Úvodník červen 2018

Ing. Pavel Křeček
předseda ČKAIT

Byl jsem daleko na cestách a zase jsem si uvědomil, jak dobře je tady, v té naší malé republice. Po návratu mě čekalo mnoho práce, administrativa i zahrada, která mi připadala jako džungle, ze které jsem se vrátil. Malér je, že je takové sucho. Politika zasahuje do všeho – i do pylové kalamity. Na Dálném východě se mě ptal místní obchodník, proč se náš vysoký funkcionář neporadí, když jede na návštěvu do cizí země, jaký dar věnovat hostiteli. Ten náš představitel prý jako dar vezl boty, s reminiscencí na obuvnickou velmoc se značkou Baťa. Jenomže dát boty komukoliv v této oblasti znamená obrovskou urážku. Hledal jsem k tomu informace na internetu, nic jsem však nenašel. Ten, kdo mi to vyprávěl, se na Dálném východě pohybuje už dlouho.

Možná se ptáte, proč tento úvod. Vždy mne mrzí, když Česká republika, směřující díky obyčejným lidem vzhůru, je sražena na kolena buranstvím či nafoukaností. Jak máme dosáhnout konsensu mezi sebou, když se jeden politik přetlačuje s jinými jenom pro svůj osobní prospěch?

V tomto čísle si můžete přečíst, jak jsme chtěli pomoci německým kolegům s používáním honorářů. Pracovníci Ministerstva průmyslu a obchodu řekli, že je to nezajímá. Věřím tomu, že mají své jisté. Nás projektanty to však zajímá. Na zasedání Rady vlády pro stavebnictví ČR jsem si postěžoval a náměstek ministra průmyslu a obchodu Ing. Eduard Muřický přislíbil v této věci další jednání. Možná že se ouředníčkové pochlapí (vím, tohle slovo je genderově nevyvážené). Nesmíme vědět, jaké ceny za služby jsou relevantní, zakázal nám to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. A představte si, že z toho stejného úřadu jsme dostali na Komoru dotaz, zda je správná cena xy. Kocourkov. Ne, ještě horší stav.

V Praze se chystají již k volbám, paní Krnáčová utíká, což je dobře, nic ku prospěchu „zpovykaných Pražanů“ neudělala. Velkým lokálním tématem bude asi Libeňský most. Vyslechl jsem si na Seznamu vyjádření starosty Prahy 7, že pokud se most zbourá, což on odmítá, tak musí být architektonická soutěž, a ne aby „nějakej“ inženýr navrhl most podle žluté knížky. Neví, že pro schválený most byla zvolena varianta Design & Build.

Hledal jsem v knihovně a našel knihu z osmdesátých let 20. století autorů Jana a Ondřeje Fischerových Pražské mosty. Na straně 111 začíná vyprávění o Libeňském mostě. Je to čtení zajímavé a hle, co je v publikaci také uvedeno: Autorem mostu je Ing. František Mencl. Vylehčení železobetonových konstrukcí využil spoluautor Ing. arch. Pavel Janák k uplatnění kubistických forem výtvarného pojetí. Architekt Janák tedy nenavrhl most, ale doplňky. Je dobré nazývat věci pravými jmény. Dokonce si myslím, že by nemuselo být problémem některé prvky uložit do lapidária Národního muzea. Jsem pro výstavbu mostu nového, podle vydaného stavebního povolení. Hrozí, že ono důležité povolení nebude mít jiný most ani za dvacet let. Potom se přidá problém okolo mostů Hlávkova a Barrandovského. Ještě že máme dost lodiček na přívozy. Minulý týden se objevila informace, že Správa železniční dopravní cesty bude stavět nový Železniční most v Praze. Železniční most vyšehradský, který spojuje Smíchov a Výtoň, byl přestavěn již v roce 1901, nahradil most z roku 1871. První most byl ze svářkového železa, nový již ze železa plávkového a slouží dodnes. Celá výměna v roce 1901 trvala dva dny a tři noci při zachování lodní přepravy. Vlaky končily na Smíchově. Podle posledních zpráv však ani tento sto sedmnáct let starý most již nevyhovuje a bude přestavěn. Jsem zvědavý jak, v té naší době úžasných vymožeností jednadvacátého století.

Byl jsem v Senátu PČR na konferenci Stav plnění Národního akčního plánu jaderné energetiky, rizika a příležitosti. Týkala se dostavby Dukovan a Temelína. Potěšilo mě, že Komora byla pochválena za pomoc při prosazení úpravy v § 79 v rámci novely stavebního zákona. Doporučil jsem zahájit práce na územním řízení. Vždyť jde v celkové ceně o nepatrnou částku, ale musíme být připraveni. Bylo nám sděleno, že se začala příprava. Profesor Bedřich Moldan si myslí, že investice do jaderných energií je nesmyslná. Proč však nepřipravit umístění stavby? V průběhu let se ukáže, který směr je životaschopný.

