Odborníci varují před opakováním jednostranných excesů i před prováděním nesystémových změn a „školáckých“ chyb v již 13. návrhu novely stavebního zákona (poslanecký tisk 67/0). Další bezprecedentní rozvolnění pravidel výstavby a nárůst existujícího chaosu, k němuž v posledních letech dochází, nepřinese české společnosti nic dobrého. Stavební právo je sice označováno jako brzda hospodářského růstu, avšak toto tvrzení nevychází z žádné analýzy. Je proto výchozím mýtem, na nějž navazuje řada dalších domněnek a nepravd. Některé vznikají z nevědomosti, jiné jsou vytvářeny účelově v zájmu nejrůznějších vlivových skupin. Je s podivem, jak nekriticky je přejímají politici i média. Přinášíme tedy podrobný rozbor 12 mýtů stavebního práva, které v posledních letech zcela nahradily znalost problematiky stavebního práva a povolování staveb.
JUDr. Jiří Kubík, MBA
-
-
Jako v Kocourkově aneb jeden z mnoha skutečných případů nepromyšleného zavádění a opětovného rušení nových legislativních nástrojů
Tento příklad je zařazen pro pochopení toho, jak nesystematicky a nahodile snahy po urychlování v našem právním a institucionálním prostředí probíhají. Nejprve se v roce 2018 zavedl nový legislativní nástroj – územní stanovisko, pro které ale stavebně-správní soustava neměla lidské zdroje a pro které bez dalších účinných opatření a i s ohledem na 2% nezaměstnanost té doby mít nemohla. Když se pak soustava s nárazem vyrovnala a stanovisko se ukázalo být užitečným a fungujícím nástrojem, bylo bez vysvětlení k 1. červenci 2024 nepromyšleně zrušeno.
-
Co řeší a nevyřeší mimořádná novela stavebního zákona?
Digitalizace stavebního řízení měla být podle programového prohlášení prioritou současné vlády. Do ostrého provozu byly spuštěny informační systémy státní správy se zcela zásadními nedostatky, které nebyly nahodilé, ale šlo o strukturální problémy celého návrhu. To se v rámci evropského kontextu přetavilo v bezprecedentní zpomalení státní správy v této oblasti a ohrozilo sektor stavebnictví na území našeho státu.