Tolik randálu bylo a ještě asi bude i po volbách. Kolik hloupostí bylo na nás vylito a ještě to pokračuje. Seděl jsem v Lékařském domě, poslouchal výklad architektky Evy Jiřičné, doplňovaný obrázky z přírody, aby nám ukázala, jak navrhla ten či onen tvar konstrukce, a bylo mi u toho dobře. Klidná přehlídka její práce, bez kritiky jiných. Snad jen jednou se uchýlila k radikálnějšímu vyjádření, a to k Nové scéně Národního divadla Karla Pragera. Ke Kaplického knihovně zaujala rozumné stanovisko – knihovna byla navržena za jiných podmínek a jakékoliv oživování je nelogické. Knihovna je opravena, není tedy potřeba stavět novou. Stejný názor mám i já. Dámy Adriana Krnáčová a Eliška Kaplicky Fuchsová, jak to vypadá, půjdou do voleb s heslem pro příští pražské volby Kaplického knihovnu postavíme. Měl bych jedno doporučení. Celý ten drahý vnější plášť postavit na Staroměstské náměstí do míst, kde bylo křídlo radnice. Slyšel jsem totiž, že se chystá soutěž na dostavbu Staroměstské radnice, kolikátá již v mém životě, i paní Jiřičná přiznala svou účast v takové soutěži v šedesátých letech 20. století. Myslím, že není architekta, který by se v minulosti některé ze soutěží na dostavbu Staroměstské radnice nezúčastnil. Když jsem děkoval paní Jiřičné za úžasné odpoledne, ještě jsem je doplnil druhým pohlazením duše, zhlédnutím Rozmarného léta, jehož krásná čeština a klid byly pro mne balzámem. Tím více si uvědomuji, že všichni ti podivní lidé, usilující o můj hlas ve volbách, mi mohou být ukradení. Ti, kterých si musíme vážit, jsou rodina a přátelé.
ČKAIT připomínkovala prováděcí vyhlášky k novele stavebního zákona
- Publikováno:
- Rubrika:
- Legislativní komise ČKAIT
Komora se se svými zásadními připomínkami zapojila v září a říjnu 2017 do meziresortního připomínkovacího řízení dvou prováděcích vyhlášek již schválené novely stavebního zákona. Ke dni uzávěrky tohoto čísla nebylo vypořádání připomínek k dispozici.
Připomínkovací řízení vyhlášky č. 500/2006 Sb.
Připomínkována byla vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.
Prvním cílem předkladatele je významná úprava části druhé vyhlášky týkající se územně analytických podkladů. V první řadě jde o přehlednější uspořádání souborné dokumentace územně analytických podkladů jako povinně pořizovaného územně plánovacího podkladu ve dvojí podrobnosti, na úrovni obcí s rozšířenou působností a na úrovni krajů.
Druhým cílem navrhované právní úpravy jsou dílčí úpravy v části třetí vyhlášky týkající se územně plánovací dokumentace. Ty jsou vyvolány jednak novelou stavebního zákona a dále také požadavky aplikační praxe. Z novely stavebního zákona vyplývá především zavedení povinnosti zajistit vyhotovení úplného znění územně plánovací dokumentace po vydání poslední aktualizace nebo změny a dále též možnost zpracovat územní plán s prvky regulačního plánu. Z aplikační praxe dále vyvstal požadavek, aby vyhláška stanovovala nejen obsah, ale též strukturu závazných částí územně plánovací dokumentace.
Třetím cílem navrhované právní úpravy je úprava příloh vyhlášky. Ty jsou upravovány jednak ve vazbě na změny vyvolané novelou stavebního zákona a změny dalších právních předpisů, jednak s ohledem na potřeby aplikační praxe. Přitom je kladen důraz na zachování dosavadní základní struktury obsahových náležitostí zejména územně plánovacích dokumentací.
