Úvodník únor 2020

Dárky rozdány, známe to – největší radost máme z dárků, které jsme dali a ony se líbily. A zase vyměňujeme, vyhazujeme staré kalendáře. Pokaždé si přitom ukládám diář, abych věděl, co se odehrálo v loňském roce. Vždyť já si pomalu nepamatuji, co bylo minulý týden, a tak je dobré zapisovat si formou vzpomínek. Letos budeme moci používat diář komorový.

Na první pohled se jeví, že rok devatenáctý byl v osobním i pracovním životě poklidný. Zkusím jej rekapitulovat. Celý rok hýbe odbornou stavební veřejností připravovaná rekodifikace stavebního zákona. Rychle a zběsile, bez projednání věcného záměru v Legislativní radě vlády, pouze v pracovní komisi k tomu účelově zřízené, připomínky k návrhu zákona předat do 23. prosince – to vše vypovídá o snaze zákon za každou cenu odbýt ještě v tomto volebním období.

Několikrát jsem navrhoval, aby bylo postupováno per partes a ne rychle, zběsile. Není pro to vůle. Měl jsem na mysli jako první spustit a vyzkoušet na pilotním projektu digitální, elektronické podání a vydání stavebního povolení. Digitalizace probíhá dobře, tak proč ne. V další fázi provést odluku stavebních úřadů od měst a obcí, vytvořit Nejvyšší stavební úřad. A jako poslední navrhnout kvalitní stavební zákon. Nelze. Nevadí, snad se i s tímto vypořádáme, a hlavně jsme relevantní připomínky odevzdali v požadovaném termínu. Bylo jich 159 zásadních ke stavebnímu zákonu a 58 ke změnovým zákonům. Celkem jich podle některých zdrojů došlo ke stavebnímu i souvisejícím zákonům 7700 na MMR, z toho 6500 zásadních. Otázkou je, jak na ně bude reagováno; zatím to vypadá, že pan doktor Korbel napíše vysvětleno.

K občanskému zákoníku jich bylo cca 3000 a z toho polovina zásadních. Normální by mi připadalo hodit celý zákon Hospodářské komoře na hlavu. K tomu se přidá lidová poslanecká tvořivost a bude. Čím více se ponořujeme do návrhu Hospodářské komory, tím více nalézáme úskalí, která mohou povolení záměru spíše zdržovat než urychlovat. Ano, již se nebude povolovat stavba, ale záměr. Upozorňovali jsme, že na záměr nelze uplatnit autorská práva, a jsem zvědav, jak bude odstraněn záměr, dnes stavba. Změna je život; do novin se uvedou zářné zítřky pro proponované záměry, urputný premiér bude spokojený; no co bychom chtěli.

Dostáváme monitoring ohledně nejčastěji vyhledávaných slov na našich webových stránkách. V závěru roku bylo velmi frekventované heslo stavební povolení.

A nyní jen namátkou některé titulky:

Martin Kupka: Nový stavební zákon, místo urychlení jen ochromení.

MMR: Nový stavební zákon přinese výrazné zrychlení při zachování maximální ochrany veřejných zájmů.

ČSSD chce pozdržet nový stavební zákon. Náklady odhadli mezi 2,2 mld. až 32 mld. Kč.

KSČM: Občan na prvním místě, vyloučeno je nadbíhání developerům.

Dokonce pan prezident použil oblíbenou floskuli, kolikátí jsme ve světě, co se týče povolení staveb. Mně se líbí, jak lidé, kteří něčemu nerozumí a o tématu nevědí nic, o něm dokáží vést vážné polemiky. Vzpomněl jsem si na Karlu Šlechtovou, jak se při jednom projednávání problematiky povolování staveb coby ministryně obrátila na Andreje Babiše, a aniž by si uvědomila, s kým je na place, řekla: „Mlčte, Vy tomu nerozumíte“. Všichni přítomní jsme málem vlezli pod stoly. Dnes si to již nikdo nedovolí. Urputný premiér by okamžitě zjednal pořádek. Konec konců s odstupem času i tehdy. Obzvláště jsem si všiml, jak se zrychlením povolování staveb zlevní ceny bytů. Pan prezident měl seriózní promluvu, a tak na tom něco bude, zejména v Praze. Ano, svět se mění, prezident promlouvá z letního sídla, premiér k nám bude mluvit na Nový rok večer; snad ty skvělé zítřky, co nás čekají, uneseme.

Před chvílí mi padl do oka článek Jana Hnízdila Psychopat ve vládě je jako vlk. Nenechme si rozvrátit, co funguje. Ba naopak, važme si práce mnohých našich členů, kteří pomáhají Komoře.

Mám začátkem ledna dohodnout schůzku s Alenou Schillerovou a Petrem Konvalinkou. Nosím v hlavě myšlenku, jak lépe prezentovat laické veřejnosti náš stavitelský um. Bylo by dobré natočit časosběrný dokument o některé zajímavé stavbě. K tomu je nutná finanční podpora, a proto jsem oba oslovil. Možná z toho nic nebude, ale zkoušet se to musí.

Obligatorní lednové valné hromady ničím nevybočily, až na Shromáždění delegátů ČKAIT vystoupilo několik mladších kolegů s požadavkem, aby byla vypracována vize Komory do budoucnosti. Proč ne? V usnesení byl tento požadavek zakotven a vypracování vize dostal za úkol člen představenstva Michal Drahorád. Jo, ono se řekne, ale udělat, toť jiná a hlavně ti, kterým říkám „mělo by se“, rychle opouštějí svůj nápad. Dobrým podkladem pro vize může být anketa uspořádaná oblastí ČKAIT Olomouc, její vyhodnocení určitě pomůže pro zpracování, kam by Komora měla směřovat.

Na nočním stolku mám rozečteno několik knih; nejsou to romány, a tak si je čtu podle nálady. Jedna z nich, Zánik Pražského ghetta, je o Josefově. Kolik názorů již tehdy bylo na přeměnu celé oblasti od Staroměstského náměstí k Vltavě, tedy starého Židovského města. Při čtení se mi vybavují úzké zatuchlé uličky, byty plné lidí. Jda po ulici Pařížské do Akademie veřejného investování, těžko si umím představit, v jakých podmínkách se žilo. Krámky se starými obnošenými hadry v protipólu proti dnešním luxusním obchodům světových značek. Byl to velký zásah do centra Prahy, ale úměrný její velikosti. Obávám se, že současné představy o přestavbě Masarykova nádraží na člověka „kašlou“. Možná i tehdy se plánovaná přestavba Josefova jevila podobně. Snad to budu moci porovnat.

A závěrem všem věrným čtenářům mých úvodníků přeji po celý rok dvacátý pohodu, dobrou a zajímavou práci, pevné zdraví, ostatní již přijde.

Ing. Pavel Křeček
předseda ČKAIT

P.S. Pod stromeček jsem dostal jeden dárek, který mě překvapil. Ježíšek si dal velkou práci a dal dohromady všechny mé úvodníky. Sám jsem překvapen tím, kolik jich je, a hlavně, co se v Komoře i společnosti odehrálo.