Ze stanovisek Legislativní komise ČKAIT k otázkám a návrhům profesního aktivu geotechniků

Vzhledem k § 12 odst. 6 autorizačního zákona (č. 360/1992 Sb.) a § 159 odst. 2 stavebního zákona Představenstvo ČKAIT nemůže doporučit, aby určitý profesní obor byl doporučen jako podmiňující u projektování konkrétních druhů staveb spadajících do jiných autorizačních oborů.

Všechny AO jsou s problematikou zevrubně seznámeny prostřednictvím metodického pokynu MP 8.1., který je uveřejněn v systému PROFESIS. Důvody tohoto přístupu k návrhům aktivu Geotechnika (AG) jsou uvedeny níže.

K návrhu AG na revizi výkladu stavebního zákona

• ad § 158

Z hlediska všeobecné znalosti AO nelze upozorňovat na skutečnost, že „geologické práce“ nejsou vybranými činnostmi ve výstavbě i s ohledem na to, že vybrané činnosti jsou taxativně vyjmenovány v § 158 stavebního zákona.

• ad § 152 odst. 1

Přestože se jedná o společenskou závažnost nárůstu geotechnických poruch staveb, musel by AG v jedné až dvou jednoduchých větách definovat pojem „geotechnická rizika pozemku“, aby ČKAIT mohla iniciovat navrhovanou změnu § 152 odst. 1 stavebního zákona. Bez definování předmětného pojmu by byl tento návrh v legislativním procesu neprůchodný.

K návrhu AG na revizi výkladu autorizačního zákona

• § 12 odst. 6

Problematika překrývání rozsahu oborů se dostatečně řeší deklarací zveřejněnou jak v publikacích, tak na webových stránkách ČKAIT.

Rozsah působnosti autorizovaného inženýra

Inženýr autorizovaný v oboru pozemní stavby nebo dopravní stavby, nebo stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, nebo mosty a inženýrské konstrukce, nebo městské inženýrství nebo technologická zařízení staveb je v celém rozsahu stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vypracovávat všechny oborově vydělené části této dokumentace/projektové dokumentace, tzn. části příslušející oborům technika prostředí staveb, statika a dynamika staveb, geotechnika a požární bezpečnost staveb. Přitom je vždy povinen splnit příslušná ustanovení stavebního zákona a autorizačního zákona, zejména § 12 odst. 6 autorizačního zákona.

Potvrzujícím materiálem k výše uvedenému je stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, odboru stavebního řádu ČR z 21. dubna 2009. MMR ve svém stanovisku rozděluje autorizační obory na ty, které se vztahují na celkové řešení stavby, resp. na vypracování komplexní projektové dokumentace celé stavby, a na autorizační obory (profese), které se vztahují pouze na dílčí řešení určité části či odborné stránky stavby. Z uvedeného vyplývá, že autorizovaná osoba v oborech pozemní stavby nebo dopravní stavby, nebo stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, nebo mosty a inženýrské konstrukce, nebo městské inženýrství nebo technologická zařízení staveb má oprávnění zpracovávat geotechnickou část projektové dokumentace, anebo o zpracování této dílčí části požádá autorizovanou osobu v oboru geotechnika. V obou případech se samozřejmě řídí požadavky ČSN EN 1997-1: Eurokód 7 a dalšími vámi doporučenými náležitostmi zpracování projektové dokumentace.

• § 18 písm. e)

Touto problematikou se na návrh předsedy Autorizační rady ČKAIT zabývalo též Představenstvo ČKAIT na svém jednání 17. září 2015 a pod rozhodnutím č. ­R1504-12 bylo schváleno oprávnění autorizovaného inženýra v oboru geotechnika a rozhodnuto, že toto oprávnění bude zahrnuto do příštího vydání publikace Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby. ­Zákon č. 360/1992 Sb. § 18 písm. e) zůstane beze změn.

a) Stavebně technické a inženýrské průzkumy nepatří mezi vybrané činnosti ve výstavbě.

b) Tyto činnosti se realizují jako subdodávka pro hlavního řešitele – geotechnik pracuje na základě jeho požadavků s tím, že musí dodržovat platné právní předpisy. Tato zásada vyplývá jak z § 12 autorizačního zákona, tak z § 159 zákona stavebního.

c) Rozsah oprávněnosti AO v oboru geotechnika byl určen představenstvem a je veřejně přístupný.

d) Jelikož se jedná o odbornou činnost na základě subdodavatelského vztahu, není možné z pohledu ČKAIT § 18 písm. e) autorizačního zákona blíže specifikovat.

e) Doporučujeme nepoužívat termín „výklad zákona“, k tomu je oprávněn pouze soud.

Redakčně upraveno ze stanovisek ­Legislativní komise ČKAIT ze 7. dubna 2015, 8. listopadu 2016 a 10. ledna 2017


Zpráva k výši členských poplatků

Shromáždění delegátů ČKAIT 2017 schválilo stejnou výši členských příspěvků na rok 2018 jako v roce 2017, tj. 3000 Kč za rok (splatnost do konce března 2018). Dále byla projednána a schválena změna výše prvních členských poplatků s ohledem na novelu zákona č. 360/1992 Sb., která v § 8 odst. 8 větě druhé stanovuje platbu za proces autorizace na 3500 Kč (původně 500 Kč). Od 1. dubna 2017 se proto bude výše prvních členských poplatků snižovat podle termínu složení autorizačního slibu (viz tabulka).

Výše prvního členského poplatku se určuje podle termínu složení slibu: Výše poplatku
v 1. čtvrtletí kalendářního roku – plný poplatek 3000 Kč
ve 2. čtvrtletí kalendářního roku – snížený poplatek 2250 Kč
ve 3. čtvrtletí kalendářního roku – snížený poplatek 1500 Kč
ve 4. čtvrtletí kalendářního roku – snížený poplatek 750 Kč