Stav příprav druhé generace Eurokódů

Pokračuje snaha o zjednodušení a zvýšení srozumitelnosti Eurokódů. Za další rozvoj Eurokódů zodpovídá technická komise CEN/TC 250, která spolupracuje s několika technickými subkomisemi. Experti z členských států, kteří byli vybráni do projektových týmů, nyní připravují nové části Eurokódů nebo jejich změny. Hlavním koordinátorem je nizozemský normalizační institut. Druhá generace Eurokódů by měla být postupně dostupná členským zemím pro jejich nové národní zavádění, poslední úkoly budou splněny do roku 2024.

 

Na základě mandátu M/515 pro revizi existujících Eurokódů a rozšíření jejich rozsahu schváleného v roce 2012 Evropskou komisí se připravuje v Technické komisi pro eurokódy a stavební konstrukce CEN/TC 250 a jejích subkomisích (SC1 až SC11) nová generace Eurokódů. Počet subkomisí se pro lepší koordinaci prací rozšířil o dvě nové, a to o SC10 pro zásady navrhování a SC11 pro skleněné konstrukce.

Připravuje se několik dosud chybějících částí Eurokódů a dochází k úpravám řady stávajících kapitol či dílčích pokynů. Cílem je dosáhnout větší srozumitelnosti Eurokódů, zjednodušit jejich používání pro běžné typy staveb, avšak také doporučit zásady navrhování i pro složité typy konstrukcí s různými účely využití. Managementem pro tvorbu 2. generace Eurokódů, výběrem expertů do mezinárodních projektových týmů (PT), ověřováním plnění úkolů a kontrolou nákladů na další rozvoj Eurokódů byl pověřen Nizozemský normalizační institut.

Úkoly pro druhou generaci Eurokódů

Při plánování dalšího rozvoje Eurokódů se vycházelo z národních připomínek členských států CEN k současné generaci těchto norem pro navrhování stavebních konstrukcí. Bylo totiž potřebné připravit některé nové Eurokódy nebo dílčí pokyny pro zatížení nebo materiálové vlastnosti, které dosud chyběly. Přehled počtu úkolů ve čtyřech dílčích etapách dalšího rozvoje Eurokódů v letech 2015 až 2022 je pro ilustraci uveden v tabulce. Většina z těchto úkolů představuje revize částí Eurokódů, některé také slouží pro přípravu technických specifikací nebo technických zpráv, ze kterých se pak v dalších etapách připravují nové Eurokódy. Např. zásady hodnocení existujících konstrukcí připravené v 1. etapě jako technické specifikace (TS) se ve 3. etapě budou transformovat do nového Eurokódu.

Zapojení expertů z členských států

Jednotlivé úkoly jsou řešeny projektovými týmy (PT), do kterých byli nominováni experti členských států na základě doporučení svých normalizačních institutů a výsledků výběrových řízení. Pracovní skupiny (WG) nominované národními instituty se podílí na řešení dílčích úkolů, zejména těch, které přímo nepatří do mandátů projektových týmů, a rovněž připomínkují jejich pracovní návrhy. Ty se pak projednávají v subkomisích SC1 až SC11, nebo také v celé technické komisi
CEN/TC 250. Pro řešení úkolů jsou nastaveny harmonogramy, obvykle o délce 36 měsíců, ve kterých se připravují, národně připomínkují a postupně schvalují tři dílčí fáze pracovních návrhů. Potom jednotlivé projektové týmy ukončí svou činnost.

Konečné úpravy norem se pak dokončí v užší pracovní skupině v příslušné subkomisi, většinou v rozmezí následujících 6 měsíců. Poté se očekává hlasování zemí o nových Eurokódech a po jejich schválení budou vydány. Nakonec se Eurokódy národně zavedou, přeloží se do národních jazyků a doplní národními přílohami, jak to již známe ze současné generace Eurokódů.

