Pohled předkladatele na návrh zákona o stavebních výrobcích – reakce na článek

V minulém čísle Z+i č. 4/2018 byl otištěn článek Ing. Bukovského Připomínky ČKAIT k návrhu Zákona o stavebních výrobcích. Zde přinášíme reakci Ing. Petra Serafína, ředitele odboru stavebnictví a stavebních hmot z Ministerstva průmyslu a obchodu.

V perexu článku Ing. Bukovského je uvedeno: Navržený zákon, pokud nebudou provedeny koncepční změny, vytváří riziko snížení kvalitativních i dalších vlastností zejména staveb hrazených z veřejných rozpočtů. V úvodu je naproti tomu konstatováno, že zástupci ČKAIT se účastnili přípravných prací na tomto zákoně i jeho připomínkování, přičemž se přiznává, že většina připomínek ČKAIT byla akceptována. V tomto světle se jak úvodní sdělení, tak i některé části článku, který je směsicí připomínek ČKAIT, u nichž však došlo při jejich vypořádání k dohodě, jeví poněkud zvláštně. Protože by to mohlo být považováno téměř za šíření poplašné zprávy, nezbývá mi, než na některé pasáže pro upřesnění (a uklidnění čtenářů – autorizovaných osob) nejen jako pracovník MPO, ale i jako člen Rady pro rozvoj profese ČKAIT zareagovat.

Nejen uvedení na trh, ale i stanovení podmínek pro zabudování výrobku do staveb

Autor velmi stručně shrnuje obsah a cíle zákona. Vychází z důvodové zprávy, avšak přejímá pouze její část. Pro úplnost je třeba tyto informace doplnit. Na rozdíl od současné právní úpravy je cílem nového zákona, kromě podmínek pro uvádění a dodávání stavebních výrobků na trh, jednoznačně stanovit i podmínky pro návrh a použití těchto stavebních výrobků do staveb v ČR tak, aby byly splněny základní technické požadavky na stavby. Zařazení těchto podmínek bylo prosazeno již do schváleného věcného záměru zákona zejména s ohledem na zajištění bezpečnosti a kvality staveb při jejich užívání. Jedním ze stěžejních úkolů je též poskytnout potřebné informace účastníkům výstavby, zejména projektantům a zhotovitelům, ke splnění tohoto cíle. Současně i výrobci budou mít jasnou představu o vlastnostech výrobků, které musí deklarovat, pokud mají být jejich výrobky použity do stavby v ČR (nejen uvedeny na trh).

K části nadepsané Nejpodstatnější připomínky ČKAIT lze jen konstatovat, že zde uváděné podmínky a požadavky návrh zákona naplňuje s tím, že:

  • použitá terminologie byla v rámci připomínkového řízení částečně upravena, určité rozdíly však budou i nadále existovat mj. v harmonizované a neharmonizované oblasti;
  • povinnosti technického dozoru stavebníka ve vztahu k použitým výrobkům byly na základě vznesených připomínek vypuštěny (podle mého názoru by tyto povinnosti měly být řešeny komplexněji přímo ve stavebním zákoně);
  • uchovávání nezbytných dokladů k výrobkům bylo po shodě s připomínkovými místy upřesněno, není však možné požadovat na výrobci uchovávání dokumentace po dobu návrhové trvanlivosti staveb, protože výrobce neuvádí výrobky na trh pro konkrétní stavbu.

Nestrannost MPO ve vztahu k účastníkům výstavby

Konstatování, že MPO zastupuje výrobce a nemá potřebu ani zájem deklarovat vlastnosti, konkrétní mezní úrovně, třídy a popisy vlastností, je zcela zavádějící a nepravdivé. MPO jako orgán státní správy hájí veřejné zájmy vůči všem subjektům zúčastněným na investičním procesu (ať již v přípravě či při provádění staveb). Vyjádření, že by MPO zastupovalo zájmy některé dodavatelské sféry (na úkor jiné) považuji téměř za urážku.

Naopak MPO již od roku 2013 vykonává činnost kontaktního místa pro stavební výrobky a poskytuje celé dodavatelské sféře informace o ustanoveních předpisů, ze kterých vyplývají či mohou vyplývat požadavky na vlastnosti výrobků s ohledem na jejich účel použití.

Nestrannost MPO je zřejmá též ze zastoupení zainteresovaných stran v poradním sboru ředitele odboru stavebnictví a pracovní skupině, která se podílela na přípravě návrhu zákona (jejími členy byli právě zástupci projektantů a zhotovitelů, včetně Ing. Bukovského). Protože zde však nebyly některé záležitosti finálně uzavřeny, je konečná podoba zpracována ve znění, které považuje MPO za přijatelné pro všechny zúčastněné subjekty a které byly bez rozporu dohodnuty při vypořádání připomínek.

Deklarované vlastnosti výrobků

Nutno zdůraznit, že v § 11 odst. 2 písm. f) návrhu zákona je k této problematice (po akceptaci připomínek ČKAIT) výslovně uvedeno, že CZ prohlášení o vlastnostech musí obsahovat mj. vlastnosti, které mají vztah k základním požadavkům na stavby s ohledem na určené použití vyjádřené úrovní, třídou, mezní hodnotou nebo popisem. Kromě toho po dohodě s připomínkovými místy a na základě doporučení zástupců Úřadu vlády bude seznam vlastností uveden v prováděcí vyhlášce k zákonu a jejich konkrétní mezní hodnoty, úrovně a třídy, pokud jsou v ČR stanoveny, budou zveřejněny prostřednictvím databáze na webu.

