Zamyšlení aktivu statika nad stavem a problematikami oboru

Poruchy a havárie stavebních konstrukcí, ke kterým došlo v posledních letech, znovu ukazují, jak je mechanická odolnost a spolehlivost nosných konstrukcí staveb důležitá pro celou naši společnost. Příčin současného, bohužel setrvale se zhoršujícího stavu je nepochybně celá řada. Řada příčin spolu úzce souvisí a jejich působení se tak násobí.

Na závažnost tohoto problému ukazuje i fakt, že pro jeho řešení vznikl první a zatím jediný ucelený systém jednotných evropských norem pro navrhování stavebních konstrukcí (tzv. Eurokódy). Přitom základní požadavek na všechny stavby, tj. odolnost a spolehlivost (bezpečnost) konstrukce, je ovlivněn nejen jejich odbornou přípravou (návrhem), procesem povolování a provádění, ale jak se dlouhodobě ukazuje i správnou údržbou po celou dobu životnosti. Všechny tyto činnosti musí být navíc doplněny odborně a včas prováděnými kontrolami staveb a to ve všech stupních provádění a užívání.

Zejména havárie infrastrukturních a veřejných staveb pak ukazují, jaká je skutečná míra odpovědnosti (veřejnoprávní, občanskoprávní i trestněprávní) všech zainteresovaných osob, podílejících se na procesu výstavby, kontroly a údržby nosných konstrukcí staveb. Jakékoliv zanedbání ze strany investora, projektanta, dotčených úřadů, zhotovitele, následného vlastníka nebo správce, výrazně zvyšuje riziko poruchy konstrukce nebo dokonce její havárie. Závažnost těchto událostí dále podtrhuje fakt, že jsou při nich téměř vždy ohroženy na zdraví nebo životě osoby užívající stavbu, v případě veřejných staveb dokonce široká veřejnost. Dlouhodobé zkušeností navíc ukazují, že zatímco škody na majetku většinou dalece přesahují stavební i udržovací náklady, tak škody na zdraví osob a škody společenské (nedůvěra veřejnosti, omezení provozu infrastruktury apod.) zpravidla nelze vyčíslit.

Nejvýznamnější příčiny současného špatného stavu

  • kritický nedostatek odborně vzdělaných a zkušených pracovníků podílejících se na všech fázích „životního cyklu staveb“, tedy na přípravě, provádění, kontrole a údržbě staveb, a to v celém spektru od dělníků až po stavební inženýry ve všech profesích, včetně státní správy. Z pohledu na obsazenost klíčových oborů na středních i vysokých školách je přitom patrné, že tato situace se v nejbližší době bez změny stávajícího přístupu nezmění;

    V lednu 2017 se v České Třebové krátce po kolaudaci zřítila střecha tělocvičny s hrací plochou 23 × 42 m. Nová střešní nosná konstrukce haly je tvořena sedlovými vazníky z lepeného lamelového dřeva s rovnou spodní pásnicí, staticky působící jako prosté nosníky. Rozpětí vazníků je 25,2 m, rozteč 3 m. Tvar vazníku je sedlový se sklonem 3°. Vazník je uložen na obvodovém železobetonovém průvlaku. Prostorové ztužení konstrukce zajišťují podélná ztužidla po 2,5 m a zavětrování z ocelových táhel ve čtyřech polích. Skladba střešního pláště je řešena stejně jako u původní střechy. (zdroj: Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje)
  • dlouhodobá a plošná aplikace „kritéria nejnižší ceny“, které je sice výhodné a transparentní z hlediska hodnocení při výběrových řízeních, ale zcela nevhodné z hlediska zajištění kvalitního návrhu, provádění a následné údržby staveb, i s ohledem na tlak na udržování a zvyšování odborné úrovně ve všech segmentech stavebnictví;
  • nevyváženost požadavků investorů na stavby při jejich přípravě, realizaci a údržbě. Požadavky na kvalitu konstrukčního řešení, spolehlivou funkci stavební konstrukce, kvalitu materiálů a provádění jsou často zatlačovány do pozadí na úkor požadavků jiných, např. estetických a ekonomických;
  • mediální obraz stavebnictví, který je vytvářen na základě neúplných a často zcela neodborných až bulvárních informací, bezprecedentní kriminalizace veřejných činitelů, odborných pracovníků a stavebních firem;
  • nepřehlednost a časté změny stavebního práva, které se tak z pohledu běžného stavebníka (laika), ale čím dál častěji i z pohledu odborné veřejnosti, stává neuchopitelné až nepochopitelné. I u stálých investorů, např. státních organizací zajišťujících výstavbu a údržbu infrastrukturních staveb, přináší tato situace závažné dlouhodobé obtíže nejen při přípravě, povolování a realizaci staveb ale i při jejich údržbě.

