Panelové domy – výstavba za socializmu a jejich sanace po roce 1990

Metodika Opravy panelových domů popisuje, jak mohou být provedeny sanace jednotlivých, vybraných, stavebně konstrukčních částí domů.

V časopise Z+i 3/2018 byly uveřejněny některé poznatky z projektu Paneláci. V ČR byly vydány v posledních letech v oblasti architektury a územního plánování dvě publikace, Paneláci 1 a Paneláci 2, obsahující historii sídlišť zejména z pohledu architektonického. Úloha odborníků ČKAIT je poněkud jiná, bývají vyzýváni zejména k řešení úprav konstrukcí domů, vyžadovaných současnými uživateli bytů panelových sídlišť.

V letech 2012–2014 pořádal kolektiv pracovníků ČKAIT celkem 27 seminářů po celé ČR, aby byly obnoveny nebo prohloubeny znalosti o konstruování panelových domů zejména z pohledu statiky stavebních konstrukcí. Semináře realizoval kolektiv pracovníků – Ing. Honzík z ­Plzně, prof. Witzany z ČVUT Praha, prof. Štěpánek z VUT v Brně a Ing. Vrba z Olomouce (určený vedoucí kolektivu). Při seminářích pomáhali krajští odborníci, znalí detailněji problematiky krajských variant panelových soustav (bohužel, někteří z nich nejsou již nyní mezi námi). Zájem odborné veřejnosti o semináře byl značný, v některých městech byly opakovány vícekrát.

Závěrem byla v roce 2014 vydána publikace Otvory v panelových domech, na níž se již nepodílel prof. Štěpánek pro velké zaneprázdnění ve funkci rektora VUT. Cílem této publikace bylo, aby praktičtí statici měli k dispozici pomůcku, která by umožňovala návrhy úprav rekonstrukcí v souladu s platnými Eurokódy, neboť využívání tahových vlastností prostého betonu, uplatněné v dřívějším navrhování typových podkladů, Eurokódy významně omezovaly. Pomůcka ale měla sloužit i pracovníkům stavebních úřadů či dalším odborníkům ve výstavbě, v panelových domech totiž stále bydlí téměř třetina populace ČR.

Zkušenosti následujících let po vydání příručky jsou trochu rozpačité. Ukazuje se, že v mnoha případech chybí projektové podklady, archivní materiály projektových dokumentací panelových domů nebo výrobní dokumentace dílců stěnových soustav, mnohé bylo skartováno, mnoho pamětníků a tvůrců soustav již zesnulo. Analýzou problematiky bylo ověřeno, že při nových zásazích do stěnových konstrukcí je třeba prozkoumat i stav konstrukcí nejbližších bytů, a to jak ve svislém, tak i vodorovném směru řešeného domu. Vlastníci sousedních bytů často odmítají, na základě porad s právníky, tyto prohlídky realizovat. K posuzování větších nových otvorů je zapotřebí mít k dispozici výpočtový program s cenou v řádu desítek až statisíců korun, a to nebývá snadné, mnoho statiků takové programy nevlastní. Majitelé bytů očekávají, že fakturační cena projektové dokumentace bude výrazně nižší než vlastní realizace nového konstrukčního opatření. Někteří kolegové jsou názoru, že pomůcka je zpracována příliš akademicky, byť se autoři snažili teoretické souvislosti minimalizovat, uvedli možnosti zjednodušených řešení. Zde se ukazuje výrazný rozdíl ve vnímání problematiky mezi jednotlivými účastníky výstavby. Stavební zákon vyžaduje průkazy zásahu do nosných konstrukcí (právníci jsou schopni tvrdit v absurdních případech i to, že vyvrtání otvoru v nosné stěně pro osazení hmoždinky pro zavěšení obrazu je zásahem do nosných konstrukcí a tudíž je nezbytné stavební řízení, zatímco statici se takovému argumentu zpravidla pousmějí), realizátoři řezání nových otvorů (zhotovitelé) často uživatelům bytů tvrdí, že se o nic nejedná, je to prý jednoduchá stavební činnost, nemusejí totiž zpravidla nic prokazovat, to je přece věc projektanta.

Cítil jsem svou profesionální povinnost, že bych měl zkusit předat mladší generaci alespoň nějaké podklady o panelových konstrukcích, které by mohly být pomůckou pro jejich práci v této oblasti. V r. 2016 jsem z vlastní iniciativy vydal přes oblastní kancelář ČKAIT pomůcku pro statiky a projektanty olomouckého kraje – Olomoucké panelové soustavy a navrhování dodatečně předsazených lodžií, ta byla z iniciativy Ing. Najdekrové, předsedkyně oblasti, a Ing. Šárky Janouškové, ředitelky Informačního centra ČKAIT, následně umístěna v mírně revidované formě i na PROFESISu jako technická pomůcka č. TP 1.30.7. Cílem pomůcky bylo zejména zpřístupnit projektantům rekonstrukcí detaily užívaných soustav v kraji, ty jsou již nyní stěží dostupné. Obsahem příručky je i pohled autora na dodatečné navrhování předsazených betonových lodžií.

V roce 2017 jsem byl osloven Ing. Dominikou Hejdukovou, vedoucí Střediska vzdělávání a informací ČKAIT, abych připravil s kolegy (následně se mnou na tom spolupracovali prof. Witzany a doc. Čejka ze stavební fakulty ČVUT) dubnový seriál 2017 Opravy panelových domů, který byl poté umístěn na Portál o bydlení Státního fondu rozvoje bydlení viz: http://www.portalobydleni.cz/nastroje/specialy/2017/dubnovy-serial-opravy-panelovych-domu. V tomto materiálu je velmi stručně uvedeno, jak mohou být provedeny sanace jednotlivých, vybraných, stavebně konstrukčních částí domů. (Další metotiky a návody k opravám panelových domů například: http://www.sfrb.cz/kalkulacky-a-uzitecne-nastroje/metodika-cvut/?L=0.)

Panelové domy stárnou a bohužel jejich údržba i nadále není úplně v centru pozornosti, jsou časté případy, že obyvatele domů stav konstrukcí příliš nezajímá. Nelze přehlédnout fakt, že v domech bydlí téměř třetina populace, problém je tedy závažný. Často vyčítaná příliš vysoká akademičnost průkazů, požadovaných stavebním zákonem, vyhláškami a normami, vede k nízké aktivitě členů ČKAIT zpracovávat projekty uvažovaných rekonstrukcí, mimo jiné i z důvodů nízké ochoty investorů ve věci úhrad vyšších nákladů za vypracování těchto složitých dokumentací. Zákon, norma či vyhláška by neměly zůstávat pouhým alibi relativně úspěšně dokončené práce zpracovatelů těchto dokumentů před veřejností. Podle mne je zapotřebí stále zpřesňovat cestu ke sblížení názorů uživatelů bytů, projektantů, zhotovitelů sanací i normotvůrců. Nemůžeme tiše přihlížet zrychlující se degradaci nosných konstrukcí panelových domů, byť, bohužel, pamětníků dobře se orientujících v této problematice rychle ubývá.