci komunikací apod.)	5×	5,1 %
Požární ochrana (HZS)	2×	2,0 %
Památková péče (NPÚ/SPP)	1×	1,0 %
Hygiena (KHS)	1×	1,0 %

V kolizi s dodržováním lhůt jsou častěji větší stavební úřady obcí s rozšířenou působností, uvedlo více než 68 % respondentů

Na otázku č. 17 odpovědělo 618 autorizovaných osob, neodpovědělo 91 osob, počet vícečetných odpovědí byl 134, počet komentářů 84.

Nejčastěji byly z hlediska nedodržování lhůt označeny stavební úřady obcí s rozšířenou působností (ORP) (68,4 %). Stavební úřady menších a středních obcí tzv. „jedničky“ a „dvojky“ byly označeny jako problémové jen u třetiny odpovědí (33,5 %).

V kritických komentářích respondenti poměrně často uvádějí konkrétní město (nejčastěji ORP) (23,5 %), případně zdůrazňují, že situace se výrazně liší úřad od úřadu a souvisí s kapacitami či personálním zajištěním. Většina měst byla zmíněna jen jednou. Opakovaně byly jmenovány Praha (6×), dále Brno a Šlapanice (shodně 4×) a Šumperk (3×); po dvou zmínkách mají např. Brandýs nad Labem, Louny, Nový Bor, Nýřany, Olomouc, Ostrava a Plzeň.

Celkem bylo kriticky jmenováno 33 měst: Boskovice (1×), Brandýs nad Labem (2×), Brno (4×), České Budějovice (1×), Černošice (1×), Chlumec nad Cidlinou (1×), Dvůr Králové nad Labem (1×), Frýdlant nad Ostravicí (1×), Hradec Králové (1×), Humpolec (1×), Jaroměř (1×), Kaplice (1×), Liberec (1×), Louny (2×), Mníšek pod Brdy (1×), Náchod (1×), Neratovice (1×), Nový Bor (2×), Nymburk (1×), Nýřany (2×), Olomouc (2×), Ostrava (2×), Pacov (1×), Plzeň (2×), Praha (6×), Sadská (1×), Tachov (1×), Třebechovice pod Orebem (1×), Ústí nad Labem (1×), Šlapanice (4×), Šumperk (3×), Žlutice (1×).

Otázka č. 17/2026: Jaké typy stavebních úřadů byly nejčastěji v kolizi s dodržováním lhůt a vedením stavebního řízení podle nového stavebního zákona po 1. červenci 2024?

Typ stavebního úřadu	Počet	Podíl
Stavební úřad velkých obcí s rozšířenou působností (ORP, tzv. „trojky“)	423	68,4 %
Stavební úřad středních a menších obcí („dvojky“ a „jedničky“)	207	33,5 %
Krajský stavební úřad	74	12,0 %
Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ)	19	3,1 %
Jiný stavební úřad (MO, MS, MV)	6	1,0 %
Komentář (uveďte název stavebního úřadu, který měl podle vás po 1. červenci 2024 největší problémy s vedením stavebního řízení	85	13,8 %

Nejlepší zkušenosti s dodržováním lhůt jsou se stavebními úřady menších a středních obcí, uvedlo 52 % respondentů

Na otázku č. 18 odpovědělo 581 autorizovaných osob, 128 osob neodpovědělo, vícečetně odpovědělo 47 osob, počet komentářů byl 115.

Nejčastěji respondenti označili stavební úřady menších a středních obcí („jedničky/dvojky“) (52,0 %), následované úřady obcí s rozšířenou působností (ORP, tzv. „trojky“) (29,3 %). Současně 19,8 % respondentů doplnilo otevřený komentář s konkrétním názvem stavebního úřadu.

I v pochvalných komentářích (115) respondenti nejčastěji uvádějí konkrétní stavební úřad / město – tvoří to 60,0 % všech komentářů (69/115), přičemž část z nich je jen ve formě stručného výčtu bez dalšího vysvětlení. Menší část komentářů (8,7 %) zdůrazňuje, že pozitivní zkušenost je silně individuální a „záleží úřad od úřadu“, případně srovnává typy úřadů bez jasného vítěze; jen okrajově se objevují zmínky, že dobrý průběh souvisel se způsobem podání / digitalizací (1,7 %). I v této otázce jsou konkrétní zmínky měst spíše rozptýlené: opakovaně byla i v pozitivním smyslu jmenována Praha (3×), ostatní města zpravidla pouze jednou; celkem bylo jmenováno 35 měst.

