Na začátek úvodníku trochu čísel. Tento úvodník je mým třicátým sedmým, který jsem poslal redakci Z+i ČKAIT. Mám za sebou více než sto deset valných hromad, tedy mnoho řízků, bramborových salátů, ale i kachen, steaků, chlebíčků či jitrnic. Až sám se divím, že mám pořád v kondici žlučník, ale to je pro mne podružné. Důležité a přínosné na nich je setkávání s mnoha kolegy. Již několikráte jsem se zmínil o rozpravách s profesorem Zdeňkem Šmerdou a inženýrem Mirkem Loutockým. Na letošním obědě před Valnou hromadou ČKAIT jsme za hodinu a půl probrali vše možné. Zdeněk přidal něco ze svého anglického pobytu s pointami typickými pro anglický humor. Mám rád povídky Roalda Dahla, jež mívají podobný smysl pro nečekaný závěr. O jedno Zdeňkovo vyprávění se s vámi podělím: Byl oběd, na němž se podávala ryba. Slečně, která seděla s námi u stolu, spadla na zem. Zvedla ji ze země a dala zpět na talíř. Gentleman sedící naproti ní řekl: „Jistě jste použila ten správný příbor.“
Dobré a špatné zprávy o uznávání odborných kvalifikací v rámci EU
- Publikováno:
- Rubrika:
- Uznávání autorizace
ČKAIT se již od svého založení snaží, aby uplatnění autorizovaných inženýrů a techniků v zahraničí bylo rovnoprávné a aby požadavky na výkon regulovaných činností hostujících i usazených osob byly takové, aby nedocházelo k jejich diskriminaci, ale ani zvýhodňování.
Od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do EU, probíhá dlouhé jednání o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, přílohy VI, iniciované ČKAIT. Tato směrnice, která má význam pro Evropský hospodářský prostor (EEA), definuje nabytá práva pro povolání, jež jsou uznávána na základě koordinace minimálních požadavků na odbornou přípravu, a stanoví i doklady nutné pro uznávání kvalifikace; v našem případě také kvalifikaci architekta.
Na tomto místě je třeba uvést, že v této příloze jsou uvedeny na straně 135 pro ČR kromě diplomů vydávaných historickými obory a fakultami stavitelství a architektury i uměleckých škol v oboru architektury také v roce 2004 existující stavební fakulty se svými studijními programy stavební inženýrství (Fakulta stavební ČVUT v Praze, Fakulta stavební VUT v Brně a Fakulta stavební VŠB – TU v Ostravě). Na stejné úrovni je uvedeno i osvědčení o autorizaci udělené Českou komorou architektů bez uvedení oboru nebo pro obor pozemní stavby.
Vzdělání stavebního inženýra pro výkon povolání architekta stačí
Z uvedeného vyplývá, že vzdělání stavebního inženýra pro výkon povolání architekta je postačující. Navíc existuje ve Sbírce zákonů č. 71/2009 Sb. sdělení, kterým se vyhlašuje, že dokladem o formální kvalifikaci architekta je osvědčení o autorizaci udělené Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě pro obor pozemní stavby. Slovenská republika má v evropské směrnici uvedeno, že všechny diplomy musí být doprovázeny osvědčením o autorizaci Slovenskou komorou architektů nebo Slovenskou komorou stavebních inženýrů v oboru pozemní stavby.
ČKAIT o zařazení podobné formulace také usilovala. Byla nám přislíbena pomoc náměstků MŠMT, která skončila z důvodu ukončení jejich působení na ministerstvu. Jen pro pobavení uvádím, že v některých členských zemích lze nabývat práva konat práci architekta s diplomy v oborech hydrotechnika a vodní stavby, aplikovaná geodézie, telekomunikační technika a v dalších „typických“ architektonických oborech – viz příloha VI uvedené směrnice.
Ignorování změn ze strany úředníků
Za zásadní problém evropských úředníků včetně těch našich považuji ignorování změn ve struktuře vysokých škol a vzniku nových škol, nekoordinované změny zákonů o vysokých školách v zemích EU, změny studijních programů i studijních oborů, neexistenci celoevropských akreditačních institucí s úředně uznávanými pravomocemi a změny v kompetencích národních akreditačních úřadů. Podle vyjádření MŠMT lze provádět změny v příloze VI pouze při vstupu nové členské země do EU a EEA (v době našich jednání se o brexitu ještě nemluvilo) – seznam kandidátských zemí a potenciálních kandidátů je na stránkách EU. Znění zmiňované e bylo upraveno další směrnicí 2013/55/EU, obě jsou na stránkách EU i v češtině. Databáze regulovaných povolání, včetně pokynů jak postupovat při působení v jiných zemích EU, je v angličtině, němčině a francouzštině na stránkách http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regprof/. Důležité je upravené ustanovení směrnice 2013/55EU, že příslušníci povolání, kteří využijí uznávání odborných kvalifikací, musí mít jazykové znalosti nezbytné k výkonu povolání v hostitelském členském státě.
