Má být dozor projektanta povinný?
ČKAIT usiluje o to, aby autorský dozor projektanta byl povinný u všech staveb projektovaných autorizovanou osobou. Jak vypadá právní rámec institutu autorského dozoru projektanta? A co je jeho hlavním úkolem?
Platný stavební zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen SZ) stanoví v § 152 odst. 4: „U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, a projektovou dokumentaci pro tuto stavbu zpracovala autorizovaná osoba, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.“ Nový stavební zákon č. 283/2021 (dále jen NSZ) tuto povinnost opakuje v § 161 odst. 2 s tím rozdílem, že mění označení „autorský dozor projektanta“ na „dozor projektanta“. Dále pak tuto povinnost rozšiřuje v § 161 odst. 3 na provádění vyhrazených staveb. Vyhrazené stavby jsou stavby uvedené v příloze 3 nového stavebního zákona.
Ověřená projektová dokumentace je dokumentace stavby zpracovaná projektantem pro řízení o povolení stavby ověřená v tomto řízení stavebním úřadem. Účelem stavebního řízení je především prokázat ochranu veřejných zájmů při provádění a užívání navrhované stavby, tj. že stavba bude bezpečná. Stavební předpisy blíže specifikují veřejné zájmy ve výstavbě prostřednictvím základních požadavků na stavby (jsou převzaty z přílohy č. 1 Nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, o stavebních výrobcích). K tomu podrobněji např. vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů: Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně plnila – při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů – po dobu plánované životnosti stavby základní požadavky, kterými jsou:
- mechanická odolnost a stabilita,
- požární bezpečnost,
- ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí,
- ochrana proti hluku,
- bezpečnost při užívání,
- úspora energie a tepelná ochrana.
Výrobky, materiály a konstrukce navržené a použité pro stavbu musí zaručit, že stavba splní základní požadavky.
Dozor projektanta je ochranou veřejných zájmů
Dozor projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací je tedy ochranou veřejných zájmů v průběhu výstavby, neboli plněním základních požadavků na stavby. Naopak, projektant nesleduje provádění stavby podle dodavatelské (realizační) dokumentace stavby, nekontroluje plnění smluvních podmínek podle uzavřené smlouvy o dílo na provedení stavby mezi stavebníkem/zadavatelem a zhotovitelem – to jsou povinnosti technického dozoru stavebníka. Stavební úřad, případně stavebník, může ve stavebním řízení přizvat na svůj náklad hlavního projektanta, kterého stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace stavby zpracovávané více projektanty nebo koordinací autorského dozoru (§ 113 platného SZ). Osoby vykonávající autorský dozor jsou oprávněny provádět záznamy do stavebního deníku (§ 157 platného SZ). Projektant nebo hlavní projektant je povinen se na výzvu stavebního úřadu zúčastnit kontrolní prohlídky stavby. Kontrolní prohlídka probíhá na podkladě ověřené projektové dokumentace, popřípadě dokumentace zpracované do úrovně dokumentace pro provedení stavby (§ 133 platného SZ).
Autorský dozor na pozemních komunikacích
Pro veřejné zakázky v oblasti pozemních komunikací vydává Ministerstvo dopravy ČR technické předpisy, které sice nejsou právně obecně závazné, ale jejich dodržování je povinné u veřejných zakázek na projektové a stavební práce pozemních komunikací. Jejich součástí jsou Zásady výkonu autorského dozoru na stavbách pozemních komunikací (viz Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací, Kapitola 1, příloha č. 5). Zásady upravují smluvní vztah s objednatelem stavby, vztah ke správci stavby a zhotoviteli stavby, zásady výkonu občasného a trvalého autorského dozoru projektanta. Účelem autorského dozoru projektanta je zejména dohled na souladem provádění stavby s koncepčním návrhem stavby podle ověřené projektové dokumentace a posouzení realizační dokumentace stavby i případných pozměňovacích nebo doplňujících návrhů, připravených jinou osobou.
