Dvacet pět let ČKAIT – stručné ohlédnutí

Na 25 let existence autorizačního zákona a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě je možné se podívat různým způsobem. Nejvíce je vidět to, co ČKAIT dělá pro své členy.

Začalo to ediční činností, protože po roce 1990 zaniklo Státní nakladatelství technické literatury a byl hlad po odborné literatuře. Vydavatelská činnost zdobí ČKAIT dodnes. Dalšími kroky v této oblasti byl zejména vznik INFORMAČNÍHO CENTRA ČKAIT s.r.o. (1998), program vzdělávání členů (2001) nebo vznik systému PROFESIS (2003). Je škoda, že zejména PROFESIS, který nám často závidí i naši zahraniční partneři, není vždy plně využíván a chybí podněty členů na jeho doplňování a novelizaci. Do této oblasti patří i digitální přístup k normám (2006), který vznikl na základě aktivity Komory.

Komora se podílí na tvorbě zákonů

Druhou činností, která není tak viditelná, avšak zásadně ovlivňuje práci autorizovaných osob, je účast ČKAIT při přípravě zákonů, vyhlášek nebo norem. V naší rozhádané společnosti, kde převládají populistické názory nad názory odbornými, to není lehká ani vděčná činnost. Přesto se i v této oblasti řada věcí podařila. Ať je to vznik institutu autorizovaného inspektora (2006), vyhláška č. 499/2007, novela zákona o veřejném zadávání nebo aktivity týkající se energetických úspor. To, že se ČKAIT stala oficiálním místem k připomínkování zákonů, je důkazem růstu její vážnosti ve společnosti. Úspěchem ČKAIT je i to, že se autorizace stala prestižní i pro osoby, které ji podle zákona ke své činnosti nepotřebují. To jsem nedocenil při rozběhu ČKAIT, kdy jsem pro evidenční systém Komory odhadoval, že počet jejích členů nikdy nepřesáhne 20 000.

Postavení ČKAIT ve společnosti upevňuje řada našich dalších aktivit. Mezi nejvýraznější patřila pomoc při záplavách v letech 1997 a 2002, na základě kterých vzniklo zapojení Komory do Integrovaného záchranného systému (2003). Vybraní odborníci jsou kdykoliv k dispozici při řešení havarijních situací. Do společenských činností se řadí i podpora údržby a záchrany stavebních památek, patřících do našeho národního kulturního dědictví.

Obory autorizace je třeba ctít

Jednu oblast však nepovažuji v současnosti za dobrou. Jedná se o plnění autorizačního zákona. Základní myšlenkou autorizace nebyly výše uvedené činnosti. Ty může zajišťovat i odborný spolek, např. ČSSI. Základem autorizace je částečná privatizace stavebního práva. Autorizovaná osoba přebírá místo státu při povolování staveb odpovědnost za odbornou část návrhu nebo provádění stavby. Komora při tom garantuje, že autorizaci získají pouze osoby, které tuto odpovědnost vzhledem ke své odborné kvalitě mohou převzít. Vzhledem k rozsáhlosti stavařiny vznikly obory, ve kterých je autorizace udělována. Je bohužel zásluhou především státní správy, že na tuto základní zásadu nehledí. Typickým příkladem je nesmyslné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, které považuje architekta za dostatečně odborně kvalifikovaného ke garanci za statickou bezpečnost staveb. U očního lékaře nebo zubaře nikdo nepředpokládá, že může operovat srdce, přestože ve škole o tom něco zaslechl. Kromě jednodušších konstrukcí to platí bohužel i pro pozemní stavby.

Primární odpovědnost ČKAIT, kterou má za dodržování principů autorizace, včetně respektování jednotlivých oborů, se v záplavě ostatních činností prakticky vytratila.

Ze života Komory by se dalo vybrat mnoho výrazných okamžiků nebo aktivit. Za základ úspěšné činnosti ČKAIT považuji především práci v oblastech. Vztah člena a oblasti, zejména v oboustranné informovanosti, vytváří základ pro práci celé Komory. Oblasti často řeší problematiku, která by v rámci celé republiky nebyla prioritní. Pro dění v oblasti však má velký význam. To se týká například i přeshraničních vztahů některých oblastí.

Za 25 let své existence se ČKAIT potýkala s celou řadou problémů, vždy je však dokázala vyřešit. Věřím tomu, že pokud se bude opírat o své odborné a korektní jednání, bude úspěšná i v budoucnosti.