Na BIM se vztahuje ochrana autorských práv

3D BIM model velkého ocelového mostu Peters Bridge vytvořil Petr Vicena, student 3. ročníku Střední průmyslové školy stavební ve Valašském Meziříčí. Získal za něj 1. cenu v kategorii studentských prací v národní soutěži Tekla BIM Awards 2019 ČR a SR, a postupuje do globálního kola soutěže Tekla Global BIM Awards 2020. Oceněn byl za výbornou práci ve 3D BIM programu, za schopnost hledat kolize, generovat výkresovou dokumentaci, výpisy materiálu, exportovat data do vizualizačních programů a získat z nich prezentace formou snímků, videí a panoramatických fotek.
Projekt zpracován v programu Tekla Structures a Lumion. (zdroj: Construsoft)
3D BIM model velkého ocelového mostu Peters Bridge vytvořil Petr Vicena, student 3. ročníku Střední průmyslové školy stavební ve Valašském Meziříčí. Získal za něj 1. cenu v kategorii studentských prací v národní soutěži Tekla BIM Awards 2019 ČR a SR, a postupuje do globálního kola soutěže Tekla Global BIM Awards 2020. Oceněn byl za výbornou práci ve 3D BIM programu, za schopnost hledat kolize, generovat výkresovou dokumentaci, výpisy materiálu, exportovat data do vizualizačních programů a získat z nich prezentace formou snímků, videí a panoramatických fotek. Projekt zpracován v programu Tekla Structures a Lumion. (zdroj: Construsoft)

Návrh stavby zpracovaný pomocí metody BIM je především databází a vztahuje se na něj ochrana autorských práv vždy. Naopak klasická dokumentace stavby zpracovaná ve 2D, papírovou či jinou obdobnou formou bude autorským dílem, jen pokud splňuje znaky autorského díla.

Ochrana autorských práv je v českém právním řádu upravena zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů a některými dalšími právními předpisy; především občanským zákoníkem. Autorský zákon vychází ze světově uznávaných principů a institutů ochrany autorských práv, z mezinárodních úmluv a z evropských směrnic.

Díla architektonická a díla urbanistická uvádí autorský zákon výslovně v § 2 odst. 1 ve výčtu autorských děl. Autorský zákon sice díla architektonická podrobněji nespecifikuje, ale z dalších ustanovení tohoto zákona (§ 13, 24, 30) vyplývá, že stavba je rozmnoženinou či napodobeninou autorského díla; vlastním autorským dílem je tedy návrh/dokumentace stavby.

Dokumentace nemusí být vždy autorským dílem

Současně § 2 autorského zákona definuje autorské dílo jako jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora, který je vyjádřen v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, včetně podoby elektronické. To znamená, že autorské dílo nesmí být determinováno objektivními podmínkami a okolnostmi, musí se jednat o jedinečné tvůrčí ztvárnění myšlenky, které je vedeno svobodným výběrem tvůrčích možností (metod, stylů apod.). Z toho vyplývá, že ne každá dokumentace stavby bude autorským dílem; je nutné zkoumat, zda naplňuje znaky autorského díla.

Autorským dílem je zpravidla dokumentace pro územní nebo stavební řízení, tj. dokumentace, z níž je patrný tvar, vzhled a členění stavby, její vztah k okolnímu prostředí. Autorským dílem zpravidla není studie stavby, investiční záměr, dodavatelská (realizační) dokumentace stavby, dokumentace skutečného provedení stavby.

Autorský zákon nechrání myšlenku, námět, metodu, objev či vědeckou teorii. Autorem je vždy fyzická osoba, která dílo vytvořila (§ 5).

Museum of the Future v Dubaji získalo 1. cenu v mezinárodní soutěži Tekla Global BIM Awards 2018, v níž se utkalo 140 národních vítězů z 36 zemí. Oceněna byla především kreativita konstrukčního inženýrství posunutá téměř za hranice možného. Projekt: Eversendai Engineering L.L.C., zpracováno v programu Tekla Structures (zdroj: Construsoft)

Počítačový program a databáze je autorským dílem vždy

Autorský zákon (§ 2 odst. 2) za dílo považuje také počítačové programy a databáze. Počítačový program musí být autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze musí být způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem. Její součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jinak. Databáze je vždy dílem souborným. Jiná kritéria pro stanovení způsobilosti počítačového programu a databáze k autorské ochraně se neuplatňují; není proto nutné zkoumat, zda počítačový program a databáze nese znaky autorského díla podle odst. 1 (jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora).

