Výkon činnosti autorizovaných osob podle živnostenského zákona

Úspěšnou rekonstrukci Národního muzea v Praze provedlo sdružení tří velkých firem: Metrostav, Průmstav a IMOS Brno, kteří měli řadu drobných subdodavatelů z řad živnostníků. <em>Foto: Tomáš Malý</em>
Úspěšnou rekonstrukci Národního muzea v Praze provedlo sdružení tří velkých firem: Metrostav, Průmstav a IMOS Brno, kteří měli řadu drobných subdodavatelů z řad živnostníků. Foto: Tomáš Malý

Pomůcka A 3.5 výkon činnosti autorizovaných osob je v plném znění umístěna na profesis.ckait.cz. Popisuje způsoby výkonu činnosti autorizovaných osob se zaměřením zejména na výkon činnosti v režimu živnostenského zákona.

Práva a povinnosti autorizovaných osob upravuje ustanovení § 12 až § 16 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorizační zákon“). Způsoby, jimiž autorizované osoby vykonávají činnosti, pro které jim byla udělena autorizace, stanoví ustanovení § 14 odst. 1 autorizačního zákona.

Výkon činnosti jako svobodné povolání

Svobodný architekt nebo svobodný inženýr vykonává projektovou činnost a poskytuje související odborné služby nezávisle, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za odměnu. Nesmí vykonávat činnosti nebo zaměstnání, při nichž by ohrozil nezávislost svého postavení, je oprávněn zaměstnávat další osoby. Místem podnikání svobodného architekta nebo svobodného inženýra je místo podnikání zapsané v seznamu vedeném Komorou.

Svobodní architekti nebo svobodní inženýři mohou povolání vykonávat jako společnost, tedy jako právnická osoba. Vykonávají-li svobodní architekti nebo svobodní inženýři povolání dohromady jako společnost (§ 2716 a následující občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.), upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou. Společníky mohou být výlučně svobodní architekti nebo svobodní inženýři, společníci musí mít společné sídlo. Činnost autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodní architekti a svobodní inženýři není živností (§ 3 písm. i) živnostenského zákona).

Výkon činnosti podle živnostenského zákona

Živnostenské podnikání je v současné době nejrozšířenější formou podnikání. Podmínky živnostenského podnikání upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), včetně kontroly jejich dodržování, kterou provádějí obecní živnostenské úřady, jimiž jsou odbory obcí s rozšířenou působností, nebo příslušný odbor městských částí hlavního města Prahy.

Živnostenský zákon upravuje pojem živnost, stanoví činnosti vyloučené z jeho režimu, podmínky provozování živnosti, rozdělení živností, vznik živnostenského oprávnění, provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce, definuje pro účely tohoto zákona provozovnu včetně stanovení souvisejících podmínek, zmocňuje obec k vydání tržního řádu, zabývá se jednotlivými druhy živností - živnosti ohlašovací (živnosti řemeslné, vázané, živnost volná), živnosti koncesované, upravuje prokazování odborné či jiné způsobilosti, rozsah živnostenského oprávnění, povinnosti podnikatele, vznik, změnu a zánik živnostenského oprávnění, živnostenský rejstřík, živnostenskou kontrolu a přestupky včetně sankcí

V přílohách č. 1 až 4 k živnostenskému zákonu je uveden seznam jednotlivých druhů živností včetně odborné či jiné způsobilosti pro jejich výkon.

V příloze č. 5 je uveden seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností.

Živnost je charakterizována šesti znaky

Základním předpokladem pro vznik živnostenského oprávnění k provozování živnosti je splnění veřejnoprávních podmínek stanovených živnostenským zákonem označených jako „podmínky provozování živnosti“. Tyto podmínky musejí být splněny jak při vzniku oprávnění, tak i po celou dobu provozování živnosti; jakmile je podnikatel přestane splňovat, je to důvod k pozastavení provozování živnosti nebo ke zrušení živnostenského oprávnění.

