Hrad Veveří – 7. zlatá pamětní mince edice Hrady – cyklus zlatých mincí České národní banky
Česká národní banka emitovala 28. května 2019 sedmou pamětní zlatou minci o nominální hodnotě pět tisíc korun s motivem hradu Veveří – hlavním moravským sídlem knížat, markrabat a králů z rodu Přemyslovců.
V běžném zpracování s vroubkovanou hranou bylo vydáno 2900 ks, ve špičkové (proof) kvalitě s vysoce leštěným mincovním polem, matovaným reliéfem a hladkou hranou 6900 ks. Ryzost mince je 999,9/1000 Au, průměr 28 mm a hmotnost 15,55 g. Na reverzní straně mince je vyobrazeno hradní jádro z podhledu pod mostním obloukem. Averzní strana mince nabízí pohled na dveřní portál hradního nádvoří, do kterého jsou zakomponována heraldická zvířata České republiky.
(foto: archiv ČNB)
Výtvarnou podobu 7. zlaté mince navrhl Asamat Baltaev.
Hrad Veveří je jeden z nejrozsáhlejších hradních areálů v ČR. Původně malý lovecký hrádek moravských markrabat je v pramenech poprvé připomínán roku 1213. Veveří jako opravdový kamenný hrad vzniká pravděpodobně až před polovinou 13. století, mimo jiné jako místo královského
dohledu nad osídlováním území vzhůru proti toku řeky Svratky. Do dnešního rozsahu byl hrad rozšířen po polovině 14. století za vlády moravského markraběte Jana Jindřicha (mladšího bratra císaře Karla IV.), který z Veveří učinil jedno ze svých hlavních sídel.
V letech 1942–1945 byl hrad zabaven pro potřeby wehrmachtu a SS. Počátkem 50. let byl velmi necitlivě upraven pro potřeby Lesnického učiliště. Po roce 1972 vznikl projekt přestavby hradu na mezinárodní studentské a kongresové centrum. Neodborné a škodlivé úpravy přerušil až rok 1989. Od roku 1999 je hrad Veveří ve správě Národního památkového ústavu v Brně, který zde provádí postupnou rekonstrukci. Hrad byl po dlouhé době znovu trvale otevřen pro veřejnost v létě 2002.
V této sérii již nechala ČNB vyrobit zlaté mince s motivy hradů Kost, Bezděz, Bouzov, Pernštejn, Zvíkov a Rabí. Další bude zlatá mince věnovaná hradu Švihov, která vyjde 1. října 2019.