Znalost českého nebo slovenského jazyka při uznávání odborné kvalifikace

Z důvodu ochrany veřejných zájmů považuje ČKAIT za nezbytné prověřit u osob usazených a hostujících znalost českých stavebních předpisů v českém nebo slovenském jazyce. ČKAIT nese odpovědnost za ověřování odborné kvalifikace osob, které vykonávají regulovanou činnost na území České republiky.
ČKAIT nesdílí názor některých uchazečů o uznání odborné kvalifikace jako osob usazených anebo osob, které hodlají na území České republiky vykonávat činnosti jako osoby hostující, že pro výkon činnosti projektanta anebo stavbyvedoucího není nezbytná jakákoliv znalost českého nebo slovenského jazyka.

Připomínáme i odpovědnost ČKAIT jako uznávacího orgánu za jeho činnost související s ověřováním odborné kvalifikace osob, které na území České republiky hodlají vykonávat regulovanou činnost. Tuto odpovědnost v případě výkonu vybraných činností ve výstavbě považujeme za velmi vysokou, odpovídající závažnosti chráněného veřejného zájmu a zájmů fyzických osob, které jsou výkonem vybraných činností ve výstavbě dotčeny. I tato skutečnost ovlivňuje úroveň požadavků na rozdílovou zkoušku (prověření znalosti českých stavebních předpisů v českém nebo slovenském jazyce), kterou nepovažujeme za neúměrnou.

Výkon regulované činnosti vyžaduje znalost místních předpisů, a tudíž i jazyka

Základním důvodem pro požadavek na znalost českého či slovenského jazyka je samotné znění § 21 odst. 1 zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace, ve znění pozdějších předpisů, který stanovil, že znalost českého jazyka se vyžaduje pouze v rozsahu nezbytném k výkonu regulované činnosti. Z citovaného ustanovení vyplývá, že zákon, veden snahou o usnadnění volného pohybu osob a služeb na území členských států EU, zmírňuje požadavek na rozsah jazykových znalostí, tj. jen pro výkon regulované činnosti, avšak v žádném případě z něj nelze dovodit, že by pro výkon kteréhokoliv druhu regulované činnosti znalost českého jazyka nebyla zapotřebí. Tím spíše nelze závěr o nepotřebě znalosti českého jazyka učinit v případech regulované činnosti, jejíž výkon může vážně ohrozit život, zdraví nebo bezpečnost osob.

Výkon vybraných činností ve výstavbě může ohrozit život, zdraví nebo bezpečnost osob

Výkon vybraných činností ve výstavbě podle § 158 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zcela nepochybně vliv na bezpečnost a zdraví osob má. To ostatně potvrzuje i znění § 30n zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, které opravňuje ČKAIT ověřovat odbornou kvalifikaci hostující osoby před samotným zahájením regulované činnosti na území ČR. Právo na ověřování odborné kvalifikace totiž zákon č. 18/2004 Sb. spojuje právě s regulovanými činnostmi, jejichž výkon může vážně ohrozit život, zdraví nebo bezpečnost osob. Tím je naplněno i znění citovaného ustanovení § 21 odst. 2 zákona č. 18/2004 Sb., třebaže se toto ustanovení přímo vztahuje pouze na držitele evropského profesního průkazu nebo na držitele rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace.

Znalost českého nebo slovenského jazyka je nutná nejen ve správním řízení

Znalost českého jazyka v rozsahu potřebném pro výkon regulované činnosti nelze redukovat na rozsah znalostí potřebných pro účast ve správním řízení (§ 16 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů). Máme za to, že osoba, která na území České republiky uskutečňuje výkon vybraných činností ve výstavbě, nepřichází do styku pouze se správními orgány a ve formalizovaném správním řízení.