Elektronický stavební deník

Elektronický stavební deník chce zachovat stávající osvědčenou praxi vedení stavebního deníku, a přitom čerpat z výhod moderních technologií. Je však otázkou, jak se na používání elektronického stavebního deníku dívá současný právní systém. Přinášíme názor Ministerstva pro místní rozvoj.

Na trhu jsou k dispozici softwarové produkty na vedení elektronického stavebního deníku. Jedna z firem, která takový software nabízí, je přesvědčena, že zavedení elektronické formy stavebního deníku je možné i bez nutnosti změn v dalších právních předpisech. Jako podporu svého názoru se odvolává na vyjádření právní společnosti Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., (2017), na stanovisko k autorizované konverzi dokumentů od Hospodářské komory ČR (2017), na článek České advokátní komory (2011) a zejména na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 8 As 119/2014 – 34 (2014).

Třebaže ČKAIT v obecné rovině nezpochybňuje předpokládané výhody vedení elektronického stavebního deníku (viz rámeček), upozorňuje, že pro elektronizaci řízení staveb bude nutné změnit i stávající autorizační zákon, který by stanovil i možnost konvertovaného autorizačního razítka. ČKAIT se proto domnívá, že pro účel vedení elektronického stavebního deníku není dostačující stávající textace přílohy č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, kde je již nyní uvedeno: V případě, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu, lze stavební deník vést elektronickou formou.

Zákon nezná elektronické autorizační razítko

ČKAIT se proto dopisem předsedy Ing. Pavla Křečka v únoru 2018 obrátila na Ministerstvo pro místní rozvoj se žádostí o stanovisko, zda současný právní systém umožňuje vedení elektronického stavebního deníku.

Stanovisko ředitelky odboru stavebního řádu MMR JUDr. ­Vladimíry Sedláčkové k problematice právních aspektů možnosti vedení elektronického stavebního deníku z 16. března 2018 je jednoznačné a potvrzuje názor ČKAIT.

Zde uvádíme její odpovědi na dotazy zaslané ČKAIT.

Musí být ve stavebním deníku vedeném v elektronické formě každý jednotlivý zápis opatřen otiskem (konverzí) razítka autorizované osoby?

Podle § 13 zákona č. 360/19962 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen autorizační zákon), opatřuje autorizovaná osoba dokumenty související s výkonem její činnosti vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky. Zápis do stavebního deníku je výkon činnosti autorizované osoby, proto musí být vlastnoručně podepsán a opatřen otiskem razítka autorizované osoby.

Je možné vést stavební deník v elektronické formě bez toho, aby došlo k novele § 13 autorizačního zákona, případně jiných t. č. platných stávajících předpisů souvisejících s prováděním stavby?

Autorizovaná osoba opatřuje dokumenty související s výkonem její činnosti vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ani přímo platné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 z 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen nařízení) pojem elektronické razítko neznají. Nařízení v článku 3 bodu 33 definuje pouze elektronické časové razítko, a to jako data v elektronické podobě, která spojují jiná data v elektronické podobě s určitým okamžikem a prokazují, že tato jiná data existovala v daném okamžiku. Dále nařízení definuje elektronickou pečeť v bodu 25 článku 3 jako data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena s cílem zaručit jejich původ a integritu.

Zrušený zákon č. 227/2007 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), uváděl ještě pojem elektronická značka, tento pojem však nařízení ani zákon č. 297/2016 Sb. neznají. Zákonem o elektronickém podpisu se zabývá článek České advokátní komory z roku 2011, který jste nám spolu s ostatními dokumenty společnosti First information systems, s.r.o., zaslali, který však díky zrušení zákona o elektronickém podpisu nelze považovat k dané problematice za relevantní.

Vzhledem k připravované digitalizaci povolovacích procesů v rámci rekodifikace stavebního práva a ve vazbě na plnění usnesení vlády č. 682 z 25. září 2017 o Koncepci zavádění metody BIM v České republice předpokládáme řešení problematiky elektronického razítka v rámci pracovní skupiny zřízené k rekodifikaci stavebního práva.

