Není panelák jako panelák. Modernizace bytů vyžaduje odborníky

Foto: Ing. Luděk Vejvara, Ph.D.
Foto: Ing. Luděk Vejvara, Ph.D.

ČKAIT dlouhodobě upozorňuje, že účast kvalifikovaného projektanta i statika je nutnou podmínkou realizace stavebních zásahů do panelových domů. Varuje před riziky spojenými s přetěžováním nosných konstrukcí dostavbami, bouráním dodatečných otvorů u nenosných, ale i nosných stěn, zřizováním zelených střech bez statického posouzení únosnosti konstrukce či nekvalitním zateplováním bez autorizovaného projektanta.

Potřeba odborně zpracované dokumentace při stavebních úpravách panelových domů bývá mnohými stavebními úřady často podceňována. Je také na místě připomenout, že konstrukce domu jako stropy nebo stěny nepatří jen majiteli bytu, ale všem vlastníkům domu. Vlastníci panelových bytů by si proto měli uvědomit, že každý stavební zásah, ať se jedná o výměny bytových jader a další mnohdy divoké úpravy interiéru v bytové jednotce, anebo dodatečné zateplení pláště domu či úpravy balkonu a lodžií, by měl být prováděn s ohledem na konkrétní typ panelového domu. Jednoduše řešeno: Není panelák jako panelák. Na místě je proto včasná konzultace s projektanty, ideálně statiky.

Desítky variant panelových soustav

Panelové domy se v České republice již téměř 30 let nestaví. Bylo jich ale postaveno více než 80 tisíc, převážně čtyř až osmipodlažních. Od 60. let minulého století se používalo 12 základních stavebních soustav panelových domů (známá jsou označení G 57, T 06 B, VVÚ ETA, P 1.11 atd.), na ně navazovaly materiálové a krajové varianty. Každá taková varianta vždy představuje vlastní ucelený soubor prefabrikovaných stěnových, stropních a dalších dílců používaných v minulosti v daném kraji a v určitém časovém období pro návrh a výstavbu panelových domů. Jednotlivé soustavy se odlišují prostorovým uspořádáním svých konstrukcí a stavebním, technickým a materiálovým provedením.

Foto: Ing. Luděk Vejvara, Ph.D.

„Před každým stavebním zásahem je důležité začlenění konkrétního panelového domu do dané soustavy a určení technických parametrů použitých panelů. To je úkol stavebních inženýrů, techniků a architektů při navrhování úprav panelových domů. Bez této analýzy mohou vést jakékoliv dispoziční úpravy k narušení nebo snížení spolehlivosti stavebních a nosných konstrukcí objektu,“ upozorňuje Ing. Luděk Vejvara, Ph.D., předseda výboru ČKAIT pro oblast Plzeň, jenž je zároveň praktikujícím autorizovaným inženýrem pro obory pozemní stavby i statika a dynamika staveb. Ve své profesní praxi se zaměřuje také na panelové domy a přednáší danou problematiku na Západočeské univerzitě v Plzni.

Při rekonstrukcích bytových jader je vhodné statické posouzení stropního panelu. Foto: Ing. Luděk Vejvara, Ph.D.

Komora se přitom setkává s řadou případů, kdy byly stavební úpravy provedeny „paušálně“, bez přihlédnutí ke specifikům dané panelové soustavy. Důsledkem jsou přetížené nebo narušené konstrukce, trhliny ve spárách, do nichž zatéká, nekvalitně provedené izolace, tepelné mosty doprovázené plísněmi, opadané nebo jinak znehodnocené zateplovací fasádní systémy… S velkými problémy se setkávají i snahy o vybudování tzv. zelených střech na stávajících panelových domech.

„Nová zelená střecha totiž znamená velké dodatečné statické zatížení, s nímž původní návrh konstrukce panelového domu nepočítal. U většiny panelových soustav proto není možné umístit ani relativně lehčí, extenzivní vegetační souvrství. Vždy je třeba začít statickým posudkem možného zatížení,“ dodává Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT a praktikující statik.

