Bude akcelerace BIM pokračovat i letos?

Od počátku loňského roku výrazně vzrostl zájem o problematiku BIM a nejen na webu ČKAIT se nyní můžeme dozvědět o konkrétních praktických krocích, které téma BIM výrazně posouvají v ČR vpřed. Lze předpokládat, že rok 2017 nebude jiný.

Pokud jste začátkem roku 2016 zkusili do vyhledávače na webu ČKAIT zadat výraz BIM, relevantních odkazů bylo významně méně, než je tomu dnes. Odkazy často hovořily o popularizaci tématu, nebo šlo o zápis z jednání apod. V současnosti jsou podrobnosti o tomto informačním modelu budovy dostupné v širší míře.

Založení pracovní skupiny 03 BIM & Realizace

Průběh konference BIM DAY 2015 dokázal, že modelování v prostředí BIM zaujalo mnohé, kteří se mu nadšeně věnují. Současně bylo zjevné, že pokud má být potenciál BIM využit naplno, je nutné jej dál systematicky rozvíjet. Proto se skupina podobně naladěných zájemců z oblasti navrhování a provádění staveb rozhodla v rámci CZ BIM (Odborná rada pro BIM) počátkem roku 2016 založit pracovní skupinu PS03 BIM & Realizace, která si stanovila následující cíle důležité pro další rozvoj BIM v ČR:

• definovat převodník mezi podrobností modelu BIM (LoD) a ­jednotlivými stupni projektové dokumentace v ČR;

• vytvořit jednotnou datovou strukturu informací modelu BIM pro využitelnost v celém životním cyklu stavby;

• vytvořit smluvní standardy pro vztahy objednatel – projektant – zhotovitel pro zajištění objednání architektonicko-projekčních prací, provádění stavebních prací a pro správu a provozovatele staveb (FM) zpracovaných v technologii BIM pro pozemní stavitelství.

Práce skupiny se zaměřila na oblast pozemních staveb, protože předpokládala, že dopravním stavbám se budou věnovat organizace řízené resortem dopravy. Témata byla zvolena s ohledem na efektivitu využívání modelu během celého životního cyklu (návrhu, provádění a provozu) stavby. Jako klíčová pro dosažení proklamované efektivity se ukázala být standardizovaná struktura a podrobnost datového modelu, protože nástroje etap životního cyklu lze využívat jen ve správně strukturovaném modelu a s vhodnými daty. Takové nástroje v současném 2D zakreslování zcela chybí, následkem je špatná koordinace a nejasnosti dokumentace. Správně strukturovaný 3D model umožňuje funkční propojení modelu s časovým plánem, animací postupu výstavby, s výkazy výměr, cenou a náklady (včetně cash flow), prostorovou i parametrickou koordinaci, řízení kvality a BOZP. Takový model lze využít k simulacím potřebným k ověření návrhu, zlepšuje výsledky a ověřuje jejich správnost. Projektová dokumentace není jen podkladem k provádění, ale jako dokumentace skutečného provedení slouží i pro budoucí potřeby facility managementu, řízení provozu stavby. Ten je stejně jako BIM na vzestupu a požaduje stále podrobnější a přesnější vstupy pro práci, aby provoz budov byl efektivní, především na ekonomicky a energeticky přijatelné úrovni.

Definování podrobnosti modelu

Pokud si dnes investor objednává obvyklou projektovou dokumentaci, k definování podrobnosti by měl využít vyhlášku č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. Tento předpis je však z pohledu BIM jen velmi obtížně využitelný, pokud neexistuje převodník mezi stupni PD podle vyhlášky a podrobností modelu. Pro nastavení standardu podrobností všech legislativou daných stupňů PD analyzovala pracovní skupina 03 BIM & Realizace (PS03) rešerši zahraničních podkladů a s odkazem na britský standard (tzv. Level of Development) popsala podrobnost jednotlivých stupňů projektové dokumentace. Pro využití dat modelu v celém životním cyklu stavby je vhodné LoD chápat jako Level of Development, nikoliv jako Level of Detail, jedná se o podrobnost připojených dat, nikoliv o jejich zobrazení. Level of Development umožňuje vnímat model jako databázi s rozhodující informační podrobností jednotlivých prvků.

Tvorba jednotné datové struktury pro BIM v ČR

Britská definice obsahu a rozsahu modelu je výstižná, avšak je limitovaná jazykovou bariérou a především staví na historii, navrhování a využívání konkrétních technologií v zahraničí. Proto bylo nutné definovat konkrétní parametry pro jednotlivé prvky modelu stavby tak, aby navazovaly na místní zvyklosti a prostředí jak z pohledu navrhování, tak i oceňování. To vše předpokládá znalost současných softwarů, datových formátů (především IFC) a znalost jejich přenositelnosti. Z těchto důvodů došlo k rozšíření skupiny PS03 o obory oceňování (náklady) staveb a softwarové nástroje. Práce byly zahájeny na jaře 2016 a aktuálně databáze zpracovaných parametrů obsahuje více než 7500 řádků přibližně s tisícem parametrů. V současnosti končí část architektonicko-stavebního řešení a je připravováno vypořádání připomínek části TZB.