Povinnosti podnikatele související s výkonem podnikatelské činnosti jsou vymezeny v § 31 živnostenského zákona. Nejedná se o konečný výčet, neboť mnohé jiné, které mají přímý vztah k provozování živnosti, vyplývají z dalších ustanovení živnostenského zákona a plynou i z právních předpisů, které mají souvislost se vstupem podnikatele do podnikání (daňové a jiné zákony) či výkonem konkrétní činnosti.

Živnost je charakterizována šesti znaky, které musejí být splněny všechny současně, aby bylo jednoznačné, že daná činnost je živností, tedy podnikáním v režimu živnostenského zákona. Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Pokud by nebyl splněn některý ze znaků, pak se o živnostenské podnikání nejedná (v případě znaku „účel dosažení zisku“ je rozhodující to, že podnikatel měl úmysl nebo snahu svou činností dosáhnout zisku; nerozhoduje ani to, zda bylo ve skutečnosti touto činností zisku dosaženo). Naplnění všech znaků živnosti živnostenský úřad zkoumá v případě podezření na neoprávněné podnikání (všechny uvedené znaky živnosti jsou naplněny a podnikatel nemá příslušné živnostenské oprávnění).

Negativní vymezení živnosti je uvedeno v § 3 živnostenského zákona, kde jsou taxativně uvedeny činnosti, které jsou z režimu živnostenského zákona vyloučeny. Zpravidla je úprava podnikání v ve vyloučených činnostech regulována jiným zákonem. Živností nejsou profesní činnosti, které jsou komplexně upraveny zvláštními zákony a mohou být vykonávány buď pouze fyzickými osobami anebo právnická osoba je může vykonávat pouze prostřednictvím fyzických osob splňujících podmínky příslušného zvláštního zákona.

Sankce za neoprávněné podnikání

Neoprávněné podnikání (provozování činnosti, která je živností bez živnostenského oprávnění) je přestupkem podle živnostenského zákona, za nějž může být fyzické a právnické osobě uložena pokuta až do výše 500 000 Kč v případě živnosti volné a 750 000 Kč v případě živnosti vázané.

Odpovědný zástupce nejvýše čtyř podnikatelů

Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, jejímž prostřednictvím podnikatel může provozovat živnost. Odpovědný zástupce odpovídá podnikateli za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je s ním ve smluvním vztahu; nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než čtyři podnikatele. Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti podle § 6 a § 7 živnostenského zákona. Protože odpovědný zástupce odpovídá za řádný provoz živnosti, musí stejně jako podnikatel splňovat kromě všeobecných podmínek tytéž zvláštní podmínky provozování živnosti podle živnostenského zákona. Zákon upravuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce v případě osoby, které byl uložen zákaz činnosti, resp. zrušeno živnostenské oprávnění. Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen kontrolního orgánu této právnické osoby.

Odpovědného zástupce je povinen ustanovit podnikatel, jenž je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti, podnikatel, jenž je právnickou osobou pro živnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek provozování živnosti. Česká právnická osoba ustanoví do funkce odpovědného zástupce osobu, která je členem jejího statutárního orgánu a která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce. Nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z uvedených osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob.

Podnikatel může ustanovit odpovědného zástupce i v případech, kdy to živnostenský zákon nevyžaduje. Pokud podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce přestal vykonávat funkci nebo přestal splňovat zákonem stanovené požadavky, může podnikatel provozovat živnost bez odpovědného zástupce jen v případě, že tak stanoví jiný právní předpis, a za podmínek jím stanovených. Podnikatel, jenž provozuje živnost prostřednictvím odpovědného zástupce, je povinen zajistit jeho účast při provozování živnosti v potřebném rozsahu.

Funkci odpovědného zástupce pro podnikatele, ať fyzickou či právnickou osobu, je možno vykonávat v zásadě dvěma způsoby, a to formou pracovněprávního či obdobného vztahu podle zákoníku práce, nebo na základě příkazní smlouvy uzavírané podle příslušných ustanovení občanského zákoníku.

Vzhledem k tomu, že funkce odpovědného zástupce může být vykonávána až pro čtyři podnikatele, je třeba zmínit, že zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.

