Výstavba vysokorychlostních tratí v ČR

Počátkem března Poslanecká sněmovna podpořila výstavbu vysokorychlostní železnice v České republice. V rámci meziresortního připomínkového řízení zaslala k Programu rozvoje rychlých železničních spojení v ČR své stanovisko také ČKAIT.

V současné době probíhá modernizace stávajících železničních koridorů a zintenzivňuje se debata o nutnosti rychlé železniční dopravy v ČR tak, aby byly zajištěny moderní parametry dopravní obsluhy území, odpovídající 21. století. Výstavba vysokorychlostní železnice by měla podle návrhu usnesení z jednání Poslanecké sněmovny 2. března 2017 proběhnout co nejdříve.

První studie – tratě Praha – Drážďany a Praha – Břeclav

První projekty vysokorychlostních tratí u nás jsou nyní teprve ve fázi studií. Nejblíže k realizaci a prioritami výstavby jsou vysokorychlostní tratě z Prahy do Německa směrem na Drážďany a z Prahy do Brna a do Břeclavi. I tyto první projekty jsou však zatím ve fázi, kdy stavba přichází v úvahu nejdříve kolem roku 2030. Pokud to bude odůvodněné, dalším prioritním směrem by měla být osa Vratislav – Mnichov.

Investice do rychlých vlaků za 500 miliard korun

Jednou z hlavních otázek je způsob financování výstavby plánovaných staveb vysokorychlostních tratí, které vykazují poměrně vysokou investiční a provozní náročnost. Podle vyjádření ministra dopravy Dana Ťoka se bude vyžadovat na výstavbu přibližně tisíce kilometrů nových tratí investice ve výši minimálně 500 miliard Kč, v současné cenové úrovni pro vybudování základního skeletu rychlých spojení. Ročně by se mohlo postavit 40 až 50 kilometrů, což by Česká republika zvládla jak z hlediska finančního, tak i stavebních kapacit. Poslanci a vláda však rozhodují o investicích, jež budou probíhat převážně v době, pro kterou dosud nejsou známy možnosti spolufinancování z prostředků Evropské unie.

Požadovaná rychlost je 300–350 km/h

Poslanci se na svém jednání shodli, že by měla vláda uspíšit přípravu této investiční akce a plánovat vysokorychlostní železniční tratě pro rychlost minimálně 300–350 km/h. Rychlost 250 km/h je nejnižší rychlostí, kterou plánuje Správa železniční dopravní cesty. Při vyhodnocování možnosti vývoje řešení dopravní obslužnosti ČR byl k dalšímu sledování doporučen rozvoj rychlých spojení, spočívající v kombinaci výstavby nových vysokorychlostních tratí a dokončení modernizace konvenční sítě vyšších parametrů v zájmu zajištění kvalitní a konkurenceschopné železniční obsluhy. Na klasických tratích tak bude výrazně více prostoru pro nákladní dopravu a příměstskou železnici, kterou nyní rychlíky a další vlaky z tratí vytlačují.

Britské vysokorychlostní Pendolino se nyní testuje na rychlost 260 km/h (foto: G-man, wikimedia.commons.org)

S výstavbou by se mohlo začít již v roce 2025

Tratě by měly vznikat jen na takových místech a tehdy, pokud to bude z hlediska geografických poměrů a zejména z hlediska investičních a provozních nákladů opodstatněné. Současný termín zahájení stavby v roce 2035 je podle poslanců nepřijatelný. Podle nich je možné s výstavbou začít už o deset let dříve a v roce 2035 ji dokončit. Poslanecká sněmovna požádala vládu, aby do přípravy neprodleně zapojila zahraniční experty s praktickými zkušenostmi ve výstavbě vysokorychlostních tratí.

Nutná změna právního rámce

Kvůli plánované výstavbě bude nutno novelizovat klíčové zákony – v zájmu ukotvení problematiky rychlých spojení v právním řádu ČR. Poslanci proto vyzvali vládu k zahájení přípravy změn souvisejících právních předpisů – stavebního zákona, zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, zákona o drahách a nového zákona o liniových dopravních stavbách. Jedním z problémů, s nímž se bude muset rozvoj nové železniční infrastruktury utkat, jsou také zdlouhavé povolovací procesy pro nové stavby dopravní infrastruktury, které značně znesnadňují a prodlužují přípravné fáze potřebných novostaveb.