V pozitivním smyslu ohledně délky stavebního řízení bylo jmenováno 35 měst: Benátky nad Jizerou (1×), Beroun (1×), Bílovec (1×), Černice (1×), Černošice (1×), Česká Kamenice (1×), Česká Lípa (1×), Dobřany (1×), Dobříš (1×), Dolní Čermná (1×), Domažlice (1×), Děčín (1×), Hostomice pod Brdy (1×), Jablonné nad Orlicí (1×), Kadaň (1×), Karlovy Vary (1×), Klatovy (1×), Kralovice (1×), Liberec (1×), Litice (1×), Litoměřice (1×), Lovosice (1×), Lutín (1×), Mohelnice (1×), Městec Králové (1×), Olomouc (1×), Ostrava (1×), Pardubice (1×), Polička (1×), Praha (3×), Říčany (1×), Teplice (1×), Vyškov (1×), Zlín (1×), Znojmo (1×).

Otázka č. 18/2026: Se kterými stavebními úřady měli respondenti nejlepší zkušenost s vedením stavebního řízení podle nového stavebního zákona po 1. červenci 2024

Typ stavebního úřadu (nejlepší zkušenost)	Počet	Podíl
Stavební úřad středních a menších obcí („dvojky“ a „jedničky“)	302	52,0 %
Stavební úřad velkých obcí s rozšířenou působností (ORP, tzv. „trojky“)	170	29,3 %
Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ)	36	6,2 %
Krajský stavební úřad	35	6,0 %
Jiný stavební úřad (MO/MS/MV)	7	1,2 %
Komentář (uveďte název stavebního úřadu, který po 1. červenci 2024 nejlépe vedl stavební řízení)	115	19,8 %

Za rok a půl o žádnou koladauci stavby nepožádalo více než 43 % respondentů

Na otázku č. 19 odpovědělo 669 autorizovaných osob, 40 osob neodpovědělo. Vícečetně odpovědělo 5 osob, počet komentářů byl 108.

Nejčastěji respondenti uváděli, že zatím o kolaudaci nežádali (43,3 %). Z těch, kteří zkušenost mají, převažuje hodnocení, že se kolaudace zpomalila (22,6 %) nebo dokonce zásadně zpomalila (12,6 %), zatímco zrychlení uvedlo 12,1 %.

I s touto otázkou byl spojen vysoký počet komentářů (108). Nejčastěji v nich respondenti uváděli, že v praxi je kolaudace beze změny / podobná jako dříve (45,4 %).

Další významná část komentářů popisovala vyšší administrativní náročnost a změny režimu kolaudace (např. více dokladů, rozhodnutí a právní moc) (17,6 %) nebo uváděla, že respondenti kolaudaci neřeší osobně / nedokáží ji posoudit (zajišťuje investor či realizační firma, chybí zkušenost) (9,3 %).

V menší části komentářů se objevují také motivy průtahů a kapacitních problémů úřadů (7,4 %), rozdílné praxe podle úřadu (6,5 %) a specifika spojená s digitalizací/DTM (8,3 %).

Otázka č. 19/2026: 19. Jaké měli repondenti zkušenosti s kolaudacemi staveb po 1. červenci 2024?

Odpověď	Počet	Podíl
Zatím žádnou, dosud jsem nežádal/a	290	43,3 %
Žádost i proces kolaudačního řízení se zrychlily	81	12,1 %
Žádost i proces kolaudačního řízení se zpomalily	151	22,6 %
Žádost i proces kolaudačního řízení se zásadně zpomalily	84	12,6 %
Komentář	108	16,1 %

Témata komentářů k otázce č. 19: Zkušenost respondentů s termíny kolaudace staveb

