Nedodržení požadavků na světlou výšku místností je častý a vážný problém

Nedodržení světlé výšky je vážným kolaudačním nedostatkem (foto: redakce)
Nedodržení světlé výšky je vážným kolaudačním nedostatkem (foto: redakce)

Technický standard ČKAIT TS 01 – světlá výška je důležitý parametr stavební konstrukce, který může výrazně ovlivnit její výslednou kvalitu. Požadavky na minimální světlé výšky jsou předepsány právními předpisy nebo technickými normami. Tento standard TS 01/2018 je k dispozici na PROFESIS (link je na konci článku).

Technický standard byl vypracován na základě zkušeností z praxe, kdy se opakovaně setkáváme s projekty především bytových domů, kde je světlá výška navržena na hranici minimálních technických požadavků. 

Navrhování na hranici minima

Po dokončení stavby potom ve většině případů dochází ze strany investora k reklamacím nedodržení základních technických požadavků na stavby (nedodržení minimální světlé výšky). Přitom tento problém vychází již z projektové dokumentace pro stavební povolení, ve které projektant z nějakého důvodu nerespektoval doporučené odchylky geometrické přesnosti, průhyby apod. a světlou výšku navrhl bez rezervy. Při realizaci takového návrhu nelze garantovat dodržení minimální světlé výšky, protože stavební konstrukce z technologického hlediska nelze zhotovit bez určitých odchylek geometrické přesnosti, a to ani v případě, že o tomto problému zhotovitel ví a snaží se mu předejít.

Výsledky měření

Právě z tohoto důvodu bylo provedeno měření světlých výšek na několika projektech, které vykazovaly zvýšené riziko nedodržení minimální světlé výšky, protože byla navržena na minimální požadovanou hodnotu nebo jen s minimální rezervou do 20 mm. Bylo provedeno měření výšky spodního líce stropů po dokončení hrubé konstrukce a světlé výšky po dokončení celé stavby. Cílem bylo zjistit vývoj odchylek výšky v rámci jednotlivých technologických etap. V tabulce č. 1 je zobrazena četnost odchylek skutečné světlé výšky od navrhované světlé výšky.

Tabulka 1: Vyhodnocení odchylek skutečných světlých výšek k navrženým hodnotám

Světlá výška nedodržena ve většině případů

Z vyhodnocení vyplývá, že navržená světlá výška nebyla dodržena ve většině případů, přičemž skutečná světlá výška byla nižší než navrhovaná. Cca ve 13 % nebyl splněn požadavek na dodržení minimální světlé výšky obytných a pobytových místností, a to ani v případě, že byla minimální světlá výška navržena s rezervou cca 20 mm. Nelze tedy předpokládat, pokud bude navržena světlá výška s minimální nebo velmi malou rezervou (do 20 mm) na geometrickou nepřesnost stavebních konstrukcí, že tato výška bude dodržena. Z provedených měření lze usuzovat, že ve skutečnosti dojde spíše k jejímu snížení, přičemž zhruba v 75 % případů dojde ke snížení výšky již během provádění hrubých konstrukcí.

Tabulka 2: Vyhodnocení dodržení požadované minimální světlé výšky obytných a pobytových místností

Co je bezpečná návrhová světlá výška

Cílem standardu je stanovení bezpečné návrhové světlé výšky tak, aby po realizaci byly bezpečně splněny požadavky právních předpisů. Navýšení je stanoveno na základě výpočtového postupu mezních odchylek geometrické přesnosti světlé výšky místností. Skutečné světlé výšky místností mohou být ovlivněny zejména těmito geometrickými parametry:

  • odchylka konstrukční výšky,
  • skutečná tloušťka podlah,
  • průhyb vodorovných konstrukcí.

Světlá výška by měla být navržena jako minimální požadovaná světlá výška a k ní by měla být připočtena rezerva na odchylky geometrické přesnosti hrubých konstrukcí, skladby podlahy, podhledu, povrchové úpravy stropu a průhyb stropní konstrukce.

Podkladem pro výpočet odchylky světlé výšky by měly být odchylky rozměrů doporučené v technických normách pro navrhování nebo provádění jednotlivých konstrukcí. Pro snadnější a přehlednější stanovení odchylky světlé výšky jsou v technickém standardu uvedeny doporučené hodnoty přípustných odchylek uvažovaných geometrických parametrů včetně odkazu na příslušný technický dokument, ze kterého byly čerpány.

Rezervu světlé výšky lze v rámci technického standardu určit dvěma způsoby:
• Pokud je dokumentace v prvních fázích projektových prací (studie, DÚR, DSP), kdy nejsou často známy všechny údaje potřebné ke stanovení bezpečného navýšení světlé výšky, jsou v tabulce č. 3 uvedeny doporučené minimální rezervy.

Tabulka 3: Doporučená rezerva zvětšení světlé výšky (mm)

•Pokud jsou známy všechny údaje potřebné ke stanovení bezpečného navýšení světlé výšky, lze stanovit rezervu individuálním výpočtem. Doporučená světlá výška (hsv,dop ) se vypočte podle následujícího vztahu

h sv,dop = h norm + (∆h kv + ∆t sd + ∆t pd + t ps + p) × kh sv,dop = h norm + (∆h kv + ∆t sd + ∆t pd + t ps + p) × 0,95 h sv,dop = h norm + (∆h kv + ∆t sd ∆t p + t ps + p) × k 0,95 h sv,dop = h norm + t ps + (∆h kv + ∆t sd + ∆t pd + p) × k 0,95 h sv,dop = norm + t ps + (∆h kv + ∆t sd + ∆t p + p) × k 0,95

kde: 

hnorm požadovaná minimální světlá výška;

tps tloušťka povrchové úpravy spodního líce stropní desky;

Δhkv odchylka konstrukční výšky;

Δtsd odchylka tloušťky stropní desky;

Δtp odchylka tloušťky podlahy;

p předpokládaný průhyb stropní konstrukce;

k0,95 koeficient pravděpodobnosti výskytu maximálních odchylek.

Odchylky jsou uvažovány v kladných hodnotách.

Součástí technického standardu je i postup měření světlých výšek. Přílohou jsou předepsané minimální světlé výšky a program pro výpočet doporučené světlé výšky v excelu.

 

Tento technický standard v elektronické verzi je veřejně přístupný v systému PROFESIS, včetně výpočtové přílohy (TS 01/2018). V tištěné verzi je k zakoupení na oblastních kancelářích nebo e-shopu Informačního centra ČKAIT.