Nové normy kvality a environmentu

Stručná informace pro autorizované osoby ČKAIT o tom, co je v oblasti kvality a environmentu nového. Detailnější informace lze nalézt v metodické pomůcce PS 7.1 DVD PROFESIS 2016 – Systémy integrovaného managementu.

Mnohé podnikatelské subjekty mají zavedeny a pravidelně ověřovány systémy pro řízení kvality svých produktů a služeb a také pro ochranu životního prostředí při výkonu svých výrobních a dodavatelských činností. Autorizované osoby se s touto problematikou často setkávají ve styku s investory, projekčními organizacemi a zhotoviteli staveb při přípravě a realizaci staveb a jejich změn, nebo v rámci dozorové činnosti.

Přechodové období ISO norem končí 15. září 2018

Dosavadní mezinárodní ISO normy z roku 2009, stanovující kriteriální požadavky pro management kvality a environmentu, byly v říjnu 2015 nahrazeny novými normami EN ISO 9001:2015 a EN ISO 14001:2015. Udělení statusu národních norem bylo v ČR akceptováno vydáním ČSN EN ISO 9001:2016 a ČSN EN ISO 14001:2016 v únoru 2016.

Přechodové období předmětných ISO norem bylo omezeno dnem 15. září 2018, k němuž musí organizace nejpozději své systémy řízení kvality a environmentu nechat posoudit certifikačními organizacemi podle nových norem při pravidelných dozorových auditech. Stávající certifikáty vydané podle norem z roku 2009 jsou platné do konce přechodového období. Výstupem provedeného přechodu je vydání nového certifikátu s novou normou, konec platnosti nového certifikátu bude shodný s datem platnosti předchozího certifikátu.

Nové kriteriální normy ČSN EN ISO 9001:2016 pro systém manage­mentu kvality (QMS) a ČSN EN ISO 14001:2016 pro systém environmentálního managementu (EMS) jsou koncipovány tak, aby obě měly shodnou základní strukturu a umožňovaly snadněji vytvářet integrovaný systém (spojení QMS a EMS). Oproti 8 kapitolám v původní normě QMS a 4 kapitolám v normě EMS mají nově každá norma 10 kapitol a to se shodnými názvy. Jsou to v pořadí kapitoly: předmět normy, citované dokumenty, termíny a definice, kontext organizace, vedení (leadership), plánování, podpora, provoz, hodnocení výkonnosti a zlepšování.

Motto: Plánuj – Dělej – Kontroluj – Jednej

Základní filozofická koncepce norem sice zůstala, ale změn je i tak mnoho. Normu QMS mohou používat interní i externí strany. Požadavky na QMS a požadavky na produkty a služby se vzájemně doplňují. Normy využívají procesní přístup, který zahrnuje cyklus: Plánuj – Dělej – ­Kontroluj – Jednej, což umožňuje plánovat procesy a jejich vzájemné vazby. Tímto cyklem se organizace může zároveň ujistit, že jsou pro její procesy zajištěny odpovídající zdroje a jsou stanoveny příležitosti ke zlepšování.

Norma kvality je založena na vyjmenovaných zásadách managementu kvality, které organizace musí aplikovat, jimiž jsou: zaměření na zákazníka, vedení (leadership), angažovanost lidí, procesní přístup, zlepšování, rozhodování založené na rizicích, management vztahů.

Nelze již vypustit kapitolu návrhu a vývoje pokud je aplikovatelná. Přibyl významný prvek: opatření pro řešení rizik a příležitostí, což umožňuje organizaci určit faktory, které by mohly způsobit odchýlení jejich procesů a systému řízení kvality od plánovaných výsledků.

Norma užívá slovesné tvary: „musí“, „má“, „smí“, „může“ vyjadřující požadavek, doporučení, dovolení, možnost. Mnohé změny jsou i v nové terminologii, i když tato nemusí být striktně používána.

Norma kvality zavedla některé nové pojmy, některé naopak zaměnila za jiné nebo některé již nepoužívá. V nové normě pro environment jsou používané pojmy přímo specifikovány.

Pod pojmem dokumentované informace je souhrnně zahrnuta dokumentace systému QMS a EMS (nebo systému integrovaného managementu QMS společně s EMS), záznamy o kvalitě i ostatní podklady, doklady a dokumenty.