Je možné stavební deník v elektronické formě bez originálu razítka (tedy při využití konverze otisku razítka na externí úložiště) považovat i nadále pro úřední účely za veřejnou listinu (tedy dokument využitelný u soudu)?

Zápis do stavebního deníku je výkonem činnosti autorizované osoby, proto musí být vlastnoručně podepsán a opatřen otiskem razítka autorizované osoby. Nelze tedy posuzovat stav, že by do deníku byl prováděn zápis autorizovanou osobou bez razítka.

Posouzení, zda je deník v elektronické formě veřejnou listinou, není v naší kompetenci, neboť zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, spadá do působnosti Ministerstva vnitra, proto se k této problematice nemůžeme vyjádřit.

Musí s vedením stavebního deníku v elektronické formě souhlasit všichni, kdo mají právo do něj provádět záznamy podle § 157 stavebního zákona a jsou vlastníky elektronického podpisu?

Souhlas všech osob provádějících zápis do stavebního deníku s vedením elektronického stavebního deníku není zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, ani v jeho prováděcích právních předpisech stanoven. Jedinou podmínkou, kterou uvádí vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, v příloze č. 16 je, že všechny osoby konající zápis do stavebního deníku jsou vlastníky elektronického podpisu.


Výhody a nevýhody elektronického deníku

Elektronické stavební deníky jsou úzce spjaté zejména s přípravou a zajištěním elektronizace povolovacích procesů stavby v souvislosti se schválenou Koncepcí zavádění metody BIM v ČR.

Předpokládané výhody (čerpáno z dokumentu  First information systems, s.r.o., )

Zvýšení dostupnosti stavebního deníku – pomocí webové aplikace nebo z mobilních zařízení mohou oprávněné osoby vstupovat do elektronického stavebního deníku kdykoli a odkudkoli.

Snadná dohledatelnost informací – data lze podle různých kritérií (kategorie zápisu, autor zápisu, priorita atd.) fulltextově vyhledávat.

Komplexnost informací – v elektronické formě se přílohy mohou stát integrální součástí PDF dokumentů, tedy stavebního deníku. Je tak zajištěna nejenom jejich existence, ale i jejich neměnnost. Typickým příkladem mohou být fotografie či detaily stavební dokumentace vložené přímo do deníku.

Čitelnost – odstraňuje problém špatné čitelnosti ručně psaného stavebního deníku a problematické kvality kopií vzniklých průpisem.

Neměnnost – záznamy se po podpisu oprávněných osob nedají dodatečně upravovat. Finální výstup formou dokumentu je chráněn proti změnám elektronickým podpisem. Kvalifikovaný elektronický podpis jednoznačně identifikuje autora.

Přenositelnost a archivace – výsledný elektronický stavební deník ve formě PDF souborů umožňuje snadnou archivaci a vytváření záložních kopií nebo poskytování deníků dalším subjektům. Všechny takovéto kopie jsou naprosto shodné s originálem. Ve srovnání s listinnou formou je to mnohem efektivnější způsob distribuce.

Snížení pracnosti – urychlení práce přináší i použití předdefinovaných vzorových šablon záznamů. Data o počasí se načítají z veřejně dostupných zdrojů na internetu. Seznam osob na staveništi lze načítat z docházkového systému stavby. Identifikační údaje stavby a deníků, seznamy podzhotovitelů stavby, členů projektového týmu, seznam objektů a celá řada dalších informací může být importována z informačního systému firmy.

Nevýhody

Výše uvedené předpokládané výhody elektronické formy stavebního deníku však jdou proti současným právním předpisům:

  • do deníku lze činit zápisy pouze na staveništi, nikoliv „dálkovým způsobem“;
  • originál stavebního deníku musí být jasně odlišitelný od kopií;
  • je nutné zajistit neměnnost zápisů a ochranu před hackerským útokem.

Úvodní foto – Nejen mladí inženýři by uvítali, kdyby mohli vést elektronický stavební deník a zapisovat na stavbě do tabletu. Bohužel to dosud není v souladu se zákonem. (koláž: Eliška Čermáková)

z korespondence ČKAIT a MMR vybrala Ing. Markéta Kohoutová, šéfredaktorka časopisu Zprávy a informace ČKAIT