Novela stavebního zákona

  • ČKAIT připomínkovala prováděcí vyhlášky k novele stavebního zákona

    Komora se se svými zásadními připomínkami zapojila v září a říjnu 2017 do meziresortního připomínkovacího řízení dvou prová­děcích vyhlášek již schválené novely stavebního zákona. Ke dni uzávěrky tohoto čísla nebylo vypořádání připomínek k dispozici. Připomínkovací řízení vyhlášky č. 500/2006 Sb. Připomínkována byla vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územn
  • Od října 2017 platí nové technické specifikace pro dobíjecí stanice

    Novela vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby – specifikace pro dobíjecí stanice – byla ve Sbírce zákonů vyhlášena 26. září 2017, účinnost novely vyhlášky byla stanovena na patnáctý den po jejím vyhlášení. Novela vyhlášky č. 268/2009 Sb. zahrnuje nově vložené ustanovení § 48a, jímž je implementována část směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/94/EU, kterou jsou stanoveny technické specifikace pro dobíjecí stanic
  • Technický dozor stavebníka od 1. ledna 2018

    U staveb financovaných z veřejného rozpočtu musí mít technický dozor stavebníka od 1. ledna 2018 autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. Cílem je zvýšit kvalitu provádění staveb. Od 1. ledna 2018 se mění § 152 odst. 4 stavebního zákona následovně: U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podl
  • Změny v povolování technické infrastruktury

    Technická infrastruktura dosud vyžadovala pouze posouzení umístění a bylo ji možné realizovat hned po nabytí právní moci vydaného územního rozhodnutí, stavebník tedy nemusel mít zpracované další stupně projektové dokumentace. Novela stavebního zákona přináší od 1. ledna 2018 změny v procesu povolování technické infrastruktury podle § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8.

  • Novela správního řádu upřesňuje působnosti dotčených orgánů

    Zdá se, že potřebný krok ke zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení byl učiněn, a to především předloženou související novelou správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.), kdy bylo novelizováno ustanovení § 149, které stanovuje základní požadavky na obsah závazného stanoviska. Původně bylo toto navrhováno úpravou ustanovení § 4 stavebního zákona, což by řešilo daný problém nikoliv obecně, ale pouze ve vztahu k řízení a postupům podle st
  • Zásadní změny v účasti laické veřejnosti

    Novela stavebního zákona omezila práva spolků na ochranu krajiny. Veřejností i některými odborníky kritizované ustanovení se do zákona dostalo „díky“ poslanecké iniciativě schválené ve třetím čtení zákona, aby usnadnilo výstavbu liniových staveb. Nyní je v šetření u ústavního soudu.

  • Dopad na územní plánování

    Podle novely stavebního zákona se řízení zkracují a samosprávy budou moci ovlivňovat stavební činnost na svém území jen pomocí regulačního plánu. Pokud obec regulační plán nemá, což je většina obcí, musí se spolehnout na stávající územní plán a činnost orgánů státní správy, a to až do doby, než si regulační plán vytvoří. Novela zcela zásadně zkrátí dobu pořizování aktualizací zásad územního rozvoje krajů a změn územních plánů v
  • Senátoři podali ústavní stížnost na novelu stavebního zákona

    Skupina sedmnácti senátorů, mezi nimiž je i Eliška Wagnerová, Jiří Dienstbier či Václav Láska, podala 22. srpna 2017 k Ústavnímu soudu v Brně návrh na zrušení několika ustanovení novelizovaného stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a zákona ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 225/2017 Sb. Novela totiž podle této ústavní stížnosti velmi omezila nejen okruh účastníků řízení, ale i práva účastníků řízení na přezkoumání závazných stanovis