Na začátek úvodníku trochu čísel. Tento úvodník je mým třicátým sedmým, který jsem poslal redakci Z+i ČKAIT. Mám za sebou více než sto deset valných hromad, tedy mnoho řízků, bramborových salátů, ale i kachen, steaků, chlebíčků či jitrnic. Až sám se divím, že mám pořád v kondici žlučník, ale to je pro mne podružné. Důležité a přínosné na nich je setkávání s mnoha kolegy. Již několikráte jsem se zmínil o rozpravách s profesorem Zdeňkem Šmerdou a inženýrem Mirkem Loutockým. Na letošním obědě před Valnou hromadou ČKAIT jsme za hodinu a půl probrali vše možné. Zdeněk přidal něco ze svého anglického pobytu s pointami typickými pro anglický humor. Mám rád povídky Roalda Dahla, jež mívají podobný smysl pro nečekaný závěr. O jedno Zdeňkovo vyprávění se s vámi podělím: Byl oběd, na němž se podávala ryba. Slečně, která seděla s námi u stolu, spadla na zem. Zvedla ji ze země a dala zpět na talíř. Gentleman sedící naproti ní řekl: „Jistě jste použila ten správný příbor.“
Co s nízkou účastí na oblastních valných hromadách?
- Publikováno:
- Rubrika:
- Valná hromada
Slabá účast na valných hromadách ČKAIT je pouze jedním z atributů celkově slabé spolupráce členské základny s vedením a orgány ČKAIT. Přitom Komora poskytuje svým členům mnoho kvalitních služeb, které jsou k dispozici bezplatně: odborné časopisy, Profesis, odborná CD, zastupování v jednáních s příslušnými ministerstvy, účast na přípravě a projednávání zákonů se stavebnictvím souvisejících atd.
Nejhmatatelnější službou Komory je to, že umožňuje svým členům naplnit požadavky zákona, aby mohli vykonávat funkce projektanta či stavbyvedoucího, a to tím, že pro ně organizuje zkoušky a vydává jim autorizace.
Co dělá Komora pro své členy?
Přes opakované snahy vedení Komory se tato zákonná povinnost stále ještě nevztahuje na výkon technického dozoru, ale i v tomto případě již zásluhou Komory existuje silné povědomí investorů o ČKAIT a autorizacích. Například Kraj Vysočina při krajských soutěžích na technický dozor krajských staveb požaduje autorizaci v příslušném oboru. ŘSD pro výkon vedoucího specialisty pro pozemní komunikace požaduje totéž. Je patrně spíše na oblastních kancelářích, aby se totéž podařilo realizovat i v dalších krajích a také ve větších městech krajů (malých okresech), a to na bázi dobrovolnosti, když se to doposud nepodařilo uzákonit.
Co se týče zhotovitelů, tam autorizace uzákoněna je, bylo by však velmi účelné pokusit se odstranit z živnostenského zákona institut odpovědné osoby, kde osobu, která podniká v oboru a autorizaci nemá, může autorizací pokrýt osoba, která ji má (maximálně současně tři). Také by se mělo ohraničeně vyřešit to, že stavbu povede skutečně osoba autorizovaná a ne že se pouze do stavebního deníku podepíše, zplnomocní někoho, aby vedl stavbu a podepisoval stavební deník, a sama tam fakticky nebude. Pouze velmi málo investorů vyžaduje, aby osoba uvedená v nabídce jako stavbyvedoucí také stavbu skutečně stavěla.
ČKAIT umožňuje výkon povolání
Přesto je možné konstatovat, že bez ČKAIT by podle platných zákonů podstatná část lidí podnikajících ve stavebnictví nebo lidí, kteří jsou ve stavebnictví zaměstnáni, nemohla své povolání vykonávat a přišla by o obživu. Bohužel, odměnou značného množství členů ČKAIT jejich Komoře za její činnost, která je popsána výše, je to, že svoji Komoru téměř ignorují. Udělají si autorizaci a tím jejich činnost končí.
Celoživotního vzdělávání se nezúčastňují a jediným trestem za to je zvýšení spoluúčasti při pojistné události z 5000 Kč na 10 000 Kč, čemuž se smějí, protože stejně jsou jako zaměstnanci pojištěni „na blbost“ (to je ve firmách organizováno), což jim vždy pokryje ty čtyři platy, které jim zaměstnavatel maximálně může uštědřit. S tím ruku v ruce vykrystalizoval i přístup firem, ze kterých na valné hromady ČKAIT nechodí nikdo z managementu (a vzhledem k tomu, že ani zaměstnanci, tak už vůbec nikdo).
Pomohla by autorizace na dobu určitou?
Nemá význam plakat nad postupy příslušníků státní, krajské či městské správy (to se těžko ovlivňuje), ale je třeba zamyslet se nad tím, co se dá udělat přímo v Komoře. Příkladem by mohl být postup Ministerstva dopravy stran udělování osvědčení pro výkon technického dozoru na stavbách pozemních komunikací (týká se to pouze komunikací vlastněných státem). V tomto případě platí, že kdo úspěšně složí zkoušky, dostane osvědčení pouze na pět let a pakliže se v průběhu těchto pěti let nezúčastňuje školení, která vždy končí testem, a neuspěje-li v těchto testech, osvědčení zaniká. To by však znamenalo změnu autorizačního zákona.
Snazší by tedy mohlo být důsledně uplatňovat již zavedený systém cyklů celoživotního vzdělávání, který by měl být důsledně zaveden stran získání potřebného množství bodů jako podmiňující možnost pro pokračování členství v Komoře (kdo by například vynechal více než jeden cyklus, bylo by mu až do zjednání nápravy pozastaveno členství). Pokud se někdo z jakýchkoli důvodů tohoto vzdělávání nezúčastnil, měl by mít možnost pokračovat v členství pouze tehdy, když uspěje u zjednodušené zkoušky před redukovanou komisí (aby to mnoho nestálo), a jsem přesvědčen, že takových by bylo minimálně. Pro zapojení členské základny do dění v Komoře by bylo prospěšné, aby za účast na valné hromadě byly přiděleny například dva body, za odbornou exkurzi jeden bod a podobně.
Zajisté existují další a možná i lepší řešení, ale hlavně je třeba na nečinnost značné části členské základny nějak reagovat.