Program rozvoje rychlých železničních spojení v ČR

Vysokorychlostní železnice má význam pro další ekonomický rozvoj ČR a je nutné její zapojení do rozvíjející se evropské sítě vysokorychlostních tratí v souladu s evropským nařízením od transevropských dopravních sítí TEN-T. Ministerstvo dopravy proto zpracovalo materiál s názvem Program rozvoje rychlých železničních spojení v ČR (Rychlá spojení v ČR), který aktuálně prochází vypořádáním připomínek po meziresortním připomínkovém řízení, do něhož se zapojila i ČKAIT (stanovisko viz níže). Po vypořádání připomínek bude dokument předložen vládě ČR.
Z informací ministra dopravy Dana Ťoka k problematice vysokorychlostních tratí přednesených na jednání Poslanecké sněmovny 2. března 2017 a z tiskových zpráv ČTK sestavila Markéta Pražanová

Japonský Maglev pohybující se po speciální trati s polštářem magnetického pole může dosáhnout rychlosti
až 600 km/h (foto: Yosemite, wikimedia.commons.org)

Stanovisko ČKAIT k Programu rozvoje rychlých železničních spojení v ČR

Souhlasíme s návrhem v plném rozsahu a jako odborníci v oboru vítáme, že po tolika letech nečinnosti se dostává program rozvoje rychlých železničních spojení do popředí zájmu státu. Jedná se o zapojení naší republiky do sítě rychlých železnic v Evropě, protože touto cestou vysoce kvalitní hromadné dopravy osob se dala v minulosti řada zemí, a to nejen těch rozlohou a počtem obyvatel větších než ČR. Podle příkladů ze zemí západní Evropy je zřejmé, že tento druh osobní dopravy nabízí vysoce kvalitní prostředí pro cestující a především bezpečnou a rychlou přepravu.

Do návrhu usnesení vlády doporučujeme doplnit:

• Stanovit zásady návrhu novostaveb vysokorychlostních železničních tratí.

• V doprovodném materiálu v návrhu usnesení vlády Program rozvoje rychlých železničních spojení v ČR doporučujeme uvést základní předpoklady pro zásady návrhu novostaveb vysokorychlostních železničních tratí, a to:

a) nový systém vysokorychlostních železničních tratí dimenzovaných na rychlosti jízdy vlaků 200 až 350 km/h je určen výhradně pro osobní dopravu (nákladní doprava vč. nákladních expresů bude využívat modernizované železniční tratě s rychlostí jízdy do 160 km/h);

b) návrhové prvky pro trasování nových železničních tratí musí mít maximální sklon nivelety kolejí 35 ‰ (pozn.: podle předpokládaných vlakových souprav to může být méně) a příčné uspořádání tělesa s minimálními osovými vzdálenostmi kolejí;

c) správce dopravní cesty vypracuje návrh norem a vzorových listů jako podklad pro zpracování projektů tras;

d) je potřeba určit postup změn trakční napájecí soustavy v místech se stejnosměrným proudem, a to zejména v železničních uzlech s ohledem na zaústění VRT do těchto uzlů;

e) dopracovat kapitolu týkající se bezpečnostních rizik a jejich dopadů na opatření na tratích (souvislé oplocení, monitorování kritických míst atd.) a v železničních stanicích (chráněná nástupiště, odbavování cestujících obdobně jako na letištích atd.). Tato opatření se týkají i železničních stanic mimo VRT, pokud se předpokládá, že z nich budou vypravovány soupravy jedoucí na VRT.

Ing. František Mráz, místopředseda ČKAIT

Japonský Maglev pohybující se po speciální trati s polštářem magnetického pole může dosáhnout rychlosti až 600 km/h (foto: Yosemite, wikimedia.commons.org)