25. výročí ustavení OK ČKAIT Pardubice

V letošním roce si připomínáme 25. výročí vzniku České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) a s tím související 25. výročí ustavení jednotlivých oblastních kanceláří (OK) ČKAIT včetně OK Pardubice. Vzpomeňme na události, které s tím úzce souvisí.

Dne 7. května 1992 byl přijat ČNR zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Zákon nabyl účinnosti 7. července 1992. K témuž dni jmenoval ministr ŽP Ustavující výbor ČKAIT (UV) v počtu 34 členů, do kterého nominovala pardubická pobočka ČSSI Ing. Pavla Čížka a Ing. Vlastimila Mouchu.

Jak vznikala Komora v oblastech

Základním úkolem UV ČKAIT bylo zajistit přípravné práce pro rozjezd Komory, a to připravit základní dokumenty činnosti – řády – prozatímní autorizační, organizační, etický, volební a jednací a disciplinární. Dále provést školení, přípravu a následnou autorizaci cca 240 zkušebních komisařů pro jednotlivé autorizační obory a konečně svolat 1. shromáždění delegátů, které se nakonec uskutečnilo 28. listopadu 1992. Neméně důležitým bodem činnosti UV ČKAIT bylo schválení Statutu OK jako základních článků členění Komory, které proběhlo na zasedání UV 3. listopadu 1992. Dislokace OK respektovala tehdejší státoprávní uspořádání ČR. Na následující činnosti jednotlivých OK byla a je postavena většina činnosti ČKAIT a kdyby se tehdy OK nevytvořily, Komora by byla uváděna do chodu jen těžko.

Členové delegovaní do UV ČKAIT (Ing. Čížek, Ing. Moucha) OP ČSSI Pardubice dostali každý kromě společných prací ještě svůj speciální úkol. Ing. Čížek byl pověřen vypracováním zásad autorizace pro autorizační obor S+D, Ing. Moucha dostal na starost dohled nad přípravou VHŘ a později byl jmenován přednostou OK ČKAIT Pardubice. Na podzim 1992 jsme společně ve trojici s Ing. Bohumilem Ruskem provedli pohovory s budoucími zkušebními komisaři pro obor S+D.

O prvním shromáždění delegátů

První shromáždění delegátů (SD) se uskutečnilo 28. listopadu 1992. Schválilo všechny navržené dokumenty připravené UV a slib na něm složilo zmíněných 240 zkušebních komisařů. Byly také zvoleny vrcholné orgány Komory – představenstvo v čele s Ing. Václavem Machem, dozorčí rada v čele s doc. Ing. Antonínem Pokorným, CSc., a stavovský soud v čele s Ing. Josefem Machem. Dále byl schválen návrh kandidátů – členů ČKAIT do autorizační rady, který musel podepsat příslušný ministr vlády ČR.

OK zahájily oficiálně svou činnost 1. prosince 1992 na základě schváleného statutu. Organizační členění hned od začátku respektovalo pozdější vznik krajů kromě oblasti Jihlava, která skutečně vznikla až po ustavení Kraje Vysočina, tj. od roku 2000. Vznikly dvě regionální sekce – Praha a Brno, které tvořily OK v Čechách a na Moravě.

Pardubická OK ČKAIT tehdy vznikla jako jižní část Východočeského kraje. Součástí byly okresy PU, CR, HB, ÚO a SY. Okres HB byl po vzniku krajů v roce 2000 přiřazen k jihlavské oblasti, která připadla regionální sekci Brno. Během prosince 1992 bylo vybráno místo pro OK ČKAIT Pardubice, jímž se stala budova bývalých Pozemních staveb Pardubice, Masarykovo nám. č. 1484, a na základě výběrového řízení byla vybrána tajemnice OK Iva Francírková.

Rok 1993 se odvíjel ve znamení dvou základních úkolů pro OK ČKAIT Pardubice:

• nastartovat autorizační proces;

• zajistit maximum informací o Komoře pro všechny relevantní subjekty a navázat s nimi úzké kontakty.

Zájem o autorizaci byl mimořádný

Pokud se týká autorizačního procesu, zájem o něj byl mimořádný. Během roku 1993 se vystřídalo na OK snad několik stovek zájemců o autorizaci. Na základě platných předpisů, tj. AZ, řádů a směrnice pro přijímání přihlášek bylo nutné každému žadateli podrobně vysvětlit, jaké kroky mohou vést k získání autorizace v příslušném oboru a následně každou přihlášku prostudovat a schválit. Pořádali jsme informační shromáždění nebo jsme byli zváni na různá shromáždění zájemců o autorizaci. Na těchto shromážděních jsme objasňovali záměry a cíle vzniku Komory, podrobně jsme vykládali AZ, řády a detaily autorizačního procesu. Obdobné semináře pro žadatele o autorizaci se uskutečnily i ve větších stavebních firmách či ve firmách na stavebnictví navázaných – Pozemní stavby Pardubice, Transporta Chrudim, Východočeské chemické závody Synthesia Semtín.

