K oprávnění autorizovaného technika

Ministerstvo pro místní rozvoj a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě vydaly 23. května 2017 společné stanovisko k oprávnění autorizovaného technika.

Pro sjednocení aplikace ustanovení o rozsahu oprávnění autorizovaného technika pro výkon vybraných činností ve výstavbě podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen autorizační zákon) v kontextu s příslušnými ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydává Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, odbor stavebního řádu, a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě toto společné stanovisko.

Označení autorizovaného technika podle stavebního zákona

Autorizovaný technik je podle autorizačního zákona ten, komu byla udělena autorizace podle autorizačního zákona a je zapsán v seznamu autorizovaných techniků vedeném ČKAIT. Vykonává-li projektovou činnost ve výstavbě, vztahuje se na něj označení projektant (§ 22 odst. 4 stavebního zákona), popř. hlavní projektant, pokud jej stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace stavby zpracovávané více projektanty nebo koordinací autorského dozoru (§ 113 odst. 2 stavebního zákona); vykonává-li odborné vedení provádění stavby nebo její změny, vztahuje se na něj označení stavbyvedoucí (§  134 odst. 2 stavebního zákona).

Oprávnění autorizovaného technika

Z ustanovení § 113, § 153, § 158 a § 159 stavebního zákona vyplývá, že autorizovaný technik může vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě (projektová činnost a odborné vedení provádění stavby), respektive zastávat funkci projektanta, popř. hlavního projektanta nebo funkci stavbyvedoucího, pouze na základě a v rozsahu uděleného oprávnění (autorizace).

Autorizace pro techniky se uděluje podle § 5 pro obory a podle § 6 autorizačního zákona též pro specializace:

  • pozemní stavby (specializace energetické auditorství);
  • dopravní stavby (specializace kolejová doprava, specializace nekolejová doprava);
  • stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství (specializace stavby hydrotechnické, specializace stavby zdravotně-technické, specializace stavby meliorační a sanační);
  • mosty a inženýrské konstrukce;
  • technologická zařízení staveb (specializace energetické auditorství);
  • technika prostředí staveb (specializace vytápění a vzduchotechnika, specializace zdravotní technika, specializace elektrotechnická zařízení, specializace energetické auditorství);
  • geotechnika;
  • požární bezpečnost staveb.

Primárně je rozsah oprávnění autorizovaného technika vymezen ustanoveními § 19 písm. a), b) a d) autorizačního zákona, podle nichž je v rozsahu oboru, popř. specializace jemu udělené autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané činnosti ve výstavbě:

  • vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru; v ostatních případech vypracovávat příslušné části dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo projektové dokumentace;
  • podílet se na vypracování projektové dokumentace, je-li zpracovávána autorizovaným architektem nebo autorizovaným inženýrem;
  • vést realizaci stavby.

Pojem dokumentace a projektová dokumentace

Podle § 158 stavebního zákona platí, že vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich činnosti podle autorizačního zákona.

Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

Projektovou činností ve výstavbě se rozumí zpracování:

  • územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující;
  • projektové dokumentace, kterou je dokumentace:
    – stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e),
    – stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115,
    – k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116,
    – k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117,
    – změn staveb uvedených v písmenech a) až d) před jejím dokončením podle § 118,
    – staveb uvedených v písmenech a) až e) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129,
    – pro provádění stavby,
    – pro nezbytné úpravy podle § 137, nebo
    – vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 2 písm. c) vodního zákona.

Obsahové náležitosti dokumentace a projektové dokumentace

Obsahové náležitosti dokumentace pro všechny druhy staveb a projektové dokumentace podle § 158 odst. 2 písm. a) až g) a i) stavebního zákona jsou vymezeny v přílohách č. 1 až 6 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. (dále jen vyhláška o dokumentaci staveb).

Tato vyhláška se nevztahuje na projektové dokumentace pro stavby letecké, stavby drah a na dráze včetně zařízení na dráze, stavby dálnic, silnic místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací. Obsahové náležitosti projektových dokumentací těchto vybraných speciálních staveb stanoví v přílohách vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace ­dopravních staveb.

Pro účely vyhlášky o dokumentaci staveb obsahuje dokumentace tyto povinné části:

  • A – průvodní zprávu;
  • B – souhrnnou technickou zprávu;
  • C – situační výkresy;
  • D – výkresovou dokumentaci;
  • E – dokladovou část.

