Diskuse: Jak zlepšit neutěšený stav v navrhování a realizaci staveb?

Pro pardubickou oblast ČKAIT je dominantní havárií zřícení střechy sportovní haly v České Třebové. Předseda oblasti byl pověřen sledováním soudních stání. (foto: oblast Pardubice)
Pro pardubickou oblast ČKAIT je dominantní havárií zřícení střechy sportovní haly v České Třebové. Předseda oblasti byl pověřen sledováním soudních stání. (foto: oblast Pardubice)

Na valné hromadě ČKAIT Pardubice zazněl mimořádný diskusní příspěvek emeritního předsedy oblasti, který se zamýšlí nad minulostí i budoucností oboru z pohledu kauzy v České Třebové.

V lednu 2020 uplynuly tři roky od chvíle, kdy došlo ke zřícení střechy sportovní haly v České Třebové. Zejména této události, ale i dalším haváriím staveb, kde došlo ke ztrátám lidských životů, zraněním osob nebo vysokým finančním škodám, tj. mostu ve Vilémově, podpůrné konstrukci mostu ve Studénce a lávce v Praze Troji a souvislostem s tím, byla věnována moje vystoupení na VH 2018 a VH 2019. Na obou VH jsem se zamýšlel nad možnostmi zlepšení neutěšené situace v navrhování a realizaci staveb, kde je stěžejní staticko-konstrukční řešení.

Sedm bodů pro zlepšení situace v navrhování a realizaci staveb

1) Vymezení kompetencí a zároveň odpovědnosti mezi autorizovaného inženýra s autorizací zejména v oboru Statika a dynamika (S+D), Městské inženýrství (MI), Geotechnika (G) na jedné straně a pozemní, dopravní a vodohospodářské stavby na straně druhé.

2) Výklad § 17 (autorizovaný architekt) a § 18 (autorizovaný inženýr) podle zákona č. 360/1992 Sb. – autorizační zákon.

3) Zlepšení znalostí studentů VŠ v mechanice, statice, dynamice a pružnosti a následně v aplikačních oborech ocelové mosty, betonové mosty a geotechnika.

4) Délka započitatelné praxe před autorizačními zkouškami zejména v oborech S+D, MI, G. Nebylo chybou zkrátit tuto praxi u autorizovaných inženýrů z šesti na tři roky?

5) Revize kvality autorizačních zkoušek u autorizačních oborů S+D, MI, G a zkoušení a diagnostika staveb. Nedošlo postupem času ke zmírnění požadavků?

6) V rámci celoživotního vzdělávání ČKAIT pořádání odborných seminářů se zaměřením na staticko-konstrukční řešení staveb.

7) Provádění kontroly na všech stupních přípravy a realizace staveb, a to autorizovanými osobami (systém řízení jakosti) i stavebními úřady.

Z uvedených sedmi bodů jsou v kompetenci OK pouze body č. 3) a 6). Ostatní jsou v kompetenci vedení ČKAIT nebo jiných subjektů. Není možno očekávat, že se jedná o jednorázové kroky, ale o průběžnou, dlouhotrvající a mravenčí činnost.

Případ Česká Třebová by měl být poučením

Pro naši OK ČKAIT Pardubice je ze zmíněných havárií dominantní havárie střechy sportovní haly v České Třebové, neboť se jedná o případ z našeho kraje a informace o tom zaplavily široké okolí. Naše poslední VH uložila svým usnesením předsedovi výboru Ing. Radimu Loukotovi podrobně zmapovat a následně zveřejnit celou kauzu. Na základě toho Ing. Loukota absolvoval všechna soudní stání a v přípravném řízení vypovídal na Policii ČR.

Odborná veřejnost byla o kauze informována sérií článků v Z+i od následujících autorů:

Z+i 1/2017   Havárie střechy tělocvičny v České Třebové – pohled do veřejně dostupných dokumentů Ing. Markéta Kohoutová

Z+i 4/2018  Soud v kauze spadlá střecha pokračuje – Ing. Radim Loukota

Z+i 3/2019  Soud rozhodl: Za pád střechy sportovní haly v České Třebové může chyba projektantů – Ing. Radim Loukota

Z+i 3/2019 Příčiny havárie dřevěné konstrukce v České Třebové – Ing. Jan Chaloupský

Z+i 4/2019  Tělocvična Česká Třebová a co z toho – Ing. Ladislav Bukovský

V Z+i byly uveřejněny i další články, které s celou kauzou nějak souvisejí:

Z+i 5/2017  Co je stavební výrobek a co konstrukce – Ing. Lubomír Keim, CSc.

Z+i 4/2019 Autorizovaná osoba v trestním řízení – Ing. Ladislav Bukovský

Semináře odpovídají na otázky spojené s haváriemi

Naše oblastní kancelář ČKAIT Pardubice se při naplňování bodu č. 6) rozhodla uspořádat cyklus seminářů zaměřených více či méně na zmíněnou kauzu, abychom podrobně a detailně odpověděli na otázky s kauzou spojené. Jednalo se o tyto semináře:

  1. září 2018 - Ocelové konstrukce (ocelové mosty, ocelové střechy)
  2. října 2018 - Betonové mosty a jejich problémy
  3. listopadu 2018 -Vybrané vady, poruchy a nedostatky staveb
  4. října 2019 - Odpovědnost autorizovaných osob (Odpovědnost AO podle SZ, AZ a řádů ČKAIT)
  5. října 2019 - Vybrané stavební výrobky III (Dřevěné výrobky, kovové výrobky)
  6. listopadu 2019 - Systém řízení jakosti v projektové a realizační sféře (podle ČSN EN ISO 9001)
  7. února 2020 - Vedení stavebního deníku

Semináře byly určeny pro všechny autorizované osoby, ale primárně pro ty, kteří navrhují, posuzují a realizují nosné konstrukce staveb, tj. pro AO s autorizací S+D, MI, G a diagnostika a zkušebnictví staveb.

