Inženýři a technici se zapojili do pomoci obcím postiženým tornádem

Komora začala pomáhat jižní Moravě již od druhého dne po ničivém tornádu, které 24. června 2021 vážně poškodilo 1 200 domů. Na prvotní pomoc statiků navázala práce autorizovaných osob v oboru pozemních staveb, kteří v současnosti občanům pomáhají s obnovou jejich obydlí. Obnova poškozených domů se bez autorizovaných osob neobejde.

Začalo to nočním telefonátem, kterým byli po úderu tornáda na pokyn ministra vnitra buzeni všichni statici zapsaní na seznamu Hasičského záchranného sboru ČR (HZS), a to ve všech krajích země. ČKAIT proto v pátek 25. června 2021 uveřejnila výzvu, na niž téhož dne zareagovalo 87 autorizovaných statiků, kteří byli okamžitě připraveni vyjet na pomoc městům a obcím na jižní Moravě postiženým tornádem. Již od druhého dne po živelní události kontaktovalo vedení Komory složky Integrovaného záchranného systému i postižené obce s nabídkou služeb autorizovaných statiků. Avšak podle informací ze sobotní on-line koordinační porady přihlášených statiků jejich povolávání do postižených oblastí bylo velmi řídké a neorganizované. Statici, kteří postižená místa navštívili, upozorňovali na rizika živelně prováděných zásahů bez náležitého statického posouzení opravovaných budov. V pondělí již bylo k dispozici téměř 115 autorizovaných statiků, zájem o jejich odbornou pomoc však byl i nadále poměrně slabý a nekoordinovaný.

„Oblast se otevřela dobrovolníkům, kteří se s dobrými úmysly vrhali do oprav a odklízení trosek. Bohužel to vedlo k řadě zbytečných úrazů, k nimž došlo až ve fázi sanace následků neštěstí. To je zcela jiná praxe než po povodních, kdy se oblast hermeticky uzavře, lidé jsou evakuováni a mohou se vracet až po pečlivé kontrole statiky všech budov,“ konstatuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT, který je autorizován v oboru statika a dynamika staveb.

Komora proto opakovaně apelovala na všechny zainteresované složky a jejich prostřednictvím i na majitele soukromých domů, aby nepodcenili nebezpečí plynoucí z důvodu urychlení záchranných, odklízecích nebo demoličních prací. Představitelům obcí, stavebním úřadům, krizovým štábům a Jihomoravskému kraji pravidelně posílala seznamy statiků a později i autorizovaných osob v oboru pozemní stavby, kteří byli připraveni se okamžitě zapojit do obnovy území.

„Před zahájením oprav by měl stavbu vždy prohlédnout statik a případně doporučit postup prací a způsob zajištění stavby, aby nedocházelo k následným zraněním a úrazům. Po prvotním posouzení služebním statikem z Hasičského záchranného sboru mělo nastat podrobné a koordinované statické posouzení každého domu v postižené oblasti,“ říká prof. Ing. Alois Materna, CSc., MBA, první místopředseda ČKAIT a kontaktní osoba pro Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, který se sešel společně s Ing. Dominikou Hejdukovou 12. července 2021 na krizovém štábu s hejtmanem Jihomoravského kraje Mgr. Janem Grolichem s cílem nabídnout pomoc ČKAIT a lépe distribuovat seznamy autorizovaných statiků do míst, kde byla jejich pomoc potřeba.

Prof. Ing. Alois Materna, CSc., MBA, a hejtman Jihomoravského kraje Mgr. Jan Grolich společně koordinují pomoc autorizovaných osob. (foto: Dominika Mandíková)

ČKAIT i na základě zkušeností z povodní doporučovala jako optimální vytvářet a koordinovat skupinky o dvou nebo lépe třech lidech, autorizovaných staticích. Ve vypjatých situacích, jako byla i ta na Hodonínsku a Břeclavsku, je podobná organizace důležitá: tlak na posuzující osobu je po psychické stránce často enormní, velmi proto pomáhá možnost týmové práce. Podobné skupiny obvykle, a zcela kvalifikovaně, dokážou posoudit deset až patnáct objektů denně. Bohužel se ukázalo, že smlouvy uzavřené po povodních v roce 2002 mezi oblastními kancelářemi ČKAIT a krajskými HZS nepostačují v případě událostí, jako bylo tornádo, které vážně poničilo 1 200 obydlí, veřejnou infrastrukturu i zeleň.

Posouzení technického stavu poškozených stavebních konstrukcí včetně rozhodnutí, které budovy bude možné opravit a které musí být demolovány, má být především záležitostí autorizovaných statiků, členů ČKAIT. Jak nám potvrdila vedoucí Stavebního úřadu (SÚ) v Hodoníně, která se účastnila jednání IZS, již od jeho prvního zasedání následující den po tornádu žádala po zástupcích HZS rozhodnutí, kdo povolá statiky. Bezvýsledně, takže nakonec místní statiky začal obvolávat SÚ Hodonín. Posouzení poškozených stavebních konstrukcí pro potřeby rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění stavby prováděli nejen naši statici, ale také místní autorizované osoby v oboru pozemní stavby.

„ČKAIT vysoce oceňuje všechny složky IZS, včetně hasičů. Díky jejich rychlosti a obětavosti nebyly škody na životech, zdraví a majetku ještě větší. Bohužel se ukázalo, že smlouvy mezi oblastními kancelářemi ČKAIT a krajskými hasičskými záchrannými sbory uzavřené v návaznosti po povodních 2002 nejsou dostatečné. Musíme proto společně projednat novou metodiku pro lepší koordinaci nezbytných kroků a postupů týkajících se pasportizace stavu poškozených budov pro případ opakování podobných živelních událostí,“ shrnuje Ing. Robert Špalek.

Autorizovaní statici, kteří se pohybovali v místě, se spojili a společně nyní připravují podklad pro další jednání vedení ČKAIT a HZS o vytvoření společné metodiky, která by jasně definovala způsob povolávání a postavení statiků v rámci IZS při hromadných či živelních katastrofách. Zpracovaný dokument byl zatím předán profesnímu aktivu Statika a bude projednán na konferenci statiků, která se koná 14. září 2021 v Plzni.

 

Marie Báčová
odborná poradkyně předsedy ČKAIT

Ing. Markéta Kohoutová
šéfredaktorka časopisu Z+i

POKRAČOVÁNÍ TÉMATU:

Jak ČKAIT pomáhala v postižených oblastech

Stavební zákon a živelní pohroma