Zmíněné informace jsou jen počátkem dalších prací na struktuře dat. Před předložením návrhu datové struktury k veřejným připomínkám je nezbytné (stejně jako ve Velké ­Británii) podrobně popsat jednotlivé položky, vč. vizuálního ztvárnění podle LoD, a v souladu s podrobností jednotlivých úrovní projektové dokumentace definovat doporučené parametry. Taková struktura a popis dat umožní objednatelům staveb jasně definovat zadání projektu v prostředí BIM. Předpokládáme, že tento záměr se během letošního roku podaří dokončit. Strukturované a definované podklady by měly zkvalitnit společnou bázi pro projektování, navrhování i facility management.

Za účelem odstranění nedostatků a zpřesňování parametrů je navrhovaná struktura již testována nejen na probíhajících zakázkách, ale i na vysokých školách formou závěrečných prací.

Technická normalizace a BIM

V soustavě mezinárodních (ISO) a evropských (EN) norem již byly vydány normy pro BIM, které je pro jednoznačné porozumění a výklad nezbytné přeložit, protože problematika BIM široce zasahuje do stávající soustavy národních předpisů. Je tedy nutné, aby pravidla navrhování a používání BIMu byla zakotvena i v českých technických normách. Při ÚNMZ byla proto koncem roku 2016 zřízena technická normalizační komise pro problematiku BIM. Jejím prvním úkolem je překlad norem ISO definujících parametry v univerzálním formátu IFC.

Národní knihovna BIM

Aby nebylo nutné každý prvek modelu vždy znovu modelovat zvlášť a modelování bylo efektivnější, je vhodné pro model využívat předem připravené prvky, podobně jako kostky stavebnice. Prvky jsou součástí tzv. knihovny BIM, která obsahuje výrobky i části staveb s potřebnými údaji a parametry v dohodnuté struktuře potřebné pro další využívání. Role knihovny BIM je proto v systému modelování nezastupitelná. Její první podoba vznikla v akademickém prostředí a nyní začíná prověřování využití prvků knihovny v aplikacích pro celý životní cyklus stavby. Knihovna by měla obsahovat nejen modely s informacemi o konkrétních výrobcích, ale i obecné prvky pro potřeby modelování veřejné zakázky. Dalším nezbytným krokem pro zajištění nezávislosti a kvality prvků národní knihovny je definice minimálních návrhových parametrů výrobků pro daný účel ve stavbě.

Konference BIM DAY 2016

Všechny tyto informace zazněly na konferenci BIM DAY 2016. Letošní BIM DAY, podobně jako minulý, neinformoval pouze o tom, co se již událo, ale také o předpokládaných směrech rozvoje. Hlavním tématem bylo Stavebnictví 4.0 a jeho obsah prezentovali především zahraniční lektoři. Jejich příspěvky objasňovaly, jak je BIM spjat s technologiemi Smart a také jejich integraci do BIM prostředí. Nastupují chytré domácí spotřebiče, regulace teploty apod., předpokládáme chytré domácnosti a chytré domy. Běžně používáme chytré telefony (smartphone) či tablety a využíváme jejich aplikace. Zatím mají malý dosah do stavebnictví, ale lze předpokládat, že technologický vývoj zasáhne i sem. Právě BIM bude patrně prostředím, které předpokládané změny přinese.

Druhým hlavním tématem byla aplikace BIM v oboru dopravních staveb. Zahraniční prezentace představily aplikace BIM na dopravních stavbách i ukázky z pilotního projektu na území ČR.

Posledním silným tématem bylo vzdělávání v oboru BIM, jak na středních, tak na vysokých školách. Pro rozvoj oboru je to zásadní potřeba, protože znalosti BIM již silně vyžaduje praxe. Proto je důležité, aby na téma vzdělávání a koncepce výuky v oboru BIM měla vliv i odborná veřejnost s praktickými zkušenostmi. Pro požadovanou kvalitu je nutné výuku podpořit zkušenostmi těch, kteří se problematice BIM věnují každodenně na reálných projektech.

Jak dál v roce 2017?

Je zřejmé, že téma BIM je široké, komplexní a velmi dynamické. Pro jeho další rozvoj k proklamované efektivitě je nutné stále ověřovat soulad české praxe s poznáním rozvoje v zahraničí. Uplynulý rok přinesl mnoho potřebných kroků, které mohou být výchozími body pro další rozvoj, ale je nezbytná podpora a kroky státní správy. Správnost zvoleného směru mohou ověřit jen pilotní projekty ve veřejných zakázkách jak v dopravním, tak pozemním stavitelství. Je třeba se zabývat dalšími otázkami, které vývoj nastoluje, jako jsou otázky autorských práv k modelu, archivace dat modelu a jejich trvalá dostupnost atd.

Pokud jste se s prostředím BIM ještě nesetkali, neptejte se, zda se vás týká či nikoliv, ale zda se mu budete věnovat již dnes, nebo až zítra. Prostředí BIM v nejrůznějších podobách pravděpodobně dostihne každého z nás. Je jen otázkou, kdy a jak budeme připraveni. Pokud vás téma prostředí BIM a jeho využití zaujalo a máte zájem se dozvědět více, vyhledejte webovou stránku ­CZBIM, PS03 BIM & Realizace. Registrujte se a získáte tak přístup k dalším informacím.

Více informací: www.czbim.org, www.bimday.cz

FOTO

Návrh doporučené podrobnosti datového modelu v BIM prostředí pro jednotlivé stupně. Úrovně LoD podle LoD Specification 2015 (BIM FORUM).

Pracovní návrh datové struktury BIM v ČR