ČKAIT nabídla Vládě ČR spolupráci na rekodifikaci stavebního práva

Novela stavebního zákona, která nabyla účinnosti 1. ledna 2018, nepřinesla všemi očekávané zrychlení povolovacího řízení. Předseda ČKAIT Ing. Pavel Křeček proto na začátku března poslal předsedovi vlády Ing. Andrejovi Babišovi návrh na rekodifikaci stavebního práva. Dopis měl kladnou odezvu. ČKAIT byla vyzvána, aby jmenovala své odborníky do pracovních skupin Ministerstva pro místní rozvoj.

Problematika stavebního práva je zásadní a stěžejní oblastí ve výkonu činnosti autorizovaných osob. Proto ČKAIT tuto oblast sleduje a nabídla Vládě ČR spolupráci na rekodifikaci stavebního práva – jako vstupního podkladu pro úvahy nad přípravou nového stavebního zákona.

Hlavním problémem je resortismus

V průběhu prací na novele stavebního zákona se narazilo na řadu nezodpovězených otázek, které odhalily spoustu problémů, na něž by se měla zaměřit odborná diskuse. Zásadním problémem, který příprava poslední novely stavebního zákona ukázala, je resortismus – neochota dotčených ministerstev, zodpovědných za dílčí oblasti výstavby, podřídit se zájmu urychlení přípravy staveb z titulu údajné nedostatečné ochrany zájmů, které tato ministerstva chrání.

Je třeba si uvědomit, že stavební zákon je zákonem procesním. Ať bude provedena jakákoliv změna jednotlivých procesních kroků, nic to nezmění na povinnostech vyplývajících pro stavebníky z jiných zákonů. Změnit se především musí hmotné právo. Celý proces obecně komplikuje především vstup velkého množství dotčených orgánů (zmocnění je obsaženo v cca 45 zvláštních zákonech upravujících postavení a činnost dotčených orgánů), které v daném území hájí své veřejné zájmy.

Při úvahách o nové právní úpravě územního plánování, územního rozhodování a stavebním řádu je třeba mít na zřeteli, že pokud má dojít k dosažení zásadní a razantní změny, půjde o zásadní změny nejen právního rámce, ale budou s tím souviset i další organizační, personální a rozpočtová opatření, kdy při absenci některého z nich nebude dosaženo zamýšleného cíle: podstatného zjednodušení a zkrácení přípravy staveb jako předpokladu konkurenceschopnosti ČR při zachování ochrany veřejných zájmů a práv dotčených osob.

Bez analýzy souvisejících předpisů to nepůjde

Návrh nové právní úpravy musí vycházet z analýzy problémů nejen při aplikaci stavebního zákona, ale též souvisejících zvláštních právních předpisů, přehodnocení dosavadního vymezení pravomocí a věcných a místních příslušností všech správních orgánů, které uplatňují veřejné zájmy při přípravě a povolování staveb, z revize nejen procesního stavebního práva, ale podstatného a koncepčního přepracování stavebního práva hmotného, tj. obecných požadavků na výstavbu. Na základě závěrů této analýzy pak musí být obecně (nadrezortně) přijaty cíle nové právní úpravy směřující k vydávání jednostupňového povolení stavby a k integraci rozhodování o stavbách.

Pro budoucí právní úpravu povolovacích režimů je nezbytné provést novou a systematickou kategorizaci staveb – podle intenzity dotčení veřejných zájmů a zájmů dotčených osob z hlediska potencionálních rizik – které si vyžadují preventivní kontrolu stavebním úřadem v součinnosti s dotčenými orgány v celém rozsahu (EIA, IPPC, veřejné budovy apod.), nebo u kterých postačí kontrola provádění staveb ze strany autorizovaných osob na základě ohlášení stavby (s využitím u náročnějších kategorií staveb certifikátů autorizovaných inspektorů) až po tzv. volný režim, za předpokladu dodržování nově formulovaného hmotného stavebního práva. Stavební úřady by se pak u druhých kategorií staveb soustředily na následnou kontrolu a kontrolu dodržování požadavků hmotného stavebního práva.

Ochrana veřejného zájmu musí být odůvodněná

Právní úprava nového hmotného stavebního práva musí vycházet z uplatnění odůvodněné ochrany veřejného zájmu u jednotlivých urbanistických, architektonických a technických požadavků na stavby a na stavební pozemky. Základní principy musí být vyjádřeny přímo ve stavebním zákoně a od něj se musí odvinout nová soustava požadavků stanovených přímo a konkrétně v prováděcím předpise (s opuštěním dosavadních odkazů na normové hodnoty).

