Připomínky ČKAIT k Metropolitnímu plánu jsou zcela zásadní

Toto není počítačová hra Minecraft, ale Metropolitní plán hlavního města. Tvůrci rozdělili Prahu na pravidelné čtverce o ploše jeden hektar, které sice neodpovídají charakteru místa, ale přesto určují výškovou hladinu. Toto je ale jen jeden z deseti tisíců zásadních nedostatků ¬Metropolitního plánu, které IPR v červenci obdržel. (ilustrace: Metropolitní plán – výkres S03 Výšková regulace)
Toto není počítačová hra Minecraft, ale Metropolitní plán hlavního města. Tvůrci rozdělili Prahu na pravidelné čtverce o ploše jeden hektar, které sice neodpovídají charakteru místa, ale přesto určují výškovou hladinu. Toto je ale jen jeden z deseti tisíců zásadních nedostatků ¬Metropolitního plánu, které IPR v červenci obdržel. (ilustrace: Metropolitní plán – výkres S03 Výšková regulace)

Toto není počítačová hra Minecraft, ale Metropolitní plán hlavního města. Tvůrci rozdělili Prahu na pravidelné čtverce o ploše jeden hektar, které sice neodpovídají charakteru místa, ale přesto určují výškovou hladinu. Toto je ale jen jedna z deseti tisíců zásadních výhrad k nedostatkům Metropolitního plánu.

Hlavním nedostatkem Metropolitního plánu Prahy je podle ČKAIT jeho terminologická nejednoznačnost a zcela nedostatečné řešení dopravy. Chybí koncepce parkování a u rozvojových ploch i dopravní napojení.

V Praze, jako v jiných obcích, se zpracovává nový územní plán, který byl honosně nazván Metropolitní plán (dále MPP), musí však splňovat požadavky platných předpisů tak aby mohl sloužit pro regulaci výstavby v Praze stejně jako běžné územní plány.

Tvůrci plánu, zaměstnanci Institutu rozvoje a plánování, přišli s poetickými frázemi a zdá se, že hlavním cílem je přizpůsobit město, přírodu a občany architektuře, nikoli architekturu člověku a přírodě a vložit do města mnoho dobrých myšlenek a mnoho dalšího dobra. Architektura se zdá jediným cílem tohoto územního plánování.

Z oblasti Praha se do připomínkového procesu, který byl ukončen 26. července 2018, zapojily v zásadě dvě skupiny členů ČKAIT. První se zabývala dopravou v Praze a jejím rozvojem. Druhá pak obecnými připomínkami. Připomínky pochopitelně nejsou vyčerpávající a vztahují se převážně k obecným zásadám.

Obecné připomínky ČKAIT k návrhu MPP

Z oblasti obecných připomínek jsme uplatnili zejména připomínky k jednoznačné terminologii, potřebě jednoznačnosti celého MPP.

Textová část MPP (výroku) obsahuje množství popisných a metodických informací, které jsou spíše politickou proklamací a vložením úmyslů obecného dobra a vzhledem k obsahu nemohou být předmětem výrokové části, tedy faktického vydání územního plánu. Tyto části by významně zatížily stavební úřady při zdůvodňování souladu rozhodnutí s tímto územním plánem.

MPP postrádá srozumitelnost a transparentnost, která by se měla projevit zejména v užívání obecně zavedených termínů, jednoznačností regulativů, které jsou naopak těžko dohledatelné a často nesrozumitelné. V MPP se například operuje pojmem krajina v celé řadě významů – krajina Prahy, městská krajina, střešní krajina, otevřená krajina, krajinné rozhraní, krajinné parky, krajinná kompozice, kontrasty krajin – přitom praktický smysl územního plánu je především regulace stavebního využití území!