Ze zásadních připomínek odeslaných Komorou uvádíme zejména:
- vymezení zastavěného podzemí
Požadavek na vytvoření dalšího funkčního vymezení podzemí zastavěného území vychází ze skutečností, že územně analytické podklady jsou zdrojem cenných informací pro urbanisty, politickou reprezentaci či stavební úřady. ÚAP rozebírají stav a vývoj v různých tématech – od životního prostředí, zástavby či pohybu po městě až po ekonomickou situaci či sociální podmínky. ČKAIT se už delší dobu pokouší různými způsoby poukázat na skutečnost, že v ÚAP podzemní část zastavěných území chybí, a proto navrhuje, aby byla jedna vrstva ÚAP plánu věnována podzemí, kde se výrazně rozvíjí například tunely, kolektory, parkovací kapacity a další infrastruktura. Tato vrstva napomůže přehledu volných kapacit pro další využití. Tato připomínka byla ze strany MMR akceptována jinak – podzemí zastavěného území je součástí různých jevů v rámci celé přílohy č. 1 (zejména jevů technické infrastruktury, dopravní infrastruktury). Nově byl v rámci jevů technické infrastruktury zařazen nový sledovaný jev 82b „kolektorové sítě“. Nově navrhovaný jev 82b jsme doporučili nazvat sdružené liniové sítě (zde patří kolektory, kabelovody, apod.). Samostatnou vrstvu pro podzemí historických budov z pohledu MMR není možné uplatnit do doby, než bude ze zákona známý poskytoval této služby.
- územní plán versus autorizační zákon
Požadavek na vypuštění písm. f) v příloze č. 7 odst. 2 (vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt). Zastáváme stanovisko, že znění písm. f) nemá ve stavebním zákoně zmocnění. Je v rozporu s úkoly územního plánování podle § 19 stavebního zákona i s obsahem a účelem územního plánu § 43 téhož zákona. Konkrétní úkoly, kterými se musí pořizovatel zabývat, musí být v relevanci s cílem zmíněných ustanovení. Smyslem ani cílem územního plánování není stanovit, kdo jedině smí vypracovávat projektovou dokumentaci v řešeném území. K tomu jsou určeny § zákona č. 360/1992 Sb. V meziresortním připomínkovacím řízení jsme snad s MMR dospěli ke kompromisu, kdy se v textu přílohy č. 7 objeví jenom „vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb“. Oprávněnost na zpracování projektové dokumentace těchto staveb bude stanovena poznámkou pod čarou – odkazem na oprávnění jak autorizovaných architektů, tak i autorizovaných inženýrů podle dotčených § 17 a § 18 autorizačního zákona.
Připomínkovací řízení vyhlášky č. 503/2006 Sb.
Připomínkována byla vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu.
V návaznosti na novelu stavebního zákona, která obsahuje rozsáhlé věcné změny a úpravy, bylo tyto skutečnosti nezbytné zohlednit v prováděcí vyhlášce, neboť novela stavebního zákona zavádí kromě jiného i nové druhy řízení.
Ve vazbě na změny stavebního zákona je nezbytné u každého z těchto nových druhů řízení upravit obsahové náležitosti jednotlivých žádostí a změny promítnout též do příloh k vyhlášce, které obsahují formuláře pro podávání žádostí. Dále je nezbytné upravit obsahové náležitosti nových nebo významně novelizovaných rozhodnutí a jiných opatření. Nezbytné je též zohlednit některé změny stávajících správních aktů a požadavků na obsahové náležitosti těchto správních aktů a žádostí o ně.
Návrh novely vyhlášky obsahuje nová ustanovení o obsahových náležitostech níže uvedených žádostí a jejich příloh a nové formuláře k těmto typům žádostí:
- žádost o vydání územního rozhodnutí s posouzením vlivů na životní prostředí,
- žádost o vydání společného povolení,
- žádost o vydání společného povolení s posouzením vlivů na životní prostředí,
- oznámení záměru,
- společné oznámení záměru.
Návrh novely vyhlášky obsahuje nová ustanovení o obsahových náležitostech níže uvedených rozhodnutí nebo opatření a jejich příloh:
- společné povolení,
- společné povolení s posouzením vlivů na životní prostředí,
- společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru,
- kolaudační rozhodnutí.
Do návrhu novely vyhlášky je také nezbytné promítnout zrušení některých typů řízení a opatření, které jsou nahrazeny novými typy řízení nebo jinými opatřeními. Přílohy obsahují patnáct formulářů pro jednotlivé typy žádostí a podání. U některých z nich dochází jen k úpravě stávajících formulářů, zaváděny jsou i některé zcela nové formuláře pro nové typy řízení, ale dochází též ke zrušení některých stávajících formulářů.
Osm zásadních připomínek ČKAIT k předmětné novele se týkalo vesměs ukotvení technického dozoru stavebníka do dotčených paragrafů a příloh tak, aby byla zřejmá návaznost na novelu § 152 odst. 4 stavebního zákona, kdy stavebník od 1. ledna 2018 má za povinnost na stavbách financovaných z veřejného rozpočtu ustanovit v osobě technického dozoru stavebníka autorizovanou osobu podle zákona č. 360/1992 Sb. Naše připomínky byly MMR akceptovány.