Co je stavební výrobek a co konstrukce?

Hovoříme-li o stavebních výrobcích, jedná se o výrobky, které jsou výrobcem určeny pro použití ve stavbách a vznikají, až na výjimky, průmyslovou nebo řemeslnou výrobou ve výrobním závodě nebo dílnách, ale vždy podle dokumentace výrobce. Výrobce za výrobky nese odpovědnost v rozsahu požadavků právních předpisů, které se na výrobek vztahují (většinou prováděcí vyhlášky zákonů ústředních orgánů státní správy), jím deklarovaných vlastností v rozsahu určeného použití výrobků ve stavbě.

Stavební výrobky, které mohou ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem, tedy zdraví, bezpečnost osob, majetku nebo životní prostředí nebo i jiný veřejný zájem, jsou výrobky stanovenými ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Jsou stanoveny takové stavební výrobky, které mohou ohrozit stavbu nenaplněním jednoho nebo více základních požadavků, tedy mohou ohrozit mechanickou pevnost a stabilitu stavby, její požární bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví uživatelů a životního prostředí, bezpečnost a přístupnost při užívání stavby, ochranu proti hluku a úsporu tepla při užívání stavby. Aby stát mohl hájit veřejný zájem, což je jeho povinností, stanovila vláda skupiny vybraných stavebních výrobků svým nařízením č. 163/2002 Sb. ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. a č. 215/2016 Sb. Obdobně se tak stalo i na evropské úrovni, kdy Evropská komise svým nařízením č. 305/2011 stanovila harmonizované podmínky pro uvádění stanovených výrobků na evropský trh a odkazem na harmonizované evropské normy stanovila skupinu regulovaných výrobků.

Obecně platí, že výrobky regulované na evropské úrovni jsou samozřejmě regulovanými výrobky i v členských státech EU včetně České republiky; v tomto případě se logicky u těchto výrobků nařízení vlády č. 163/2002 Sb. nemůže uplatnit.

Obecně též platí, že u stanovených stavebních výrobků musí výrobce nebo dovozce provést povinné posouzení výrobku k technickým požadavkům před tím, než uvede výrobek na trh. Toto obecné pravidlo platí jak pro výrobky regulované na evropské úrovni, tak i pro výrobky regulované na národní úrovni. Rozsah regulace stanoví příslušný právní předpis nebo technická norma, která se k němu vztahuje, je k němu určena nebo harmonizována.

Technické požadavky na stavební výrobky stanovené nařízením vlády č. 163/2002 Sb. konkretizují normy určené Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví k tomuto nařízení, publikované ve věstníku úřadu. Technické požadavky na stavební výrobky označované CE sdělí Evropská komise ve svém Úředním věstníku publikováním názvů norem harmonizovaných k nařízení EU č. 305/2011, které konkretizují ve své zvláštní příloze požadavky na výrobky při jejich uvádění na trh. Příloha je obvykle označována ZA.

Jsou dřevěné vazníky vyráběné průmyslovým způsobem výrobkem, či nikoliv?

Konstrukční (tedy nosné) stavební výrobky z rostlého dřeva jsou ve výše uvedeném smyslu stanovenými stavebními výrobky, průmyslově vyráběnými, které zajišťují plnění základního požadavku č. 1, tedy musí být výrobcem navrženy tak, aby zajišťovaly mechanickou pevnost a stabilitu stavby.

Z hlediska regulace konstrukčních stavebních výrobků z rostlého dřeva při jejich uvádění na trh rozlišujeme dvě skupiny výrobků podle konstrukčního řešení.

1) Dřevěné prefabrikované nosné prvky s kovovými styčníkovými deskami s prolisovanými trny – na tyto výrobky se vztahuje z hlediska jejich uvádění na trh nařízení Evropské unie č. 305/2011 a k němu harmonizovaná norma ČSN EN 14250:2010 Dřevěné konstrukce – Požadavky na prefabrikované nosné prvky s kovovými styčníkovými deskami s prolisovanými trny. Norma v příloze ZA uvádí harmonizované požadavky pro uvádění na trh, stanoví úkoly (povinnosti) výrobce a oznámeného subjektu (třetí strany) při ověřování stálosti vlastností. Na základě provedeného posouzení výrobku je výrobce povinen vydat v češtině prohlášení o vlastnostech (PoV) neboli Declaration of Performance (DoP) a tento dokument, obsahující určené použití a deklarované vlastnosti, zpřístupnit na svých webových stránkách nebo na základě žádosti objednatele přiložit k výrobku v tištěné podobě. Oznámený subjekt (notifikovaná osoba) provádí u těchto výrobků prověrku řízení výroby v místě výroby (systém posuzování 2+).