Zájem o problematiku odpovědnosti autorizovaných osob

Z mého pohledu byl stěžejním seminářem, s ohledem na zmíněnou kauzu, webinář Odpovědnost autorizovaných osob, kde jsme avizovali zveřejnění podrobného zmapování a závěrů soudních řízení Ing. ­Loukotou. Na tomto webináři jsem si potvrdil svůj názor, že v profesní rovině se aktivizuje zájem autorizované osoby o problematiku tehdy, kdy má strach, že se něco podobného může stát jí. O webinář byl mimořádný zájem. Při našich řadových seminářích je účast do 100 osob, v tomto případě se přihlásilo 120 zájemců a přes web dalších 380.

Soudům chybí specialisté na stavební právo

Na této konkrétní kauze se můžeme mnohému přiučit, neboť se v plné nahotě ukázal přístup a postup orgánů činných v trestním řízení, tj. policie, státních zástupců a soudů. Tento postup a přístup se nám stavařům může zdát nelogický a povrchní se snahou najít dominantního viníka a rozhodnout co nejrychleji bez hlubšího zkoumání role všech dalších zúčastněných. Myslím si, že kdyby v čele senátu stál soudce – specialista na stavební právo (podobně jako u specializace na rodinné kauzy, finanční a ekonomické kauzy), jeho rozsudek by byl jiný. To je ale „kdyby“. I když stávající stavební a autorizační zákony poměrně jednoznačně stanoví kompetence, tj. práva, povinnosti a odpovědnost stavebníka, projektanta, stavbyvedoucího, zhotovitele, autorského dozoru a technického dozoru stavebníka, a při soudním řízení bylo konstatováno větší či menší pochybení všech jmenovaných, potrestaní byli pouze dva projektanti, kteří použili své autorizační razítko. Jaká je zpětná vazba a poučení z této kauzy? Zde vás všechny ve vlastním zájmu odkazuji na již zmíněný článek Ing. Ladislava Bukovského v Z+i č. 4/2019 Tělocvična v České Třebové a co z toho, s jehož závěry se plně ztotožňuji. V souvislosti se zmíněnými haváriemi staveb se často skloňovaly termíny – bezpečnost, odpovědnost, oprávněnost, povinnost a kontrola. Na všech našich relevantních seminářích pořád dokola připomínáme a vysvětlujeme všem autorizovaným osobám význam těchto termínů při výkonu vybraných a dalších odborných činností podle stavebního zákona, autorizačního zákona a řádů ČKAIT, naposledy na zmíněném webináři Odpovědnost autorizovaných osob.

Stranou zůstávají povinnosti stavebních úřadů

Trochu stranou toho všeho však zůstaly a zůstávají povinnosti, odpovědnost, oprávněnost a kontrola ze strany stavebních úřadů (SÚ). Podle § 132 stávajícího SZ: SÚ je oprávněn ve veřejném zájmu, kromě jiného, provádět kontrolní prohlídky stavby a podle § 133 SZ: Při kontrolní prohlídce, kromě jiného, SÚ zjišťuje zejména, zda je stavba prováděna podle ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace, v souladu s § 160 a zda je řádně veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě. Kdyby SÚ (oprávněná úřední osoba) odpovědně a pečlivě plnil své zákonné povinnosti, prováděl detailní kontrolní prohlídku na stavbě, tak by i při selhání ostatních účastníků musel přijít na to, že skutečně dodané dřevěné příhradové vazníky, které svým kolapsem byly hlavní příčinou havárie, neodpovídají těm v PD. Nechci, aby SÚ prováděl kontrolu statických výpočtů a statické dokumentace, k tomu není kompetentní, ale číst stavební dokumentaci úředníci SÚ musí umět. To samé platí o právních předpisech o stavebních výrobcích. Jak je tedy možné, že soud zcela pominul evidentní pochybení a nepotrestal příslušnou úřední osobu – úředníka SÚ, který ve svém rozhodnutí / stavebním povolení stanovil podmínky pro realizaci stavby a který na tuto veřejnou listinu rovněž použil kulaté razítko?

Je nutné prosazovat ochranu veřejných i stavovských zájmů

A jak je tato problematika řešena v návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona – povinnosti SÚ při provádění kontroly? Návrh obsahuje § 147 Stavební kontrola a § 148 Kontrolní prohlídka. Po prostudování zjistíte, že znění paragrafů je velmi vágní, obecné, nekonkrétní a tím zcela nedostatečné a umožnilo by SÚ vyvléci se z jakékoliv odpovědnosti. Bylo proto naprosto důvodné podání připomínek ze strany ČKAIT, které zmíněné paragrafy podrobně rozvádějí a konkretizují a při akceptaci výrazně zkvalitní. Na pozadí zmíněných kauz je potřebné, aby ČKAIT při dalších pracích na novém SZ při ochraně veřejných zájmů a ochraně stavovských zájmů AO v tomto trendu pokračovala.

Vaše názory

Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.