Autorský dozor a vady díla
Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen OZ) obsahuje nové ustanovení, které dřívější občanský ani obchodní zákoník neznaly. Část Smlouva o dílo – Stavba jako předmět díla – Vady stavby v § 2630 OZ rozděluje odpovědnost za vady stavby:
- Bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně
- poddodavatel zhotovitele, ledaže prokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor,
- kdo dodal stavební dokumentaci, ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci, a
- kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru.
- Zhotovitel se zprostí povinnosti z vady stavby, prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil, nebo jen selhání dozoru nad stavbou vykonávaného osobou, kterou si objednatel zvolil.
Projektant jako zhotovitel projektové dokumentace je ve vztahu ke stavebníkovi jako laikovi a spotřebiteli v pozici odborníka.
§ 5 OZ – Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.
§ 433 OZ – Kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.
§ 2950 OZ – Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.
Projektant musí umět vysvětlit stavebníkovi význam autorského dozoru
V občanskoprávním sporu o náhradu škody vzniklé při provádění stavby položil soud projektantovi otázku, zda vykonával autorský dozor. Projektant odpověděl záporně s vysvětlením, že stavebník si autorský dozor neobjednal. A soud se ptal dále, zda projektant výkon autorského dozoru stavebníkovi nabídl, zdá ho upozornil na obsah a význam autorského dozoru. Pro smluvní vztah mezi objednatelem a zpracovatelem projektové dokumentace se obvykle používá smlouva o dílo jako smluvní typ podle občanského zákoníku. Jedná se o tzv. dílo s nehmotným výsledkem a příslušná ustanovení občanského zákoníku (§ 2634) řeší i otázku výkonu majetkových autorských práv. Výkon autorského dozoru projektanta by měl být součástí této smlouvy, pro kterou doporučujeme název „Smlouva o dílo na zpracování projektové dokumentace a poskytnutí souvisejících výkonů“. Těmito souvisejícími výkony mohou být obstaravatelské služby (dříve inženýrské služby), autorský dozor projektanta.
Dříve byl autorský dozor generálního projektanta povinný
V již zrušených stavebních předpisech, platných před rokem 1990, upravovala výkon autorského dozoru generálního projektanta (generální projektant byla socialistická organizace, tedy právnická osoba) vyhláška o dokumentaci staveb (mj. vyhláška č. 105/1981 Sb., následně vyhláška č. 5/1987 Sb.). Účastníky výstavby byli investor, generální projektant a dodavatelé. Generální projektant byl vždy povinen vykonávat autorský dozor. Autorským dozorem se ověřovalo dodržení technickoekonomického, architektonického a výtvarného řešení úvodního (jednostupňového) projektu v navazující činnosti ostatních účastníků výstavby, a to od schválení úvodního (jednostupňového) projektu do závěrečného vyhodnocení stavby. Dodavatelé částí úvodního nebo jednostupňového projektu byli povinni se na žádost generálního projektanta zúčastnit autorského dozoru. Zpracovatelé prováděcích projektů byli povinni poskytnout při výkonu autorského dozoru potřebnou součinnost. Jestliže vznikl rozpor mezi jinými účastníky výstavby, zaujímal k němu generální projektant vždy svoje stanovisko. Podrobný obsah autorského dozoru stanovila příloha č. 1 vyhlášky o dokumentaci staveb.
Projektant má profesní pojištění
Autorský dozor projektanta, jehož činnost je smluvně sjednána při provádění stavby, je často jediným účastníkem procesu výstavby, který má sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem jeho činnosti. Jak potvrzuje pojišťovací makléř Komory, společnost GrECo International, stává se někdy autorský dozor projektanta objektem přesvědčování nebo nátlaku ostatních účastníků procesu výstavby (zhotovitel, technický dozor stavebníka i stavebník), aby souhlasil s převzetím osobní odpovědnosti za škodu, která vznikla při provádění stavby a jejíž vznik nesouvisí s odpovědností autorského dozoru projektanta. Může se jednat např. o chybnou montáž výrobku nebo zařízení, porušení technologického postupu montáže a další. Snahou je, aby vzniklá škoda byla hrazena z pojistky projektanta. Na to by projektant neměl nikdy přistoupit; pojišťovna bude takové jednání kvalifikovat jako pojišťovací podvod na straně projektanta.