Projektování a provádění staveb jsou vázané živnosti

Živnosti související s výkonem činnosti autorizovaných osob podle živnostenského zákona jsou vázanými živnostmi „Projektová činnost ve výstavbě“„Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ zařazenými v příloze č. 2 k živnostenskému zákonu. Podle živnostenského zákona je pro uvedené živnosti podmínkou jejich provozování splnění odborné způsobilosti stanovené touto přílohou, která spočívá buď v autorizaci či zápisu do seznamu registrovaných osob podle autorizačního zákona, nebo v různém stupni vzdělání zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu spolu s příslušnou praxí. Pro provozování těchto živností (ve smyslu vzniku živnostenského oprávnění) jsou směrodatné možné způsoby získání odborné způsobilosti uvedené v příloze č. 2 k živnostenskému zákonu, tj. nejde pouze o autorizaci nebo o zápis do seznamu registrovaných osob podle autorizačního zákona; autorizace podle autorizačního zákona je pouze jedním z možných průkazů odborné způsobilosti stanovených touto přílohou pro výkon uvedených živností v režimu živnostenského zákona.

Odpovědný zástupce musí splnit podmínku odborné způsobilosti

Pokud podnikatel – fyzická nebo právnická osoba – při ohlašování uvedených živností nebo v průběhu provozování živností nesplňuje podmínku odborné způsobilosti, může ustanovit odpovědného zástupce, který splňuje jakoukoliv ze stanovených podmínek. Pokud by měl odpovědný zástupce sám osobně vykonávat činnost, jež je obsahem některé z obou vázaných živností, musel by pak splňovat i ty požadavky, které vyplývají z vazby živnostenského zákona na § 158 a § 159 (či § 160) stavebního zákona pro přímý výkon takové činnosti.

Obsahová náplň vázaných živností ve výstavbě

Podle nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů, které upravuje obsahové náplně jednotlivých živností, je podnikatel v rámci živnosti „Projektová činnost ve výstavbě“ oprávněn zpracovávat územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle stavebního zákona.

Obsahovou náplní živnosti „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ je podle cit. nařízení provádění stavebních a montážních prací při novostavbách, změnách dokončených staveb (nástavby, přístavby, stavební úpravy), údržbě staveb a jejich odstraňování podle stavebního zákona, včetně vedení realizace staveb a jejich změn. Při provádění uvedených stavebních prací mohou být vykonány i činnosti související s realizací stavby, které jsou předmětem živností řemeslných, případně živnosti volné. Živnostenské oprávnění opravňuje podnikatele k provádění všech druhů staveb, nikoliv pouze v oboru jeho kvalifikace či autorizace.

Autorizovaný inženýr i technik jsou v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou jim byla udělena autorizace podle autorizačního zákona, oprávněni mj. vést realizaci stavby; odborné vedení provádění stavby nebo její změny je podle stavebního zákona vybranou činností ve výstavbě, již mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejímu výkonu podle zvláštního právního předpisu, tj. podle autorizačního zákona.

Na základě živnostenského oprávnění pro vázanou živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ lze vykonávat činnost stavební dozor (v minulosti byla obsahem živnosti „Inženýrská činnost ve výstavbě“). Předmětem obsahové náplně daných živností je též poradenství věcně související s obsahem živnosti, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.

Dalšími činnostmi souvisejícími s výkonem činnosti autorizovaných osob v režimu živnostenského zákona jsou činnosti živnosti volné („Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“) „60. Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“„70. Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy“.

Obsahovou náplní činnosti „Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“ jsou mimo jiné poradenské služby technického charakteru ve specifikované oblasti činnosti, zejména ve stavebnictví a architektuře, poskytování odborné pomoci, posudků, rad, doporučení a stanovisek k zabezpečení přípravy a realizace staveb, posuzování vlivů připravovaných staveb, jejich změn a změn v jejich užívání, činností a technologií na životní prostředí, to znamená zpracování posudku dokumentace o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí.