Můj názor je jiný. Bez jaderných zdrojů se neobejdeme. Obnovitelné zdroje ano, ale s rozumem. Mám dojem, že Německo pomalu začíná hledat další formy energie. Energie ze slunce a větru na vysoký budoucí odběr stačit nebude. Civilizace je celou svou historii vázána na energii. Čím je civilizace dál, tím více energie spotřebuje. Po celou dobu vývoje průmyslové civilizace spotřeba energie stoupá, pohodlí je pohodlí. Překvapil mě údaj, že JE Temelín za dobu svého provozu přinesla 200 mld. Kč a investiční náklad byl 90 mld. Kč. Chápu, že stanovení prognózy vývoje cen na trhu s energiemi je velmi složité, ale někdo bude muset do tohoto složitého úkolu vstoupit s tím, že se nedočká uvedení dalších bloků do provozu.

Odehrálo se toho více. Setkání s čestnými členy, tentokráte v Národním technickém muzeu, a následné posezení v Letenském zámečku patřilo opět k velmi inspirativním a příjemným. V článku o panelácích se zmiňuji o zavedení rubriky v Z+i ČKAIT, pracovně ji nazývám zkušenosti z praxe. Myslím, že bychom se dozvěděli mnoho zajímavého. Konference Městského inženýrství Karlovarsko 2018 se letos nekonala v Karlových Varech, vedení hotelu Thermal nemělo zájem (tedy mělo, ale jenom o peníze). Rozhodli jsme se proto přesunout konferenci do Chebu. Spolu se Svatoplukem Zídkem jsme navštívili starostu Chebu Mgr. Zdeňka Hrkala. Chebští možnost hostit městské inženýry přivítali. V debatě jsme přešli i k otázce technických dozorů stavebníka. Autorizace městského inženýra je právě pro městské investice autorizací komplementární.

Pokračuje příprava oslav 100 let českého a slovenského stavitelství. Zhlédl jsem dokument, který sledoval dva roky stavbu další trasy londýnského metra, Crossrailu. Má stát 15 mld. liber. Byla to oslava inženýrského umu. Škoda, že v tuzemsku nadále vítězí plytké pořady. Na druhou stranu se mi dostala do ruky malá knížka Pohlednice z Číny z roku 1954 od Adolfa Hoffmeistra. Takový obdiv komunistům od člověka, který se měl celý život jako prasátko v žitě, je stejně špatný. Však tito evangelisté pravdy způsobili, že lidé jim věřili, až to dovedli do bolševického pojetí státu. A co současní evangelisté, kterým jsme všichni ukradeni, jenom aby se oni dostali ke korýtkům?

Máme tady opět přípravu na nový stavební zákon. Rekodifikace má být podle premiéra do jara 2019, to již má být schváleno paragrafové znění. Všichni, kdo o tom něco víme, se pousmějeme. Na druhou stranu Komora se zapojí do pracovních skupin. Není dobré, že v kolegiu ministryně pro místní rozvoj jsou zastoupeny pouze developerské subjekty. V polovině června jsme se sešli s Českou společností pro stavební právo u kulatého stolu, abychom připravili podklady do pracovních skupin MMR, kde má Komora zastoupení.

Setkání s předsedy oblastí bylo klidné. Dostala se k nám informace o připravovaném zákonu o soudních znalcích. Nečetl jsem jej, ale je prý strašný a vše se má napravit ve druhém čtení ve Sněmovně PČR. Nevím, zda je takové makání k něčemu dobré. Soudním znalcem pro projektování muže být jenom architekt, jak zněl návrh ČKA. Tento návrh byl zamítnut.

Taky se vám zdá, zda jsme se s GDPR nezbláznili? Vyvolává to u mne mírně asociace na tašku RVHP, ale to je skutečně jenom pro znalce, ne pro Z+i ČKAIT. Přece jsem však zaznamenal jednu výhodu, začaly mi mizet reklamy. Musel jsem absolvovat povinnou lékařskou prohlídku, abych mohl řídit auto. Když se nesmí sdělovat můj zdravotní stav, čemuž je ochrana osobních údajů nakloněna, tak jej přece nesmí znát ani policista. Prozradím mu ale vše, co potřebuje. Ptal jsem se totiž našeho ochránce dat a bylo mi vysvětleno, že policie je z tohoto nařízení vyjmuta.

A ještě k jedné divadelní hře. V Brně si kromě nádraží musíte ještě vzít autora, který neví, že muslimové byli až šest set let po smrti hlavního aktéra a že operovat posmrtným životem by také nesedělo. Ale nedivme se, podle některých českoslovenští legionáři bojovali proti fašistům u Bachmače. V poslední době je možné vše.

Nikdy není pozdě na to udělat dobrou věc.

P.S. Na poslední redakční radě jsem vyslechl, že předseda v úvodníku nikoho nešetří a nikoho nechválí.
Dobře, mezi politiky jsem do dnešního dne takovou osobu nenašel, ale pochválím celou redakční radu za to, jak dostala Z+i ČKAIT na velmi dobrou úroveň.

Ing. Pavel Křeček, předseda ČKAIT