Jaká bude novela nového stavebního zákona?
Podle všeho se zruší návrh na vznik soustavy státních stavebních úřadů a nenastane akce „kulový blesk“ při jejich reorganizaci a stěhování. Možnost, že v ČR budou platit čtvery stavebně technické předpisy, zatím v zákoně zůstává. Zda dojde k odložení účinnosti nového stavebního zákona, která je plánována na 1. 7. 2023, není dosud zřejmé.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš uspořádal 20. ledna 2022 kulatý stůl, kde se řešila chystaná novela stavebního zákona č. 283/2021 Sb., který byl vloni v létě schválen poslanci ANO, SPD, KSČM a částečně i ČSSD. Proti přijatému znění se tehdejší opozice, tj. nynější koalice, ostře vymezovala. Kulatého stolu se zúčastnil mimo jiné autor komplexního pozměňovacího návrhu stavebního zákona Jan Tomíšek, ministr dopravy Martin Kupka, náměstek Sekce informačních a komunikačních technologií Jan Koudelka, Aleš Mácha z legislativního oddělení Ministerstva pro místní rozvoj a celá řada dalších partnerů či zástupců z řad odborné veřejnosti. Jednání se účastnil i Robert Špalek, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
„Záleží nám totiž na názorech partnerů i odborné veřejnosti, i proto setkání trvalo přes dvě hodiny. Během našich rozhovorů padlo mnoho konstruktivních návrhů a doporučení, která určitě zvážíme při tvorbě novely, na níž už několik měsíců intenzivně pracujeme,“ řekl po skončení kulatého stolu ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Nový ministr pro místní rozvoj a místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš diskutuje s odborníky novelu nového stavebního zákona. Foto: archiv MMR
Stavební úřady zůstanou, kde jsou
Novela má přinést několik zásadních změn. Především má dojít ke zrušení celé nové soustavy státních stavebních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Stavební úřady tak zůstanou tam, kde jsou, tedy na obecních úřadech obcí a měst. Také se zruší takzvaná institucionální integrace. Podle nového stavebního zákona měl totiž stavební úřad sám převzít rozhodování, které se týkalo například ochrany vod, ochrany památek, lesů apod. To je podle ministra Bartoše sice pohodlné, ale riskantní. „Důraz samozřejmě klademe také na digitalizaci. A důležitá je pro nás i ochrana veřejných zájmů. Nic se ovšem nezmění na principu Jeden úřad, jedno razítko,“ uvedl ministr Ivan Bartoš. „Garance a vymahatelnost rychlosti procesu zjednodušených povolovacích řízení. Vznik speciálního stavebního úřadu zaměřeného na klíčové stavby. Rychlý postup digitalizace a mnohem těsnější integrace jednotlivých úřadů v rámci povolovacího řízení,“ to je jen část priorit, o nichž mluvil nový ministr dopravy ČR Martin Kupka.
Mimo jiné tím oba ministři vystihli priority ČKAIT, která se již od roku 2017 aktivně zapojuje do rekodifikace stavebního práva a bohužel některé její zásadní připomínky nebyly v přijaté verzi nového stavebního zákona akceptovány. ČKAIT přitom sdružuje řadu odborníků na stavební právo, kteří se pohybují na všech stranách a v celém stavebním procesu od přípravy projektu přes jeho realizaci, kontrolu, provoz až po ukončení životnosti i odstranění stavby. Někteří členové ČKAIT zastupují stavebníky jako technický dozor stavebníka, jiní stavby projektují a další je realizují či kontrolují a odborně posuzují. Komora bude proto i nadále usilovat, aby se podařilo napravit ta ustanovení stavebního zákona, která rozhodně ke slibovanému zrychlení a zjednodušení povolovacího řízení nepovedou a nejsou ani ve veřejném zájmu.
Nový stavební zákon bez úprav nepovede k rychlejší výstavbě
Jak vedení Komory opakovaně i prostřednictvím médií upozorňovalo, nebyly předloženy garance ani argumenty, že nový zákon paradoxně nepovede k zabrzdění celé řady projektů. Cesta k rychlejšímu povolování staveb s národní prioritou v podobě dopravní infrastruktury nejspíš nepovede přes razantní změnu systému a reorganizaci stavebních úřadů. Tato radikální změna by naopak mohla vést k ochromení celého systému projednávání a povolování staveb.
„Pokud je pro budoucí vládu prioritou rychlý rozvoj dopravní infrastruktury, jako daleko rozumnější a prospěšnější se nám zdá současný návrh na založení nového specializovaného stavebního úřadu, jenž by vedle páteřních liniových staveb řešil i záměry na úrovni národních priorit,“ konstatuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT, jenž nadále podporuje nový stavební zákon tam, kde může objektivně, garantovaně a předvídatelně zrychlit povolovací procesy. To se týká například nutnosti reformulace podmínek a průběhu zjednodušených povolovacích řízení, která by však měla zajistit kvalitu návrhu, provedení i kontroly stavby ve vztahu ke zdraví, bezpečnosti nebo životnímu prostředí. Efektivnější bude důsledná digitalizace, koordinace úřadů zapojených do povolovacího procesu, soustavné zvyšování kvalifikace úředníků (i odborníků zapojených do přípravy a realizace staveb) a transparentnost.
Kýženou rychlost, jež v případě obytných staveb měla vést k vyšší dostupnosti bydlení, podporuje Komora postupným zaváděním digitalizace. Souběžně se státními orgány, správou a dalšími organizacemi chce dosáhnout toho, aby bylo co nejdříve možné vést povolovací procesy a řízení pouze virtuálně, bez množství tištěné dokumentace.
