Institut doložky vyšší moci ve smlouvě
Současnou koronavirovou pandemii lze považovat za případ vyšší moci jen u smluv, které byly uzavřeny před jejím vyhlášením. Pokud uzavíráte smlouvu později, pak to neplatí, neboť koronavirus v těchto dnech již není nepředvídatelnou událostí.
Mezinárodní tým právníků letos v březnu spustil ve spolupráci s Frank Bold Advokáti bezplatnou právní poradnu pro občany, podnikatele, obce i státní správu, s cílem pomoci zmírnit sekundární dopady pandemie koronaviru v České republice. Poradna funguje na webových stránkách www.frankbold.org/koronavirus.
Komise ČKAIT pro ZZVZ upozorňuje na důležitou problematiku řešení dodržování smluvních vztahů. Z webových stránek bezplatné právní poradny vybíráme aktuální dotazy.
Co znamená ve smlouvě doložka vyšší moci? Pomůže mi?
Jednou z častých smluvních doložek bývá vyšší moc (vis maior), která bývá součástí balíčku závěrečných ustanovení. Vyšší mocí je nepředvídatelná, neovlivnitelná událost, které nešlo zabránit a která je nezávislá na osobě, jež se jí dovolává. Z tohoto hlediska lze obecně považovat současnou koronavirovou pandemii za případ vyšší moci. Ve smlouvách často bývá upraveno, co se vyšší mocí rozumí a jak je v takových případech třeba postupovat. Pokud vás vyšší moc opravňuje k nedodání plnění, je možné podle této doložky postupovat. Pokud není doložka vyšší moci konkretizována ve smlouvě, je možno postupovat podle obecných ustanovení občanského zákoníku.
V případě, že vám ze smlouvy plyne nějaká povinnost, kterou na základě opatření v souvislosti s koronavirem nebudete moci splnit (např. při nařízení o uzavření provozoven), může druhé ze smluvních stran vzniknout nárok na náhradu škody. Tuto škodu nemusíte uhradit v případech, pokud splníte určité zákonné podmínky, tzv. liberační důvody.
Povinnosti k náhradě škody se můžete zprostit, prokážete-li, že ve splnění smluvní povinnosti vám zabránila (dočasně nebo trvale) mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na vaší vůli. Toto však není možno aplikovat na případy, kdy k mimořádné události došlo až v okamžiku, kdy jste již v prodlení. Ve smlouvě rovněž nesmí být obsaženo ustanovení, které by vám ukládalo vzniklou mimořádnou překážku překonat, tato překážka rovněž nesmí vzniknout z vašich osobních poměrů (zaměstnanci vracející se z pracovní cesty v rizikové oblasti).
Obecně je však třeba mít na paměti, že právní úprava civilního práva se řídí zásadou, že smlouvy se mají dodržovat a cílem smluvních stran by mělo být splnění smlouvy. Ne každý odkaz na koronavirus jako důvod pro nesplnění smlouvy tak obstojí jako liberační důvod.
Na co si dát pozor při uzavírání smluv v době koronaviru?
Díky opatřením vyhlášeným vládami v řadě zemí nelze při aktuálním uzavírání smluv považovat koronavirus za nepředvídatelnou skutečnost. Pokud v těchto dnech uzavíráte smlouvu, pandemie koronaviru již není nepředvídatelnou událostí. Doporučujeme proto upravit dnes již předvídatelné okolnosti, které mohou ohrozit dodávku zboží či služeb.
Aktuálně je vhodné smluvně upravit specifika spojená s nepředvídatelností vývoje pandemie a dohodnout se s obchodními partnery na rizicích, která již dnes předvídat lze, jakým je např. nemožnost zaručit včasnou dodávku zboží
Konkrétně doporučujeme věnovat pozornost přinejmenším:
- lhůtě pro dodání zboží / splnění služby;
- co nejpreciznějšímu zformulování rizik, které každá ze stran ponese;
- (ne)převzetí rizika změny okolností;
- (ne)omezení výše náhrady škody;
- výši a podmínkám pro aplikaci smluvních pokut.
Má existence vyšší moci vliv na povinnost platit smluvní pokutu za nedodržení termínů?
Existence vyšší moci obecně nemá vliv na povinnost zaplatit smluvní pokutu za nedodržení termínů. Jinak by tomu mohlo být pouze:
- a) pokud by smlouva určovala, že v případě vyšší moci povinnost zaplatit smluvní pokutu odpadá (zde je na místě prověřit sjednané smluvní podmínky), nebo
- b) v případě, že by byla povinnost zaplatit smluvní pokutu v konkrétním případě v rozporu s dobrými mravy (např. by mohlo jít o situaci, kdy by osoba porušila smlouvu v důsledku plnění nařízení vlády, tedy respektování veřejnoprávního příkazu). Tady by však bylo v případě sporu na soudu, aby posoudil, jestli je vymáhání povinnosti zaplatit smluvní pokutu v rozporu s dobrými mravy či nikoliv.
Komise ČKAIT pro ZZVZ pro členy ČKAIT dodává: Občanský zákoník upravuje povinnost platit smluvní pokutu jako tzv. objektivní, tedy bez zřetele na zavinění, a zároveň nestanoví žádné tzv. liberační důvody, tedy případy, kdy povinnost platit smluvní pokutu nevzniká. V důsledku toho je bez dalšího zhotovitel povinen smluvní pokutu zaplatit například i v situaci, kdy jsou dány překážky vyšší moci. Občanský zákoník umožňuje smluvním stranám, aby si povinnost platit smluvní pokuty upravili odchylně. Komise v tomto směru upozorňuje (na základě dotazů a vlastních zkušeností), že v řadě stávajících smluv se tak zřejmě nestalo, a proto může být zhotovitel povinen smluvní pokuty platit, i když například nemůže plnit v důsledku aktuálně vyhlášeného nouzového stavu.
Případné smluvní pokutě je sice možné se bránit soudně a domáhat se tzv. moderačního práva podle § 2051 OZ, případně nepřiznání pokuty s ohledem na rozpor s dobrými mravy, nicméně výsledek takového sporu nelze s jistotou předjímat.
Zároveň je však třeba uvést, že podle § 222 odst. 6 ZZVZ je možné provádět změny, jejichž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Každý případ je nutno posuzovat individuálně, nicméně obecně je možné tohoto důvodu využít například k posunu lhůt pro plnění či jiné adekvátní úpravě smlouvy, pokud její splnění aktuálně vyhlášený nouzový stav brání, anebo ji lze plnit jen s obtížemi (viz též stanovisko MMR:
www.portal-vz.cz –Aktuality – Doporučení k možnosti prodlužování lhůt pro podání nabídek a možnosti prodloužit změnu závazku ve stavu nouze.) Takový krok však vyžaduje dohodu zadavatele (objednatele) a zhotovitele a uzavření dodatku ke smlouvě.
Závěrem ČKAIT doporučuje, aby v nově uzavřených smlouvách obě smluvní strany dohodly i řešení uplatnění pokut při překážce vyšší moci. Současně doporučuje, aby byla vyjasněna i definice vyšší moci.
Komise ČKAIT pro zákon o zadávání veřejných zakázek