V návaznosti na nové povolovací režimy a nové hmotné stavební právo musí být přehodnoceny požadavky na rozsah a obsah dokumentací (návrhů staveb), předkládaných k povolování či ohlašování. Současně bude třeba vytvořit podmínky pro předkládání digitální formy dokumentace (s předpokladem uplatnění metody BIM) a jejího dalšího operativního projednávání a elektronizace správních řízení.

Nutné je snížit počet správních orgánů

K dosažení požadovaného stupně integrace rozhodování o stavbách musí být na základě přehodnocení pravomocí dotčených orgánů a jejich věcné a místní příslušnosti soustředěno rozhodování o stavbách na co nejmenší počet správních orgánů, popřípadě vytvořen pružný systém delegace a atrakce příslušnosti na jednotlivých úsecích veřejné správy (např. u staveb EIA a IPPC na úroveň krajských úřadů nebo u ostatních staveb na úroveň obecních úřadů obcí s rozšířenou působností). Současně se předpokládá přehodnocení struktury a věcné i místní příslušnosti stavebních úřadů, ať již obecných, tak speciálních. U obecných stavebních úřadů obcí prvního a druhého stupně je pak možné ponechat povolování a ohlašování jen „jednoduchých“ staveb (v rozsahu přehodnoceného paragrafu 104 stavebního zákona), některé speciální stavby pak svěřit do působnosti obecných stavebních úřadů (napojení na místní komunikace, vodovody a kanalizace).

Pro realizaci nové právní úpravy je třeba vyhodnotit potřeby personálního zajištění na odpovídající odborné úrovni a požadavky na technické vybavení stavebních úřadů a z toho vyplývající nároky na státní rozpočet. V této souvislosti je nutné přehodnotit způsoby stanovení a výši správních poplatků za povolování staveb.

Územní plánování jako součást povolování staveb

Nelze zapomínat ani na oblast územního plánování, která představuje základní stupeň uspořádání území, stanoví podmínky pro umisťování a prostorové uspořádání staveb a opatření na pozemcích. Z hlediska zcela nové koncepce proto musí být na úseku územního plánování přehodnocena forma vydávání a závaznost územně plánovací dokumentace na jedné straně a stanovení regulačních prvků a podmínek pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu nových zastavitelných ploch a ploch přestavby v územních plánech na druhé straně tak, aby bylo možno vydat jedno povolení stavby.

Nejvyšší stavební úřad by přinesl kvalitu

V poslední době se stále více hovoří o vytvoření stavebního úřadu na nejvyšší úrovni. I Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě tuto iniciativu plně podporuje. Smysl a účel vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu by měl spočívat ve sjednocení, zjednodušení a zkvalitnění výkonu veřejné správy ve věcech územního plánování, územního rozhodování a stavebního řádu. V rámci Nejvyššího stavebního úřadu by podle našeho názoru měla být vytvořena specializovaná hierarchicky členěná soustava stavebních úřadů na ústřední, regionální a místní úrovni, která by integrovala všechny dosavadní typy úřadů územního plánování, obecných, speciálních a jiných stavebních úřadů. V současné době totiž existuje velká roztříštěnost výkonu veřejné správy, jednak mezi obecnými, speciálními a jinými stavebními úřady, ale i na úrovni obcí, krajů a rezortů. Pozitivní změny nelze dosáhnout, aniž by se změnila organizace výkonu veřejné správy na úsecích umisťování a realizace staveb. Změna celého systému by měla přispět kromě jiného také ke zvýšení odborné profesionality a nestrannosti rozhodování.

Jsem si vědom toho, že příprava tak radikální změny je zásahem do mnoha zákonů od kompetenčního až pravděpodobně po ústavní, a že zmiňovaný proces není možné stihnout za této vlády. Je ale nutné zadat přípravu věcného záměru nového stavebního zákona, aby práce na rekodifikaci veřejného stavebního práva byly zahájeny.

Stavebnictví je národohospodářským odvětvím s vysokou mírou regulace na národní i evropské úrovni danou potřebou ochrany veřejných zájmů, které vyjadřují požadavky na bezpečné, zdravé, energeticky úsporné a udržitelné stavby a jejich konstrukce. ČKAIT je připravena aktivně působit při přípravě této radikální změny tak, jak tomu bylo i při přípravě poslední velké novely stavebního zákona. Nebylo by dobré ani vhodné, kdyby se toho chopila developerská lobby. Vážený pane premiére, jsem připraven s Vámi celou problematiku osobně projednat.

Ing. Pavel Křeček, předseda ČKAIT