Posuzování zahrnuje zejména zjištění, popis a hodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů stavby, činnosti nebo technologie na klimatické poměry, ovzduší, povrchové a podzemní vody, půdu, horninové prostředí, způsob využívání krajiny, chráněná území, flóru, faunu, funkčnost a stabilitu ekosystémů, obyvatelstvo, využívání přírodních zdrojů, kulturní památky, životní prostředí v obcích a městech. Dále zahrnuje porovnání navržených variant řešení a výběr nejvhodnější varianty, navržení opatření a podmínek, které vyloučí nebo sníží předpokládané nepříznivé vlivy, popřípadě zvýší pozitivní vlivy stavby, činnosti nebo technologie, hodnocení důsledků případného neprovedení stavby, činnosti nebo technologie. Obsahem činnosti není vlastní realizace technických činností, projektování staveb ani jejich provádění.

Obsahovou náplní činnosti „Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy“ je mimo jiné poskytování služeb při výkonu zadavatelských činností pro zadávání veřejných zakázek a dalších služeb obdobné povahy, technická činnost, jejímž obsahem je výkon technického dozoru, včetně provádění příslušných záznamů ve stavebních denících, spolupráce s autorským dozorem projektanta a zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a další související činnosti. Obsahem činnosti není mj. výkon stavebního dozoru, projektování staveb ani jejich provádění.

Výkon činností v pracovněprávním režimu

Autorizované osoby mohou vykonávat povolání, resp. činnosti, pro které jim byla udělena autorizace, jako závislou práci v pracovněprávním režimu.

Právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli upravuje zákoník práce; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr založený pracovní smlouvou a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti.

Veřejná obchodní společnost

Autorizované osoby mohou dále vykonávat povolání jako společníci veřejné obchodní společnosti zřízené za účelem výkonu povolání. Vykonávají-li autorizované osoby povolání jako společníci veřejné obchodní společnosti, musí být pouze společníky autorizované osoby. Autorizované osoby, které jsou společníky této společnosti, vykonávají povolání jménem společnosti a na její účet.

Veřejná obchodní společnost je upravena zákonem o obchodních korporacích (z. č. 90/2012 Sb.). Jedná se o společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání a ručí za její dluhy společně a nerozdílně.

Nejvyšším orgánem veřejné obchodní společnosti jsou všichni její společníci, statutárním orgánem společnosti jsou všichni společníci; osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána, musí být také bezúhonná podle zákona o živnostenském podnikání a nesmí u ní existovat překážka provozování živnosti.

Společnost s ručením omezeným

Autorizované osoby mohou vykonávat povolání rovněž jako společníci společnosti s ručením omezeným, zřízené za účelem výkonu povolání, v níž musí být většinově zastoupeny autorizované osoby mezi společníky i mezi jednateli. Pokud má společnost jediného společníka nebo jednatele, může jím být pouze autorizovaná osoba. Autorizované osoby, které jsou společníky společnosti, vykonávají povolání jménem společnosti a na její účet. Společnost s ručením omezeným je nejrozšířenější formou podnikání, již upravuje zákon o obchodních korporacích (z. č. 90/2012 Sb.). Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.

Nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným je valná hromada, členy valné hromady jsou všichni společníci (tedy majitelé, vlastníci); v jednočlenné společnosti vykonává působnost valné hromady její společník. Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je každý jednatel, pokud společenská smlouva neurčí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán. Jednateli, jenž je oprávněn společnost zastupovat, přísluší obchodní vedení společnosti. Osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána, musí být také bezúhonná podle zákona o živnostenském podnikání a nesmí u ní existovat překážka provozování živnosti.

Nepovinně vytvářeným orgánem, který dohlíží na činnost jednatelů, kontroluje účetní dokumentaci, jednou ročně předkládá zprávu o své činnosti valné hromadě, je dozorčí rada.

Příklady pracovní smlouvy, dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, příkazní smlouvy, manažerské smlouvy atd. jsou uveřejněny na profesis.ckait.cz v pomůcce A 3.5.