Téma	Zmínka	Podíl
Beze změny / podobné jako dříve	49×	45,4 %
Vyšší administrativa / změny režimu kolaudace (např. zrušení kolaudačního souhlasu, „rozhodnutí“ a PM, více dokladů/příloh, stanoviska dotčených orgánů předem, „kolauduje se všechno“, změny užívání)	19×	17,6 %
Nelze posoudit / neřeší osobně (kolaudace neřeší, řeší investor / realizační firma, nedostatek zkušeností)	10×	9,3 %
Digitalizace/portál/DTM (portál stavebníka, ISSŘ, DTM/TDM, „systémy“, nahrávání podkladů)	9×	8,3 %
Zpomalení / průtahy / kapacity (čekání, přetížení, „visí to ve frontě“, rok na užívání apod.)	8×	7,4 %
Rozdílná praxe (liší se úřad od úřadu)	7×	6,5 %
Zrychlení / pozitivní zkušenost (rychlé/bezproblémové, proaktivní úředníci apod.)	3×	2,8 %
Specifické problémy (kontrolní prohlídky, PO apod.)	2×	1,9 %
Jiné/neurčité (např. odkaz „viz bod…“ bez dalšího kontextu)	1×	0,9 %

Pětina respondentů podávala žádosti o stavební povolení v rozporu se zákonem, a to datovou schránkou nebo v tištěné podobě

Na otázku č. 20 odpovědělo 671 autorizovaných osob, 38 osob neodpovědělo, komentářů bylo 49, vícečetně odpovědělo 108 osob.

Jednoznačně převažuje podávání přes portál stavebníka (80,3 %), přičemž část respondentů uvádí i kombinaci více způsobů (16,8 %) a menší podíl využívá datovou schránku (11,3 %) nebo stále podává v tištěné podobě (8,5 %).

V komentářích (49) se nejčastěji objevují zmínky o problémech a nedostatečné funkčnosti portálu i o současné praxi hybridního podávání (kombinace portálu, datové schránky a tištěné podoby) často „podle konkrétního úřadu“ či po individuální domluvě s referentem; menší část komentářů naopak portál hodnotí pozitivně jako časově úsporný.

Otázka č. 20/2026: Jakým způsobem respondenti podávali projektovou dokumentaci s žádostí o povolení stavby po 1. červenci 2024?

Odpověď	Počet	Podíl
Přes portál stavebníka	539	80,3 %
Kombinací všech variant	113	16,8 %
Elektronicky přes datovou schránku	76	11,3 %
Postaru, v tištěné podobě	57	8,5 %
Ještě jinak nebo můj komentář	49	7,3 %

Dotčené orgány a správci sítí požadují pro povolení stavby podrobnější dokumentaci, než stanoví vyhláška, uvedla třetina respondentů

Na otázku č. 21 odpovědělo 658 autorizovaných osob, neodpovědělo 51 osob, počet vícečetných odpovědí byl 113, počet komentářů (133).

Téměř polovina respondentů uvedla, že zásadní problémy zatím nezaznamenala (46,0 %). Přesto významná část respondentů popisuje komplikace způsobené požadováním podrobnější dokumentace, než by odpovídalo požadavkům na její zjednodušený rozsah podle NSZ. Ve vztahu k dotčeným orgánům a správcům sítí to popisuje více než třetina respondentů (35,4 %), ve vztahu k HZS to popisuje téměř pětina účastníků průzkumu (18,8 %).

Při pohledu na odpovědi na otázku č. 21 ve vztahu k oborům autorizace se ukazuje, že dopady zjednodušení dokumentace se neprojevují všude stejně. Mezi respondenty s autorizací pozemní stavby je výrazně vyšší podíl těch s problémy než těch, kteří žádné problémy neuvádějí. V „bezproblémové“ skupině mají naopak relativně vyšší zastoupení obory jako dopravní stavby a technologická zařízení staveb.

U pozemních staveb se odpovědi dělí následovně: část respondentů zásadní problémy zatím nezaznamenala (37,2 %), ale významně vyšší podíl už naráží na nějaký druh komplikací: při získávání stanovisek, při vyjádření dotčených orgánů a správců sítí (37,4 %); zároveň zde výrazněji vystupuje i problém s vyjádřeními HZS (23,5 %). Odpovědi naznačují tlak na doplňování detailu až na úroveň blízkou velmi podrobné dokumentaci pro provádění staveb.

U dopravních staveb je situace nejklidnější. Více než polovina respondentů uvádí, že zásadní problémy zatím nezaznamenala (54,7 %) a četnost potíží s dotčenými orgány / správci sítí je zde nižší (25,6 %), stejně jako ostatní typy komplikací.

