Elektronický stavební deník

Nejen mladí inženýři by uvítali, kdyby mohli vést elektronický stavební deník a zapisovat na stavbě do tabletu. Bohužel to dosud není v souladu se zákonem. (koláž: Eliška Čermáková)
Nejen mladí inženýři by uvítali, kdyby mohli vést elektronický stavební deník a zapisovat na stavbě do tabletu. Bohužel to dosud není v souladu se zákonem. (koláž: Eliška Čermáková)

Elektronický stavební deník chce zachovat stávající osvědčenou praxi vedení stavebního deníku, a přitom čerpat z výhod moderních technologií. Je však otázkou, jak se na používání elektronického stavebního deníku dívá současný právní systém. Přinášíme názor Ministerstva pro místní rozvoj.

Elektronický stavební deník chce zachovat stávající osvědčenou praxi vedení stavebního deníku, a přitom čerpat z výhod moderních technologií. Je však otázkou, jak se na používání elektronického stavebního deníku dívá současný právní systém. Přinášíme názor Ministerstva pro místní rozvoj.

Na trhu jsou k dispozici softwarové produkty na vedení elektronického stavebního deníku. Jedna z firem, která takový software nabízí, je přesvědčena, že zavedení elektronické formy stavebního deníku je možné i bez nutnosti změn v dalších právních předpisech. Jako podporu svého názoru se odvolává na vyjádření právní společnosti Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., (2017), na stanovisko k autorizované konverzi dokumentů od Hospodářské komory ČR (2017), na článek České advokátní komory (2011) a zejména na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 8 As 119/2014 – 34 (2014).

Třebaže ČKAIT v obecné rovině nezpochybňuje předpokládané výhody vedení elektronického stavebního deníku (viz rámeček), upozorňuje, že pro elektronizaci řízení staveb bude nutné změnit i stávající autorizační zákon, který by stanovil i možnost konvertovaného autorizačního razítka. ČKAIT se proto domnívá, že pro účel vedení elektronického stavebního deníku není dostačující stávající textace přílohy č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, kde je již nyní uvedeno: V případě, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu, lze stavební deník vést elektronickou formou.

Zákon nezná elektronické autorizační razítko

ČKAIT se proto dopisem předsedy Ing. Pavla Křečka v únoru 2018 obrátila na Ministerstvo pro místní rozvoj se žádostí o stanovisko, zda současný právní systém umožňuje vedení elektronického stavebního deníku.

Stanovisko ředitelky odboru stavebního řádu MMR JUDr. ­Vladimíry Sedláčkové k problematice právních aspektů možnosti vedení elektronického stavebního deníku z 16. března 2018 je jednoznačné a potvrzuje názor ČKAIT.

Zde uvádíme její odpovědi na dotazy zaslané ČKAIT.

Musí být ve stavebním deníku vedeném v elektronické formě každý jednotlivý zápis opatřen otiskem (konverzí) razítka autorizované osoby?

Podle § 13 zákona č. 360/19962 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen autorizační zákon), opatřuje autorizovaná osoba dokumenty související s výkonem její činnosti vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky. Zápis do stavebního deníku je výkon činnosti autorizované osoby, proto musí být vlastnoručně podepsán a opatřen otiskem razítka autorizované osoby.

Je možné vést stavební deník v elektronické formě bez toho, aby došlo k novele § 13 autorizačního zákona, případně jiných t. č. platných stávajících předpisů souvisejících s prováděním stavby?

Autorizovaná osoba opatřuje dokumenty související s výkonem její činnosti vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ani přímo platné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 z 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen nařízení) pojem elektronické razítko neznají. Nařízení v článku 3 bodu 33 definuje pouze elektronické časové razítko, a to jako data v elektronické podobě, která spojují jiná data v elektronické podobě s určitým okamžikem a prokazují, že tato jiná data existovala v daném okamžiku. Dále nařízení definuje elektronickou pečeť v bodu 25 článku 3 jako data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena s cílem zaručit jejich původ a integritu.

Zrušený zákon č. 227/2007 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), uváděl ještě pojem elektronická značka, tento pojem však nařízení ani zákon č. 297/2016 Sb. neznají. Zákonem o elektronickém podpisu se zabývá článek České advokátní komory z roku 2011, který jste nám spolu s ostatními dokumenty společnosti First information systems, s.r.o., zaslali, který však díky zrušení zákona o elektronickém podpisu nelze považovat k dané problematice za relevantní.

