Drobné památky rychle mizí

Konference Přehlížené, zapomenuté, drobné industriální stopy v krajině a sídlech poukázala na alarmující situaci.

Reflektorová věž lomu v Srbsku (foto: Dan Friedlaender)

Ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČKAIT a ČSSI a Výzkumným centrem průmyslového dědictví při FA ČVUT v návaznosti na výjezdní symposium Industriálních stop se 8. března 2018 uskutečnila v rámci 6. veletrhu Památky, muzea a řemesla na výstavišti v Holešovicích odborná konference věnovaná drobným mnohdy opomíjeným technickým a průmyslovým stavbám.

O této zcela specifické skupině drobného průmyslového dědictví ví jen málokdo a pozornost je jim věnována okrajově. Jsou to drobné drážní stavby, obecní vodárny a vodárenské věže, cihelny za vesnicí i lokální pivovary, typové skladištní budovy, dílenské a opravárenské provozy, v krajině osamělé sladovny, rozpadlé vápenky, zbytky konstrukcí u zaniklých lomů, zděné trafostanice, torza zdí minulých továren, k obloze trčící komíny. Specifická kulturní vrstva sídel a krajiny, která zůstává stranou a rychle mizí. Téma je to nanejvýš alarmující, jak bylo zřejmé z přednesených referátů.

V úvodu konference přivítal účastníky Lukáš Beran, který představil cíle Výzkumného centra průmyslového dědictví a seznámil přítomné s probíhajícím výzkumem tohoto specifického fondu. Navázal Benjamin Fragner, který představil ústřední téma a poděkoval především České komoře autorizovaných inženýrů a techniků za dlouhodobou a plodnou spolupráci, dále všem referujícím, z nichž mnozí se rekrutovali z řad přispěvovatelů nově vydané publikace, jejíž název Přehlížené, zapomenuté, drobné industriální stopy v krajině a sídlech se stal i mottem této konference.

Začátek konference byl věnován komínům, symbolu industriální éry, jejichž dlouholetému zkoumání se věnuje Martin Vonka. Následovalo neméně závažné téma mizejících dokladů pivovarské výroby, které přednesl náš v současné době nejvýznamnější badatel a spolumajitel pivovaru v Kostelci nad Černými Lesy Milan Starec. Na opuštěné dřevouhelné pece, které představují mizející součást kdysi slavných železářských oblastí, upozornila Eva Dvořáková. Dalším velmi významným objektům – cihelnám – se věnovali ve svém referátu Michal Hofmann a Miroslav Kaňka. Otázkou, proč máme rádi vápenky, se zabýval ve svém referátu Jan Zikmund. Trafostanicím tzv. kapličkám byly věnovány dva příspěvky. Typologii se věnoval Jiří Chmelenský a jejich architekturou se zabýval Lukáš Beran. Na liniové stavby a projev industrializace v urbanizaci krajiny se zaměřil Petr Vorlík. V souvislosti s dopravou navázal příspěvkem o dopravním značení Pavel Jakubec a neméně zajímavým příspěvkem pak byl referát Jakuba Potůčka o benzinových pumpách.

Závěrečného slova se ujal Svatopluk Zídek, který představil činnost Kolegia pro technické památky ČKAIT a ČSSI, jež ve spolupráci jak s Výzkumným centrem průmyslového dědictví , tak spolkem Industriální stopy již po řadu let upozorňuje, zachraňuje a prezentuje tento významný fond našeho kulturního bohatství. V samém závěru pak byli účastníci pozváni do nedalekého holešovického studia ALTA, kde proběhla za účasti předsedy ČKAIT Ing. Křečka inaugurace výše zmíněné stejnojmenné publikace, vydané jako výsledek výjezdního sympozia, které se uskutečnilo v červnu 2017 a jehož výsledky publikace zahrnuje.

Knihu vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze a platforma Industriální stopy ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČKAIT a ČSSI a Českým národním komitétem ICOMOS.

Ing. arch. Eva Dvořáková, Národní památkový ústav