BIM je povinný u nadlimitních zakázek od roku 2022

Vláda České republiky schválila 25. září 2017 Koncepci zavádění metody BIM v ČR (dále jen koncepce). BIM považuje vláda za základní nástroj digitalizace stavebnictví. Klíčovým datem koncepce je rok 2022, kdy bude zavedena povinnost použití BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na projektové a stavební práce financované z veřejných rozpočtů.

Součástí koncepce je Plán postupného zavádění BIM ve stavební praxi v letech 2018–2027. Zpracovatelem koncepce je Ministerstvo průmyslu a obchodu (gestor pro zavádění BIM v ČR) ve spolupráci s Ministerstvem dopravy, resp. Státním fondem dopravní infrastruktury, a Odbornou radou pro BIM (nevládní nezisková organizace podporující BIM). Koncepce byla konzultována s odbornou veřejností prostřednictvím Meziresortní expertní skupiny pro BIM, ustavené při MPO. Své zastoupení tu měla i ČKAIT.

BIM se ve světě stává běžným způsobem realizace stavebních projektů od návrhu stavby přes její realizaci až po užívání a provoz. Evropská unie zakotvila možnost použití BIM při zadávání veřejných zakázek v roce 2014 ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek; obdobně se tak stalo v ČR přijetím zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Koncepce ukazuje stav zavádění metody BIM ve vybraných evropských zemích, v rozpětí let od zpracování pravidel do povinného uplatnění u veřejných zakázek (např. Finsko u pozemních staveb 2001–2007; Norsko u pozemních i dopravních staveb 2007–2010; Nizozemsko 2010–2015; Velká Británie 2011–2016; Německo 2015–2020).

V praxi lze v České republice hovořit o částečném využívání BIM při navrhování a provádění staveb. Při provádění staveb se metoda BIM používá pro řízení a organizaci stavby a koordinaci profesí.

K výhodám, které BIM i při omezené možnosti použití přináší, patří mj.:

  • možnost detekce kolizí již ve fázi návrhu, předcházení výskytu kolizí na stavbě;
  • přesnější plánování průběhu stavby a potřeby materiálu
    v daném čase a množství;
  • možnost využití automatizace;
  • možnost využití prefabrikace;
  • přesnější kontrola provedené práce a kvality.

Pro využití BIM v oblasti oceňování a facility managementu chybí zatím technické standardy a software.

Jedním ze základních kamenů na cestě k širokému uplatnění BIM v českém stavebnictví je přebírání světových a evropských technických norem věnovaných metodě BIM a jejich začlenění do systému českých technických norem, a to zásadně v českém jazyce. Tyto ISO a EN technické normy využívají v anglickém originále postupy, procesy a terminologii projektového řízení, které nejsou v českém stavebnictví běžně užívány, a anglické termíny jsou pro české prostředí obtížně přeložitelné. Druhým základním kamenem, který může ovlivnit stát, je podpora a realizace pilotních projektů, o nichž koncepce uvažuje jak v oblasti dopravních, tak i pozemních staveb.

Třetí základní kámen BIM je v rukou výrobců stavebních výrobků a materiálů. Od nich se očekává zpracování knihoven a katalogů vlastní produkce pro využití v modelu BIM. V některých zemích vznikají národní knihovny BIM (např. Velká Británie) se stanoveným obsahem a strukturou geometrických a negeometrických dat pro jednotlivé typy stavebních výrobků. Deklarované vlastnosti stavebních výrobků musí vycházet z platných právních předpisů.

Používání metody BIM rovněž vyžaduje zpracování speciální metodiky, vzorových dokumentů a dalších nástrojů jako kontraktačních pomůcek pro oblast smluvních vztahů (BIM Execution Plan – BEP, Prováděcí plán pro BIM), což můžeme označit za čtvrtý základní kámen BIM.

Na nastupující trend BIM v ČR reagují i vzdělávací instituce. Střední a vysoké školy zavádějí BIM do svých studijních programů. Narážejí přitom na řadu problémů, např. v oblasti personálního zajištění. Téma BIM můžeme najít v programech organizátorů a poskytovatelů celoživotního vzdělávání, včetně ČKAIT.

Koncepce zmiňuje také oblasti, které souvisejí s uplatňováním metody BIM a jimž je třeba rovněž věnovat pozornost:

  • standardizovaný datový formát pro výběrová řízení veřejných zakázek;
  • propojení GIS systémů s 3D modely, které představují základní prvek metody BIM;
  • katastr nemovitostí a územní plánování;
  • standardizovaná evidence státního majetku;
  • digitalizace procesů umísťování a povolování staveb včetně souvisejících vyjádření a stanovisek.

Informační model stavby v sobě zahrnuje geometrické údaje ve formátu 3D modelu a negeometrická data. Mezi negeometrická data patří vedle informací o vlastnostech a parametrech stavebních výrobků a materiálů (produktové informace) řada dokumentů jako např. stavební deník, harmonogram, dokumenty BOZP, stanoviska a rozhodnutí dotčených a správních orgánů. Modely BIM jsou významnými zdroji strukturovaných dat pro další aplikace (oceňování, revize, facility management) a musí být vysoce standardizované. Standard formátu je již globálně pevně stanoven a je jím formát IFC. Proto není třeba uvažovat o národní standardizaci. Složitější je situace obsahu dat uložených v modelu BIM. V rámci EU žádná jednotná standardizace neexistuje a členské státy musí řešit tuto problematiku na národní úrovni. Rozhodující pro tuto standardizaci je požadovaná, resp. potřebná podrobnost (úroveň) modelu, tj. přesné určení fáze projektu, pro kterou je model zpracováván. V ČR se standardizací BIM zabývá pracovní skupina Odborné rady pro BIM.

Důležitým nástrojem v rukou zadavatelů stavebních zakázek budou validační SW programy (validátory), jejichž pomocí bude možné ověřit, že všechna data obsažená v modelu odpovídají platným požadavkům na prvky modelu BIM.

V prostředí BIM se změní požadavek na obsah dokumentace skutečného provedení stavby. V současné době postačí ověřená dokumentace pro stavební povolení se zakreslením změn, k nimž došlo v průběhu provádění stavby. Aby mohl být informační model budovy využíván i v další fázi stavebního projektu, ve fázi provozu a užívání stavby, musí dokumentace skutečného provedení stavby odpovídat co do podrobností dodavatelské/realizační dokumentaci.

Návrh koncepce byl předložen do meziresortního připomínkového řízení v červnu 2017. Připomínková místa zaslala 150 připomínek (100 zásadních, 50 doporučujících); všechny připomínky byly vypořádány. Plán postupného zavádění BIM navržený v Koncepci zahrnuje 40 úkolů včetně časového harmonogramu jejich realizace v letech 2018–2027 a doporučených opatření k efektivnímu využívání metody BIM. MPO jako gestor zavádění BIM v ČR bude vykonávat řídicí, metodickou a kontrolní činnost v rámci přípravy, zavádění a používání metody BIM. Při Radě vlády pro stavebnictví ČR bude zřízena pracovní skupina pro BIM, ve které budou zastoupeny ústřední orgány státní správy, vysoké školy a nevládní profesní organizace včetně ČKAIT.

Plné znění koncepce zavádění metody BIM v ČR je na portálu Ministerstva průmyslu a obchodu: www.mpo.cz v sekci Stavebnictví a suroviny pod heslem BIM.