Vzhledem k připravované digitalizaci povolovacích procesů v rámci rekodifikace stavebního práva a ve vazbě na plnění usnesení vlády č. 682 z 25. září 2017 o Koncepci zavádění metody BIM v České republice předpokládáme řešení problematiky elektronického razítka v rámci pracovní skupiny zřízené k rekodifikaci stavebního práva.

Je možné stavební deník v elektronické formě bez originálu razítka (tedy při využití konverze otisku razítka na externí úložiště) považovat i nadále pro úřední účely za veřejnou listinu (tedy dokument využitelný u soudu)?

Zápis do stavebního deníku je výkonem činnosti autorizované osoby, proto musí být vlastnoručně podepsán a opatřen otiskem razítka autorizované osoby. Nelze tedy posuzovat stav, že by do deníku byl prováděn zápis autorizovanou osobou bez razítka.

Posouzení, zda je deník v elektronické formě veřejnou listinou, není v naší kompetenci, neboť zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, spadá do působnosti Ministerstva vnitra, proto se k této problematice nemůžeme vyjádřit.

Musí s vedením stavebního deníku v elektronické formě souhlasit všichni, kdo mají právo do něj provádět záznamy podle § 157 stavebního zákona a jsou vlastníky elektronického podpisu?

Souhlas všech osob provádějících zápis do stavebního deníku s vedením elektronického stavebního deníku není zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, ani v jeho prováděcích právních předpisech stanoven. Jedinou podmínkou, kterou uvádí vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, v příloze č. 16 je, že všechny osoby konající zápis do stavebního deníku jsou vlastníky elektronického podpisu.


Výhody a nevýhody elektronického deníku

Elektronické stavební deníky jsou úzce spjaté zejména s přípravou a zajištěním elektronizace povolovacích procesů stavby v souvislosti se schválenou Koncepcí zavádění metody BIM v ČR.

Předpokládané výhody (čerpáno z dokumentu First information systems, s.r.o., )

Zvýšení dostupnosti stavebního deníku – pomocí webové aplikace nebo z mobilních zařízení mohou oprávněné osoby vstupovat do elektronického stavebního deníku kdykoli a odkudkoli.

Snadná dohledatelnost informací – data lze podle různých kritérií (kategorie zápisu, autor zápisu, priorita atd.) fulltextově vyhledávat.

Komplexnost informací – v elektronické formě se přílohy mohou stát integrální součástí PDF dokumentů, tedy stavebního deníku. Je tak zajištěna nejenom jejich existence, ale i jejich neměnnost. Typickým příkladem mohou být fotografie či detaily stavební dokumentace vložené přímo do deníku.

Čitelnost – odstraňuje problém špatné čitelnosti ručně psaného stavebního deníku a problematické kvality kopií vzniklých průpisem.

Neměnnost – záznamy se po podpisu oprávněných osob nedají dodatečně upravovat. Finální výstup formou dokumentu je chráněn proti změnám elektronickým podpisem. Kvalifikovaný elektronický podpis jednoznačně identifikuje autora.

Přenositelnost a archivace – výsledný elektronický stavební deník ve formě PDF souborů umožňuje snadnou archivaci a vytváření záložních kopií nebo poskytování deníků dalším subjektům. Všechny takovéto kopie jsou naprosto shodné s originálem. Ve srovnání s listinnou formou je to mnohem efektivnější způsob distribuce.

Snížení pracnosti – urychlení práce přináší i použití předdefinovaných vzorových šablon záznamů. Data o počasí se načítají z veřejně dostupných zdrojů na internetu. Seznam osob na staveništi lze načítat z docházkového systému stavby. Identifikační údaje stavby a deníků, seznamy podzhotovitelů stavby, členů projektového týmu, seznam objektů a celá řada dalších informací může být importována z informačního systému firmy.

Nevýhody

Výše uvedené předpokládané výhody elektronické formy stavebního deníku však jdou proti současným právním předpisům:

  • do deníku lze činit zápisy pouze na staveništi, nikoliv „dálkovým způsobem“;
  • originál stavebního deníku musí být jasně odlišitelný od kopií;
  • je nutné zajistit neměnnost zápisů a ochranu před hackerským útokem.

Úvodní foto - Nejen mladí inženýři by uvítali, kdyby mohli vést elektronický stavební deník a zapisovat na stavbě do tabletu. Bohužel to dosud není v souladu se zákonem. (koláž: Eliška Čermáková)