Osobnostní versus majetková práva

Autorský zákon č. 121/2000 Sb., zavedl do ochrany práv autorských, ve shodě s mezinárodním právem, dva instituty: autorská práva osobnostní a autorská práva majetková. Osobnostní práva zůstávají vždy autorovi, autor se jich nemůže vzdát (ani např. výslovně smlouvou). Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla. Dílo nesmí být užíváno způsobem snižujícím hodnotu díla.

K majetkovým právům patří zejména právo dílo užít v původní nebo jinak zpracované či změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva. Oprávnění k výkonu majetkových autorských práv se nazývá licence a je poskytováno zpravidla formou licenční smlouvy.

Objednatel automaticky získává majetková práva

Vzhledem k obvyklému způsobu zadání dokumentace stavby, a pokud je autorským dílem (bez ohledu na zpracování v listinné podobě, ve 2D nebo metodou BIM), bude vždy tzv. dílem na objednávku, případně dílem zaměstnaneckým (§ 58–61 autorského zákona). Autorský zákon stanoví v § 61 odst. 1: Je-li dílo autorem vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo vytvořené na objednávku), platí, že autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak. K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.

To znamená, že u autorských děl vytvořených na objednávku přechází výkon majetkových práv na objednatele automaticky na základě uzavřené smlouvy o dílo na jejich zhotovení a není třeba uzavírat zvláštní licenční smlouvu. Objednatel (stavebník) může dílo použít pouze k účelu vyplývajícímu ze smlouvy. Tento účel může být ve smlouvě popsán, nebo vyplývá z právního určení architektonického díla ve stavebních předpisech (dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro stavební povolení je pořizována za účelem získat souhlas či povolení stavebního úřadu k provedení stavby, na jejím základě zpracovává zhotovitel stavby dodavatelskou/realizační dokumentaci stavby a následně dokumentaci skutečného provedení stavby).

Občanský zákoník upravuje autorská práva

Před vydáním nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů) obsahoval autorský zákon i úpravu smluvních vztahů u autorských děl. Tato úprava přešla do nového občanského zákoníku, který obsahuje (v části třetí, hlavě II, dílu 2, oddílu 5) v § 2358 až 2389 ustanovení o licencích a licenčních smlouvách k výkonu práva duševního vlastnictví (duševní vlastnictví zahrnuje práva autorská a průmyslová).

V případě autorského díla na objednávku musíme hledat právní úpravu v jiné části občanského zákoníku, a to díl 8 – Dílo, oddíl 4 – Dílo s nehmotným výsledkem; § 2631 až 2635. Paragraf 2634 obsahuje ustanovení shodné s § 61 autorského zákona: Je-li předmětem díla výsledek činnosti, který je chráněn právem průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, má se za to, že jej zhotovitel poskytl objednateli k účelu vyplývajícímu ze smlouvy.

Uznávaní autoři v oblasti autorského práva (Smejkal, Telec, Tůma) dovozují, že v případě děl na objednávku platí zvláštní majetkoprávně dispoziční režim, který zohledňuje, že tato ­autorská díla byla vytvořena z podnětu, na náklady a nebezpečí jiné strany než autora. Bez vynaložení prostředků a důvěry jiné strany než autora by dílo vůbec nevzniklo. Proto je při výkonu majetkových autorských práv brán zřetel na ochranu investice, a proto autorský zákon omezuje majetkově dispoziční režim na straně autora. Není tedy možné použít stejný názor na výkon majetkových autorských práv u díla, které vzniklo z podnětu autora a u díla na objednávku, které vzniklo z podnětu někoho jiného, v daném případě stavebníka. Projevem tohoto omezení majetkově dispozičního režimu na straně autora jsou také shodná ustanovení autorského zákona a občanského zákoníku stanovující automatický přechod výkonu majetkových práv na objednatele, je-li uzavřena smlouva o dílo.