Chybí pravidla pro rozhodování v území

Z hlediska obecných připomínek máme problém s obsahem a formou návrhu MPP, který nedává jasná, jednoznačná, obecně srozumitelná a předvídatelná pravidla pro rozhodování v území, naopak v mnoha případech obsahuje regulaci bez vlastní regulace, která vytváří předpoklady ke korupčnímu jednání a k mnoha sporům. Považujeme za nezbytné, aby měl MPP normativní a předvídatelný charakter a byl jednoznačným podkladem pro rozhodování v území. Chybí jasný právní rámec pro posuzování potenciálních záměrů v území, který by zajistil praktickou použitelnost Metropolitního plánu. Nejsou stanoveny podmínky pro využití území tak, aby budoucí investoři měli pro svůj zvolený druh podnikání tolik potřebnou právní jistotu. Je nutno stanovit minimální podíl veřejné občanské vybavenosti v transformačních a rozvojových plochách a ve stabilizovaných plochách zajistit také územní rezervy pro školy a školky a další potřebnou veřejnou občanskou vybavenost.

Přichází-li investoři do rozvojového či transformačního území, měli by vědět, kolik podlažní plochy v něm mohou postavit, kde mají umístit park či jinou zeleň a kolik ploch by mělo být poskytnuto na veřejnou občanskou vybavenost, obchody, školy, školky, zdravotnická, sociální a sportovní zařízení. Není dán závazný index míry využití území, a tak investor, který přijde do území dříve než ostatní, má i možnost největšího potenciálu vyčerpání území a nemusí se zabývat výstavbou veřejné vybavenosti.

MPP je založen na starých údajích

Návrh MPP vychází z podkladů k 30. červnu 2015, tedy ze 3 roky zastaralých dat.

Konec smíšených funkcí a veřejné vybavenosti

MPP zcela opustil tzv. funkční rozdělení města – to znamená plánování, jak ho známe dnes. Dnešní územní plán určuje jednotlivým pozemkům určité využití – kde může být bydlení, ale nesmí tam být obchod, jinde mohou být kanceláře, ale ne rušící provoz, jinde zase smí být jen zeleň, a ne stavby pro bydlení. Tato regulace je poměrně striktní a jednoznačná. Na rozdíl od současného územního plánu nevymezuje plochy pro veřejnou vybavenost, některé plochy zeleně (dnes nezastavitelné) jsou vymezeny jako zastavitelné lokality, byť jde v terminologii MPP plánu o inovativní termín parkový les. Byla opomenuta celková architektonická koncepce Prahy jako celku, chybí vize, kam má město směřovat, kde mají být pracovní příležitosti a kde obchodní centra. O těchto hlavních cílech zřejmě mají rozhodovat developeři, pokud budou mít štěstí.

Nejistota pro vlastníky a občany

MPP umožňuje velmi snadno zvolit, jak má být lokalita využita a nedává území ani stabilitu, ani jistotu vlastníkům pozemků či občanům. MPP vymezuje mnoho nových zastavitelných ploch na úkor zeleně. Nejsou však domyšleny souvislosti s nezbytností navýšit kapacity dopravy, parkování, kapacity škol, zdravotnických zařízení, komunikací apod. Zcela chybí součinnost s rozvojem příměstských oblastí ve středočeském kraji. Jedním z největších problémů je skutečnost, že chybí konkrétní údaje o návrhových kapacitách a potřebách, proto nelze ani dimenzovat a v rámci připomínek vyhodnotit potřeby občanského vybavení ani dopravy.

Návrh MPP obsahuje nesrozumitelná slovní spojení tzv. ptydepe, např.: Plocha potenciálu umožňuje změnu příslušnosti dotčeného území k ploše podrobného strukturálního členění.

Úvodní foto: Toto není počítačová hra Minecraft, ale Metropolitní plán hlavního města. Tvůrci rozdělili Prahu na pravidelné čtverce o ploše jeden hektar, které sice neodpovídají charakteru místa, ale přesto určují výškovou hladinu. Toto je ale jen jedna z deseti tisíců zásadních připomínek, které IPR v červenci obdržel. (ilustrace: Metropolitní plán – výkres S03 Výšková regulace)