Ochrana spotřebitele u stavebních výrobků

Obsahu dílčího nadpisu, obecně uvádějícího, že u stavebních výrobků se nepřipouští ochrana spotřebitele, bohužel ve vztahu k novému zákonu nerozumím. Autor zde správně uvádí některé nedostatky stávajících právních i technických předpisů (zejména nekomplexní řešení problematiky použití stavebních výrobků ve stavbě a jejich roztříštěnost). Tomu právě má nový zákon zamezit. Vytržení z kontextu části důvodové zprávy, kde je uvedeno, že stavební výrobky se liší svým charakterem a způsobem použití od ostatních výrobků (toto je uváděno i v odůvodnění evropské legislativy), však vůbec neznamená, že by bylo rezignováno na ochranu spotřebitele. Obecně platí, že se stavebními výrobky pracují jako s polotovarem zejména profesionálové – projektanti a stavbyvedoucí. Tím však není řečeno, že stavební výrobky nejsou určeny (po jejich zabudování do stavby) k používání ze strany konečných uživatelů. Právě dosažení bezpečnosti konečného uživatele, v tomto případě o něm lze hovořit jako o spotřebiteli, je hlavním cílem celého zákona. Přitom i v případě provádění stavebních prací svépomocí je zapotřebí dodržovat předpisy o používání výrobků ve stavbě, i když je zde podle § 160 odst. 4 stavebního zákona připuštěn poněkud volnější režim z hlediska provádění stavby a dozoru nad jejím prováděním.

Se zákonem budou předloženy teze vyhlášky

V rámci jednání mezi MMR a MPO jakož i po dohodě s ČKAIT a KZPS byla upravena vazba mezi stavebním zákonem a zákonem o stavebních výrobcích (zde konsenzuální znění obsahuje § 35 a 36). Návrh zákona přitom stanovuje podmínky pro navrhování a použití stavebních výrobků do staveb v ČR (jak požaduje autor článku). Účelem je poskytnout účastníkům procesu výstavby veškeré informace o výrobcích, které pro splnění svých povinností vyplývajících z jiných právních předpisů potřebují. Seznam požadovaných vlastností stavebních výrobků bude uveden v prováděcí vyhlášce, kterou považujeme za zásadní v této oblasti. Ironické konstatování autora, že se tak bude dít prostřednictvím neexistující vyhlášky zcela shazuje serióznost jeho článku, když jistě ví, že prováděcí předpisy budou dopracovány v návaznosti na zákon po jeho schválení (se zákonem budou vládě předloženy mj. teze vyhlášky o vlastnostech stavebních výrobků). Samozřejmě budou předmětem řádného připomínkového řízení a při jejich tvorbě předpokládám součinnost ČKAIT a dalších nevládních organizací.

Co se týká autorova názoru, že lze deklarovat pouze jednu vlastnost stavebního výrobku nutno konstatovat, že jde o nepochopení celého záměru zákona. Ačkoliv byl autor článku členem přípravné skupiny, bohužel nepochopil, že účelem zveřejnění seznamu vlastností v prováděcí vyhlášce je právě to, aby byly do staveb v ČR zabudovávány pouze takové výrobky, u kterých jsou výrobcem deklarovány všechny nezbytné vlastnosti (a projektanti a zhotovitelé měli k dispozici údaje o výrobcích potřebné k jejich práci).

Snížení pokut na základě připomínkového řízení

„Drakonické“ pokuty za nedodržení požadavků zákona (je uvedeno, že se jedná zejména o projektanty, stavbyvedoucí a technické dozory) vycházely v původním návrhu přiměřeně z pokut použitých v zákoně č. 90/2016 Sb., o posuzování shody. Na základě dalších jednání byly sazby těchto pokut výrazně sníženy a mnohé vypuštěny úplně (např. povinnosti technických dozorů stanoveny nejsou, pro stavbyvedoucí či projektanty platí v prvé řadě sankce dle stavebního zákona). Je však zřejmé, že výše sankcí musí být shodná jak pro harmonizovanou, tak pro neharmonizovanou oblast.

Ke kritizovanému stanovení vlastností výrobků soukromými osobami je třeba připomenout, že i v současné době musí projektant/zhotovitel navrhnout/vybrat výrobek s takovými vlastnostmi, které zajistí splnění požadavků na stavbu.

Pokud se týká namítané odlišné terminologie, platná právní úprava se liší v oblasti uvádění harmonizovaných a neharmonizovaných stavebních výrobků na trh již nyní. Návrh předmětného zákona se naopak snaží zavést do neharmonizované oblasti některé vhodné pojmy z oblasti harmonizované (např. prohlášení o vlastnostech), přičemž některé pojmy (zažité odbornou veřejností) však ponechává (např. certifikát – v harmonizované oblasti se hovoří o osvědčení).

Zákon o výrobcích má platit až od roku 2022

V současné době je návrh zákona předložen do notifikačního procesu v rámci členských zemí EU. Závěrem je třeba říci, že jeho účinnost je navržena k 1. lednu 2022, je tedy dána dostatečná legisvakanční lhůta pro přípravu k jeho naplňování.

Tímto příspěvkem v žádném případě nechci vytvářet další zbytečné polemiky, jen jsem považoval za nutné pro členy ČKAIT uvést některé informace na pravou míru tak, aby byly cíle nového zákona a jeho přínos pro autorizované osoby správně pochopeny. Vážím si dlouholeté spolupráce MPO a ČKAIT a předpokládám, že bude i nadále pokračovat.