Úvodník prosinec 2020

Ing. Robert Špalek

Píšu svůj první úvodník jako předseda ČKAIT. Píšu ho v době, kdy devadesát procent všech informací ve veřejném prostoru zabírají zprávy o vývoji epidemie koronaviru. Ne, nebojte se, nebudu se zabývat úvahami, co a jak se má dělat lépe a jinak. To je věcí jiných odborníků. Chtěl bych ale zmínit v této souvislosti sektor, o kterém se mnoho nemluví. Je to naše stavebnictví.

Za celou dobu od března, kdy se začaly uzavírat prostory a dolehly na nás soubory opatření a restrikcí, jsem nezaznamenal zmínku o tom, že naši projektanti, stavbyvedoucí, zedníci, montéři a mistři zůstali doma, ale stále pracují na stavbách a v kancelářích ve ztížených podmínkách a pomáhají tak nemalou měrou držet těžce zkoušené hospodářství nad vodou. Znám dnes již dlouhou řadu našich kolegů, kteří byli nemocní nebo skončili v karanténě. Některé projektové kanceláře musely dokonce poslat domů do karantény celý kolektiv. Jednou z možností řešení současného stavu je práce z domova formou home office. Není to ideální stav, ale alespoň možnost, jak práci nepřerušit.

Co ale stavby? Silnice, budovy, železnice nebo inženýrské sítě se z domova nepostaví. Je nutné, aby stavby neosiřely a aby výstavba pokračovala bez přerušení. Sám občas zavítám na stavbu jako autorský dozor a vím, jak je těžké manuálně pracovat za současných podmínek dodržování hygienických předpisů. Zkuste si někdo o víkendu pracovat na zahradě s rouškou dvě hodiny. Dělník na stavbě musí pokládat střechu, betonovat, zdít nebo montovat rozvody celou pracovní směnu. Opravdu to nikomu nezávidím. Chtěl bych vám proto všem alespoň touto formou velice poděkovat za to, jak současnou nelehkou situaci zvládáte. Přeji nám všem, aby tato nelehká doba co nejdříve skončila a my se mohli vrátit k normálnímu životu a práci.

V našem profesním životě nás v nastávajícím období čeká mnoho nového. V parlamentu se bude projednávat nový stavební zákon, mění se normy, na dveře klepe BIM. Jednou z nejvíce sledovaných věcí v naší Komoře je nyní odpovědnost autorizovaných osob za vykonanou práci. Ostře sledované případy lávky v Praze-Troji, tělocvičny v České Třebové, mostu ve Vilémově na Havlíčkobrodsku nebo mostu ve Studénce ukazují, jak těžké je najít objektivní posouzení obdobných havárií. Chybí speciální odbornost soudních senátů pro náš obor. Určitě by stálo za úvahu, aby se soudy lépe orientovaly ve stavební problematice, specializovaly se a aby se do protokolů nedostávaly pojmy jako statistický namísto statický výpočet, jak tomu bylo v jednom z výše uvedených případů.Určitě to nepřispívá ke zvýšení prestiže soudních verdiktů.

Velkým problémem je i doba, po kterou projektanti ručí za svou práci. Na toto téma bylo napsáno již mnoho odborných článků, nebudu je zde opakovat. Je to ale opravdu závažné téma, se kterým se bude muset ČKAIT v následujícím období vypořádat. Některé stavby, jak je tomu u prohlídek stavu mostů nebo budov ze strany HZS, se pravidelně kontrolují, některé si však žijí svým vlastním životem a my se najednou divíme, když občas něco spadne nebo nefunguje.

Statika nepodléhá u běžných staveb vůbec žádné kontrole a mohlo by se stát, že projektant bude trestně stíhán po desítkách let za havárii, která byla zaviněna špatnou údržbou ze strany majitele. Přitom po předání projektové dokumentace autor nemá velmi často možnost ani kontrolovat, zda byla stavba provedena podle jeho návrhu, natož sledovat stavbu a případné změny v následujícím průběhu jejího trvání. Autorský dozor u většiny staveb není totiž ani povinný. Naše žádost při návrhu nového stavebního zákona na povinnost autorského dozoru u všech staveb byla i přesto zamítnuta. Bude to určitě velmi náročná diskuse, ale doufám, že i u našich kolegů na MMR a v parlamentu najdeme porozumění pro naše argumenty.

Nemohu zakončit tento úvodník bez toho, abych nepoděkoval za předchozí vedení Komory oběma svým předchůdcům Ing. Václavu Machovi a Ing. Pavlu Křečkovi. Komora je v dobré kondici a je to určitě z velké části jejich zásluha. Počítám s tím, že se spolu budeme i nadále setkávat a že mi poskytnou mnoho cenných rad v mé nadcházející práci.