Cílem je omezit počet národních parametrů, větší srozumitelnost a harmonizace

Nová generace Eurokódů by měla splňovat požadavky na omezení počtu národně stanovených parametrů (NDP), nově by se neměla umožnit volba čistě technických parametrů. Eurokódy musí být srozumitelné a v prvé řadě obsahovat pokyny pro běžné typy konstrukcí, zatímco nejednoznačné nebo opakující se pokyny se musí lépe vysvětlit nebo vynechat. Konzistence jednotlivých částí Eurokódů musí být zajištěna ve spolupráci CEN/TC 250 se subkomisemi, s pracovními skupinami a s projektovými týmy. V případě potřeby se jmenují užší týmy expertů do nových adhoc skupin s cílem dosáhnout větší harmonizace pokynů přes všechny Eurokódy. Sleduje se také potřeba harmonizace Eurokódů s evropskými normami, proto probíhá spolupráce i s dalšími technickými komisemi CEN/TC.

Dokončena 1. etapa tvorby 2. generace Eurokódů

V současnosti je již ukončena 1. etapa tvorby Eurokódů této 2. generace, která bude k dispozici pro národní zavádění. Je téměř hotov EN 1990 pro zásady navrhování, z EN 1991 pro zatížení jsou to EN 1991-2 pro zatížení mostů dopravou, EN 1991-1-2 pro zatížení požáry, technická zpráva o klimatických změnách a připravuje se výzkumná zpráva JRC s návody o robustnosti konstrukcí. Bylo také téměř dokončeno několik materiálově zaměřených Eurokódů.

V 2. etapě tvorby nové generace Eurokódů nyní probíhají práce na 2. pracovních návrzích. Také byly jmenovány projektové týmy pro 3. a 4. etapu tvorby Eurokódů, které zahajují svou pracovní činnost v letošním roce. Podrobnější informace lze nalézt např. na www.nen.nl/
eurocodes2020.

 

Eurokód EN 1990 pro zásady navrhování

Přehled počtu úkolů řešených v jednotlivých subkomisích (SC), v pracovních skupinách (WG) a v horizontálních skupinách pro mosty a pro požáry (HGB, HGF)

Klíčovým dokumentem je revidovaný Eurokód EN 1990 pro zásady navrhování, jeho národní dostupnost pro možnost národního zavádění se předpokládá počátkem příštího roku. Nově bude uvádět zásady navrhování některých specifických typů konstrukcí, které byly dosud součástí EN 1991 pro zatížení a také EN 1993 pro navrhování ocelových konstrukcí. Měly by se zjednodušit postupy ověřování konstrukcí s ohledem na mezní stavy únosnosti. Hodnoty dílčích součinitelů pro zatížení a součinitele kombinací budou doporučeny v jednotlivých částech přílohy A pro příslušné typy konstrukcí.

Některé národně stanovené parametry se však nepodařilo vynechat, příkladem je základní kombinace zatížení, která nadále zůstane ve třech alternativách. Původně se předpokládalo, že by se doporučil pouze jediný vztah, v označení podle současného EN 1990 vztah (6.10).

Na základě žádostí několika zemí včetně ČR bude nadále možné postupovat podle dalších dvou variant (v současnosti u nás v národní příloze upřednostňované dvojice vztahů (6.10a, 6.10b)). Připravila se také kritéria použitelnosti (např. pro omezení průhybů, deformací, kmitání), které v EN 1990 dosud chyběla.

Důležité bude nastavení našich národně stanovených parametrů, aby konstrukce navrhované v ČR splňovaly požadovanou míru spolehlivosti a životnosti, avšak nevedly přitom k neekonomickým návrhům. Zde bude nezbytná spolupráce jednotlivých technických normalizačních komisí (TNK) se ČKAIT. Bude také zřejmě potřebné otevřít diskusi o současném statutu národních příloh, které máme v ČR zavedeny jako informativní a ve kterých se přitom nacházejí kromě národně stanovených parametrů (NDP) s normativním charakterem i doplňující, často velmi užitečné pokyny, které sice nepatří mezi NDP, avšak měly by se také dodržovat při navrhování nebo ověřování konstrukcí.

doc. Ing. Jana Marková, Ph.D., ČVUT v Praze, Kloknerův ústav, Oddělení spolehlivosti konstrukcí, jana.markova@cvut.cz