Praha opět ruší požadavky na proslunění

Po čtyřech letech se opět před volbami vrací diskuse o návrhu změn v Pražských stavebních předpisech. Rada hl. m. Prahy totiž 17. dubna 2018 odsouhlasila návrh na zrušení požadavků na proslunění.

Navrhované rušení odstavců 1 a 2 v § 45 Pražských stavebních předpisů (nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy – dále jen PSP) přitom stejně jako před čtyřmi lety nemá žádné relevantní opodstatnění.

Okraj metropole není centrum

Neexistuje žádný důvod a veřejný zájem na tom, aby technické požadavky na výstavbu byly jiné na okraji Prahy a jiné za její katastrální hranicí, zejména v případech, kdy se jedná o stejný charakter příměstské zástavby většinou venkovského charakteru. Výstavba v okrajových městských částech Prahy, kde nejsou prostorové limity, by měla splňovat stejné požadavky na proslunění jako zbytek ČR.

Požadavky na proslunění a denní osvětlení v současnosti limitují zástavbu uvnitř již existujících bloků, což je žádoucí s ohledem na práva stávajících rezidentů a vlastníků již existujících bytů. Požadavky na proslunění bytů nejsou podle dosud platných požadavků nijak náročné. Podle nich má uživatel třípokojového bytu „nárok“ na to, aby mu začátkem března svítilo sluníčko jen do jedné z místností a jen po dobu 90 minut. Není tedy řádný důvod tyto minimální požadavky rušit.

Narostou soudní spory o stínění pozemku souseda

Proslunění budov a oslunění pozemků je častou příčinou občanskoprávních sporů, a proto je vhodné toto legislativně upravit. Uživatelé bytů ve své většině vnímají význam slunečního záření pro zdraví. Proto vyžadují přístup slunečních paprsků do svých bytů a na své pozemky. Proslunění je tak častým námětem sporů, ať už při správních řízeních o povolování staveb nebo i u soudů. Lze předpokládat, že zrušením požadavků na proslunění nezmizí problémy s prosluněním, ale ve větší míře se přesunou k civilním soudům a budou se rozhodovat podle § 1013 zákona č. 89/2012 Sb.

Omezení vlastnického práva § 1013

(1) Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

(2) Jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo. To neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválen.

Evropská norma požaduje proslunění bytů

Součástí Evropské komise pro normalizaci (CEN) je technická komise Světlo a osvětlování (TC 169 Light and lighting). V této komisi byla ustanovena pracovní skupina pro denní osvětlení (WG 11 Daylight), která vypracovala návrh evropské normy prEN 17037 Daylight. V této normě kromě doporučení na osvětlení denním světlem jsou i požadavky na proslunění, na ochranu před oslněním a požadavky na volný výhled z oken. V současné době je text normy hotov a po jeho schválení ho ČR převezme do svých právních předpisů.

Na nedostatek slunce v životním prostředí člověka v době tzv. průmyslové revoluce reagovala Athénská charta svým článkem 26, kterým požadovala stanovení minimální doby proslunění pro každý byt. Athénská charta je významný dokument moderního urbanismu. Změny požadavků na proslunění bytů by proto měly být podloženy poznatky soudobého zdravotnictví.

Návrhy na zrušení požadavku na proslunění bytů v Praze byly předloženy naposledy před volbami v roce 2014. S ohledem na oprávněné zájmy stávajících rezidentů a neexistenci relevantního věcného odůvodnění byl požadavek na zrušení proslunění bytů zamítnut. Nyní se tento návrh opakuje. Věříme, že s ohledem na veřejný zájem a veřejné zdraví bude zamítnut i před volbami 2018.

Požadavky na proslunění v Evropě

Požadavek na proslunění není v rozporu s kompaktní výstavbou

NEPRAVDA: Kvůli požadavkům na proslunění se dostáváme do situace, kdy již nelze stavět klasické kompaktní město s hustou blokovou zástavbou, jsme hygienickými normami omezeni v podstatě jen na urbanismus panelákových sídlišť.

PRAVDA: Výstavba obytných domů v uzavřených blocích není tendencí jen poslední doby. Před dvaceti lety se projektoval obytný soubor Zelené údolí (Praha 4, ulice V Zeleném údolí, Za valem, Velké Kunratické), který byl pak i úspěšně realizován. Budovy jsou zde organizovány do uzavřených bloků a všechny jejich byty jsou prosluněny. Avšak požadavky na proslunění a denní osvětlení omezují zástavbu uvnitř již existujících bloků (namísto klidových zón se zelení se uvnitř bloků staví další domy). Právě to je jedním z důvodů, proč tyto požadavky budí nevoli některých stavebních podnikatelů.

Úvodní foto – Současné požadavky na proslunění v Pražských stavebních předpisech nebrání výstavbě kompaktního města s hustou blokovou  zástavbou.  Na fotografii je novostavba DRN na Národní třídě v Praze s komorním nádvořím a pasáží. Nová architektura zasahuje nad původní dvorní křídla a  do novostavby je začleněna část barokního Schönkirchovského paláce. Foto: Tomáš Malý

Markéta Kohoutová, šéfredaktorka časopisu Zprávy a informace ČKAIT