Na jaké stavební výrobky se ČSN EN 14250:2010 vztahuje či nikoli, je zřejmé z jejího předmětu:

Norma stanovuje materiálové, výrobkové a dokumentační požadavky na prefabrikované nosné prvky (např. příhradové vazníky pro střechy, stěny a stropy, rámy, složené nosníky a průvlaky) určené pro pozemní stavby vyrobené z rostlého konstrukčního řeziva podle EN 14081-1 (se zubovitými spoji nebo bez těchto spojů) a spojované kovovými styčníkovými deskami s prolisovanými trny. Tento dokument platí pro příhradové nosníky s délkami do 35 m a pro další prefabrikované nosné prvky s rozpětím do 12 m.

Norma rovněž stanovuje postupy zkoušek a/nebo výpočtu pro hodnocení shody, požadavky pro označení těchto prvků a venkovní podmínky (třída použití/provozu 3 podle EN 1995-1-1 nebo třídy užití 3, 4 a 5 podle EN 335-1). S ohledem na odolnost proti biologickým organismům se tato norma vztahuje na prefabrikované nosné prvky vyrobené buď z neošetřeného dřeva, nebo ze dřeva ošetřeného pro zlepšení jeho přirozené trvanlivosti.

Tato norma nezahrnuje prefabrikované nosné dřevěné prvky určené pro použití v konstrukcích s převážně dynamickým zatížením (např. mostech) nebo pro použití v nechráněných venkovních podmínkách (tj. třídě užití 3 podle EN 335-1). Norma dále nezahrnuje prvky ošetřené pro zlepšení jejich působení při požáru.

2) Ostatní konstrukční prefabrikované výrobky z rostlého dřeva určené pro pozemní stavby, jiné než uvedené ad 1). Na tyto výrobky stanoví požadavky pro jejich uvádění na trh nařízení vlády č. 163/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně se jedná o tyto skupiny výrobků:

Konstrukční výrobky z rostlého dřeva. Mostní prvky, příhradové prvky, pražce (mostnice), podlahové prvky, stěnové prvky, střešní prvky, stropní prvky jako jsou nosníky, obloukové prvky, stropnice, krokve, sloupy, stožáry, piloty. Příhradové nosníky, podlahy, stěny, střechy, rámy, na které se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní: A11, A21, B1, C1, A12, A22, B2, C2, D, E, (A1 až E3), F.

Výrobky mohou nebo nemusí být upraveny proti ohni nebo biologickému napadení.

U těchto stanovených výrobků, které jsou regulovány na národní úrovni, musí český výrobce provést povinné posouzení shody postupem podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů č. 312/2005 a č. 215/2016, a to vždy za povinné účasti autorizované osoby (osoby autorizované k činnosti státního zkušebnictví podle zákona č. 22/1997 Sb.). Na základě provedeného povinného posouzení shody je výrobce povinen vydat prohlášení o shodě v rozsahu § 13 nařízení vlády č. 163/2002 Sb., které obsahuje název výrobku a určené použití, ale v tomto případě neobsahuje deklarované vlastnosti výrobku. Technické požadavky na výrobky v tomto případě stanoví stavební technické osvědčení (STO) vypracované autorizovanou osobou, která postupuje podle technického návodu 03.01.04.

