Stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR: Stanovení minimálních cen odpovídá požadavkům práva EU

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR je toho názoru, že by se měla ČR k předběžné otázce (EU č. C-137/18 Hapeg Dresden) vyjádřit. MMR může prohlášení vydat, neboť se týká vnitrostátní úpravy odměn pro architekty a inženýry, které má v gesci.

V souvislosti s touto problematikou požádalo MMR o stanovisko profesní organizace, jichž se téma týká – ČKAIT a ČKA. V návrhu reakce MMR uvádí, že se k problematice vyjadřuje, neboť se otázka týká úpravy odměn pro architekty a inženýry, jejichž činnost a s ní související zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. MMR ve spolupráci s ČKAIT a ČKA navrhuje níže uvedené vyjádření včetně argumentace, která vyjádření podporuje.

Návrh vyjádření České republiky zpracované MMR ČR

Česká republika je názoru, že unijní právo a zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, podle níž není ve smlouvách s architekty nebo inženýry povoleno sjednat odměnu, která je nižší, než činí minimální sazby odměny, která musí být určena podle Honorarordnung für Architekten und Ingenieure. Dle České republiky je tento požadavek přiměřený z hlediska důvodů obecného zájmu, kterým je zejména požadavek na zajištění vysokých standardů kvality, které mají prokazatelně vztah k ceně za tyto služby.

Odůvodnění navrhovaného vyjádření

Německá právní úprava stanovuje systém minimálních odměn, které musí být sjednány ve smlouvách s architekty a inženýry. Evropský soudní dvůr nyní prověřuje otázku, zda je takový požadavek slučitelný se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES, zejména zda ho lze považovat za nezbytný a přiměřený z hlediska důvodů obecného zájmu.

Komise žaluje SRN za ponechání vyhlášky v platnosti. Německé nařízení je předmětem dalšího řízení před SD EU. Komise žaluje SRN (C-377/17) pro nesplnění povinností vyplývajících z čl. 15 směrnice 2006/123 a čl. 49 SFEU z důvodu ponechání předmětného vnitrostátního nařízení v platnosti.

Komise vidí v minimálních a maximálních poplatcích ohrožení svobody konkurence

Bez HOAI by podle Evropské komise v Německu vznikalo více zahraničních ale i domácích kanceláří – což by prospělo zákazníkům. Názorem Komise je ponechat proto odměnu za inženýrské a architektonické služby pouze volné soutěži.

Komise považuje za bezvýznamný názor Evropské rady architektů ACE, že závazné minimální sazby HOAI nepředstavují ve skutečnosti žádnou překážku na trhu ani pro architekty ze zahraničí.

Podle České republiky lze konstatovat, že svoboda usazování v souvislosti s HOAI není narušena. Inženýrům a architektům z jiných členských států EU není zamezen přístup na trh, ani se neztíží pracovní možnosti na německém trhu. Nařízení HOAI ve stávající podobě podle České republiky odpovídá požadavkům práva EU, a to jak v oblasti práva usazování podle článku 49 Smlouvy o fungování EU, tak i v oblasti směrnice o službách.

Veřejný zájem na zajištění vysokých standardů kvality

Zvláštní přístup k projektovým a plánovacím pracím spočívá ve skutečnosti, že zcela jistě existuje veřejný zájem na zajištění vysokých standardů kvality. Bez pravidel v oblasti honorářů dochází zejména v době krize k pokřivení cen na trhu a k sestupné tendenci v oblasti kvality. To vše jde na úkor zejména spotřebitele, v oblasti veřejných zakázek tedy na úkor veřejného zájmu. Česká republika má v této oblasti neblahou zkušenost, kdy v nedávné době krize došlo k prudkému poklesu kvality vlivem klesajících cen plánů a projektových dokumentací. V této době byla řada zakázek v této oblasti vysoutěžena v ceně, která byla na úrovni 30 % cen obvyklých. Z praxe vyplývá, že této ceně byla přímo úměrná i kvalita poskytované služby.

Argument, který Komise uvádí, že neexistují žádné konkrétní náznaky, že existuje vztah mezi cenou a jakostí, lze zcela jasně odmítnout. Naopak je prokázané, že mezi kvalitou a cenou existuje přímý vztah. Tomu nasvědčuje i postupný tlak ze strany veřejných zadavatelů na zavedení pořádku do zadávání veřejných zakázek. Zejména je z jejich strany poptávka po určení ceny obvyklé za projektové práce a také na metodiku zadávání projektů na více kritérií, tedy nejen podle kritéria nejnižší ceny. Česká republika zpracovala k problematice vztahu kvality a ceny v této oblasti analýzu, viz dále. Rovněž připravuje metodické materiály k zadávání veřejných zakázek na zpracování projektové dokumentace.

ČKAIT a ČKA podpořily HOAI již loni

Otázka kvality prací inženýrů a architektů ve vztahu k ceně těchto prací je v České republice dlouhodobě diskutovaným tématem, iniciovaným zejména profesními komorami, konkrétně ČKAIT a ČKA. V roce 2017 předsedové obou komor osobními dopisy premiérovi ČR požádali o podporu závaznosti HOAI a jeho použití v Evropské unii. Stanovení minimálních a maximálních poplatků by bylo drobným a potřebným krokem ke zlepšení celkové situace i v prostředí České republiky. Ve stejném smyslu se vyjádřily i další středoevropské komory architektů na svém pravidelném setkání v Brně.

Prioritou je ekonomická výhodnost nabídek, nikoliv jen cena

Česká republika ve věci vztahu kvality prací architektů a inženýrů k ceně za tyto služby nechala v letech 2014 až 2015 zpracovat ekonomickou analýzu architektonické praxe v ČR, která hodnotila přínosy a vyčíslila ekonomické dopady architektonické praxe v oblasti územního plánování a stavebnictví v ČR. Studie hodnotila, jaký vliv má kvalita projektové a plánovací praxe na ekonomickou výkonnost České republiky a hledala cesty, jak tuto kvalitu zvýšit. Doporučila více využívat soutěží o návrh, případně hodnotit ekonomickou výhodnost nabídek a nerozhodovat o dodavateli pouze na základě nejnižší ceny. Analýza obsahuje Executive summary v angličtině. Autorem analýzy je společnost EEIP, a.s., z jejíchž stránek je dílo volně ke stažení: http://www.eeip.cz/wp-content/uploads/2015/07/151120_Arch_praxe_MMR.pdf.

Honoráře jako součást Politiky architektury a stavební kultury ČR

Problematika honorářových řádů je řešena i Politikou architektury a stavební kultury České republiky, strategickým materiálem, který schválila vláda České republiky v roce 2015. V rámci cíle 5.1 Zajistit zpracování projektových dokumentací v maximální kvalitě obsahuje opatření 5.1.1, které požaduje Prosadit uplatnění standardů výkonu (objem času) při zpracování územně plánovacích a projektových dokumentací. Využívat honorářové řády, zužitkovat zahraniční zkušenosti s jejich uplatněním. Zajistit legislativní podporu honorářových řádů. Politika architektury a stavební kultury České republiky je volně ke stažení na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj na www.databaze-strategie.cz ve strategických dokumentech MMR.

Nařízení HOAI by mělo být vzor dobré praxe

Spolková republika Německo je jediným státem, který uplatňuje závazný honorářový řád za služby architektů a inženýrů. Je v zájmu České republiky, a mělo by být v zájmu všech států EU, aby praxe v Německu, která je hodna následování, nebyla rozhodnutím Soudního dvora EU zakázána.

ze stanoviska MMR

Autor příspěvku: ze stanoviska MMR