Městské inženýrství při správě obcí

Zastupitelům obcí může obor městské inženýrství a aktivní zapojení profese městského inženýra pomoci především při udržování provozuschopnosti veřejných prostranství včetně zajištění splnění požadavku udržitelného rozvoje.

Městské inženýrství (dále MI) je interdisciplinární a relativně mladý obor, který se stále rozvíjí. Zahrnuje metodiku řešení a rozhodování o všech základních technických, technicko-ekonomických a technicko-ekologických záležitostech spojených se zajištěním provozu měst a obcí, zejména pomocí tvorby koordinovaných variant řešení, jejich vyhodnocení i ohodnocení a následné prosazení nejlepší varianty ucelené technické obsluhy území.

Oprávněnost či opodstatněnost fungování MI vyplývá z požadavků praxe a je podpořena zařazením MI jako samostatného oboru pro inženýrskou autorizaci. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě pak rozsah oboru definuje jako činnosti související s projektováním a realizací staveb městského inženýrství. Zahrnuty jsou tedy Koncepce, koordinace a řešení technického vybavení území – trubní vedení, kabelová a vrchní vedení, rovněž tak společné liniové trasy, kabelovody, kolektory vč. souvisejících objektů a zařízení – zejména rozsáhlých bytových, průmyslových, obchodních, skladových a podobných ploch a území, dále terénní úpravy, hřiště, veřejná prostranství, místní komunikace, městský mobiliář atd.

Obor MI pokrývá širokou škálu úkolů k zajištění celkové koncepce vybavení, provozu a udržitelného rozvoje sídel a urbanizovaných území. Hlavním přínosem oboru městského inženýrství je uplatnění celkového (komplexního) pohledu na rozvoj území sídla z hledisek stavebnětechnických, urbanistických, územněplánovacích, ekologických a sociálních, a to jak při projektování stavebních záměrů, tak při provozu zařízení technické infrastruktury.

Principy uplatňované v MI jsou také obsaženy v dokumentu Zásady urbánní politiky ČR, schváleném usnesením vlády č. 342/2010 Sb. Zdůrazňují koordinované přístupy všech úrovní veřejné správy k udržitelnému rozvoji měst. Jedná se především o tyto zásady.

Strategický a integrovaný přístup k rozvoji měst – zaměření na rozvoj měst a využívání adekvátních plánovacích nástrojů – plánů, programů, metodik, založených na sladění všech zájmů, jejich koordinaci, integraci a diskusích vedoucích k praktickým výsledkům.

Podporu rozvoje měst jako pólů rozvoje v území – města nemohou být v současném globalizovaném světě konkurenceschopná bez ekonomiky postavené na znalostech, aplikaci inovací do výrobního procesu i služeb, efektivním řízení a využití nejmodernějších informačních technologií. Strategické směry a rozvojové oblasti jsou v ekonomické, sociální a demografické oblasti, dopravě a technické infrastruktuře, veřejném prostoru, službách, bydlení a veřejné správě.

Péči o městské životní prostředí – založenou na skutečnosti, že města jsou vystavena působení řady nepříznivých vlivů, např. rostoucími nároky na energie, dopravu, výstavbu, globální hrozby atd. K eliminaci těchto negativních vlivů je nutné vyžadovat integrovaný přístup v souladu s principy udržitelného rozvoje. MI dokáže zajistit dialog i spolupráci při vytváření rozvojových strategií, jejich implementaci a sledování výsledků, výstupů a dopadů.

Městský architekt není městský inženýr

Společné zájmy a prolínání působnosti městského architekta (definované Českou komorou architektů) a městského inženýra často vyvolávají otázky, zda je potřeba prosazovat obě funkce, či dokonce jestli nejsou stejné! Není tomu tak. Obě profese mají při rozhodování o vývoji, užívání a ochraně urbanizovaného území města či obce své opodstatnění. Zavedení těchto pozic vytváří předpoklady pro fundované rozhodování na základě odborných poznatků a argumentů, nejen na základě vůle dočasné politické reprezentace.

Městský inženýr

Městský inženýr vykonává činnosti spojené s projektováním a realizací staveb v oborech, které zastřešuje MI.

Podstata činnosti městského inženýra, kterou pro město či obec vykonává, spočívá především v poskytování celistvé služby (v oblasti rozhodování o základních technických, technicko-ekonomických a technicko-ekologických problémech spojených se zajištěním provozu území) při jejich rozvoji. K činnostem městského inženýra pak patří především vyhodnocování současného stavu a nových záměrů ve výše zmíněných oblastech.

Městský inženýr se také podílí na koncepcích, zadávání, projednávání a tvorbě územněplánovací dokumentace (zásady územního rozvoje, územní plány, regulační plány) a územněplánovacích podkladů (územněanalytické podklady a územní studie). Aktivně přispívá k celkové koncepci a koordinaci technického vybavení měst, obcí a dalších urbanizovaných území. Jménem obce může poskytovat konzultace a vyjadřovat se ke stavebním aktivitám developerů či stavebníků.

Cílem činnosti městského inženýra je dobře technicky zabezpečit fungování celého území měst či obcí. To vše za pomoci aktivní tvorby a koordinace řešení koncepce veřejné infrastruktury a koordinace jeho řešení s ostatními prvky v území.

Problémy při správě a provozu obcí a měst

Nejčastější problémy vyskytující se při správě obcí a měst, se kterými může zapojení MI výrazně pomoci, jsou:

  • existence, stav, opravy a úpravy technické infrastruktury (technické vybavení a jeho inženýrské sítě vč. vedení, kolektorů atd.);
  • dopravní infrastruktura (statická doprava, nedostatečná městská dopravní síť atd.);
  • rizika a jejich omezení při haváriích, výpadcích a obnově vedení technického vybavení;
  • občanská vybavenost (v oblasti typologie – stavby pro zdravotnictví, školství, sociální služby a administrativu;
  • zajištění bezbariérového přístupu; městský mobiliář; hřiště; údržba náměstí, ulic, chodníků, veřejné zeleně, parků atd.);
  • finanční prostředky (odborné odhady časové posloupnosti potřeb a jejich výše).

V současnosti se mnoho (především malých) obcí a měst potýká se zaostalostí a zanedbaností mnoha úseků technické obsluhy území (viz výše), které vytvářejí vážnou hrozbu pro jejich základní fungování a prosperitu.

Městský inženýr garantuje a kontroluje kvalitní technickou funkci území a jeho práce zahrnuje také metodiku řešení a rozhodování o základních ekonomických a environmentálních problémech spojených se zajištěním jeho provozu z technického hlediska a tím i jeho dalšího rozvoje.