Příručka kvality již není závazně předepsaná

Není již závazně předepsána tzv. Příručka kvality, Příručka environmentu, postupy a ostatní dokumentace v provedení, jaké požadovala dosavadní norma. Celkově je trochu rozvolněn požadavek na způsob vedení, provedení a uchovávání dokumentovaných informací a jejich rozsah, nicméně všechny požadavky stanovené v normě musí být plněny. V systému integrovaného managementu mohou stát dokumentované informace kvality a environmentu vedle sebe nebo lépe jako společné, u Politiky kvality a environmentu, stejně tak u Cílů kvality a environmentu se doporučuje vytvářet společnou dokumentovanou informaci.

Odkaz na povinnost vytvářet dokumentovanou informaci lze nalézt v normě kvality asi dvacetkrát. Co musí organizace v rámci systému managementu učinit lze nalézt v normě kvality asi sedmdesátkrát.

Shrnutí podstatnějších rozdílů mezi ČSN EN ISO 9001:2016 (ISO 9001:2015) a ČSN EN ISO 9001:2009 (ISO 9001:2008):

  1. Využití vhodných nástrojů pro vyšetření příčin nevýkonnosti a též nástrojů pro podporu neustálého zlepšování je podobné s dosavadní normou QMS, ale zdroje informací pro úsilí zlepšování jsou změněny.
  2. Zlepšování vyžaduje, aby identifikace každé nevýkonnosti byla adresná a odpovídala použití nástrojů a metod nápomocných procesu.
  3. Organizace postupně začínají chápat a doceňovat výhodu jednotného jazyka různých standardů systémů managementu, které budou hovořit společnou řečí. Právě certifikované organizace – a postupně i zákazníci – budou nejvíce těžit z této výhody.
  4. Organizace bude muset určit externí a interní faktory, které souvisí s jejím záměrem, a které mohou ovlivnit schopnost dosáhnout zamýšlených výstupů systému managementu. To může mít dopady na navržení systému managementu a na dolaďování strategie.
  5. Nyní existuje více oblastí, kde musí top management prokázat své zapojení a angažovanost v systému managementu kvality, například:
    • zajištění integrace požadavků na QMS do procesu organizace,
    • podporování vědomí závažnosti procesního přístupu,
    • zajištění, že QMS dosahuje jeho zamýšlené výsledky,
    • podporování ostatních souvisejících rolí managementu k prokázání jejich vedení, struktury v organizacích.
  6. Organizace musí identifikovat rizika, aby zajistila, že politika a cíle mohou být dosaženy. K řízení významných rizik musí být přijata opatření.

Jedná se o rozšíření stávajícího požadavku na plánování systému managementu kvality. To bude vyžadovat, aby se organizace dívala dopředu, aby její systém managementu fungoval v budoucnosti stejně dobře nebo lépe než v současnosti.

Organizace bude muset ošetřit řízení změn v rámci systému managementu a zároveň udržovat systém, zatímco se organizace bude třeba sama měnit. To zajistí, že systém managementu je jak kontrolním mechanismem organizace, tak zároveň i nedílnou součástí organizace.

Výkonnost požaduje zahrnout analýzu jako významný vstup procesu přezkoumání systému managementu. To posílí vazbu mezi výkonností systému managementu a kvalitou dodávaného produktu/služby.

Norma pro management environmentu se od předchozího vydání liší mnohem více. Norma EMS se také zabývá četnými odlišnými podkapitolami oproti normě QMS s ohledem na specifikum problematiky vztahující se k environmentálním aspektům, cílům, komunikaci, havarijní připravenosti a reakci, hodnocení souladu s právními a jinými požadavky.

Účelem této normy je poskytnout organizacím systematický rámec pro ochranu životního prostředí a reagovat na měnící se environmentální podmínky v rovnováze se sociálně-ekonomickými potřebami. Norma specifikuje požadavky, které umožňují organizaci dosahovat zamýšlených výstupů, které si stanovuje pro svůj systém environmentálního managementu. Systematický přístup k EMS může vedení poskytnout informace pro budování úspěchu v dlouhodobém horizontu a hledání možností přispívajících k udržitelnému rozvoji.

Obhájení certifikátů podle nových norem ČSN EN ISO 9001:2016 a ČSN EN ISO 14001:2016 je důležitým vhodným krokem k prokázání kritéria kvalifikace vyžadovaného v § 79 a § 80 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

Karel Pastuszek, autorizovaný inženýr TZS; Ing. Jindřich Pater, autorizovaný inženýr TZS, TPS a EA