Při provádění prověrky systému řízení výroby v místě výroby u výrobků ad 1) prověřuje oznámený subjekt, popř. u výrobků ad 2) autorizovaná osoba, také existenci statického výpočtu vybraného vzorku výrobku, vypracovaného k tomu kompetentní osobou; v ČR autorizovaným inženýrem v oboru statika a dynamika staveb. Neprověřuje jeho správnost.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že:

a) u konstrukčních výrobků z rostlého dřeva určených pro pozemní stavby (výrobky ad 1) je každý výrobce v EU (tedy i český)/
dovozce do EU, potažmo i distributor povinen u prefabrikovaných výrobků z nosného rostlého dřeva s kovovými styčníkovými deskami s prolisovanými trny doložit prohlášení o vlastnostech a k výrobku musí připojit označení CE (existují výjimky);

b) u konstrukčních výrobků z rostlého dřeva určených pro pozemní stavby (výrobky ad 2) je každý český výrobce/dovozce, potažmo i distributor povinen doložit prohlášení o shodě v rozsahu § 13 nařízení vlády č. 163/2002 Sb. Na výrobce usídlené v EU mimo ČR se tato povinnost logicky nemůže vztahovat. Takový výrobce, v návaznosti na § 13b zákona č. 22/1997 Sb., o vzájemném uznávání, by měl doložit, že uvedl řádně svůj výrobek na národní trh podle národních právních předpisů, které se na něj vztahují a platí v zemi, kde je jako výrobce usídlen. Je třeba poznamenat, že distributor (dodavatel) je osoba, která v dodavatelském řetězci – kromě výrobce nebo dovozce – dodává stavební výrobek na trh EU, a dovozcem je osoba usazená v členském státě Evropské unie, která uvede na trh výrobek z jiného než členského státu EU. Podle nařízení vlády č. 215/2016 Sb., jež novelizuje nařízení vlády č. 163/2002 Sb., může (dobrovolně) i výrobce usídlený v EU požádat o posouzení shody podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb. a prokazovat se jak certifikátem autorizované osoby, tak vydat i prohlášení o shodě. V tomto případě autorizovaná osoba postupuje stejně jako u českého výrobce.

Výrobce nese odpovědnost za shodu stavebního výrobku s vlastnostmi uvedenými v prohlášení o vlastnostech u výrobků označených CE a za shodu s technickými požadavky, které musí výrobek splňovat podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., aby mohl být uveden a dodáván na trh.

Jsou dřevěné konstrukce výrobkem, či nikoliv?

V úvodu jsme hovořili o stavebních výrobcích jako takových. Je zřejmé, že stavební konstrukce, která vzniká na stavbě stavební/montážní činností prováděnou stavebním dodavatelem podle projektové dokumentace, nemůže být považována za stavební výrobek. Typickým příkladem je dřevěný krov. Dřevěný krov jako konstrukce vzniká na stavbě montážním způsobem pracovníky zhotovitele. Je však třeba poznamenat, že zhotovitel stavby je povinen používat při provádění stavby jen stanovené výrobky řádně uvedené na trh (dokladem je výrobcem vydané prohlášení o shodě nebo prohlášení o vlastnostech), a přitom se ujistit, že jím uvažované použití výrobku ve stavbě je ve shodě s určeným použitím výrobku deklarovaným výrobcem. Za návrh krovu odpovídá projektant a za montáž krovu na stavbě a za to, že krov byl proveden podle projektové dokumentace, odpovídá zhotovitel části stavby, např. tesař. Zhotovitel stavby ani její části není výrobcem, nemůže tedy vydat na krov prohlášení o shodě podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ani prohlášení o vlastnostech výrobku.

Jiným příkladem může být montáž nosné střešní konstrukce z dřevěných, průmyslově vyráběných vazníků. Zhotovitel stavby nebo její části provádí střešní konstrukci podle příslušné projektové dokumentace vypracované projektantem. Zhotovitel stavby musí použít střešní vazníky podle specifikace projektanta, řádně uvedené na trh, a použít je v souladu se způsobem určeným výrobcem. Zhotovitel stavby nemůže bez souhlasu výrobce výrobek upravovat podle svých potřeb. Ani v tomto případě nemůže zhotovitel stavby vydat prohlášení o shodě na střešní konstrukci, i když na tuto konstrukci použil stanovené stavební výrobky.

Zhotovitel může vydat, je-li to požadováno, prohlášení, že na střešní konstrukci z dřevěných střešních vazníků použil výrobky řádně uvedené na trh v souladu s určeným použitím výrobce a k tomuto prohlášení přiloží prohlášení o shodě nebo prohlášení o vlastnostech vydané výrobcem výrobků, které použil ve stavbě.