Pro autorizační proces a úspěšné složení zkoušek bylo nutné uspořádat přípravná školení. Vycházeli jsme tehdy ze základního předpokladu, že odborné znalosti pro příslušný autorizační obor žadatelé většinou mají, získali je studiem a praxí. Proto byla školení orientována na výklad ve čtyřech okruzích práva:

• veřejné právo – stavební zákon, prováděcí vyhlášky SZ;

• soukromé právo – obchodní zákoník, finance a daně, živnostenský zákon;

• ostatní předpisy s vazbou na stavebnictví – požární a hygienické předpisy, bezpečnostní předpisy, předpisy o ŽP, energetické předpisy…;

• autorizační zákon, vnitřní předpisy ČKAIT (řády ČKAIT).

Pro zajištění co nejefektivnější přípravy žadatelů o autorizaci jsme se dohodli s pobočkou ČSSI v HK, která pak zajišťovala přípravu pro obě OK – HK i PU.

Konec průkazů zvláštní způsobilosti

Během roku 1993 vznikla v ČR určitá opozice proti myšlence vzniku, existence a působení Komory, podporovaná i částí exekutivy, které se nelíbily tyto aktivity občanské společnosti. AZ předpokládá povinné členství v Komoře a postupnou nutnost získávání autorizace pro ty, kteří chtějí vykonávat tzv. vybrané činnosti ve výstavbě. To se však leckomu nelíbilo. Tehdy platily tzv. průkazy zvláštní způsobilosti, které sloužily jako oprávnění pro investorskou činnost, projektování a vedení realizace staveb. Zejména středoškoláci měli pocit, že stojí zcela mimo. Předseda ČKAIT Václav Mach a místopředseda Bohumil Rusek se setkali s nespokojenci ve Svitavách a tam se jim podařilo všechny připomínky a výhrady vyvrátit. Později se někteří z nich stali dokonce funkcionáři Komory.

Neméně důležité a nutné bylo navázání kontaktů se správními orgány (obecné a speciální SÚ), dotčenými orgány a řadou dalších institucí. V tomto případě jsem vycházel z přesvědčení, že nejlepší je vždy osobní kontakt, možnost odpovědět na jakoukoliv otázku či vyvrátit jakýkoliv mylný názor. Objel jsem postupně všech pět okresních úřadů, navštívil všechny přednosty a dále jsem se setkal většinou s trojicí vedoucích odborů výstavby, dopravy a ŽP. Setkával jsem se i s projevy nedůvěry ze strany státních úředníků, kteří měli pocit, že tady vznikl subjekt veřejného práva, jenž ovlivní (AO) jejich dominanci v procesu schvalování staveb.

Navázali jsme kontakty s celou řadou dalších institucí a orgánů – HZS, orgány hygieny, školami stavebního zaměření včetně Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice, SPS v ČR a dalšími. Kontakty s uvedenými správními orgány byly tehdy docela intenzivní. Byl jsem zván ve všech pěti okresech na pravidelná jarní a podzimní setkání s úředníky SÚ, kde se řešily nahromaděné problémy.

Vysoká účast na prvních valných hromadách

Rok 1993 byl v pardubické oblasti završen 29. listopadu, kdy se uskutečnila 1. valná hromada OK ČKAIT Pardubice. Tehdy bylo přítomno 48 z 79 AO, tj. 61 %. Když nahlédnu do statistik, zjišťuji, že naše oblast dlouho vévodila ostatním OK v procentu účastníků VH. Vždy to bylo v rozmezí 20–25 %, v několika případech i přes 25 %. Jsem proto smutný z toho, že účast AO na VH v posledních letech postupně klesala a poslední VH nedosáhla ani 10 %. Valná hromada 29. listopadu 1993 kromě jiného zvolila 1. výbor oblasti ve složení Ing. Čížek, V. Krejčová, Ing. Křepela, Ing. Moucha, Ing. Vodehnal. Výbor mě zvolil svým prvním řádným předsedou a tím jsem byl zároveň jmenován přednostou OK ČKAIT Pardubice. Mým zástupcem se stal Ing. Vodehnal. VH zároveň navrhla do DR Komory Ing. Kulhavého, CSc.

K tomu, aby si Komora i do budoucna uchovala dobrou společenskou i odbornou pozici, je třeba jediné – aby si zachovala odborný kredit, profesionalitu, vstřícnost a komunikativnost. To vše přeji Komoře do dalších let její existence.