Věcnou novelu nového stavebního zákona mají opět v rukou poslanci

Kampus Masarykovy univerzity v Brně je největším projektem v oblasti vysokého školství ve střední Evropě. Na ploše 42 hektarů vyrostlo po roce 2000 vzdělávací a výzkumně-vývojové centrum pro pět tisíc studentů a tisíc zaměstnanců. Nové akademické prostředí nabízí kultivovaný veřejný prostor, který byl oceněn u příležitosti 30 let ČKAIT jako jedna z vybraných mimořádných 30 staveb. Důkazem jeho kvality jsou výsledky vědeckého výzkumu i práce laureátů Nobelovy ceny, kteří zde mají své doktorandy. K jeho vzniku město Brno přitom nepotřebovalo vlastní stavebně-technické předpisy. Foto: Masarykova Univerzita
Kampus Masarykovy univerzity v Brně je největším projektem v oblasti vysokého školství ve střední Evropě. Na ploše 42 hektarů vyrostlo po roce 2000 vzdělávací a výzkumně-vývojové centrum pro pět tisíc studentů a tisíc zaměstnanců. Nové akademické prostředí nabízí kultivovaný veřejný prostor, který byl oceněn u příležitosti 30 let ČKAIT jako jedna z vybraných mimořádných 30 staveb. Důkazem jeho kvality jsou výsledky vědeckého výzkumu i práce laureátů Nobelovy ceny, kteří zde mají své doktorandy. K jeho vzniku město Brno přitom nepotřebovalo vlastní stavebně-technické předpisy. Foto: Masarykova Univerzita

Na konci listopadu 2022 se do prvního čtení v Poslanecké sněmovně dostala věcná novela nového stavebního zákona. ČKAIT bude usilovat o přijetí šesti svých základních požadavků, které jsou ve veřejném zájmu a přispěly by k urychlení a zpřehlednění povolovacích procesů.

Poslanecká sněmovna PČR začala projednávat v prvním čtení věcnou novelu nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. ve znění zákona č. 195/2022 Sb. (sněmovní tisk 330). Jako Komora jsme směrem k Ministerstvu pro místní rozvoj ČR (MMR) vznesli coby připomínkové místo v meziresortním připomínkovém řízení hned několik zásadních podnětů. Podotýkám, že i naším prioritním cílem je zpřehlednění a zrychlení povolovacích procesů spjatých s výstavbou. Zároveň však – a to je jedním z našich poslání – lpíme na kultuře a kvalitě českého stavebnictví a hájení veřejného zájmu.

Jsme přesvědčeni, že jsou to právě naše návrhy, které původní podstatu rekodifikace vystihují nejlépe: a to včetně kýženého urychlení povolování staveb. České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě jde primárně o následující priority, které jsme vtělili do návrhů na doplnění a úpravu zákona, jímž se mění zákon č. 283/2021 Sb. ve znění zákona č. 195/2022 Sb.:

  1. Zamezení dvojí kvalitě a chaosu ve výstavbě – mj. jednotnými stavebně-technickými předpisy s koeficienty zohledňujícími lokální specifické podmínky pro stavby
  2. Zjednodušení dokumentace podle druhu stavby na úroveň dokumentace pro společné povolení, nikoliv jen dokumentace pro územní rozhodnutí – viz judikáty soudů
  3. Právo na vyjádření projektanta k námitkám směřujícím k projektové dokumentaci – tento krok přispěje k urychlení povolovacího procesu
  4. Úprava procesu při vadách v žádosti – souhlasíme s tím, aby v případě chyb v projektové dokumentaci přikládané k žádosti či v žádosti samotné sice došlo s výzvou k doplnění žádosti k přerušení řízení formou usnesení, ale pro tento případ požadujeme pouhé stavení lhůty pro vydání výsledného rozhodnutí, nikoliv její přerušení a běh zcela od začátku po odstranění vad
  5. Uzákonění povinného dozoru projektanta na všechny typy staveb, včetně soukromých stavebníků – výraz vyjádření ochrany veřejného zájmu
  6. Sjednocení výkladu v případě specializovaného a odvolacího stavebního úřadu – posílení gesce Ministerstva pro místní rozvoj

Plně si uvědomujeme složitost projednávané rekodifikace i skutečnost, kolika zainteresovaných stran se zákonná úprava týká. Také proto jednáme intenzivně i s dalšími profesními organizacemi a odbornými instituty, ať jde o Českou komoru architektů či Institut plánování a rozvoje v Praze, s nimiž diskutujeme o ryze odborných aspektech a dopadech rekodifikace. Patří mezi ně například konkrétní požadavky na jednotné stavebně-technické předpisy nebo jednotné standardy v oblasti územně-plánovacích dokumentací.

Velmi oceňujeme snahu o opravu nového stavebního zákona i o nalezení konsensu, který je u takto významné právní normy naprosto zásadní, neboť ovlivňuje život nejen nás, stavebních odborníků, ale i všech občanů této země. Jsme připraveni hledat společný odborný konsensus nad tímto stěžejním dokumentem, který určí kvalitu vystavěného prostředí v celé ČR. Evropským trendem je globalizace a integrace, tedy sjednocování předpisů; a nepřipadá nám logické, že by se toto u nás tříštilo. Jde o předpisy chránící veřejný zájem, kvalitu i bezpečnost. Proto se týkají každého z nás.

Podrobný popis šesti základních požadavků včetně odůvodnění, který se ČKAIT bude snažit prosadit při projednávání novely nového stavebního zákona, je uveřejněn na zprávy.ckait.cz.