Havárie jako v Janově je v ČR téměř vyloučena

S ohledem na zavedený systém kontroly a uspořádání mostů na pozemních komunikacích v ČR lze konstatovat, že riziko havárie takového rozsahu, jako nastala v italském Janově, je v ČR téměř vyloučeno. Mosty v ČR jsou bezpečné, zaznělo na tiskové konferenci ČKAIT, která se konala 31. října 2018.

Za zajištění bezpečnosti mostů na pozemních komunikacích v ČR, včetně jejich sledování a kontroly, je podle zákona č. 13/1997 (zákon o pozemních komunikacích) jednoznačně odpovědný vlastník mostu, resp. komunikace, na níž se most nachází.

V reálném prostředí je to zpravidla stát zastoupený příslušnými správními organizacemi (ŘSD ČR, KSÚS, města, obce). Podrobné požadavky na provádění sledování mostu (zejména četnost prohlídek, jejich rozsah a požadavky na kvalifikaci osob) jsou uvedeny v platné české technické normě ČSN 73 6221:2018.

Prohlídky mostů pozemních komunikací

S ohledem na situaci v Evropě lze beze zbytku konstatovat, že systém kontrol mostů, identifikace jejich poruch a sledování zatížitelnosti má, na rozdíl od některých jiných evropských států, v ČR dlouholetou tradici a vysokou úroveň. Prohlídky mostů se provádějí v pravidelných intervalech s délkou odpovídající stavu mostu (max. 6 let) a mohou je provádět pouze specialisté s příslušným oprávněním vydávaným Ministerstvem dopravy ČR. Zprávy z prohlídek, stanovení stavu mostu, vliv na zatížitelnost mostu a navrhovaná opatření na údržbu a opravy mostu jsou archivovány u vlastníka/správce mostu.

Veřejně dostupná data

Vybraná data jsou přitom veřejně přístupná (zatížitelnost mostu, stav mostu apod.) například prostřednictvím různých aplikací typu GIS/WMS spravovaných veřejnými institucemi (geoportal.rsd.cz).

Přesto každý, byť sebelepší systém kontrol, může pochopitelně narušit lidská chyba nebo selhání některé části tohoto systému (jasným příkladem může být například lávka v pražské Troji).

Ze zkušeností poslední doby se ale ukazuje, že nejen v ČR je největším problémem nedostatek financí na provádění oprav a údržby mostů. To však automaticky nesnižuje bezpečnost mostů jako takových, ale vede to ke snižování jejich zatížitelnosti, tedy snižování maximální přípustné hmotnosti vozidel připuštěných do provozu na mostě tak, aby byla zajištěna požadovaná bezpečnost mostu.

Úvodní foto: V listopadu 2018 byla uveřejněna studie Kloknerova ústavu, podle níž je kovová konstrukce železničního mostu u Výtoně natolik zkorodovaná, že odpovídajícím řešením je demolice. Životnost mostu je odhadována jen na 5 let. Památkáři demolici odmítají a chtějí revizní posudek. SŽDC navrhuje postavit repliku. V říjnu 2018 se zde po devíti měsících znovuotevřela lávka pro pěší. Opravu lávky unikátní metodou nýtování realizovala za cca 7 mil. Kč společnost STRABAG. (foto: TSK Praha)