Řešení jsou nejen okamžitá

Současnou situaci je třeba začít neprodleně řešit. Jednotlivé kroky s různými časovými horizonty musí směřovat k trvale udržitelnému a transparentnímu stavu celého stavebnictví, nikoliv pouze k okamžité nápravě jednoho dílčího problému. V co nejkratší době doporučujeme provést tato opatření:

Libeňský most v Praze, který byl od 19. ledna 2018 pro automobily i tramvaje do odvolání uzavřen, je dlouhodobě v kritickém až havarijním stavu. Už dlouho na něj nesmí vjíždět auta těžší než 7,5 tuny. Tramvaje mohly projíždět jen pomalu a od roku 2009 se na třech úsecích na předmostích nesměly potkávat. Most byl dokončen v roce 1928 a za 90 let své existence neprošel dosud žádnou zásadnější opravou! (foto: Michal Šula/MAFRA)
  • důsledné uplatňování stávajících požadavků stavebního práva, např. kontrola úplnosti projektové dokumentace při povolování staveb, kontrola souladu ověřené projektové dokumentace s provedeným stavem, splnění požadavků a podmínek stavebního povolení při kolaudaci apod.;
  • zavedení a dodržování uceleného systému kontroly a údržby staveb po celou dobu jejich životního cyklu. Události poslední doby ukazují, že je nezbytné důsledně provádět kontroly spojené nejen s návrhem a výstavbou konstrukce, ale v neposlední řadě i během jejich užívání. Výchozí požadavky na kontrolu navrhování a provádění jsou uvedeny například v ČSN EN 1990, příloze B. Tyto požadavky doporučujeme dodržovat a dále rozvíjet. Požadavky (předpisy) na kontrolu staveb během užívání a jejich údržbu jsou bohužel v současnosti k dispozici pouze pro mostní konstrukce (ČSN 73 6221) a ocelové konstrukce pozemních staveb (ČSN 73 2604). I přes to lze z těchto materiálů vycházet i pro další typy konstrukcí. Za základní krok lze z tohoto pohledu považovat důslednou archivaci celé technické dokumentace stavby jejím vlastníkem/správcem;
  • veřejná podpora jiných výběrových kritérií než kritéria nejnižší ceny v souladu s aktuální právní úpravou, včetně podpory při jejich identifikaci a zavádění do výběrových řízení. Je zřejmé, že zejména pro výběr projektanta je toto kritérium zcela neadekvátní.

 

Z dlouhodobého hlediska je potom třeba se zaměřit na následující oblasti:

  • zjednodušení a úpravy stavebního práva, včetně zákona o zadávání veřejných zakázek, tak, aby se zjednodušila příprava staveb a byl akcentován nejen kvalitní návrh a provádění staveb, ale i jejich údržba během celé doby užívání;
  • dlouhodobá podpora vzdělávání v oblasti stavebnictví, a to ve všech profesích a oblastech.
    Uvedená témata jsou diskutována i s vedením ČKAIT, které připravuje k dané problematice v nejbližší době tiskovou konferenci. Pevně věříme, že nynější tíživá situace v segmentu stavebnictví je pouze dočasná a její systémové a systematické řešení bude zahájeno v co nejkratší době a současně jsme připraveni poskytnout v rámci našich možností a schopností pomoc při řešení této situace.