Německá vysokorychlostní trať míjí ČR

Na Inženýrském dni v Brně představil Dr. Mike Flügel z Deutsche Bahn výstavbu vysokorychlostních tratí ve Spolkové republice Německo.

Vzdálenost 500 km z Berlína do Mnichova lze od 10. prosince 2017 překonat vlakem za čtyři hodiny. Nová a modernizovaná vysokorychlostní železniční trať mezi Norimberkem, Erfurtem, Lipskem / Halle a Berlínem tak nabízí konkurenceschopnou alternativu k silniční a letecké dopravě. Investiční náklady za celých 27 let výstavby dosáhly 10 mld. eur (redakční přepočet: tj. cca 0,5 mld. Kč / 1 km vysokorychlostní trati).

500 km postaveno za 27 let po rozhodnutí

Projekt dopravní německé jednoty (Verkehrsprojekt Deutsche Einheit, dále jen VDE) byl německou vládou schválen v roce 1991 po sjednocení Německa s cílem vytvořit udržitelné dopravní spojení mezi východem a západem a mezi severem a jihem pro osobní a nákladní dopravu. Na existujících trasách byl předpokládaný objem provozu z hlediska kapacity a rychlosti nezvládnutelný. Vysokorychlostní linka Berlín–Mnichov představuje důležitou část transevropské vysokorychlostní železnice (Transeuropäischen Schnellbahnnetz – TEN).

VDE se budoval postupně. První část z Berlína do Lipska v délce 187 km byla dokončena v roce 2006 a vlaky zde jezdí rychlostí 200 km/h. Druhá část z Lipska do Erfurtu o délce 123 km byla dokončena v roce 2015 a rychlost vlaků zde dosahuje až 300 km/h. Třetí část z Erfurtu do Ebensfeltu o délce 107 km byla dokončena v roce 2017. Celkem zde bylo postaveno 25 tunelů o délce 56,4 km a 37 železničních mostů o celkové délce 27,6 km. Trať splňuje nejmodernější technické normy.

Nejdelší most vede chráněnou krajinou

Nejdelší most na vysokorychlostní trati vede nad údolím Saale-Elter a měří 8600 m. Je to dokonce nejdelší obloukový most v Evropě. Protíná chráněnou oblast a kvůli hnízdění luňáků se při jeho výstavbě nesmělo vstupovat do území. Technici také museli dbát na to, aby hnízdící ptáky nerušili a ti měli dost potravy.

Kvůli snížení nákladů byla navržena subtilní konstrukce, která byla realizována shora panelovou metodou. Na nejdelším mostě se projektanti poprvé vzdali ložisek mezi nástavbou mostu a pilířů, neboť jsou hodně namáhané a náročné na údržbu. Díky této inovativní konstrukci mosty vypadají štíhlejší a lépe zapadnou do krajiny. Po dokončení mostu bylo nutné důkladně proškolit záchranné složky pro případ povodně.

Zajímavý byl i údaj o průměrném stáří železničních mostů v Německu, které je zhruba 57 let.

S otevřením vysokorychlostní trati byla spojena i největší proměna jízdních řádů. Týká se třetiny dálkových vlaků. Nová vysokorychlostní trať je přímo dosažitelná z 45 německých nádraží, takže z ní může profitovat až 17 mil. lidí.

Most na vysokorychlostní trati Berlín–Mnichov © Deutsche Bahn

z přednášky zaznamenala Ing. Markéta Kohoutová