Deklarované zrychlení je jen optickým klamem
Samotné a všude deklarované zrychlení povolovacího řízení není totiž novou právní úpravou nijak garantováno. Neukládá stavebním úřadům sankce za nedodržení lhůt ani žádný další následek. Lhůty jsou stanoveny sice na 30, resp. 60 dní, ale tak tomu bylo i dříve. Změna je čistě formální. V případě přerušení stavebního řízení z důvodu vad žádosti začne lhůta pro vydání rozhodnutí nově běžet po jejich odstranění znovu od počátku. Při současné praxi se řízení pouze přerušilo. Deklarované zkrácení lhůt v novém stavebním zákoně je tedy jen optickým klamem.
„Od první chvíle tvrdíme, že nám jde o předvídatelné prostředí pro investory i autorizované osoby v oblasti stavebnictví. Takové, které pro urychlení výstavby neobětuje důraz na kvalitu staveb, včetně těch veřejných. To schválená podoba nového stavebního zákona bohužel nezaručuje – naopak jsme nesčetněkrát upozorňovali například na vágní postavení autorizovaných projektantů, jejichž odborné práce nový zákon bagatelizoval, ovšem při rozšíření jejich odpovědnosti,“ doplňuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.
ČKAIT je připravena angažovat se také v oblasti odborného vzdělávání (i na úrovni pracovníků stavebních úřadů), rozvoji digitalizace v projektování, výstavbě i provozu staveb (například metodou BIM) nebo rozvoji ambiciózního a potřebného projektu Portál stavebníka.
Priority ČKAIT v úpravě nového stavebního zákona
-
Nezavádět dvojí kvalitu ve výstavbě aneb jednotné technické předpisy pro výstavbu pro celou ČR
ČKAIT zásadně nesouhlasí se zaváděním různé kvality ve výstavbě. To neznamená, že jsme proti možnosti měst umisťovat stavby podle vlastních potřeb. Avšak technické požadavky na stavby, mezi které se řadí požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu staveb nebo požadavky na požární bezpečnost staveb a požadavky na udržitelné využívání přírodních zdrojů, musí stavby splňovat při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu návrhové životnosti stavby, a tudíž by neměla existovat možnost, že tyto požadavky budou upravovány v rámci území ČR rozdílně. „Městské předpisy“ jsou technickým předpisem ve smyslu článku 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535z 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, a proto podléhají notifikaci ze stran Evropské komise. Obce mají možnost uplatnit své představy o výstavbě na území obce v rámci územního plánování a v případě, že budou mít města možnost vydávat svůj předpis, je nutné stanovit mantinely, ve kterých se budou pohybovat.
-
Příliš zjednodušená dokumentace poškozuje veřejný zájem všech občanů
Projektovou dokumentaci nezjednodušovat plošně jen v rozsahu dnešní DÚR+, ale ve vyhlášce rozumně zohlednit různé druhy staveb potřebnou podrobností. Vhodnější je rozsah stávající společné dokumentace pro územní a stavební řízení s rozsahem podle druhu stavby a zvýšit důraz na určené – sponzorované normy. Je možné zjednodušit projekty bytových domů, ale kupříkladu u technologických staveb nebo výrobních závodů je nezbytné mít projekt podrobnější, protože z jednotlivých technologických požadavků se odvíjí celková dispozice nebo potřeba umístění vyhrazeného požárního zařízení. Zde můžeme vycházet ze zkušenosti v zahraničí a rozhodně nedávat do jednoho pytle výrobní závod a bytový dům.
-
Digitalizace – pokračovat v nastartovaném trendu, stanovit jasnou hierarchii vyjádření, sdílení napříč úřady
Pro české stavebnictví je klíčové, že nejpozději do 1. února 2025 by měly být digitalizované všechny odpovídající služby a úkony, nestanoví-li jiný zákon jinak. I kdyby tedy byl nový stavební zákon kompletně přepracován, k digitalizaci řízení a postupů vykonávaných stavebními úřady podle současného stavebního zákona by v důsledku zákona o právu na digitální služby muselo dojít tak jako tak. Komora je přesvědčena o tom, že nikoliv „fluidum“ nového stavebního zákona, nýbrž právě proces digitalizace je tím nejefektivnějším nástrojem pro zkrácení a zpřehlednění veškerých procesů spjatých s českým stavebnictvím.
-
Jednotné metodické vedení stavebních úřadů a dot¬čených orgánů
Je nutné garantovat jednotu a soulad všech vyhlášek a předpisů a rovněž jednotný výklad ve všech oblastech a na všech úrovních státu. To dnes nefunguje. Současný stav, kdy všechna ministerstva mají možnost vydávat a také vydávají metodická doporučení – mnohdy protichůdná, která nikdo nekoordinuje –, je neudržitelný. MMR by mělo tento dohled zajistit.
-
Vymahatelné lhůty by neměly být jen fikcí
Současné znění nového stavebního zákona nestanovuje sankci za nedodržení lhůt. Přerušení stavebního řízení tak, jak ho definuje současná dikce zákona, kdy se vše vrací na začátek řízení a kdy se termíny počítají opět od začátku, může stavební řízení paradoxně i prodlužovat. Kladem je fikce souhlasu u dotčených orgánů.
-
Povinný dozor projektanta i pro stavby soukromých stavebníků
Je ve veřejném zájmu, aby byl soulad provádění stavby s ověřenou a autorizovanou projektovou dokumentací. Tato kontrola by neměla být jen výsadou veřejných zakázek, ale měla by být ze zákona povinná i u výstavby bytových a rodinných domů i administrativních budov, v nichž většina občanů tráví až 90 % svého času.