U ostatních staveb (typ staveb podle JKSO a nikoliv podle NSZ) převažuje spíše vnímaná bezproblémovost (45,7 %), nicméně se stále významně objevují potíže s dotčenými orgány a správci sítí (34,8 %) a relativně častěji než jinde se zmiňují i spory se sousedy/účastníky řízení (13,0 %).

U vodních staveb je podíl respondentů zmiňujících problémy s dotčenými orgány a správci sítí nejvyšší (46,9 %) avšak zároveň převyšuje i podíl těch, kteří zatím zásadní potíže nepozorují (40,6 %).

Celkově odpovědi podporují závěr, že zjednodušení dokumentace se často neprojeví reálnou úsporou, ale spíše tím, že si klíčoví aktéři (zejména dotčené orgány, správci sítí, u pozemních staveb i HZS) vyžádají dodatečné doplnění podrobností.

Tato otázka byla spojena s druhým největším počtem komentářů (133). Respondenti nejčastěji uváděli, že zjednodušený rozsah dokumentace přenáší problémy do realizace a kolaudace (35,3 %), kde se následně projeví kolize profesí, vícepráce a změny. Více než čtvrtina komentářů zároveň popisuje, že projektanti proto dokumentaci stejně zpracovávají detailněji (26,3 %), což vytváří dvojkolejnost mezi minimem podle vyhlášky a reálnou potřebou „udělat to pořádně“. Poměrně významná část komentářů volá po návratu ke staršímu standardu obsahu projektové dokumentace podle vyhl. č. 499/2006 Sb. (13,5 %). Dále se opakují zkušenosti, že dotčené orgány a správci sítí vyžadují podrobnější podklady (10,5 %), takže dochází k doplňování a prodlužování. Kriticky jsou zmiňovány také slabiny v profesích, jejich koordinaci a návaznosti zejména TZB/PENB (6,8 %). Menší část komentářů upozorňuje na rizika tendrů a odpovědnosti / spory s investorem (4,5 %) a okrajově se objevují i specifické problémy s požadavky HZS (3,0 %).

Otázka č. 21/2026: Jaké zkušenosti měli respondenti s dopady zjednodušení dokumentace pro povolení záměru?

Odpověď	Počet	Podíl
Zásadní problémy jsem zatím nezaznamenal/a	303	46,0 %
Zásadní problémy při získání stanovisek/vyjádření dotčených orgánů a správců sítí (vyžadují podrobnější dokumentaci)	233	35,4 %
Zásadní problémy při získání vyjádření HZS (vyjadřují se i k DPS)	124	18,8 %
Zásadní problémy mezi sousedy / účastníky řízení (námitky apod.)	68	10,3 %
Mám jinou zkušenost – komentář	133	20,2 %

Otázka č. 21/2026 ve vztahu k oboru autorizace respondentů

Typ staveb	Zásadní problémy jsem zatím nezaznamenal/a	Problémy při získání stanovisek/vyjádření dotčených orgánů a správců sítí	Problémy při získání vyjádření HZS	Problémy mezi sousedy/účastníky řízení (námitky)	Mám jinou zkušenost – komentář
Pozemní stavby (503 odpovědí)	37,2 %	37,4 %	23,5 %	10,7 %	21,3 %
Dopravní stavby (117 odpovědí)	54,7 %	25,6 %	9,4 %	5,1 %	17,1 %
Vodní stavby (32 odpovědí)	40,6 %	46,9 %	9,4 %	9,4 %	21,9 %
Ostatní stavby (138 odpovědí)	40,6 %	34,8 %	13,0 %	13,0 %	14,5 %

Témata komentářů k otázce č. 21: Zkušenosti s dopady zjednodušení dokumentace pro povolení stavby

Téma	Zmínka	Podíl
Problém se jen „přesouvá“ do realizace a kolaudace (kolize profesí, vícepráce, změny na stavbě, projeví se později)	47×	35,3 %
Projektanti dělají dokumentaci stejně detailněji (dvojkolejnost: vyhláška minimum vs. praxe/odpovědnost)	35×	26,3 %
Volání po návratu / opření se o starší standard obsahu projektové dokumentace (zejm. vyhl. 499/2006 Sb. nebo „dřívější režim“, „DPS“)	18×	13,5 %
Dotčené orgány a správci sítí vyžadují podrobnější podklady – doplňování, prodlužování, nejistota požadavků	14×	10,5 %
Slabiny v profesích a koordinaci (TZB / PENB / technická koordinace, nejasné členění, návaznosti profesí)	9×	6,8 %
Rizika tendrů, cena/odpovědnost, tření s investorem (nejistota rozsahu, „kdo to zaplatí“, vícepráce)	6×	4,5 %
Specifické problémy s HZS (vyjadřování i k DPS, požadavky nad rámec, kolize)	4×	3,0 %