Pro účely vyhlášky o dokumentaci staveb obsahuje projektová dokumentace tyto povinné části:

  • A – průvodní zprávu;
  • B – souhrnnou technickou zprávu;
  • C – situační výkresy;
  • D – dokumentaci objektů a technických a technologických zařízení;
  • E – dokladovou část.

Každá z uvedených povinných částí dokumentace a projektové dokumentace je samostatná, oddělitelná a dále členěná na jednotlivé položky s tím, že rozsah a obsah jejích položek musí vždy odpovídat konkrétně navrhovanému stavebnímu záměru, respektive druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebnětechnickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Povinné části dokumentace a projektové dokumentace lze členit na společné části, tzn. části A až C, v nichž je řešena problematika stavby jako celku, a na část dokumentace objektů, tzn. část D, v níž jsou navrhovány jednotlivé, v úvahu přicházející objekty, respektive pozemní (stavební) objekty, inženýrské objekty a technická a technologická zařízení staveb, včetně staveb veřejné technické infrastruktury.

Oprávnění autorizovaného technika vypracovávat příslušné části projektové dokumentace

Obecně je příslušná část projektové dokumentace zásadně vymezena pouze daným odborným obsahem řešené problematiky, který odpovídá oboru, popř. specializaci autorizace udělené autorizovanému technikovi. Takové vymezení tedy nebere zřetel na formu dokumentování (grafická či textová) nebo na to, v jaké povinné části projektové dokumentace je položka s daným odborným obsahem obsažena.

Z hlediska rozsahu oprávnění autorizovaného technika je zřejmé, že vymezení příslušných částí projektové dokumentace rozhodujícím způsobem odpovídá počtu a stavebnětechnické povaze staveb/objektů (pozemní, inženýrské a technologické stavby, popř. technická infrastruktura), které připadají v úvahu v konkrétním stavebním záměru; řešení těchto objektů je obsaženo v povinné části D dokumentace a projektové dokumentace.

Z kontextu s § 19 autorizačního zákona je zřejmé, že i v případě, kdy by autorizovanému technikovi byla udělena autorizace pro všechny uvedené obory a specializace, nebyl by takový projektant oprávněn v projektové dokumentaci pro povolování staveb staticky posuzovat stavebně konstrukční řešení stavby a v projektové dokumentaci pro provádění stavby zpracovávat podrobný statický výpočet (obor statika a dynamika staveb se autorizovanému technikovi neuděluje – viz část Oprávnění autorizovaného technika).

Z § 159 odst. 2 stavebního zákona vyplývá, že není-li autorizovaný technik oprávněn (způsobilý) některé části projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejich zpracování přizvat další projektanty s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, přičemž každý z nich odpovídá za jím zpracované řešení. V takovém případě autorizovaný technik odpovídá za projektovou dokumentaci stavby jako celek, zejména za koordinaci a kompletaci jednotlivých částí dokumentace, a to i tehdy, nebyl-li stavebníkem pověřen funkcí hlavního projektanta podle § 113 odst. 2 stavebního zákona.

Za projektanta přizvaného v uvedeném smyslu však nelze považovat osobu, která ke zpracování projektu přispěla jen poskytnutím administrativní či technické pomoci nebo odborné konzultace ke speciální dílčí otázce (např. při navrhování neobvyklého konstrukčního řešení), protože takovou asistencí nemůže být dotčena uvedená odpovědnost projektanta.

Projektová dokumentace musí být uspořádána, upravena a opatřena tak, aby bylo možné jednoznačně identifikovat projektanta (autora) každé z jejích příslušných částí (§ 13 odst. 3 autorizačního zákona) a určit tak podíl jeho právní odpovědnosti za odbornou úroveň navrhovaného řešení (§ 159 odst. 2 stavebního zákona a § 12 odst. 1 autorizačního zákona).

Rozsah oprávnění autorizovaného technika

Dokumentaci nebo projektovou dokumentaci vymezenou v přílohách č. 1–6 vyhlášky o dokumentaci staveb má autorizovaný technik oprávnění zpracovávat, jestliže celá přísluší jeho oboru, v ostatních případech má oprávnění vypracovávat pouze příslušné části podle jeho oprávnění v oboru autorizace, respektive specializace.

Příklad: Autorizovaný technik v oboru technologická zařízení staveb při zpracování dokumentace nebo projektové dokumentace regulační stanice plynu je oprávněn zpracovávat části příslušející jeho oboru, s výjimkou části týkající se statických a dynamických výpočtů.