Dokumentace stavby je vždy dílem na objednávku

Dokumentace stavby, která je autorským dílem (zpracovaná metodou BIM či jiným způsobem), bude vždy tzv. dílem na objednávku. Ochranu autorských práv shodně upravuje autorský zákon a občanský zákoník. Smlouvou o dílo na zpracování dokumentace stavby (aniž by musela být uzavřena licenční smlouva) postupuje zpracovatel příslušné úrovně dokumentace objednateli právo (licenci) dílo užít k účelu vyplývajícímu ze smlouvy. Buď je tento účel ve smlouvě výslovně popsán, nebo vyplývá ze smlouvy a díla samotného:

  1. a) dílo slouží k určitému správnímu řízení či podobnému řízení a k získání souhlasu s umístěním stavby nebo s povolením stavby;
  2. b) dílo bude následně použito ke zpracování další úrovně dokumentace stavby.

Výkon majetkových autorských práv přechází u díla na objednávku na objednatele automaticky, na základě uzavřené smlouvy o dílo.

Konverze nosné ocelové konstrukce částí objektu tzv. „Malé O2 kongresové arény“ v Praze Vysočanech se stala vítězem kategorie komerční stavby v soutěži Tekla BIM Awards 2019 v národním kole ČR a SR, a postupuje do globálního kola soutěže Tekla Global BIM Award 2020. Projekt: Ing. Dalibor Gregor Ph.D., spoluautor: Ľudovít Beňo, EXCON, a.s., zpracováno v programu Tekla Structures (zdroj: Construsoft)

Konverze nosné ocelové konstrukce částí objektu tzv. „Malé O2 kongresové arény“ v Praze Vysočanech se stala vítězem kategorie komerční stavby v soutěži Tekla BIM Awards 2019 v národním kole ČR a SR, a postupuje do globálního kola soutěže Tekla Global BIM Award 2020. Projekt: Ing. Dalibor Gregor Ph.D., spoluautor: Ľudovít Beňo, EXCON, a.s., zpracováno v programu Tekla Structures (zdroj: Construsoft)

Zvláštní práva pořizovatele databáze trvají 15 let

Informační model stavby (BIM) je databází. Autorský zákon rozumí databází soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření. Pořizovatelem databáze je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost pořídí databázi, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

Zvláštním právům pořizovatele databází je věnována samostatná část autorského zákona (§ 88–94). Pořizovatel databáze má právo na vytěžování nebo na zužitkování celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části a právo udělit jinému oprávnění k výkonu tohoto práva. Počítačové programy a databáze se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li autorem vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele.

Zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli. Zaměstnavatel může právo výkonu podle tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora. Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor. Zvláštní právo pořizovatele databáze trvá 15 let od jejího pořízení, resp. od jejího prvního zpřístupnění.

Práva spoluautorů BIM

Není pochyb o tom, že na vytvoření návrhu stavby v prostředí BIM se bude podílet řada autorů. Autorské právo k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností více autorů do doby dokončení díla (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Není-li dohodnuto mezi spoluautory jinak, je podíl jednotlivých spoluautorů na společných výnosech z práva autorského k dílu spoluautorů úměrný velikosti jejich tvůrčích příspěvků, a nelze-li tyto příspěvky rozeznat, jsou podíly na společných výnosech stejné.

Obdobný přístup se uplatní u prvků BIM (3D modelů stavebních výrobků s technickými informacemi) a u knihoven BIM; i zde se jedná o databáze.

Zatímco ochrana klasických autorských děl má v českém právu dlouhou tradici, a výklad této ochrany je bezproblémový, ochrana počítačových programů a databází je poměrně novým institutem, ovlivněným zejména evropským právem. Jednoznačný pohled (výklad) nedává zatím ani odborná literatura. Pro interpretaci této zákonné úpravy jsou a budou zásadní rozhodnutí Evropského soudního dvora, která jsou závazná i pro národní soudy. Na konferencích BIM o problémech metody BIM ve vztahu k uplatnění ochrany autorských práv hovoří i zahraniční hosté ze zemí, kde je již BIM delší dobu uplatňován. Lze také předpokládat, že používání metody BIM povede k úpravám právní ochrany autorského práva na evropské úrovni.

 


 

Prameny:

[1] Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů

[2] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

[3] SMEJKAL, Vladimír, prof., Ing., CSc., LL.M. Ochrana autorských práv u děl architektonických a urbanistických. 1. vyd., Praha: Informační centrum ČKAIT, 2013. 96 s.
ISBN 978-80-87438-47-3

[4] TELEC, Ivo, prof., JUDr., CSc., TŮMA, Pavel, JUDr., Ph.D., LL.M. Autorský zákon, Komentář. 1. vyd., Praha: C.H.Beck, 2007. 971 s. ISBN 978-80-7179-6