Změny dispozic mohou mít vážný dopad na statiku celého paneláku

ČKAIT upozorňuje i na soubor problémů spojených s úpravami interiérů, které jsou často v médiích prezentovány jako ukázkové. Jsou na nich mnohdy vidět hrubé a potenciálně nebezpečné zásahy do nosných stěn, přetěžování stropů například nově vyzdívanými příčkami či přizdívkami o tloušťce 100 mm a větší, zasekávání rozvodů do stropů nebo do příčných nosných betonových stěn často jen 140–150 mm silných, výrazné přebetonování podlah nebo úpravy lodžií. Obezřetnost je na místě zejména v případě zásahů do nosných stěn. Nejproblematičtější se v tomto případě ukazuje rozšíření nebo posun dveřního otvoru. Většinou nelze uložit ocelový překlad na stěny malé tloušťky a zajistit jeho dostatečnou tuhost. Pro nový nebo upravovaný otvor je také třeba vědět, kolik podlaží se nad upravovaným bytem nachází i jak jsou situovány stěny v bytě nad a pod danou jednotkou. Komora upozorňuje, že právě tyto faktory rozhodují o tom, že nebudou ohroženy sousední byty ani dům jako celek. Obecně platí, že čím širší otvory ve stěnách jsou, tím větší riziko skýtají, nemluvě o vyřezávání částí stěn za účelem zvětšování nebo prosvětlování prostor. Větší zásahy jsou nákladné na vlastní přípravu, posouzení i realizaci. Podobné úpravy vyžadují vysoce odborný přístup a zkušenosti, a ve většině případů se nedají realizovat tak, jak si zadavatel představuje. Jejich následky navíc často postihují celý objekt anebo jeho značnou část.

Malorozponové soustavy T 06 B tloušťky 140 mm mohou být nosné!

„Je třeba vědět, že dnes požadované úpravy často přesahují původní zadání pro návrh panelových objektů v době jejich vzniku. Nový navrhovaný stav je třeba posuzovat podle dnes platných norem a předpisů a s vyhlídkou na využívání i v dalším období životnosti stavby. Každé úpravy přinášejí také změny v zatížení působícím na konstrukce stavby. K tomu je třeba počítat se stářím konstrukcí panelového objektu a použitých materiálů. Leccos lze dnes technicky vyřešit, ale s omezením nebo za vyšších nákladů,“ doplňuje Ing. Luděk Vejvara, Ph.D.

Půl milionu bytů čeká na modernizaci

Zmíněná doporučení jsou důležitá i s ohledem na stav bytového fondu v panelových domech. Podle odhadů Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) prošlo první vlnou modernizace pouze 60 % z celkového počtu zhruba 1,2 mil. bytů v panelových domech s více než dvěma miliony obyvatel. Ostatních 500–550 tisíc bytových jednotek na obnovu a modernizaci teprve čeká.

„Očekáváme, že v nadcházejících deseti letech čeká modernizace 300 tisíc bytů, které jsou dosud v původním stavu. Neobejde se to však bez intervence státu, neboť na řadě míst nejde jen o technický stav domů, ale komplexní sociální problémy vybraných lokalit,“ říká Ing. Martin Hanák, ředitel metodického odboru SČMBD.

Rychlost provádění stavebních úprav panelových domů záleží i na dotačních titulech. V minulosti byly hojně využívány programy IROP, Zelená úsporám, Nový panel nebo Bytové domy bez bariér. Jak ale dokládá analýza Svazu českých a moravských bytových družstev, velmi efektivní a nápomocný IROP se transformoval do Nové zelené úsporám, která není pro správce a vlastníky bytových domů příliš motivující, a tudíž ani využívaná. SČMBD se proto snaží u Ministerstva životního prostředí i Státního fondu životního prostředí dosáhnout toho, aby se intenzita podpory zdvihla na minimálně 30 %.

„Jednoznačně tyto kroky podporujeme, nová výstavba není všespásná. A jsou to právě panelové domy, které – pokud pomineme vyloučené či jinak problematické lokality – reprezentují slušný standard bydlení. Navíc, čím kvalitnější bydlení již stávající domy, včetně těch panelových, nabídnou, tím nižší bude tlak na zahušťování výstavby. A tudíž i tlak na snižování komfortu bydlení ve starší zástavbě,“ uzavírá Ing. Robert Špalek.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě se i s ohledem na výše popsané dlouhodobě zasazuje o zachování technických informací o panelových soustavách, profesní vzdělávání svých členů v této oblasti a informování veřejnosti. V Knihovně ČKAIT jsou k dispozici dostupné typové podklady jednotlivých konstrukčních soustav panelových domů, a to i v elektronické podobě. Komora se snaží soustředit veškeré informace o všech základních stavebních soustavách panelové výstavby a jejich variantách a postupně je digitalizuje.

Převzato z tiskové zprávy vydané 16. března 2022

Pokračování tématu v tomto čísle: