Památková péče nemá přednost před požadavky osob se zrakovým postižením

Dokumentační foto uvádí příklad naplnění požadavků vyhlášky ve vztahu tvarového a rozměrového řešení hmatového prvku umělé vodicí linie. Uživatelsky nevyhovující jsou příklady A a B, kde není realizován hmatový kontrast lemujícím rovinným povrchem ve vzdálenosti 250 mm od umělé vodicí linie. Správné provedení dokumentuje obrázek C. V současné vyhlášce vyplývá povinnost lemování pouze pro hmatové prvky signálních, varovných a hmatných pásů. <em>Foto: autorka článku</em>
Dokumentační foto uvádí příklad naplnění požadavků vyhlášky ve vztahu tvarového a rozměrového řešení hmatového prvku umělé vodicí linie. Uživatelsky nevyhovující jsou příklady A a B, kde není realizován hmatový kontrast lemujícím rovinným povrchem ve vzdálenosti 250 mm od umělé vodicí linie. Správné provedení dokumentuje obrázek C. V současné vyhlášce vyplývá povinnost lemování pouze pro hmatové prvky signálních, varovných a hmatných pásů. Foto: autorka článku

Nová metodická pomůcka MMR určuje, jak zajistit bezpečnost zrakově postižených osob v prostoru kulturních památek a národních kulturních památek. Lze sice upustit od požadavků na vizuální kontrast hmatových prvků, ale vždy musí být dodržen hmatový kontrast.

Problematika dodržování podmínek přístupnosti a bezbarié­rového užívání staveb v ČR se v poslední době silně diskutuje. Jedním z řešených problémových okruhů byl podnět Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS). Jednalo se zejména o problematiku hmatových prvků zabudovaných do staveb v rozporu s právními předpisy, vztah k památkové péči a otázky celkového provedení hmatových úprav pro osoby se zrakovým postižením.

Diskuze se účastnili zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva kultury, Ministerstva dopravy, Ministerstva průmyslu a dopravy, profesních komor ČKAIT a ČKA a zástupci SONS. Cílem společného jednání bylo sjednotit aplikační praxi převážně dopravních staveb s pochozími plochami a provádění hmatových úprav se současným zohledněním zájmů a ochrany památkové péče.

V květnu 2023 vyšla nová pomůcka pro uplatnění hmatových prvků

Konečným výsledkem jednání a vzájemnou dohodou zúčastněných stran se stala metodická pomůcka Ministerstva pro místní rozvoj, Odboru stavebního řádu z května 2023, jež je zveřejněna na stránkách MMR v rubrice Informace z oblasti bezbariérového užívání staveb.

Pomůcka má 4 části a 8 bodů:

  • První část obsahuje úvod a kompetence resortů.
  • Ve druhé části je stavební zákon, bezbariérová vyhláška a hmatové prvky.
  • Třetí část obsahuje zabránění ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob a zajištění ochrany veřejných zájmů.
  • Ve čtvrté části jsou uvedeny závěry.

O nové pomůcce informovala Komora své členy v Aktualitách na PROFESISu a na webu ČKAIT.

Bezbariérovost je jeden z obecných požadavků na výstavbu

Bezbariérové užívání staveb je dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a ustanovení § 2 odst. 2 písm. e) jedním z obecných požadavků na výstavbu. Na základě ustanovení § 169 odst. 1 přitom plyne obecná povinnost respektovat obecné požadavky na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání staveb, které jsou současně podle § 132 odst. 3 předmětem ochrany veřejného zájmu.

Technické požadavky na bezbariérové užívání staveb pozemních komunikací a veřejného prostranství upravuje vyhláška o bezbariérovosti (č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb) ve své příloze č. 1 a 2.

Požadavky přílohy č. 1 vyhlášky o bezbariérovém užívání

Bod 1.2.0 přílohy č. 1 stanoví, že prvky uvedené v bodě 1.2.1.2. až 1.2.7. musí být jednoznačně identifikovatelné podle jejich rozměru a povrchu. Prvek uvedený v bodě 1.2.8. musí být jednoznačně identifikovatelný podle akustického signálu nebo trylku. Výrobky pro vytvoření těchto prvků nelze na určených stavbách použít k jinému účelu. Pro tyto výrobky platí jiný právní předpis, kterým je zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, resp. nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů. Mezi hmatové prvky na pochozích plochách patří vodicí linie, signální pás, vodicí pás přechodu, varovný pás, hmatný pás, varovný pás na speciální dráze a vodicí linie s funkcí varovného pásu.

Mezi hmatové prvky na pochozích plochách patří a jejich obecné podmínky ve vazbě na památkovou péči jsou:

  • Vodicí linie (bod 1.2.1 přílohy č. 1 vyhlášky), které se dále dělí na přirozené vodicí linie a umělé vodicí linie. Přednostně se provádí přirozená vodicí linie. Vodicí linie je základní prvek. Od její realizace nelze upustit.
  • Signální pás (bod 1.2.2 přílohy č. 1 vyhlášky), který označuje orientačně důležité místo, například přechod pro chodce nebo zastávku veřejné dopravy. Od požadavku na vizuální kontrast lze ustoupit v památkových zónách a rezervacích, v souběhu chodníku a cyklistické stezky nebo v pásu pro in-line brusle a při použití barevných vzorů v dlažbě.
  • Vodicí pás přechodu (bod 1.2.3 přílohy č. 1 vyhlášky) se zřizuje na orientačně složitých přechodech.
  • Varovný pás (bod 1.2.4 přílohy č. 1 vyhlášky) ohraničuje místo, které je trvale nepřístupné nebo nebezpečné. Od požadavku na vizuální kontrast lze ustoupit v památkových zónách a rezervacích.
  • Hmatný pás (bod 1.2.5 přílohy č. 1 vyhlášky) ohraničuje místo, které na chodníku s cyklistickou stezkou nebo pásem pro in-line brusle určuje rozhraní mezi vymezeným prostorem pro chodce a cyklisty nebo in-line brusle. Od požadavku na vizuální kontrast lze ustoupit v památkových zónách a rezervacích.
  • Varovný pás na speciální dráze(bod 1.2.6 přílohy č. 1 vyhlášky) je určen pro nástupiště metra, na němž odděluje bezpečnostní pás od ostatní plochy nástupiště.
  • Vodicí linie s funkcí varovného pásu (bod 1.2.7 přílohy č. 1 vyhlášky) je určena pro železniční nástupiště, kde slouží k orientaci při podélném pohybu po nástupišti a zároveň odděluje bezpečnostní pás od ostatní plochy nástupiště.

Hlavním rizikem je dezorientace osob se zrakovým postižením

Z hlediska osob se zrakovým postižením je ve vztahu k bezbariérovému užívání nejvíce rizikovou situací dezorientace v daném prostředí. Dodržení základních funkcí hmatových prvků je proto pro zajištění bezpečného užívání staveb pro osoby se zrakovým postižením nezbytné.

Výše uvedené hmatové prvky musí být jednoznačně identifikovatelné podle jejich rozměru a povrchu. Proto jednotlivé prvky musí být provedeny z certifikovaných výrobků a v souladu s jejich podmínkami pro zabudování do této stavby dle podmínek bodu 1.2.0 přílohy č. 1 k vyhlášce. Zajištěn musí být takzvaný „hmatový kontrast“, to znamená, že hmatové úpravy na pochozích plochách musí být vnímatelné bílou holí či nášlapem, resp. musí být dodržen požadavek na rovinný povrch plochy do vzdálenosti nejméně 250 mm od příslušného pásu. Podrobněji se tomuto tématu věnoval článek „Bezbariérové užívání pozemních komunikací a materiály hmatových úprav“.

Hmatový kontrast je třeba zajistit i v případě památkově chráněných míst

Od parametrů hmatových prvků nelze upustit na základě závazného stanoviska orgánu státní památkové péče, neboť by se extrémně snižovala bezpečnost cílové skupiny ve veřejném prostoru, pro jejíž ochranu byly tyto požadavky zavedeny.

Z pohledu památkové péče se přednostně uplatňuje přirozená vodicí linie. V případě posuzování hmatových prvků, například signálního, varovného nebo hmatného pásu, je vždy nezbytné mít na zřeteli, že jde principiálně o novotvar, jehož vstup je podmíněn zabráněním ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob. Při akceptaci osazení hmatových prvků nelze podmínkami negovat účel, který tento novotvar má plnit.

Výjimečně může v prostoru kulturních památek a národních kulturních památek konkrétní způsob použití hmatových prvků představovat zásadní rozpor s možností zachování určitých kulturně-historických hodnot, pro jejichž ochranu vyhláška předpokládá zakotvení odchylného řešení. V těchto případech bude zohledňováno, nakolik objekt a dotčený prostor slouží veřejnosti a jak významná kulturně-historická hodnota by osazením daných hmatových prvků byla zničena nebo poškozena.

V podmínkách závazného stanoviska orgánu státní památkové péče lze v konkrétních odůvodněných případech stanovit použití prvků a materiálů nerušících historický kontext, například dlaždic pro hmatové prvky z umělého nebo přírodního kamene, či nastavení konkrétního odstínu povrchu pochozí plochy s možností úplného upuštění od požadavků na vizuální kontrast hmatových prvků. A to tak, aby byly splněny podmínky památkové ochrany zajišťující ochranu kulturního dědictví, a současně nebylo zásadně omezeno bezpečné užívání staveb pro osoby se zrakovým postižením.

Závěrem lze ve vazbě na památkovou péči zdůraznit, že jednotlivé hmatové prvky musí být vždy aplikovány a musí být dodržen hmatový kontrast, přičemž lze upustit od kontrastu vizuálního.

Vaše názory

Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.