Podle většiny respondentů je zlepšení povolování staveb podmíněno sjednocením metodik, zlepšením podmínek práce pro stavební úřady a akceptováním doporučených úprav podle ČKAIT

Na otázku č. 22 odpovědělo 670 autorizovaných osob, neodpovědělo 39 osob, vícečetných odpovědí bylo 487, komentářů 141.

Respondenti nejčastěji vidí cestu ke zjednodušení povolování ve sjednocení metodik a výkladů stavebních úřadů (45,8 %), ve zlepšení personálního a finančního zajištění úřadů včetně profesionalizace a sankcí za nečinnost (43,0 %) a v právních úpravách (novelizace nového stavebního zákona podle ČKAIT 40,3 %; přepracování prováděcích vyhlášek 36,7 %).

Tato poslední otázka byla spojena s nejvyšším počtem komentářů (141). Nejčastěji se v nich objevovala problematika dotčených orgánů, zejména požadavek na jasnější a rychlejší stanoviska, dodržování lhůt a reálné uplatňování fikce souhlasu (29,1 %). Druhým nejčastějším tématem je potřeba posílit samotné stavební úřady, tedy navýšit jejich kapacity, kompetence, profesionalizaci, motivaci a vymahatelnost / sankce za nečinnost (26,2 %).

Návrhy na rušení norem či předpisů se v komentářích objevují pouze okrajově (1,4 %) a zjevně tedy nejsou tím, po čem volá stavební praxe.

Otázka č. 22/2026: Co by podle respondentů v nejbližších letech pomohlo zjednodušení povolovacího řízení staveb v ČR?

Odpověď	Počet	Podíl
Sjednotit metodiky, výklady a postupy stavebních úřadů	307	45,8 %
Zlepšit personální/finanční zajištění stavebních úřadů (+ sankce, profesionalizace)	288	43,0 %
Novelizovat nový stavební zákon podle požadavků ČKAIT (komplexní pozměňovací návrh)	270	40,3 %
Přepracovat prováděcí vyhlášky podle doporučení ČKAIT	246	36,7 %
Vrátit se ke stavebnímu zákonu č. 183/2006 Sb. a vyhl. č. 499/2006 Sb. v posledním platném znění	178	26,6 %
Sjednotit stavební předpisy pro celou ČR (zrušit městské předpisy)	139	20,7 %
Přijmout „bypass“: umožnit listinné podání (datovými schránkami) do zprovoznění portálu	105	15,7 %
Reorganizovat veřejnou správu: vznik nejvyššího stavebního úřadu a nové struktury stavebních úřadů	67	10,0 %
Přijmout bez výhrad poslaneckou novelu 12. prosince 2025 (tisk 67/0)	14	2,1 %
Komentář či jiné návrhy	141	21,0 %

Témata komentářů k otázce č. 22: Co by v nejbližších letech pomohlo zjednodušení povolovacího řízení staveb v ČR

Téma	Zmínka	Podíl
Dotčené orgány – lhůty, fikce souhlasu, stanoviska, nečinnost	41×	29,1 %
Stavební úřady – kapacity, kompetence, sankce, profesionalizace, odměňování	37×	26,2 %
Jiné/smíšené podněty (více různých témat v jednom, obecné návrhy, „stabilizovat systém“, „nic už neměnit“, inspirace zahraničím apod.)	32×	22,7 %
Právní rámec (novelizace zákona, prováděcí vyhlášky, návrat k předchozím právním předpisům, zákon č. 183/2006, vyhláška č. 499/2006 apod.)	13×	9,2 %
Sjednocení metodik a výkladů (jednotný postup napříč úřady, jasné metodiky, manuály)	8×	5,7 %
Digitalizace / portál + „bypass“ (funkčnost portálu, dočasné řešení kombinací portálu, datové schránky a papíru)	7×	5,0 %
Normy/předpisy – redukce/úpravy (seškrtání norem, rušení/úpravy předpisů)	2×	1,4 %