Projekt Obecné zásady vzdělávání inženýrů
Zmíněna by měla být také iniciativa Evropské rady inženýrských komor (ECEC), Evropské rady stavebních inženýrů (ECCE) a dalších nadnárodních organizaci (FEANI, CLGE, ENAEE). Evropská komise (EK) uzavřela s ECEC kontrakt na zpracování projektu s názvem Common Training Principles for Engineers (Obecné zásady vzdělávání/výcviku inženýrů). Projekt trval půl roku, začínal v dubnu 2016 a závěrečná zpráva měla být předložena do konce roku 2016. Kontraktorem projektu byl Črtomir Remec, prezident ECEC, ředitelem projektu Klaus Thürriedl, generální sekretář ECEC. Termín byl splněn a závěrečná zpráva o projektu a doporučení ECEC pro EK byly odeslány 21. prosince 2016. Tyto dokumenty budou dostupné z hlavní stránky www.ecec.net poté, co je EK schválí – odkaz na ně není ke dni přípravy tohoto článku ještě aktivní.
Návrh pravidel ověřování kvalifikace
Cílem projektu bylo navrhnout zásady ověřování kvalifikace a ověřit možnosti mechanismů automatického ověřování kvalifikace na základě odsouhlasených zásad vzdělávaní i odborné praxe. Návrh projektu byl zaměřen na pět skupin profesí:
- stavební a environmentální inženýry
- strojní a průmyslové inženýry
- elektrotechnické inženýry
- důlní inženýry
- inženýry-geodety
Jeden z hlavních problémů, který se objevil hned v začátku, spočíval v obtížnosti najít a oslovit kompetentní instituce a komory, které by byly schopny poskytnout věrohodné informace a vyplnit ne vždy jasné dotazníky. Situace v jednotné EU je velmi nejednotná. Několik málo zainteresovaných zemí má všechny inženýry v jedné komoře; v ČR byly dotazovány MMR, MŠMT, MPO, MPSV, ČKAIT, ČÚZK, ČBÚ, ČSVTS a ČSSI. V řadě zemí není inženýrská činnost regulována vůbec. Zájemcům o působení v zahraničí Znovu připomínám stránky http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regprof/, s informacemi o jednotlivých profesích a zemích. Již na červnovém workshopu ve Vídni bylo konstatováno, že projekt bude se souhlasem poskytovatele omezen především na činnost stavebních a environmentálních inženýrů, v ostatních oblastech bude zpracován jen v omezeném rozsahu. Jednání 30. června 2016 se zúčastnil autor tohoto článku a dvě zástupkyně MŠMT.
Připomínky k návrhu zásad
K předloženému návrhu byla vznesena řada připomínek, které byly zapracovány do revidované zprávy z 24. října 2016. Zpráva je k dispozici na stránkách ECEC, akceptované změny jsou vyznačeny červeně v souboru pdf s názvem Draft CTP Proposal 24 Oktober 2016.pdf ve složce Workshop Materials na adrese http://www.ecec.net/common-training-principles-for-engineers/events.
Z navrhovaných změn je v angličtině doporučován název profese European Licenced Civil Engineer místo Chartered Engineer, což je podle autorů zprávy užíváno v několika zemích v rozdílném významu. Navrhována je kratší odborná praxe, velká pozornost byla věnována v té souvislosti dvěma úrovním autorizace – magisterské a bakalářské, stále však se stejným názvem, ale s poznámkou Magister level nebo Bachelor level, což jsme nedoporučovali. Tento návrh vyvolal otázku kompetencí v navrhovaných úrovních. Stanoven byl rámec pro celoživotní vzdělávání, který nám vyhovuje. Rovněž plnění požadavku na povinné pojištění odpovědnosti máme podchyceno velmi kvalitně. Závěrečného jednání 27. října 2016 se zúčastnila za MŠMT Mgr. Monika Holečková a za ČKAIT Ing. Hedviga Klepáčková i autor tohoto článku. Očekávejme tedy, jak Evropská komise využije společné úsilí inženýrských organizací k volnému pohybu inženýrů v rámci současné zatím nerozšířené, ale zmenšené Evropské unie.
Ilustrace: Oldřich Horák